Tabitha Moses ve svém článku uvádí důvodů celkem pět.
1. Zvýšená úzkost a stres
Časté požadavky učitele, aby se všichni dívali do displeje, může u žáků vyústit v pocit, že je všichni sledují, a rozptylovat je při soustředění se na to, jak asi vypadají před ostatními. Tyto nepříjemné pocity mohou být ještě silnější, když si uvědomíme skutečnost, že obličeje na displeji jsou často větší, a zdají se být velmi blízko, což může spustit stresovou reakci těla „boj, nebo útěk“, zanechávajíce žáky s pocity napětí a narušující jejich koncentraci.
2. Videokonferenční vyčerpání
Většina z nás se učí z neverbálních podnětů. Formát videokonference s pouhým zobrazením obličeje vede ke ztrátě mnoha neverbálních signálů, jako jsou například gesta rukou, a vyžaduje od lidí více námahy k přeložení toho, co vidí. Tento obličejový formát nás též nutí zaměřit se více na verbální signály, což může být vyčerpávající. Když je navíc na displeji mnoho obličejů, většina lidí se snaží soustředit na všechny – jde o druh multitaskingu nazvaný Kontinuální částečná pozornost. S tím mají lidé problémy. Rychlé přepínání mezi činnostmi může narušit paměť a snížit schopnost vykonávat zadanou práci.
3. Konkurenční povinnosti
I když se může zdát, že sedět doma v tiché místnosti může být pro žáky ideální, nemusí tomu tak vždy být. Žáci napříč všemi stupni vzdělávání mohou mít na starost opatrování jejich členů rodiny, nebo dokonce svých vlastních dětí. Pro některé žáky to může znamenat provádění více úkolů souběžně, starajíce se například o své sourozence během online výuky. Tyto povinnosti by mohly druhé rozptylovat a být pro zúčastněné žáky ztrapňující. Stojí za zmínku, že tyto konkurenční povinnosti nejsou charakteristické pouze pro žáky. Mnoho učitelů musí řešit stejné záležitosti.
4. Právo na soukromí
Ve škole se od žáků nevyžaduje, aby svým spolužákům odhalovali detaily o svém osobním životě, ale v online videokonferenční výuce část tohoto soukromí ztrácí. Zapnutí videa znamená nechat ostatní vstoupit do jejich domova. Mnoho online platforem také není bezpečných, jak ukazuje příklad „Zoom útočníků“, kteří pronikli do tříd, a často narušovali pokyny a sdíleli osobní informace účastníků.
5. Finanční prostředky a jiné formy přístupu
Vyžadovat používání videa během online výuky předpokládá, že žáci nebo jejich rodiče si mohou tuto technologii dovolit. Přibližně 1 z 5 žáků žije pod hranicí chudoby (v kontextu USA, pozn. autora) s nedostatečným přístupem k potřebným technologiím pro online výuku, počínaje počítači nebo tablety a konče Wi-Fi připojením.
O tom, že se jedná o komplexní problematiku a že velmi důležitým aspektem je klima školy či třídy, si můžete přečíst v článku Jaroslava Maška.