Mgr. Vít Cvrček

Při procházení nových funkcí informačního systému pro přijímací řízení (dále jen „DiPSy“) se nemohu zbavit dojmu, že novela školského zákona, která umožnila jeho vznik, se příliš nepovedla. Ve snaze celé řízení maximálně zjednodušit totiž autoři v zákoně definovali řadu postupů, které administrativní náročnost vedení související dokumentace spíše zvyšují.

Přestože letos v únoru uplynuly již tři roky od nabytí účinnosti zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby (dále jen „Zákon“), jeho implementace zatím příliš nepokročila. I proto se tým Digitální informační agentury, do jehož gesce tato norma přešla z Ministerstva vnitra ČR, této oblasti začal intenzivně věnovat.

Prvního února nabyl účinnosti Postup atestačního střediska pro elektronické systémy spisové služby při provádění atestace elektronického systému spisové služby, podmínky provádění atestace a výše úplaty za provedení atestace1), vydaný v návaznosti na § 44 písm. v) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě (dále jen „zákon“).

V posledních měsících se do legislativního procesu začíná intenzivně zapojovat nový aktér – veřejné mínění. A jeho vliv se dynamicky rozvíjí. Zatímco donedávna působil jen jako faktor ovlivňující rozsah připravovaných změn, nově začíná působit i u norem již platných, leč s odloženou účinností.

Mezi normy, které dlouho nezohledňovaly změny v oblasti elektronické komunikace, patří i zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Současná pravidla doručování obsažená v § 334 až 337 podstatně omezují možnost elektronicky jednat v nejdůležitějších oblastech individuálního pracovního práva, protože právní předpisy kladou velmi přísné požadavky nejen na jednání samotného zaměstnavatele, ale i na součinnost ze strany zaměstnance. Sjednat pracovní smlouvu nebo rozvázat pracovní poměr elektronickými prostředky zcela v souladu se zákonnými pravidly je v řadě případů nereálné.

Na začátku školního roku škola či školské zařízení často rozhoduje (svým ředitelem) ve správním řízení na základě ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona. Toto ustanovení se vztahuje jak na školy veřejné, tak na školy neveřejné.

Dvanáctého března uplynuly tři roky od nabytí účinnosti zákona č. 111/2019 Sb., který v návaznosti na nový Zákon o zpracování osobních údajů novelizoval několik desítek právních předpisů včetně zákona o archivnictví a spisové službě (č. 499/2004 Sb., dále jen „Zákon“).

V posledních měsících uplynulého roku jste se mohli setkat s řadou informací o novele zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Počínaje 1. 2. 2022 se mezi původce, kteří jsou povinni vést elektronickou spisovou službu, řadí nově i školy. Pro splnění této povinnosti zároveň byla stanovena lhůta do konce roku 2024. Na první pohled je to dostatečně dlouhá doba. Ale je tomu opravdu tak?