Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Každý si může klást vědecké otázky o přírodě (Otevřený článek)

Kategorie: Mateřské školy Autor/autoři: Řízení školy

Petr Daniš se zabývá dětmi a přírodou, vzděláváním a ochranou životního prostředí. Zajímá ho, proč si děti hrají, jak se učí a proč potřebují kontakt s přírodou a se světem pro své zdraví a učení. Napsal knihu Děti venku v přírodě: ohrožený druh?1) (2016). Působí jako ředitel vzdělávacího centra TEREZA2) a předseda Sítě středisek ekologické výchovy Pavučina3). Je členem různých výborů a pracovních skupin pro nvironmentální výchovu a vzdělávání pro udržitelný rozvoj u nás i v zahraničí.

Rozhovor

Jaké změny ve vzdělávání chcete skrze aktivity TEREZY dosáhnout?

Řízení školy onlineChceme, aby vzdělávání pomáhalo dětem stát se dobrými správci našeho světa, aby pomáhalo vytvářet společnost žijící ve větší harmonii s přírodou. Myslíme si, že k tomu musíme děti vybavit určitými kompetencemi, kterých je velké množství. Jde o znalosti, ale hlavně o dovednosti, aby zvládly být schopnými správci, vytvářely uvědomělou společnost a mohly být blíže přírodě, než jsme třeba dnes my. To nejsou vůbec jednoduché věci, a proto si myslíme, že musíme vybavit i učitele komptencemi, jak děti takovýmto způsobem vzdělávat. Nejde nám ani tak o jednotlivé znalosti, ale o to, pomáhat dětem vytvářet si postoje a hodnoty a ovlivňovat nějakým způsobem jejich jednání. Ne tak, že bychom jim říkali, co je a není správně, ale tak, že je vybavíme dovednostmi, jak rozumět složitému světu kolem sebe, jak se v něm zorientovat a rozhodovat. Cokoliv člověk dnes udělá, má dopad na přírodu, na zvířata a také na lidi kolem, v naší zemi i na druhém konci planety. Člověk musí porovnávat, jestli to, co udělá, má nějaké nezamýšlené dopady, a neměl by tedy udělat něco jiného. I při běžných činnostech člověk vědomě nebo nevědomě ovlivňuje spoustu věcí a je dobré se naučit tuto skutečnost si zvědomit a vědomě rozhodovat o tom, jaké jsou dopady toho, co děláme a jak žijeme. Jsou za tím různé dovednosti, které se děti musejí naučit, aby světu rozuměly a aby v něm mohly být aktivní.

Jak konkrétně pracujete se školami a učiteli?

Máme dlouhodobé programy a školy se do nich mohou přihlásit. To je jádro naší činnosti. Programy jsme částečně vybrali a přenesli do České republiky ze zahraničí. Například Ekološkola, GLOBE nebo Les ve škole jsou původně ze zahraničí, ale my jsme je zároveň hodně adaptovali pro české prostředí. Z obecného mezinárodního rámce jsme dotvořili spoustu velice konkrétních a precizních metodik, které učitelům nabízíme. Učitelé nebo školy se do programu přihlásí a my se je pak snažíme dlouhodobě podporovat, poskytovat jim učební materiály, nabízíme jim školení, ale i konzulatce či mentoringovou podporu, aby díky tomu dostávali postupy přímo do výuky. Moc nevěříme na krátkodobé programy pro děti, kdy učitel přijde na program se třídou jen jako na představení. Děti si z něj odnesou určitý zážitek, ale je příliš krátký na to, aby se mohlo něco podstatného stát. Snažíme se proto spíše dloudodobě investovat do učitelů, aby oni sami dokázali ve své výuce posouvat děti k určité harmonii s přírodou a porozumění přírodě a pečování o ni, ale i o lidi kolem nich. I když se zaměřujeme primárně na dlouhodobé programy, zároveň si uvědomujeme, že někteří učitelé nejsou připraveni pracovat v tomto rozsahu. Zavedli jsme proto nový projekt Učíme se venku, kde se snažíme učitelům dávat jednoduché, krátkodobé lekce a aktivity, které si může každý vyzkoušet a zařadit je v různých předmětech do výuky, a alespoň trochu se tak posunout k tomu, že se učí venku a zajímavým, interaktivním způsobem.

Jaké nároky to klade na učitele?

Na některé učitele to klade velké nároky, zároveň ale mnoha z nich naší činností pomáháme. Hodně musejí investovat zejména učitelé, kteří nám pomáhají naše metodiky vyvíjet. Není to tak, že bychom všechno vymysleli sami, spíše máme nějaké know-how, učitelé mají zase své know-how, vědí, jak pracovat s dětmi, a spolupracujeme na tom, že vznikají nové věci. Naše aktivity zkoušíme společně s učiteli a evaluujeme je. Skupina učitelů, která nám pomáhá s vývojem, je hodně daleko v přemýšlení o výuce a v metodických dovednostech. Další velké skupině učitelů se ovšem snažíme jejich výuku ulehčit. Na ně to klade nároky chtít něco dělat zajímavě, být otevřený interaktivnímu učení nebo novému přístupu, který děti učí nejen znalostem, ale i dovednostem a nechává je, aby na nějaké věci přicházely samy. Těmto učitelům poskytujeme spoustu pomoci, nabízíme jim připravené metodiky, hodiny, semináře, konzultace apod. Když jsou v zavádění aktivit úspěšní, umožňujeme jim například zviditelnit jejich školu. Nefunguje to tak, že jen chceme něco po učitelích, ale rozhodně jim také mnoho nabízíme. Aktuálně s námi spolupracuje více než 800 škol a zhruba 4 000 učitelů. Jde o učitele prvního stupně, na druhém a třetím stupni převážně o učitele přírodních věd. Zároveň naše oblast zájmu nepokrývá jen přírodovědnou gramotnost, ale i humanitní vědy a přístup k člověku. Můžou se tedy zapojit například i učitelé občanské výchovy, protože se věnujeme angažovanosti, občanství, tomu, jak měnit své okolí. Kdyby učitelé neměli pocit, že jim spolupráce s námi něco důležitého přináší, nevstupovali by do našich programů.

Co se díky tomu učí žáci?

Chceme, aby měli rádi přírodu, aby rozuměli přírodě nebo životnímu prostředí, aby pro ně něco dělali. Zabýváme se všemi úrovněmi od mít rád (vztah) přes rozumět (dovednosti) až po konativní dělat, angažovat se, měnit, být aktivní. Myslíme si, že podporovat takové postoje a činnosti u dětí je možné a že se to díky programům, které přinášíme, na mnoha místech skutečně děje. A nejen díky nám, ale především díky učitelům, kteří aktivity ve výuce s dětmi skvěle dělají. Často se jedná o projektovou výuku, protože tak mají žáci šanci něco zmapovat, analyzovat, identifikovat nějaký problém, pak ho zkusí řešit a přijdou s nějakým řešením, které může mít dopad pro ně ve škole, ale také třeba nějaký širší společenský dopad. Čistí například řeku, odhalí zdroje znečištění nebo pomáhají lidem v okolí. Je toho celá řada, co mohou udělat, a je na nich, pro co se rozhodnou.

Co pro vás znamená myšlenka úspěchu pro každého žáka? Jak se to ve vaší práci projevuje?

To, co děláme, se týká každého. Každý může objevit kouzlo pobytu venku v přírodě, každý může dělat vědu o přírodě a každý může také proměnit své okolí a místo, kde se pohybuje, k lepšímu. Někdy, když vyprávíme o tom, co děláme, bývají naše aktivity dávány dohromady s projekty na podporu elit, tedy nejlepších dětí, aby mohly vědecky zkoumat. Nám naopak přijde důležité, že co nabízíme, může dělat opravdu každý, že máme prostor pro každé dítě a nejde o to, nějak špičkově podpořit nejlepšího přírodovědce ve třídě, aby byl ještě víc nejlepší. Chceme každé dítě naučit vědeckému uvažování, ukázat, jakým způsobem se věda dělá, vysvětlit, jakým způsobem rozumět světu kolem nás a světu přírody. Každý si může klást vědecké otázky, navrhovat experiment, zkusit ho ověřit, udělat závěr a klást si další otázky. Přijde nám, že náš způsob výuky funguje a že je moc důležité, aby všechny děti měly přístup k takovému zážitku a přemýšlení a mohly rozvíjet své dovednosti. Hodně často se nám stává, že učitelé jsou překvapení, jak pomocí metodik a aktivit, které jim nabízíme, začnou vynikat úplně jiné děti, než vynikaly doposud v jejich dosavadní výuce. A nezaznívají jen klišé, že prakticky zaměřené děti najednou mohou konečně dělat rukama - ohlasů je celá škála. Učitelé reflektují, že se děti, které doposud jen obtížně zažívaly úspěch, najednou díky změně stylu učení a díky zařazení jiných dovedností začnou více zajímat. Začnou tak vynikat i děti, do kterých by to nikdy neřekli, které byly doposud problémové, co se týče chování nebo prospěchu.

Proč se hlásíte k vizi úspěchu pro každého žáka?

Pro nás je obrovskou hodnotou spolupráce. Jsme přesvědčeni, že společně zvládneme více než sami. Vize úspěchu pro každého žáka je tak veliká, že k jejímu dosažení nestačí žádná jednotlivá organizace. A líbí se nám, že se na ní můžeme podílet, že něco takového sdílíme, že můžeme spolupracovat a vyměňovat si zkušenosti a posilovat se.

Jaké důležité změny jsou potřeba v systému vzdělávání, aby se tato vize naplňovala?

V první řadě se o ní musí hodně hovořit. Přijde mi, že je dobrá a postupně se šíří, ale že o ní musíme stále mluvit a mluvit, aby se stala ještě veřejnější a sdílenější. Pak si myslím, že musíme hodně podporovat učitele, aby vize úspěchu pro každého mohli dosahovat, aby o ní mohli přemýšlet a zaměřovat se na realizaci právě této vize, a ne na spoustu jiných věcí, které je od ní odvádějí. Aby se nezaměřovali na úspěch dětí v testech, na správné vyplnění papírů, abychom jim dokázali odbourávat bariéry, které jim znesnadňují přímou cestu za vizí, aby se opravdu každý žák mohl učit něco pro něj podstatného, co využije ve svém životě. Změnit zaměření výuky tímto směrem není jednoduché, a učitelé proto potřebují prostor, odbourání bariér, které je omezují, podporu, sdílení a kolegiální pomoc.

Zdroj: Rozhovor vedla Silvie Pýchová, výkonná ředitelka SKAV pro časopis Řízení školy červen 2018


Diskuse - Počet příspěvků: 0