Daň z přijmu fyzických osob, daň ze mzdy, odvod z objemu mezd
Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel.
Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?
Z FKSP využíváme příspěvek na pobytové akce. Lze proplatit ke konci kalendářního roku fakturu s tím, že se pobyt uskuteční až v dalším kalendářním roce nebo je nutné, aby se uskutečnil ještě do konce kalendářního roku, kdy byla faktura proplacena? Paní učitelce byla proplacena faktura na pobytovou akci z FKSP, ale podala výpověď (ještě před uskutečněním pobytové akce). Jak tuto situaci správně řešit? Musí peníze do FKSP vracet či nikoli? Pokud z FKSP čerpáme nadstandardní jednotné oblečení s logem školy, podléhá, či nepodléhá dani?
Jsem OSVČ, zapojil jsem se do odborného vzdělávání žáka střední odborné školy. V rámci praktického vyučování ho připravuji na budoucí povolání. Je možné uplatnit daňové zvýhodnění, když v rámci odborného výcviku odpracoval 210 hodin?
Učitelka tvoří materiály pro výuku a poskytuje je na webu Učitelnice. Za materiály dostává peníze, vystavuje faktury. Není potřeba na danou činnost živnostenský list? Podle zákona o daních z příjmů to asi nemůže být považováno za příjem dle § 7 odst. 6 ZDP, protože to není příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, ale výukový materiál. Příležitostná činnost podle § 10 ZDP to také nemůže být, protože příjem je každý měsíc. Je potřeba tento příjem zdaňovat podle § 7 ZDP?
Jsme základní škola (příspěvková organizace). Zaměstnancům přispíváme ročně částkou 1 000 Kč na nákup vstupenek do divadel, na nákup vitaminových prostředků apod. Někteří mají zájem pod vedením určitého instruktora (předváděcího cvičitele) navštěvovat hodiny cvičení, např. pilates, jogu apod. Je možno i na tento druh vyžití příspěvek poskytnout?
Jsme základní škola, tvoříme FKSP. Z fondu poskytujeme dary při životních jubileích i osobám, které jsou našimi důchodci. V zásadách máme stanovenou částku 600 Kč. Za 500 Kč kupujeme dárkové karty, za zbytek květinu. Jak budeme těmto osobám tyto dary danit, když nemají u naší organizace žádný příjem?
Jak je to s výší stravného v letošním roce pro již nepracujícího důchodce školy ve školní jídelně? Pokud se v jídelně stravují důchodci (bývalí zaměstnanci), je jim vyměřena snížená úhrada na oběd (hodnota surovin + příspěvek z FKSP). V konsolidačním balíčku je uvedeno, že podmínkou je, že zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad na služební cestě. Můžeme i letos poskytovat nepracujícím důchodcům stravné ve školní jídelně za sníženou úhradu?
Jsme základní škola - příspěvková organizace. Zaměstnáváme jednu pracovnici (poživatelku starobního důchodu) na 2 pracovní poměry. Kuchařka - úvazek 0,25 a vedoucí školní jídelny v MŠ na 0,4. Nyní k 30. 6. ukončí pracovní poměr jako kuchařka, jako vedoucí školní jídelny až k 31. 12. 2023. Náleží jí odměna při prvním skončení pracovního poměru z obou pracovních poměrů? Ve vnitřním předpise máme stanovenou odměnu do výše 10 000 Kč. Teoreticky, je možné v této výši poskytnout odměnu z obou pracovních poměrů? A jak by tomu bylo s odměnou z FKSP, kdyby zaměstnanec např. 15. 6. 2023 obdržel rozhodnutí o přiznání důchodu? Dostal by odměnu z fondu jednou nebo dvakrát? V zasadách máme stanovenou odměnu nebo věcný dar ve výši 2 000 Kč.
Naše organizace zavádí v rámci FKSP eBenefity. Chtěli bychom určit zaměstnancům roční benefity ve výši 5 000 Kč. Můžeme mít ve svých zásadách, že eBenefity se budou týkat zaměstnanců, kteří mají odpracováno min. 2 roky v organizaci? Kromě eBenefitu poskytujeme všem zaměstnancům bez rozdílů např. příspěvek na stravování, dary k životnímu jubileu, organizujeme 2× do roka kulturní akce apod.