neuvedený autor - strana 7

Víte, z čeho se doopravdy vyrábějí některé špekáčky prodávané v našich obchodech? Ne? Tak to se budete asi divit. Podívejte se, kterým špekáčkům se určitě vyhnout, co do nich výrobci melou a které lžou na obale o tom, kolik v nich je masa. A samozřejmě se také dozvíte, které dopadly nejlépe, a doporučíme vám je k táboráku. Na první pohled to totiž v obchodě nepoznáme, a navíc se bohužel opět ukázalo, že neplatí ani to, že ty nekvalitní jsou levné a ty kvalitní drahé.

Čeho je plné u nás prodávané ovoce? Škodlivých chemických látek, nebo naopak těch prospěšných, jako jsou vitamíny a antioxidanty? Nejlepší laboratoře v zemi na Vysoké škole chemicko-technologické otestovaly jablka a hroznové víno prodávané jak v supermarketech, tak na farmářských trzích. A výsledky jsou překvapivé. Státní zemědělská a potravinářská inspekce v poslední době opakovaně v našich obchodech odhalila polská jablka s vysokým množstvím toxických pesticidů, které až dvacetinásobně přesahovaly povolené limity, nebo byly dokonce zakázané.

Co doopravdy obsahují u nás prodávaná rajčata a papriky? Kolik škodlivých pesticidů a prospěšného vitamínu C obsahují? Po velkých nezávislých testech u nás prodávaného ovoce prošla testem i zelenina - rajčata a papriky. Prodávané jak v supermarketech, tak na farmářských trzích. Testy prováděla akreditovaná laboratoř Ústavu analýzy potravin a výživy, VŠCHT v Praze. Testy prokázaly, že rajčata a papriky obsahují daleko méně škodlivých látek než analyzované ovoce. Paprika byla také vítězem v obsahu vitamínu C - ty testované obsahovaly až 156x více vitamínu C než hroznové víno nebo na jaře prodávaná jablka. Tým profesorky Hajšlové a prof. Kocourka testoval celkem 9 druhů paprik různých barev a z různých zemí a 12 druhů rajčat.

Ombudsmanka se postupem ministerstva školství při přezkumech maturitních zkoušek zabývá již od roku 2014. Přes opakovaná upozornění se na nezákonné praxi ministerstva mnoho nezměnilo. Maturita je často první životní událostí, kdy se mladí lidé dostávají do kontaktu se státní mocí. Nezájem státu vypořádat se s námitkami maturantů zasévá u mladých lidí nedůvěru ve stát jako takový.

Ve většině českých škol tráví děti a jejich učitelé čas ve vydýchaných učebnách bez dostatečného přísunu čerstvého vzduchu, kvůli špatně řešené akustice namáhají své hlasivky i sluch a v důsledku nekvalitního osvětlení nadměrně zatěžují oči. Špatné podmínky tak mají negativní dopad na jejich zdraví. Česká rada pro šetrné budovy se prostřednictvím projektu Zdravá škola rozhodla s tímto závažným problémem bojovat a po loňské úspěšné pilotní fázi v projektu dále pokračuje. Ředitelům a zřizovatelům škol nabízí odborná měření a komplexní poradenství a připravuje pro ně ucelenou metodiku řešení rekonstrukcí. Pomoc jim nabízí i při zadávání veřejných zakázek. Letos se navíc Rada za účelem další podpory projektu a prosazení integrovaného dotačního titulu spojila se Svazem měst a obcí ČR (SMO ČR) a Národním centrem energetických úspor (NCEÚ).

Sladká jídla a dezerty Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice Tvarohový trhanec I--------------------------------------I-------------------------------------I I Potravina I norma pro dospělé I I--------------------------------------I-------------------------------------I I...

Kaše, to je naše! Kaše jsou součástí lidské stravy od středověku. Tehdy patřily spolu s polévkami a chlebem ke každodenním pokrmům. Připravovaly se z obilovin, pšenice, ovsa. K ochucení...

Výukový program Les ve škole1) vzdělávacího centra TEREZA2) motivuje učitele, aby se svými žáky chodili ve výuce ven a umožnili jim učit se o lese v lese. Je zároveň mezinárodním programem, do kterého je zapojeno už 26 zemí z celého světa. Zeptali jsme se Jana Froňka, vedoucího programu, proč je učení venku pro učitele a žáky tak důležité.

  Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) Na první pohled zcela obyčejná kopřiva, kterou mnoho z nás považuje za obtížný plevel. Na druhý pohled léčivka s neuvěřitelnými účinky. Kdyby lidé uměli...

Jan Tuna v pořadu A DOST! nedávno podrobil balené vody nezávislým testům. Nyní byly ve spolupráci se špičkovými laboratořemi firmy Aquatest provedeny testy kohoutkové vody, a to po celé naší zemi. A výsledky jsou ohromující. Kohoutková voda z Mladé Boleslavi totiž splňuje veškeré limity pro kojeneckou vodu. Z hlediska mikrobiologie dokonce dopadla kohoutková voda nesrovnatelně lépe než voda balená.

Program pro mezinárodní spolupráci škol na dálku eTwinning, spravovaný v České republice Domem zahraniční spolupráce, dává mateřským školám jedinečnou možnost spolupracovat se školkami v jiných evropských zemích. Školky spolu komunikují a sdílejí své výtvory přes internetovou platformu a jak děti, tak učitelé se touto cestou přirozeně zdokonalují ve využití digitálních technologií. Představujeme dva projekty, které jsou názorným příkladem využití technologií v projektové výuce.

V pátek 20. dubna 2018 pořádá katedra psychologie FF UK již jedenáctý ročník konference Škola jako místo setkávání. Časopisy Školní poradenství v praxi i Řízení školy se letos poprvé staly oficiálními partnery a spolupořadateli celé akce, čímž zvýšily rozmanitost námětů, příspěvků i celkové organizace. Mnozí z autorů březnového čísla obou časopisů budou na konferenci přednášet. A jejich zaměření i způsoby uvažování o různorodých tématech ze školního a poradenského prostředí jsou velmi pestré. Motto letošní konference tedy, jak už asi tušíte, zní, "pestrost je obohacující". Zeptali jsme se proto několika představitelů významných vzdělávacích institucí, jež se na konferenci také podílejí, co si o pestrosti ve školách myslí. I v jejich odpovědích nalezneme pestrost, kterou vidí v každém zákoutí školy, v interakcích i prostředí, přesahu vzdělávání mimo zdi školy i ve spolupráci všech, kteří se na edukačním procesu podílejí. Uvědomují si, jaké nároky pestrost na školu klade, ale současně zdůrazňují, že by to bez ní ve školách nešlo. Jediné, v čem jejich odpovědi pestré nejsou, je fakt, že pestrost je nedílnou součástí vzdělávání i vzdělávacích institucí 21. století.

  Hrazení stravného dětem z chudých rodin Začátkem března Ministerstvo práce a sociálních věcí otevřelo již 4. výzvu Operačního programu potravinové a materiální pomoci SC I. Výzva je zaměřena na...

  DESATERO PŘEDŠKOLÁKA aneb Co vše by měli vědět rodiče budoucího školáka přednáška pro rodiče na téma: - Kvalitní spánek - Vhodný pracovní stůl a židle - Vhodné pohybové aktivity...

  RECEPTY Penzion Lohninger, Spolková země Horní Rakousko Bramboráčky s cuketou, karotkou a paprikovým dipem I------------------------------------------------------I---------------------I I Potravina I norma pro dospělé I I------------------------------------------------------I---------------------I I vejce I 4 ks I...

Před třemi lety vešla v platnost vyhláška o školním stravování, která umožnila poskytování dietního stravování v rámci školního stravování. I přes veškerou snahu o informovanost se stále šíří dezinformace, které v mnoha případech nejsou založeny na nevědomosti, ale na záměrném zkreslování pravdy, tak, aby nemuselo býti vyhověno. Mezi nejčastější výmluvy patří: dietní stravování nemusíme poskytovat, je to finančně náročné, potřebujeme oddělené prostory, nemusíme u dětí s dietním režimem sledovat žádné výživové hodnoty pokrmů, rodiče podepíší nezávadnost za donesou stravu, a tím to pro nás hasne... Jak to tedy je u mateřských škol?

Jaké jsou názory lidí, kteří v Radě AZUŠ ČR reprezentují své kraje? Co pokládají v problematice vzdělávání na ZUŠ za důležité a jak se jim daří skloubit zájmy svého kraje s celorepublikovými prioritami?

V listopadu 2017 se uskutečnil v Praze pátý „Kulatý stůl Podpora ZUŠ“. Jeho cílem bylo vyhodnotit další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ZUŠ a odpovědět, zda mají ředitelé škol opravdu zájem se vzdělávat, motivovat ke vzdělávání své učitele a zda jsou dostatečně otevření novým výzvám, které v ČR do vzdělávání přicházejí.

Ve Speciálu pro školní družiny č. 4/2017 (s. 9) vám Karel Klatovský představil katalog aplikací Windows Store a popsal, jak najít, vyzkoušet a používat tisíce aplikací, kterými můžete doplnit činnosti ve školní družině. V dalším vydání (č. 5/2017, s. 12) jsme vám představili vybrané aplikace pro malování, psaní a čtení. Navazujeme výběrem aplikací, se kterými si můžete hrát se zvuky. Rozvoj hudebních kompetencí může být zajímavou možností, jak zpestřit činnosti, a pro některé děti vítanou průpravou třeba na hodiny v ZUŠ...

Spolek Pedagogická komora vešel ve známost především tím, že se výrazným způsobem zasadil o "pohřbení" kariérního řádu, a tím i novely zákona o pedagogických pracovnících. Zda to nebylo vítězství Pyrrhovo, ukáže čas. Sama sebe představuje Pedagogická komora jako nejpočetnější školský spolek. Rozpaky však budí způsob komunikace a argumentace členů a také vyloučení části členské základny. To byla báze, na které vznikla Učitelská platforma. Dvě nová uskupení, dvě iniciativy, které si kladou za cíl hájit zájmy pedagogů. Jak se v současné situaci zorientovat? V Řízení školy č. 11/2017 jsme otiskli rozhovor s předsedkyní Učitelské platformy Petrou Mazancovou. Současně jsme oslovili nezávislého experta Tomáše Boudu z Ostravské univerzity s žádostí o porovnání těchto dvou nových iniciativ na poli vzdělávání a výsledek jeho zamyšlení vám předkládáme na s. 36. Na s. 32 si můžete přečíst rozhovor s Radkem Sárközim, představitelem Pedagogické komory. V rozhovoru pro Učitelské noviny uvádí, že Pedagogická komora obeslala tzv. kamenné asociace včetně Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství a (cituji): "(...) ohlasy jsou mnohem vstřícnější a chtějí s námi spolupracovat". Proto jsme oslovili některé asociace a ČMOS PŠ s otázkou, zda spolupracují anebo mají v plánu spolupracovat s Pedagogickou komorou a jaký je dle jejich názoru přínos tohoto spolku pro pedagogy. Odpovědi najdete níže.