Mgr. Michaela Váchová - strana 4

Vzdělávací program v rámci projektu iKAP 2 – Inovace ve vzdělávání poskytuje v Praze pomoc ukrajinským dětem i jejich rodinám. Program nabízí kurzy českého jazyka, interkulturní podporu od specialistů i terapie. Od poloviny července do konce léta se projektu zúčastnilo devadesát dětí a dospívajících. Většina z nich bude chodit do českých škol. Kurzy se pořádají v Pražském inovačním institutu nebo na pražských základních a středních školách. Partnerem projektu je nezisková organizace InBáze, která dlouhodobě pomáhá imigrantům. O tom, co všechno projekt účastníkům nabízí, jsme si povídali s Mgr. Palinou Mahilinou, MA, koordinátorkou kurzů českého jazyka pro ukrajinské děti.

Možná si vzpomenete na příběh, který v roce 2018 obletěl republiku. Byl o Medě, žákyni třetí třídy, která ve výtvarné výchově dostala za obrázek hada čtyřku. Na tom by nebylo asi nic až tak zvláštního, to se v českém školství nejspíš stává denně. Bohužel. Učitel v samozvané roli arbitra vnímání krásna a estetična hodnotí a známkuje. Had nehad. Snaha nesnaha. U novinářů a později i široké veřejnosti ale zarezonoval tento příběh díky Peteru Chvojkovi. Vysokoškolskému učiteli a otci Medy, který se své dcery zastal. A otevřel diskusi ohledně známkování estetickovýchovných předmětů. Když si na internetu do vyhledávače zadáte jeho jméno či nadpis článku Umí Meda hada?, najdete spoustu souvisejících textů i přesný popis toho, co se tenkrát stalo. Mě zajímalo, jak se má Meda a její tatínek dnes. A jaký řetězec událostí se od oné dostatečné známky udál. Anebo také ne.

Na začátku června proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů GTP – cen udělovaných inspirativním pedagogům. Jedná se o variantu mezinárodního ocenění, kterou u nás organizuje EDUin. Z deseti finalistů získala pomyslné zlato prvostupňová učitelka paní Magdalena Málková ze ZŠ Prosperity v Nové Vsi u Kolína. Pan Daniel Pražák, učitel přírodopisu a dějepisu z pražské Základní školy Strossmayerovo náměstí, skončil na druhém místě a třetí příčku obsadila paní Barbora Havířová, která učí matematiku, fyziku a informatiku na brněnském Gymnáziu Elgartova. Řízení školy bylo na akci partnerem, naši redakci proto velmi těší, že se můžeme všech tří výherců zeptat na několik otázek.

Mou jedinou vzpomínkou na výuku chemie na základní škole je situace, kdy mě společně s jednou spolužačkou poslal vyučující do chemického kabinetu něco uklidit. Nám se samozřejmě moc nechtělo, v rámci ušetření času jsme tedy začaly jednotlivé lahvičky rovnou vyplachovat a uklízet do poliček. To, že některé látky reagují s vodou, jsme zažily v přímém přenosu. Docela fatálně. Z kabinetu se do celé školy rozšířily výpary a všichni se museli evakuovat na hřiště. Nikomu se nic nestalo. Pro mě i mé spolužáky to byl takový malý experiment. Vzrušující i zajímavý. Ale jediný, bohužel. Ještě že jsou tu teď nově vzniklá chemická centra. Ta experimenty do škol vrací. Žáci je provádí společně s učiteli. Zábavnou formou a hlavně bezpečně. Jak? To si přečtěte v rozhovoru s jejich iniciátorkou, paní Mgr. Renátou Ottovou.

Snad každý učitel se během své praxe potká s dítětem, které je zvídavější, rychlejší a aktivnější než jeho spolužáci. Projevy nadání jsou různorodé a rozpoznat dítě s vyšším potenciálem nemusí být snadné. O tom, jak s takovými dětmi pracovat, i o tom, co jim nabídnout, jsme si povídali s ředitelkou Centra pro talentovanou mládež (CTM) paní Jeanne Bočkovou.

V minulém vydání Učitelského měsíčníku jsme si v rámci rozhovoru s Mgr. Mikulkovou povídali o podpůrném programu cíleném na silné stránky žáků. Řeč byla o metodice. Nyní byla tato metodika uvedena v praxi v Církevní základní škole ve Veselí nad Moravou. Průběh nám popsali Mgr. Tomáš Just, zástupce ředitele, a paní učitelka Mgr. Jindřiška Berková.

Víte, co se stane s teplotou ledu, když do něj přidáte sůl? Jestli se zvýší, sníží, nebo zůstane stejná? Já to nevěděla. Nevěděla jsem ani to, že fyzikáři z celé republiky se mohou jednou měsíčně scházet hned ve 29 regionálních centrech a sdílet své zkušenosti i nápady, dělat pokusy a experimentovat. Zadarmo. Vyrobit si pomůcky do výuky nebo si je zapůjčit. S možností si oficiálně rozšířit kvalifikaci. A mimo pracovní dobu. To vše díky organizaci Elixír do škol, s jejíž ředitelkou Ing. Petrou Proškovou jsem měla možnost si popovídat. A kdyby vás zajímala zmiňovaná teplota ledu smíchaného se solí, jak to s ní je, zjistíte v první třetině našeho rozhovoru. Zatím si tipněte! Ale pokud nejste učitel fyziky, myslím, že budete překvapeni stejně tak jako já…

Tituly Pražský Ámos, Ámos sympaťák, Ámos ČT a především Zlatý Ámos získal autor populárních videí a učitel matematiky pražského Anglicko-českého gymnázia AMAZON. Kdyby se jednalo o paralelu se světovými soutěžemi krásy, byl by Marek Valášek ověšen stuhami od hlavy k patě. Tady se však jedná, jak sám název napovídá, o anketu o nejoblíbenějšího učitele České republiky. Během našeho rozhovoru padly i dvě otázky, na které mi pan Valášek nedokázal odpovědět – jakou má u žáků přezdívku a jaké používá ve výuce „hlášky“. Na oba dotazy se žáků dodatečně zeptal a poslal mi SMS s odpověďmi. Tu najdete v závěru rozhovoru.

Když jsem si s panem Konopou někdy začátkem února psala ohledně školního projektu týkajícího se vesmíru, ani ve snu by mě nenapadlo, že se na něj o pár týdnů později obrátím s prosbou o rozhovor. Rozhovor týkající se válečných utečenců. Dětí z Ukrajiny. Některé z nich od března chodí i do pražské Bratrské školy, kde je právě Rostislav Konopa ředitelem.

Pro kvalitní život dítěte je nezbytné, aby mělo podporující rodinné zázemí, ve své třídě a škole se cítilo dobře a aby se umělo přijmout takové, jaké je. Právě z tohoto základu vychází i projekt s poměrně dlouhým názvem – Multidisciplinární práce s dítětem ve školním prostředí s přesahem do rodiny. Výsledkem projektu bude podpůrný program cílený na silné stránky žáků 3.–5. tříd a včasnou detekci školní neúspěšnosti. Projekt je teď ve fázi výzkumu, kdy se ověřuje metodika inovativní práce se žáky se zapojením rodiny a školy. Bylo tedy nasnadě, že pro následující rozhovor jsem oslovila právě metodičku programu Mgr. Milenu Mikulkovou.

Veřejnost zná Janu Bernáškovou především díky populárnímu seriálu Vyprávěj. Tato televizní, filmová i divadelní herečka je však i úspěšnou spisovatelkou. Debutový román Jak přežít svého muže jí vyšel koncem minulého roku. Nás zajímalo, jak vzpomíná na školní léta.

Ze školních let si pamatuji nejednu hodinu, kdy nám učitel češtiny pustil něco na videu, ze třídy odešel a vrátil se až se zvoněním. Na film se samozřejmě nikdo z nás, žáků, nedíval. Proč taky? Věděli jsme, že je to jen taková „vata“, aby si pan učitel odpočinul, oznámkoval diktáty nebo vypil kávu s kolegyní, která měla zrovna volnou hodinu. Škoda že náš pan češtinář nebyl v kabinetu s někým, jako je Eva Spilková, koordinátorka projektu CinEd, mezinárodního programu filmové výchovy. Ta by mu totiž vysvětlila, kolik promarnil příležitostí nám něco důležitého právě prostřednictvím filmů předat.

Statisíce zhlédnutí. Tisíce zpráv od žáků. Desítky videí na nejrůznějších sociálních platformách. Otevřená a příklady z praxe podložená kritika zastaralých pedagogických metod i špatných učitelů. Tím vším můžeme popsat Štěpánku Cimlovou. Neboli Štěkánku, učitelku z TikToku.