Kolegiální sdílení ve školách: jak ho zavést?

Vydáno: 3 minuty čtení

Ve škole je nutné, aby spolu vyučující dobře komunikovali a aby byli schopni reflektovat vlastní práci. K rozvoji obojího přispívá kolegiální sdílení profesních zkušeností (např. supervize či intervize). Řešíte, jaké kolegiální sdílení do vaší školy zavést a jak postupovat? Pomůckou pro vás může být metodika či další výstupy našeho projektu. 

Na katedře psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se dlouhodobě zabýváme tím, jak vyučující zvládají vysokou náročnost svého povolání a co jim pomáhá. Ukazuje se, že většina vyučujících ve stresu vyhledává sociální oporu. Tu jim může poskytnout jejich rodina či přátelé, ale efektivnější je podpora a pomoc od kolegů a kolegyň. Na školách, kde funguje kolegiální podpora, panuje vyšší pracovní spokojenost a menší stres i vyhoření. Kolegiální podporu lze posílit sdílením profesních zkušeností.

Co je kolegiální sdílení profesních zkušeností? Jedná se o opakovaná formálně organizovaná setkávání, během kterých vyučující svým kolegům a kolegyním vypráví o subjektivně významných pracovních událostech, ti jim aktivně naslouchají a popisované události citlivě a nehodnotícím způsobem komentují. Kolegiální sdílení může probíhat ve formě supervize, intervize či mentoringu, balintovských skupin či Wandy. Cílem je zlepšení profesních kompetencí jednotlivců i celého učitelského sboru. Jedná se tedy o součást profesního rozvoje.

Jak zavést kolegiální sdílení? Ve výzkumu „Učitelská supervize – prevence syndromu vyhoření“, který realizujeme za finanční podpory Technologické agentury ČR, jsme mapovali zkušenosti s kolegiálním sdílení. Ve většině škol je sdílení vnímáno jako přínosné. Zásadní vliv však má to, jakým způsobem o něm uvažuje vedení školy, jak o něm komunikuje s učitelským sborem a jak ho organizuje. Každá škola je jiná – má své potřeby a podmínky. Vedení školy je zná a mělo by s ohledem na ně volit vhodný typ kolegiálního sdílení.

Může pomoct metodika. Užitečnou pomůckou pro orientaci v dostupných typech kolegiálního sdílení je certifikovaná metodika pro výběr a zavádění technik kolegiálního sdílení do škol. Jedná se o stručný, přehledně strukturovaný text, který vysvětluje obecné principy kolegiálního sdílení, ukazuje základní postupy a techniky, nabízí seznam otázek, které mohou pomoci vedení škol při výběru nejlepšího typu kolegiálního sdílení pro jejich učitelský sbor. To vše je doprovázeno příklady výpovědí z konkrétních škol. Metodika je k dispozici zde: https://pages.pedf.cuni.cz/vyzkumvyhoreni/files/2021/06/TEKOS_METODIKA_final-1.pdf

Další výstupy projektu (animované video o supervizi, video-rozhovor o jednotlivých typech kolegiálního sdílení, odkazy na články a knihu) jsou představeny na webových stránkách www.ucitelskevyhoreni.cz

Pro Aktuality webové aplikace Řízení školy online Doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. – působí na katedře psychologie Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá mimo jiné tématy učitelského profesního rozvoje.

Zdroj: Pedf Cuni