Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Implementace systému pozitivní podpory chování na základních školách

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Řízení školy

Systém pozitivní podpory chování (Positive Behavior Intervention and Support, dále PBIS) je implementační rámec, který byl vyvinut k tomu, aby pomohl školám postupně zavádět a dlouhodobě udržovat výzkumem ověřené intervence a principy v co nejefektivnější podobě. Díky implementaci PBIS je možné zajistit podporu všem žákům školy podle jejich potřeb. PBIS zlepšuje chování i akademické výsledky žáků, umožňuje budování kvalitních vztahů a pozitivního klimatu ve škole a přináší praktické rady a nástroje využitelné v každodenním životě školy. Materiály potřebné k implementaci PBIS jsou volně dostupné v anglickém jazyce, vzhledem ke komplexnosti systému však doporučujeme školám komunikovat s odborníkem, který se implementaci PBIS profesně věnuje.

Základní předpoklady PBIS

Přestože PBIS prošel v posledních třiceti letech vývoje dílčími změnami, vychází ze stále stejné základní premisy, a to že chování je možné učit a naučit. Stejně tak, jako je při výuce matematiky nutné nejdříve látku vysvětlit, několikrát procvičit aplikaci naučených matematických pravidel a poskytovat žákům zpětnou vazbu k jejich výkonu, tak bychom i při výuce chování měli všem žákům nejdříve srozumitelně vysvětlit, jaké chování je ve škole očekáváno, toto chování několikrát procvičit a poskytovat žákům konstruktivní zpětnou vazbu. Prvním krokem při implementaci PBIS tedy bude diskuze (a následný konsenzus) o očekáváních, která vnímají zaměstnanci, rodiče a žáci školy jako nejdůležitější. Pro co nejefektivnější fixaci vhodného chování by měla být školní očekávání:

- jednotná (stejná pro celou školu);

- snadno zapamatovatelná (tři až pět pozitivně formulovaných očekávání);

- dostatečně obecná (zahrnovat všechny varianty chování);

- lehce pochopitelná (vysvětlitelná na několika názorných příkladech);

- procvičovaná ve všech prostředích školy (na pozitivních příkladech relevantních pro dané prostředí);

- upevňovaná (častým oceňováním vhodného chování např. pochvalou);

- dodržovaná také všemi zaměstnanci školy (kteří tak poskytují žákům vzor žádoucího chování).

V tabulce je zobrazen modelový příklad celoškolních očekávání i s příklady očekávaného chování, které je s žáky nacvičováno na začátku školního roku a opakováno po prázdninách nebo častěji podle potřeby:

Prostředí

Třída

Chodba

Toaleta

Online třída

Očekávání

Zodpovědnost

Soustředím se na práci

Omluvím se za svou chybu

Konflikty řeším s pomocí učitele

Nejpozději se zvoněním se vracím do třídy

Před odchodem zkontroluji čistotu

K utření rukou použiji jeden ubrousek

Soustředím se na to, co probíráme

Pokud něčemu nerozumím, poprosím o upřesnění

Respekt

(k sobě a k druhým)

Poslouchám toho, kdo mluví

Hlásím se

Mluvím přiměřeně nahlas

Odpadky vyhazuji do tříděného odpadu

Zdržuji se zde jen po nutnou dobu

Respektuji pořadí

Před použitím mikrofonu zapnu ikonu „přihlásit se“

Na vyzvání si zapnu kameru

Bezpečí

Nechávám dost prostoru druhým

Používám pomůcky k tomu, na co jsou určeny

Chodím vpravo

Nosím roušku přes ústa i nos

Vodu udržuji v umyvadle

Myji si ruce 20 vteřin mýdlem

Beru ohled na pocity druhých

Před sdílením zážitků z online výuky se poradím s vyučujícím

Zdroj: ČOSIV

Podpora chování je poskytována v návaznosti jak na potřeby konkrétní školy jako celku, tak na potřeby jednotlivých žáků. Mezi jednotlivými školami tedy mohou existovat rozdíly v tom, jak intenzivní podporu chování budou poskytovat na níže popsaných úrovních podpory. Obecně by školy, které se potýkají s častými projevy nevhodného chování u většiny žáků, měly například zvážit časté zařazování nácviku seberegulace a socio-emočních dovedností do běžné výuky. Aby byla podpora chování vzhledem k časovým možnostem zaměstnanců školy co nejefektivnější, měla by být primární prevence výskytu nevhodného chování (neboli I. úroveň podpory) poskytována všem žákům školy, sekundární prevence (II. úroveň) zhruba pěti až patnácti procentům žáků školy a terciální prevence (III. úroveň) přibližně jednomu až pěti procentům žáků.

Jednotlivé úrovně podpory:

I. úroveň: Předchází vzniku nových případů nevhodného chování.

II. úroveň: Poskytováním více zaměřené, intenzivní a opakované pozitivní zpětné vazby či pomocí nácviku vhodného chování a dalších dovedností v menší skupině žáků snižuje počet stávajících případů u žáků s opakujícím se nebo intenzivnějším nevhodným chováním.

III. úroveň: Poskytováním nejvýše individualizované týmové podpory snižuje intenzitu a komplexnost takových projevů nevhodného chování, které jsou rezistentní vůči předchozím snahám, popř. u nichž je možné předem určit, že jejich vyřešení snahami v oblasti primární a sekundární prevence není pravděpodobné.

Zdroj: ČOSIV

Jednotlivé intervence v rámci tří úrovní podpory PBIS jsou představovány v příspěvcích periodika Školní poradenství v praxi a/nebo zveřejňovány na webu České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

Fáze implementace PBIS

K tomu, aby bylo možné zavést PBIS skutečně v rámci celé školy, a především dlouhodobě udržovat nově zavedené postupy a intervence, nestačí jen dobrá znalost zaváděných postupů. Implementace PBIS je dlouhodobý proces a měl by být podporován nejlépe v této oblasti zkušeným koučem, který by komunikoval s užším školním týmem zajišťujícím implementaci. Školní PBIS tým má mimo jiné za úkol plánovat potřebné kroky, zajišťovat participaci klíčových aktérů (zaměstnanci, žáci, rodiče) a sledovat přesnost implementace. Proto by aktivní součástí školního PBIS týmu měl být ředitel či zástupce ředitele garantující realizaci dohodnutých postupů, jeden či více pedagogů se zkušenostmi a odborností z oblasti chování a/nebo speciálních potřeb žáků a případně také zástupce žáků a rodičů.

Před samotným začátkem implementace je potřeba počítat s takzvanou explorační fází, ve které zjišťuje vedení školy a část pedagogů (většinou budoucí školní PBIS tým), zda má škola zájem PBIS zavádět a jakých výstupů (neboli výsledků) by chtěla implementací dosáhnout. Poté následuje příprava na implementaci především v podobě obohacování vědomostí školního PBIS týmu o jednotlivých intervencích a nezbytných prvcích PBIS, celý pedagogický sbor je proškolen v iniciační fázi implementace. Je vhodné se v prvním roce zaměřit na vybudování celoškolní preventivní úrovně podpory. V druhém roce je pak doporučeno vybudovat podporu druhé úrovně, která z velké části představuje zintenzivnění vybraných postupů úrovně první a také zavedení doplňujících intervencí; dochází tedy současně k dalšímu zdokonalování podpory poskytované v rámci I. úrovně. Ve třetím roce je pak možné vybudovat podporu třetí úrovně a zaměřit se na zajištění dlouhodobé udržitelnosti plné implementace celého systému PBIS, popř. i na možnost šíření zkušeností na lokální či národní úrovni.

Prvky udržitelné implementace

Při implementaci PBIS je nutné aktivně podporovat spolupráci všech zaměstnanců školy a vytvářet prostředí, ve kterém mohou konzultovat své potřeby a zároveň se alespoň částečně podílet na rozhodování. Prvek zajišťující podporu zaměstnanců při implementaci PBIS je v následujícím zobrazení nazván systémy.

 

Klíčové prvky dlouhodobé implementace

Zdroj: ČOSIV

Pojmem systémy tedy rozumíme různé druhy podpory zaměstnanců školy, které jsou nezbytné k tomu, aby umožňovaly přesnou a trvalou implementaci postupů, efektivní využívání dat a dosažení stanovených výstupů. Kromě zmiňovaného zapojení do rozhodování je také vhodné zvážit například zavedení dobrovolných či vzájemných návštěv v hodinách, vytvořit systém pozitivní podpory pedagogů, pravidelně analyzovat zlepšování chování žáků a výsledky se zaměstnanci sdílet. Pojmem postupy jsou označovány intervence a principy mířené na žáky, které jsou zaváděny ve výše uvedených třech úrovních podpory. Pojmem data zde rozumíme informace, které jsou využívány při výběru, sledování a hodnocení výstupů, postupů a systémů. Může se jednat o záznamy o poznámkách a pochvalách ze školního informačního systému, autoevaluace školního PBIS týmu a vyhodnocování přesnosti implementace. Pojem výstupy označuje cíle v oblasti chování žáků nebo také ve zlepšení jejich akademických výkonů. Jde o ukazatele, které jsou předem specifikovány, odsouhlaseny, připomínány a monitorovány z důvodu jejich sociálního a vzdělávacího významu. Je vhodné výstupy specifikovat tak, aby bylo možné jejich (alespoň částečné) dosažení v horizontu tří až pěti let. I když jsou postupy využívané v rámci PBIS hlavní složkou, která pomáhá zlepšovat chování žáků, neměly by být při implementaci opomínány ani ostatní prvky podporující dlouhodobé udržení zavedeného systému PBIS. Pokud má škola zájem aplikovat jen některé z prvků PBIS, lze očekávat zlepšení v chování žáků, nelze však předpovědět, zda budou nově zavedené postupy dlouhodobě udržitelné a zda bude možné dosáhnout zlepšení, byť částečného, všech proměnných, které by škola mohla pozitivně ovlivnit při plné implementaci.

Zdroj: Řízení školy 1/2021; autorky: Anna Kubíčková, Klára Laurenčíková-Šimáčková


Diskuse - Počet příspěvků: 0