Evidence pracovní doby

Vydáno:
Evidence pracovní doby
Musí pedagogové vést docházku "od - do" nebo jen stačí vykázat osm hodin za den?
ODPOVĚĎ:
Podle ustanovení § 5 odst. 5 zákoníku práce platí obecná zásada, že pracovněprávní vztahy pedagogických pracovníků se řídí tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak a otázku evidence pracovní doby žádný jiný právní předpis speciálně pro pedagogické pracovníky neupravuje. Proto je třeba ustanovení § 96 zákoníku práce, které ukládá povinnost evidence pracovní doby chápat jako ustanovení obecné, které se vztahuje obecně na všechny zaměstnavatele a aplikovat ho i na školy a školská zařízení. Pro školy a školská zařízení neplatí v otázce evidence pracovní doby žádná výjimka oproti obecné právní úpravě. Podle citovaného ustanovení § 96 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované pracovní doby, odpracované práce přesčas, noční práce, odpracované doby v době pracovní pohotovosti a dobu pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. I když například školám s malým provozem se toto ustanovení zdá nepraktické, je velice důležité. Při všech mimoškolních akcích (lyžařských zájezdech, školách v přírodě ...) pracují učitelé přesčas (nebo v noci) a je třeba tuto dobu evidovat a řádně ji zúčtovat, to znamená řádně zaměstnanci proplatit.
Řada pedagogů v průběhu školního roku supluje, pak je třeba vykázat jejich další přímou vyučovací povinnost, vykázat kolik hodin oproti svému úvazku odučili navíc. Na tuto situaci myslel zákonodárce, když stanovil výslovně v § 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, že v evidenci odpracované pracovní doby se uvádí též počet hodin přímé pedagogické činnosti vykonaných nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo školského zařízení.
U pedagogických pracovníků je situace s pracovní dobou specifická, protože část jejich stanovené týdenní pracovní doby tvoří tzv. přímá vyučovací povinnost a část tvoří další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Podle § 3 odst. 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb., platí také, že při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost. Proto by z evidence pracovní doby mělo být patrno, kdy pedagog plnil přímou vyučovací povinnost a také kde konal další práce související s přímou pedagogickou činností.
To vše totiž také bezprostředně souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Je všeobecně známo, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu především z titulu pracovních úrazů je objektivní, zaměstnavatel odpovídá za všechna poškození zdraví, ke kterým dojde při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. A zde si musíme uvědomit, že pro pedagoga je plněním pracovních úkolů i ona další práce související s přímou pedagogickou činností a že i při této činnosti může dojít k pracovnímu úrazu. Z těch všech důvodů je třeba mít i ve školách rozvrh pracovní doby, kde bude především rozvržena přímá pedagogická činnost, a dále pak mít evidenci docházky, ze které je patrno, že skutečně každý pedagog odpracoval v daném týdnu stanovenou týdenní pracovní dobu, případně kdy pracoval přesčas apod., aby se mohlo v případě úrazu říci, ano, jde o úraz pracovní, tento úraz se stal v době, kdy dotyčný neučil, ale stal se v době, kdy například pečoval o kabinet a podobně, a tato činnost je součástí jeho pracovní náplně.
Jak jsem uvedla výše na školy a školská zařízení se vztahuje obecná povinnost evidence pracovní doby podle zákoníku práce a také inspektoráty práce je mohou podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů kontrolovat za vedení evidence pracovní doby.

Související dokumenty

Pracovní situace

Práce na dálku, home office
Stávka a přespočetné hodiny
Povinnosti a možnosti zaměstnavatele za mimořádné situace
Pracovněprávní specifika „malotřídní“ školy
Specifika přiměřené doby na jídlo a oddech ve školách

Poradna

Financování obědů
Příspěvek na penzijní připojištění z FKSP
Podávání léků
Úvazek učitelky v 1. třídě
Čerpání dovolené při snížení úvazku se začátkem nového školního roku
Cestovní příkazy: proplácení
Houpačky zavěšené na větvích stromů na školní zahradě
Přímá pedagogická činnost zástupce ředitele
Rozsah pracovní doby v pracovní smlouvě pro pedagogy ZUŠ
Vyzvedávání dítěte za ŠD opilým zákonným zástupcem
Právo na poskytování informací
Odměňování zaměstnanců v soukromé škole za přespočetné hodiny
Příplatek za rozdělenou směnu
Účastníci zájmového vzdělávání ve školním klubu
Ředitel školy - uzavírání a vyplácení DPP
Pracovní úvazek
Prodloužení pracovní smlouvy
Zápočet pedagogické praxe učitel střední školy
Lhůty pro žádost o opakování ročníku na střední škole
Postup školy v případě, že přijatá žákyně se neúčastnila vzdělávání a zákonný zástupce nekomunikuje

Zákony

262/2006 Sb. zákoník práce

Vyhlášky

263/2007 Sb. , kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí