Indispoziční volno (§ 199 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) je pracovním volnem pro zaměstnance poskytovaným zaměstnavatelem na základě vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy. Má povahu jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Slouží k překlenutí krátkodobé indispozice zaměstnance v práci zpravidla v případech, kdy zaměstnanci nevzniká překážka v práci na jeho straně.
Indispoziční volno je možné zaměstnanci poskytnout nad rámec všech již existujících překážek v práci na straně zaměstnance. Důvod jeho čerpání může být nespecifický nebo omezen jen na určitý okruh skutečností. To vše záleží od konkrétní úpravy ve vnitřním předpise, nebo kolektivní smlouvě.
Rozhodne-li se zaměstnavatel indispoziční volno poskytovat, měl by v rámci jeho úpravy definovat několik stěžejních podmínek:
1.
Důvod pro čerpání indispozičního volna.
Ten může, ale nemusí být vymezen. Je obvyklé indispoziční volno omezit např. na vyřízení nezbytných záležitostí na úřadech1), doprovod dítěte k prvnímu dni ve škole, účast na promoci atp.1.
Rozsah volna ve vymezeném období.
Rozsah volna určuje zaměstnavatel zejména podle svých provozních možností. Doporučuji raději začít s nižším rozsahem, např. 2-3 dny v kalendářním roce.1.
Období, ve kterém bude nárok na indispoziční volno vznikat, a možnost jeho převodu do dalšího období v případě nevyčerpání.
Nárok na volno zpravidla vzniká na období kalendářního roku nebo 12 měsíců. U zaměstnavatelů v regionálním školství lze toto období stanovit tak, aby odpovídalo trvání školního roku. Jsou možnái kratší období, např. půl roku. Ta se používají zejména v případech, kdy zaměstnavatel poskytuje volno ve větším rozsahu, ale zároveň potřebuje zabránit tomu, aby zaměstnanec toto volno vyčerpal najednou.1.
Pokud jde o převod volna do dalšího období, nedoporučuji, aby byl neomezený. Mohlo by tím docházet k jeho značné kumulaci. Proto je obvyklé nárok na indispoziční volno v případě jeho nevyčerpání nepřevádět.
1.
Výše náhrady platu při čerpání indispozičního volna.
Zaměstnavatel se může rozhodnout zaměstnancům čerpajícím indispoziční volno poskytnout náhradu platu. Výše náhrady se zpravidla určuje jako poměrná část, nebo celá výše průměrného výdělku, ve výši ušlého platu, případně bez náhrady platu.1.
Způsob oznamování nebo žádosti o čerpání indispozičního volna.
Zde může zaměstnavatel využít již existující úpravu týkající se překážek v práci obsaženou v jiném vnitřním předpisu a odkázat na ni. Pokud taková úprava není, doporučuji vymezit, jakým způsobem a komu bude zaměstnanec čerpání indispozičního volna oznamovat, či jakým způsobem a koho o něj bude žádat2).1.
Další podmínky čerpání.
Čerpání indispozičního volna lze omezit další podmínkou, která bude spočívat na straně zaměstnavatele. Čerpání volna by totiž v některých případech mohlo ohrozit provoz zaměstnavatele, a proto je vhodné jej umožnit, jen pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Tímto způsobem zaměstnavatel zajistí, aby nedocházelo k neomezenému čerpání volna v období, kdy to jeho provozní podmínky neumožňují.Pro úplnost dodávám, že varianty výše uvedených podmínek lze vzájemně různým způsobem kombinovat.3) Zaměstnavatel by měl dbát na to, aby pak byla úprava indispozičního volna pro zaměstnance dostatečné srozumitelná.
Specifickým typem indispozičního volna jsoutzv. sickdays. Pro ně obdobně platí vše uvedené v tomto článku s tím, že důvod pro čerpání je omezen pouze na krátkodobou zdravotní indispozici zaměstnance.
Se zavedením pracovního volna nad rámec zákoníku práce jsou pro zaměstnavatele nepochybně spojené výhody i nevýhody.
Problematické bude zejména uvolňování zaměstnanců a zajišťování zástupu při jejich absenci. To ovšem lze eliminovat zejména správným nastavením rozsahu indispozičního volna, období a dalších podmínek čerpání. Zde navíc upozorňuji, že zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady platu i v případě jiných důležitých osobních překážek v práci, které zaměstnanci brání ve výkonu práce. V části případů čerpání indispozičního volna tedy zaměstnavateli vzniká povinnost poskytnout ho zaměstnanci přímo ze zákona. Navýšení reálně čerpaného pracovního volna zaměstnanci proto nebude tak markantní, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Nespornou výhodou pro zaměstnavatele je zjednodušení administrativy. Nebude nutné vyřizovat a posuzovat nároky zaměstnanců individuálně. Bude možné čerpat jeden druh pracovního volna k více účelům. Tento systém navíc přinese prvek předvídatelnosti a právní jistoty pro zaměstnance.
Zavedení indispozičního volna závisí na uvážení každého zaměstnavatele, případně na dohodě zaměstnavatele a odborové organizace. Správně nastavené indispoziční volno podle podmínek uvedených v tomto článku, reflektující provozní potřeby zaměstnavatele a potřeby zaměstnanců může být i pro zaměstnavatele přínosem a nástrojem ke zlepšení pracovních podmínek u zaměstnavatele.
1) Záležitostí, při kterých nevzniká překážka v práci z důvodu výkonu občanské povinnosti.
2) Např. e-mailem nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.
3) Např. část volna bude poskytována s náhradou platu a část bez náhrady platu, přičemž volno bez náhrady platu může být převedeno do jednoho dalšího období a jeho čerpání není omezeno provozními podmínkami zaměstnavatele.