Dokumenty - strana 303

III.ÚS 1228/21 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele: O. M. H. A., zastoupen Mgr. Martinem Rezkem, LL.B., advokátem, sídlem Krkonošská 2001/16, Praha 2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. března 2021 č. j. 7 Azs 313/2020-46, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. října 2020 č. j. 2 A 44/2020-88, rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem Olšanská 2, Praha 3, ze dne 3. srpna 2020 č. j. CPR-46607-12/ČJ-2019-930310-V243 a rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 18. října 2019 č. j. KRPA-397386-38/ČJ-2018-000022, a sní spojeným návrhem na zrušení § 122 odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze, Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem Olšanská 2, Praha 3, a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, sídlem Kaplanova 2055/4, Praha 4, jako účastníků řízení, takto: I. Ústavní stížnost se odmítá. II. Návrh na zrušení § 122 odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 6, čl. 7 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Lis

4 Afs 375/2020 - 51 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Veletrhy Brno, a.s., IČ 25582518, se sídlem Výstaviště 405/1, Brno, zast. JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem Chodská 1366/9, Praha 2, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2016, č. j. 28411/16/5200-11433-700681, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2019, č. j. 29 Af 90/2016 - 50, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Shrnutí předcházejícího řízení [1] Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I (dále jen „správce daně“), rozhodnutím o úroku z vratitelného přeplatku ze dne 22. 1. 2016, č. j. 4170708/15/3001-51522-711830, rozhodl podle § 155 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), tak, že úrok z vratitelného přeplatku žalobkyni nenáleží. [2] V odůvodnění tohoto rozhodnutí správce daně uvedl, že mu byla dne 26. 10. 2015 doručena žádost o bezodkladné předepsání úroku z vratitelného přeplatku. V ní žalobkyně odkázala na sdělení správce daně ze dne 30. 9. 2015, č. j. 3547736/15/3001-51522-711830, kterým byla vyrozuměna o přiznání úroku z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu, jehož celková výše činila částku 20.214.216 Kč, z níž jí již byla vyplacena částka 12.695.500 Kč. Zbývající částka 7.518.716 Kč byla připsána na její účet dne 8. 10. 2015, ačkoliv tak měl správce daně učinit podle § 254 odst. 3 daňového řádu již v roce 2011, kdy bylo zrušeno rozhodnutí o stanovení daně ve smyslu odstavce prvního téhož ustanovení. Tímto postupem správce daně podl

4 Afs 395/2019 - 54 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: ELMO-PLAST a.s., se sídlem Alojzov 171, zast. Dr. JUDr. Miroslavem Zamiškou, advokátem, se sídlem Na Příkopě 957/23, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: KOPPA, v.o.s., insolvenční správce dlužníka ELMO-PLAST a. s., se sídlem Mozartova 679/21, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2018, č. j. 44725/18/5100-41453-712277, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 9. 2019, č. j. 64 Af 12/2018 - 36, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. [1] Finanční úřad pro Olomoucký kraj, územní pracoviště v Prostějově (dále jen „správce daně“) vydal dne 26. 10. 2016 dodatečné platební výměry č. j. 1888907/16/3106-50522-703080, č. j. 1889453/16/3106-50522-703080 a č. j. 1895119/16/ 3106-50522-703080, kterými doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty za období červenec 2012 a listopad až prosinec 2012. Následně vydal správce daně dne 27. 10. 2016 dodatečné platební výměry č. j. 1888043/16/3106-50522- 703080 a č. j. 1889198/16/3106-50522-703080, kterými doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty za období květen 2012 a říjen 2012 (dále souhrnně též jen „dodatečné platební výměry na daň z přidané hodnoty za rok 2012“). [2] Dne 21. 8. 2017 doměřil správce daně žalobkyni dodatečným platebním výměrem č. j. 1667973/17/3106-50522-807703, daň z přidané hodnoty za červen 2015. Dále vydal správce daně dne 22. 8. 2017 dodatečné platební výměry č. j. 1667318/17/3106-50522- 807703, č. j. 1667415/17/3106-50

21 Cdo 2121/2021 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně D. H., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Ing. Jindřichem Hrochem, advokátem se sídlem v Praze 4, Bohuslava ze Švamberka č. 1284/12, proti žalované Č. r. – Ú. p. z. s. v. v. m., se sídlem v XY, IČO XY, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 14/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2021, č. j. 62 Co 388/2020-217, takto: Rozsudek městského soudu se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) ve spojení s § 73a odst. 2 zákoníku práce daná žalovanou žalobkyni dopisem ze dne 4. 1. 2018 je neplatná. Uvedla, že nebyl splněn zákonný důvod pro ukončení pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. c) ve spojení s § 73a odst. 2 zákoníku práce, neboť nebyla platně a účinně odvolána z funkce ředitelky odboru, nebyla jí nabídnuta jiná práce, která by odpovídala jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci, výpověď nebyla učiněna osobou oprávněnou k ukončení pracovního poměru a odvolání a ani výpověď nebyly žalobkyni řádně doručeny osobně, prostřednictvím zaměstnance žalované nebo doručovatele. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že odvolání z funkce ředitelky odboru žalovaná doručila prostřednictvím svých zaměstnanců žalobkyni dne 30. 8. 2017, které však žalobkyně odmítla převzít, a že odvolání bylo podepsáno generální ředitelkou žalované. Nabídku 3 pracovních míst pro žalobkyni zaslala žalovaná dne 6. 12. 2017 právnímu zástupci žalobkyně po předložení plné moci, neboť se jí nepodařilo nabídku volných pracovních míst doručit žalobkyni osobně. Poté, co právní zástupce uvedl, že žalobkyně trvá na svém stanovisku, že nebyla platně odvolána z funkce,

21 Cdo 3763/2020 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce N. t. m. se sídlem v XY, IČO XY, zastoupeného JUDr. Věslavem Nemethem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí č. 1463/5, proti žalované K. K., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Romanem Poláškem, advokátem se sídlem v Praze 2, Trojanova č. 2022/12, o 385 861,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 614/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2020 č. j. 30 Co 181/2020-167, takto: I. Dovolání žalované proti rozsudku městského soudu v části, v níž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 6 611,50 Kč tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky 6 611,50 Kč, v části, v níž byl rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 611,50 Kč potvrzen, a v části, ve které bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, se odmítá. II. Rozsudek městského soudu v části, v níž byl rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 379 250 Kč potvrzen, v části, v níž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalované bylo uloženo zaplatit žalobci úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 379 250 Kč od 31. 10. 2013 do zaplacení, a v části, ve které bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. dubna 2020 č. j. 5 C 614/2014-131 v části, v níž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 379 250 Kč a v níž byla zamítnuta žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 379 250 Kč od 31. 10. 2013 do zaplacení, a ve výroku o nákladech řízení se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 7 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 7 dne 25. 9. 2014 se žalob

Gratulujeme!

Existuje nějaký výklad k odst. 1 § 51 vyhlášky č. 177/2009 Sb. konkrétně, co znamená povolená pomůcka u profilových zkoušek? Narazili jsme na problém, kdy kontrolní orgán považuje za povolenou pomůcku u praktické zkoušky oboru grafický design počítač. Předpokládali jsme, že se nemá jednat o taxativní výčet všech pomůcek, ale pouze o výčet pomůcek, které ředitel povolí nad rámec pomůcek z logiky věci nezbytných pro vykonání dané profilové zkoušky.

Od 1.9.2021 bylo třídnictví vyčleněno do samostatné kategorie příplatků. V našem školském zařízení pro výkon ústavní výchovy mají všichni pedagogičtí pracovníci příplatek podle §8, odst. 2, skupiny II. Třídní učitelé mají tento příplatek vyšší, než ostatní zaměstnanci školského zařízení. Nyní si nejsem jistý, zda třídním učitelům dle nařízení vlády od 1.9.2021 náleží zvl. příplatek podle §8, odst. 2. skupiny II., plus další příplatek podle odst. 3. (to znamená, že budou mít v platovém výměru příplatky dva, podle odst. 2 u nás 1500,- KČ, plus přidáme nový podle odst. 3.)? Nebo bude u třídních učitelů ve školách zřízených při výchovných ústavech zvolen je jeden druh příplatku?

Tématu utváření vztahu dětí a mladých lidí k místu, kde žijí a jejich zapojování do navrhování a plánování se věnujeme v rámci našeho projektu Mladá místa díky podpoře z programu Erasmus+. Během série workshopů v září a říjnu 2021 Vám rádi přiblížíme teoretickou stránku participativního plánování, představíme příklady dobré praxe zapojování dětí do tvorby veřejných prostor a architektonických řešení, v neposlední řadě si s Vámi vyzkoušíme některé konkrétní metody, jak participativní plánování uskutečnit.

5 As 108/2020 - 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: FIRESI s.r.o., se sídlem Lidická kolonie 1108/47, Jihlava, zastoupeného Mgr. Miroslavem Šianským, advokátem, se sídlem Mácova 520/62, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2020, č. j. 10 A 90/2019 – 107, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2020, č. j. 10 A 90/2019 – 107, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Kasační stížností se žalovaný (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále „městský soud“), kterým soud deklaroval, že zásah vůči žalobci spočívající ve zrušení oprávnění ze dne 29. 3. 2018, ev. č. 161-UTZ-NP/19, přípisem ze dne 21. 3. 2019, č. j. MO 87144/2019-11216, byl nezákonný. [2] Oprávnění bylo žalobci vydáno k prověřování odborné způsobilosti k montáži, opravám, revizím a zkouškám určených technických zařízení na základě § 7 odst. 1 písm. d) bodu 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky; konkr. bylo vydáno k zajišťování revizí a zkoušek určených technických zařízení dodavatelským způsobem v rozsahu uvedeném v oprávnění. [3] Žalobce v žalobě namítal, že přípisem o zrušení oprávnění byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem žalovaného, především tvrdil, že zrušení oprávnění není správním rozhodnutím, neboť zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky ani zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, se zrušením oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám určených technických zařízení ve formě správního rozhodnutí nepočítají; současně žádný z uvedených zákonů neupravuje, že by zrušení mělo být vydáno ve správním řízení; uvedl, že zrušení oprávn

21 Cdo 520/2021 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně L. O., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jarmilou Holbovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Lochotínská č. 1108/18, proti žalované XY se sídlem XY, IČO XY, zastoupené JUDr. Věrou Bognárovou, advokátkou se sídlem v Praze, Národní č. 340/21, o zaplacení 369.406,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 94/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2020, č. j. 62 Co 19/2020-80, takto: I. Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu v části, ve které bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení a o náhradě nákladů odvolacího řízení, se odmítá. II. Rozsudek městského soudu a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. srpna 2019, č. j. 21 C 94/2018-52, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 369.406,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 13. 3. 2018 do zaplacení. Uvedla, že byla zaměstnankyní žalované, neboť byla s účinností od 1. 1. 2016 jmenována na pozici XY, že dne 14. 12. 2017 byla z uvedeného místa odvolána, když toto pracovní místo bylo zrušeno. Dne 15. 12. 2017 žalovaná nabídla žalobkyni jiné pracovní zařazení, ta je ale odmítla. Žalovaná doručila poté žalobkyni dne 20. 12. 2017 výpověď z důvodu tzv. fikce nadbytečnosti, § 52 písm. c) ve spojení s § 73a odst. 2 zákoníku práce. Pracovní poměr skončil ke dni 28. 2. 2018 a žalobkyni vznikl nárok na odstupné ve výši 369.406,20 Kč. Pracovní místo žalobkyně bylo zrušeno v důsledku organizační změny, v nově jmenované vládě již není zřízena funkce XY, celý aparát místopředsedy vlády byl zrušen. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobkyni odstupné nepřísluší, neb

Noc vědců, akce oživující v jeden večer stovky vědeckých budov, do kterých se běžný smrtelník nedostane. Návštěvníci proplouvají laboratořemi, přednáškovými místnostmi, vybuchujícími experimenty a jdou do hloubky aktuálních témat. Děti, dospělí, senioři, každý zapálený pro vědu je vítaný. Setkejte se s našimi vědci a oni už vás naučí vědu milovat.

Prosím o ujasnění úvazku asistenta pedagoga v běžné třídě. Doporučení z poradny zní na 25,5 hodiny (23 PPČ a 2,5 NPČ). Ráda bych ale dala paní asistentce úvazek celkem 30 hodin, aby ve zbylých 4,5 hodinách vedla pedagogické intervence některých žáků. Může to takto být s tím, že financování těch 25,5 by bylo z prostředků na asistenty pedagoga, zbytek si hradí z prostředků na platy škola? Nebo lze financovat z Národního programu doučování, který se teď rozbíhá?

Mohu vyhlásit stop stav na přihlášky do 6. ročníku od září 22? Mohu teď vzít pouze 22 žáků (47 míst si necháváme pro prvňáky) do kapacity školy. Mohu těm, co teď nepovolím, vydat na jaře kladné rozhodnutí, dle pořadí registrace žádosti? Nebo budou muset dát přihlášku znovu? Nebo je lepší určitému počtu (který předpokládáme, že budeme moci přijmout po přijímacím řízení na gymnázia) vydat přerušení dle správního řádu a ostatní odmítnout? Odpověď ze dne   23. 09. 2021 Přestup žáka do jiné základní školy Z kontextu dotazu dovozuji, že se jedná o přestup žáka z jedné základní školy do jiné základní školy dle § 49 odst. 1 školského zákona, a to do 6. ročníku základní školy od 1. 9. 2022. „Vyhlášení stop stavu“ V praxi může nastat situace, kdy správní orgán (resp. ředitel školy jako vykonavatel správního orgánu) stanovil počet žáků, kterým lze povolit přestup do základní školy do 6. ročníku od 1. 9. 2022, počet rozhodnutí, kterými vyhověl žádostem o přestup do jiné základní školy do 6. ročníku od 1. 9. 2022, tento počet žáků vyčerpal, ředitel školy následně rozhoduje o žádostech o přestup do jiné základní školy do 6. ročníku od 1. 9. 2022 zamítavě, tj. nepovoluje přestup do jiné základní školy. Obecně je však nutné konstatovat následující: Pro podání žádosti o přestup žáka z jedné základní školy do jiné základní školy neexistuje zákonem stanovená doba (termín). Škola může např. na webových stránkách informovat o tom, že teprve k určitému datu bude moci bezpečně určit počet žáků, kterým povolí přestup do základní školy od 1. 9. 2022, a v návaznosti na tuto skutečnost probíhá případné správní řízení o žádosti o přestup žáka do jiné základní školy. Správní orgán však nemůže „vyhlásit stop stav“ v tom smyslu, že by zákonným zástupcům žáků „zakázal“ od určitého data podávat žádosti o přestup žáka na jinou školu, resp. od určitého data by žádosti o přestup žáka na jinou školu „odmítal přijmout“. Správní řízení a vydání rozhodnutí Správní řízení o přestupu žáka do jiné základní školy je zahájeno dnem, kdy žádost o přestup žáka dojde správnímu orgánu, tj. škole (§ 44 odst. 1 správního řádu). Správní orgán vydá rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (§ 71 odst. 1, § 71 odst. 3 správního řádu). V případě, že vydané rozhodnutí nabyde právní moci, je správní řízení „ukončeno“, „uzavřeno“. Pokud ředitel školy tímto způsobem vydá v září 2021 rozhodnutí, kterým nepovolí žákovi přestup do jiné školy do 6. ročníku od 1. 9. 2022, a rozhodnutí nabude právní moci, nelze na základě žádosti (na kterou správní orgán reagoval vydáním „záporného“ rozhodnutí) vydávat na jaře 2022 další rozhodnutí. Zákonný zástupce žáka musí znovu podat žádost o přestup žáka do jiné základní školy. Touto novou žádostí je zahájeno nové správní řízení a správní orgán bude o této žádosti znovu rozhodovat. Přerušení řízení Správní orgán přerušuje řízení z důvodů uvedených v § 64 správního řádu. § 64 správního řádu (1) Správní orgán může řízení usnesením přerušit a)     současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2, b)    současně s výzvou k zaplacení správního poplatku, který je spojen s určitým úkonem v řízení, a s určením lhůty k jeho zaplacení; v řízení pokračuje, jakmile mu byl předložen doklad o zaplacení správního poplatku, c)     probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo správní orgán 1. dal k takovému řízení podnět podle § 57 odst. 1 písm. a), 2. učinil výzvu podle § 57 odst. 1 písm. b), anebo 3. učinil úkon podle § 57 odst. 4; za úkon správního orgánu se považuje i předání písemnosti k doručení podle § 19 a vyvěšení písemnosti na úřední desce, d)   do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi, e)    z dalších důvodů stanovených zákonem. (2) V řízení o žádosti přeruší správní orgán řízení na požádání žadatele; jestliže je žadatelů více, může tak učinit jen za podmínky, že s přerušením souhlasí všichni.  V dotazu se neuvádějí důvody přerušení řízení dle § 64 odst. 1 správního řádu (např. nepředpokládá se situace, kdy žádost o přestup do jiné základní školy má vady nebo jeden ze zákonných zástupců nesouhlasí s přestupem žáka do jiné základní školy). Lze proto dovodit, že z uvedených důvodů nemůže správní orgán řízení přerušit. V úvahu proto může přicházet pouze přerušení řízení podle § 64 odst. 2 správního řádu, tj. přerušení řízení na požádání žadatele (tj. bez požádání žadatele řízení nelze přerušit). Podle závěru č. 104 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 10. 6. 2011 však nemusí správní orgán požádání žadatele vyhovět, jestliže není dán reálný důvod pro přerušení řízení, zejména pokud je z postupu žadatele patrné, že se snaží o průtahy v řízení, a jde tedy o zřejmé zneužití práva. Ve vztahu k situaci popsané v dotazu by proto správní orgán musel posoudit, zda existuje reálný důvod pro přerušení řízení dle § 64 odst. 2 správního řádu. Podle názoru autorky takovým reálným důvodem nemůže být prodlužování lhůty pro vydání rozhodnutí do doby, kdy se potvrdí předpoklad správního orgánu o počtu žáků, kterým se povoluje přestup do jiné školy, jehož cílem je získání „výhody“ pro vydání „kladného“ rozhodnutí o přestupu do jiné základní školy. Doplňující dotaz Za spádového žáka se bere pouze žák s trvalým pobytem? Nebo i žák, který fyzicky ve spádu bydlí, např. na základě nájemní smlouvy? Lze časově zúžit zápisové období pro přijetí k PŠD? Ze zákona je 1.–30. 4. Lze vyhlásit např. zápis 1.–10. 4., nebo se musí čekat až do 30. 4. a následně dle kritérií seřadit uchazeče a vydat rozhodnutí?

Přijde-li z PPP zpráva z vyšetření, kde má žák zaškrtnuto „s IVP“ – zákonný zástupce již nemusí žádat ředitele školy o udělení povolení ke vzdělávání podle IVP? Stačí jen informovaný souhlas, který nám zák. zástupce podepíše? Podpis zák. zástupce – informovaný souhlas – stačí jen jeden po dobu platnosti podpůrného opatření? Tzn., pokud je podpůrné opatření po dobu dvou let, stačí tento jeden podpis informovaného souhlasu?

Ve Francii navštěvuje školní jídelny 12 352 000 žáků a studentů 65 510 škol (základních a středních, soukromých a veřejných). Školní jídelny jsou místem, v souvislosti s nímž vyvstávají společenské a vzdělávací stejně jako ekologické a politické otázky, neboť se v nich každý den stravuje zhruba 8 milionů dětí a vydává se téměř 1 miliarda jídel za rok.

Léto a letní prázdniny jsou typicky obdobím trávení dovolené. U pedagogů to pak platí dvojnásob. Dá se tedy předpokládat, že většina vašich zaměstnanců již svou dovolenou se skončenými letními prázdninami vyčerpala a problematika čerpání dovolené tak již pro vás není aktuálním ani palčivým problémem. I přesto bychom v tomto článku chtěli shrnout nejdůležitější postupy a praktické příklady, které při čerpání dovolené mohou nastat. Můžete si tak ověřit, zda postupujete správně, a případné mezery a nedostatky napravit. Kromě základního postupu se zaměříme i na střet dovolené se svátkem či překážkami v práci a též na změny, které přinesla lednová novela zákoníku práce.

Dějepis+ je projekt, který má za cíl zlepšit výuku moderních dějin na českých školách tak, aby odpovídala aktuálním přístupům ve vzdělávání. A jde na to v českém prostředí netradičně, ale přesně tak, jak se na podobnou výzvu sluší a patří – moderně a inovativně. Tedy od učících komunit a od zvyšování kompetencí zapojených učitelů a vzájemném sdílení s přístupem ke kvalitním a ověřeným výukovým materiálům.

3 As 435/2019 - 57 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Hlasy Kozomína z. s., se sídlem Kozomín 81, zastoupený Mgr. Davidem Netušilem, advokátem se sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) BOR Biotechnology, a. s., se sídlem Novodvorská 994/138, Praha 4, zastoupená Mgr. Zdeňkem Zůnou, advokátem se sídlem Na Strži 1702/65, Praha 4, II) Vci estate & fund s. r. o. (dříve S Estate s. r. o.), se sídlem Úžická 32, Odolena Voda, zastoupená obecným zmocněncem D. V., v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2019, č. j. 48 A 70/2017 – 137, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2019, č. j. 48 A 70/2017 – 137, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Usnesením Městského úřadu Kralupy nad Vltavou, odboru výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“), ze dne 30. 1. 2017, č. j. MUKV7470/2017/VYST, stavební úřad podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil opakované stavební řízení ve věci stavby „Technologie pro zpracování biomasy, odpadního dřeva a ostatních dřevních hmot pro peletizaci Kozomín“ umístěné na pozemcích označených v daném rozhodnutí v katastrálním území Kozomín (dále jen „stavba“), přičemž osoba zúčastněná na řízení I) vystupovala v tomto řízení jako stavebník a žalobce jako účastník řízení. [2] Pro lepší orientaci v posuzované věci zde soud stručně rekapituluje průběh předcházejících správních a soudních řízení. Stavba byla původně povolena stavebním povolením ze dne 19. 8. 2011, č. j. MUKV-24828/2011 VYST, její změna byla dodatečně povolena rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 10. 3. 2014