Pozor na kyberšikanu u žáků! Přinášíme rady k prevenci

Vydáno: 6 minut čtení

Děti v dnešní době tráví na internetu hodně času. Ve virtuálním prostoru hrají hry, upevňují přátelství a také sem někdy přenášejí spory a problematické chování. Vzniká tak riziko kyberšikany. Ta představuje stále větší problém, který musejí řešit nejen rodiče, ale také učitelé a školy. Důležité je ji nezjednodušovat, ale naopak nastavit pevná pravidla pro využívání internetových sociálních sítí žáky i sankce za jejich porušení. Přinášíme konkrétní doporučení, návody a metodické listy, jak s kyberšikanou bojovat.

Co je kyberšikana?

Řízení školy onlineJak kyberšikanu definují odborníci? „Kyberšikana je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je internet a mobilní telefony, které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození uživatele těchto médií. Stejně jako tradiční šikana zahrnuje i kyberšikana opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí.“1)
Někdy může být obtížné jasně rozlišit, kde leží hranice mezi škádlením a šikanou. Rozdíl mezi hrou a ubližováním je ale ve skutečnosti značný. Hlavní odlišnost spočívá ve skutečnosti, že agresor chce druhému ublížit, chce ho ranit. A většinou násilí stupňuje.2)

Jak na prevenci kyberšikany – doporučení pro metodiky prevence na školách3)

  1. Pěstujte pozitivní školní klima. Soustřeďte se na vzájemný respekt a pěstování klimatu, kde má násilí za důsledek neformální i formální sankce.
  2. Zahrňte pojem „kyberšikana“ do školního řádu a preventivního programu. Přesně vymezte, podle čeho se kyberšikana identifikuje, jak se bude řešit a co může při jejím odhalení nastat (kázeňské postihy apod.). Vytvořte plán, co můžete a co musíte udělat, na koho se obrátit, s kým se můžete v rámci školy poradit apod. Vytvořte scénáře pro různé situace.
  3. Ve spolupráci s vedením školy zajistěte, aby byl ze strany vyučujících při řešení kyberšikany uplatňován jednotný přístup. K tomu pomůže metodika postupu řešení šikany vypracovaná školou, existence preventivního týmu na škole a komunikace v rámci celého pedagogického sboru.
  4. Stanovte jasná pravidla pro žáky i pro rodiče, za jakých podmínek, kdy, kde a jak bude škola řešit projevy kyberšikany.  Také dejte jasně najevo, co je již odpovědností zákonných zástupců, a informujte je o těchto pravidlech.
  5. Stanovte ve své škole „specialistu na kyberšikanu“. Někoho, kdo se bude dále v problematice vzdělávat a za kým budou moci ostatní chodit pro radu.
  6. Nastavte pravidla pro využívání sítí žáky. Tam, kde se při výuce používají technologie, lze využít různé přístupy a možnosti sledování, omezení a blokování webových stránek. Vymezte pro děti jasná pravidla používání počítačů a ostatních elektronických zařízení, pravidla používání školní wifi sítě. Děti s nimi seznamte, je vhodné o nich vést diskusi, případně je navrhovat společně. První IT hodina každého roku by měla být věnována vyložení pravidel práce v počítačové učebně a na internetové síti. Můžete rovněž nainstalovat do počítačů ve školních učebnách software, který bude blokovat vámi zadané webové stránky. Nezapomínejte však na to, že někteří technicky zdatní studenti mohou umět tento software obejít.
  7. Školní řád obsahuje informaci o vypínání a zákazu používání mobilních telefonů během vyučování jako prevence natáčení či fotografování žáků i učitelů.Právní předpisy vztahující se k poskytování vzdělávání výslovně neupravují oblast používání mobilních telefonů ve škole. Rozsah užívání mobilů školy zpravidla vymezují, resp. omezují ve školním řádu (§ 30 školského zákona), který v případě základních, středních a vyšších odborných škol schvaluje školská rada [§ 168 odst. 1 písm. c) školského zákona]. Zároveň by měl školní řád obsahovat i sankce, nebudou-li pravidla používání přístrojů ve škole ze strany žáků dodržována.
  8. Pasivní přístup dělá z druhých lidí do určité míry vždy spolupachatele šikany. Je třeba dát dětem jasný signál, že kyberšikana je špatná, je potřeba se jí postavit a zastavit útočníka. Zřiďte ve škole anonymní schránku důvěry, která bude snadno dostupná a bude se nacházet na nepříliš viditelném místě (například není vhodné ji dávat nedaleko ředitelny), případně umožněte online oznámení anebo se zapojte do projektu Nenech to být. Informujte pravidelně děti, že mají možnost tuto schránku využít a že je pravidelně vybírána. Obecně lze děti upozornit, že pokud se na internetu s kyberšikanou jako pasivní přihlížející setkají, měly by daný incident nahlásit někomu z pedagogů.
  9. Učte děti (v předmětech společenskovědního základu a dalších) tomu, že všechny formy šikanování jsou nepřijatelné a že kyberšikana může být předmětem disciplinárního řízení uvnitř školy.
  10. Využívejte vrstevnického prvku. Dejte prostor starším spolužákům, aby vedli přednášky pro své mladší vrstevníky a sdíleli s nimi své zkušenosti.
  11. Preventivní programy od externích lektorů zaměřte i na prevenci kyberšikany.
  12. Využijte svých znalostí nebo znalostí externích odborníků a zorganizujte besedy nejen pro své studenty a pedagogický sbor. Pozvěte i rodiče, prarodiče, všechny dospělé, kteří s vašimi studenty přicházejí do kontaktu.
V textu jsme vycházeli z článku „Kyberšikanu u žáků nikdy nepodceňujte“ na webu www.zapojmevsechny.cz. U něj najdete také doporučení, co dělat, když u vás ve škole kyberšikana už probíhá, a jako přílohy metodické listy, testy závislosti apod.

ZDROJE

  • KOVÁŘOVÁ, V., METELÁKOVÁ PEKAŘOVÁ, L., PEKAŘ, R. a N. ROTTOVÁ. Kyberšikana a její prevence – příručka pro učitele. Plzeň: Člověk v tísni, o. p. s., pobočka Plzeň, DRAGON PRESS, s. r. o., 2009.
  • PRICE, J. M. a J. DALGLEISH. Cyberbullying: Experiences, impacts and coping strategies as described by Australian young people. Youth Studies Australia. 2010, roč. 29, s. 51–59.
    • 1) PRICE, J. M. a J. DALGLEISH. Cyberbullying: Experiences, impacts and coping strategies as described by Australian young people. Youth Studies Australia. 2010, roč. 29, s. 51–59.
    • 2) KOVÁŘOVÁ, V., METELÁKOVÁ PEKAŘOVÁ, L., PEKAŘ, R. a N. ROTTOVÁ. Kyberšikana a její prevence – příručka pro učitele. Plzeň: Člověk v tísni, o. p. s., pobočka Plzeň, DRAGON PRESS, s. r. o., 2009, s. 26.
    • 3) Tamtéž, s. 46–49.

Řízení školy online

Zdroj: Pro Učitelský měsíčník Autorský tým APIV B