Spolupráce mateřské školy se spolky

Výhodou mateřské školy je její poloha uprostřed přírody. S dětmi často chodíme k blízkému rybníku, do lesa, na louku apod. Kromě obklopující přírody s různými biotopy disponuje naše mateřská škola třemi rozlehlými zahradami, rozprostírající se kolem budovy MŠ. Na zahradu s klasickými herními prvky navazuje certifikovaná přírodní zahrada, za níž je zahrada pouze se stromy, kde se častou pasou koně, někdy i další hospodářská zvířata, která mají děti možnost pozorovat. Tím se současně učí chovat se chovat ke zvířatům s respektem, například zbytečně nekřičet a neplašit koně a další zvířata.

Jedním ze spolupracujících spolků s naší mateřskou školou je Jezdecký oddíl Zderadice, vzdálený asi 4 km od Maršovic. Rodina Koubkových, která chová a trénuje jezdecké koně, obhospodařuje na svém pozemku rovněž velké množství dalších hospodářských zvířat. Koně využívá nejen k výcvikovým kurzům dětí i dospělých, k hipoterapii a dalším aktivitám, ale rodina přišla před několika lety s nabídkou využití koní také v rámci činností mateřské školy. Nabídku spolupráce jsme velmi rádi přijali a v průběhu roku společně pořádáme pro děti několik akcí, z nichž některé z nich se staly již rituály a souvisejí například s českými tradicemi, a některé z nich naopak vznikly zcela náhodně, na základě diskuzí učitelek a majitelů koní.

Jednou z akcí, která nebyla plánovaná, nýbrž se nápad zrodil zcela spontánně, byl křest hříběte. Během pozorování koní, kdy měly děti možnost si je také pohladit, popřípadě jim dát nějaký připravený pamlsek, paní majitelka dětem prozradila, že kobylka Bára, na které často jezdí, bude mít na jaře hříbátko. V té souvislosti ji napadlo, že by narozené hříbě později mohly děti pokřtít. Děti byly nadšené z této zprávy a velmi je zaujalo, že si mohou při dodržení předem domluvených pravidel (děti chodily ke kobylce Báře jen v malých skupinách, neběhaly, aby ji neplašily, přistupovaly k ní zepředu nebo z boku) Bářino břicho, ve kterém se ukrývá hříbě, hladit. Na břicho přikládaly rozevřené dlaně, přes které cítily pohyb ještě nenarozeného mláděte, a velmi intenzivně si tento prožitek užívaly.

Mezitím, než se hříbě narodilo, vymýšlely děti pro něho jméno. Vzhledem k tomu, že maminka hříběte se jmenuje Bára a tatínek Bonsaj, musely děti vymyslet pro jejich mládě jméno začínající na písmeno B. A tak jsme si nějaký čas pohrávaly s písmenky. Příklady některých jazykových činností:

Děti si sedly na koberec do kruhu a doprostřed něj jsme rozprostřely jednotlivá písmena celé abecedy. Každé dítě postupně řeklo své jméno a počáteční písmeno ve slově svého jména. Konkrétní písmeno se každé dítě snažilo vyhledat mezi dalšími a ukázalo jej ostatním dětem.

Na koberec jsme na různá místa rozmístili jednotlivá písmena abecedy. Děti si nejprve zopakovaly své jméno a jeho počáteční písmeno. Na pokyn učitelky se rozeběhly po třídě a každé dítě se postavilo k písmenu, na které začíná jeho jméno. Děti tak zjistily, že například u písmenka V stojí – Vojta, Vaneska, Viktorka, u písmene K – Karolínka a Kubík apod. Poté děti počítaly, kolik je v které skupince dětí, u kterého jména je jich nejméně, u kterého nejvíce, ve kterých skupinách stejně apod. Tím se nám v jazykových činnostech prolínala rovněž předmatematická gramotnost.

Každé dítě si ze čtvrtky vystřihlo předkreslené písmeno, na které začíná jeho jméno, a poté si jej vybarvilo pastelkami (popřípadě vodovými barvami nebo temperami) dle vlastní fantazie. Hotová písmenka si děti společně prohlédly, snažily se sestavovat z nich různá jednoduchá slova (například své jméno) a poté si písmena výtvarně zpracovaná vystavily ve třídě, kde jejich pozornost často upoutávala a průběžně se k nim vracely.

Po jazykových hrátkách jsme připevnili na stěnu ve třídě písmeno B a děti začaly vymýšlet jméno pro hříbě. Prokázaly velkou fantazii, avšak ukázalo se, že vymyslet jméno, aby začínalo konkrétním písmenem, činí některým dětem potíže. Nicméně navrhnutá jména (například Bublinka, Balónek, Buráček, Buřinka a další) jsme zapsali na arch papíru.

Začátkem května se děti dověděly, že se mládě kobylce Báře již narodilo a že je to hřebeček. Děti se těšily, až mládě trochu zesílí a bude se moc vydat za dětmi na zahradu. Mezitím pro něj kreslily obrázky a současně zcela spontánně pro hříbě začaly vymýšlet také různá přání. Spontánnost, fantazie a nadšení dětí vedlo i nás dospělé k dalším nápadům. S paní majitelkou jsme se domluvily na přípravě „křestního listu“ pro hříbě, kde bude logo jezdeckého oddílu i mateřské školy, dále fotka hříběte, kam posléze zapíšeme jeho jméno, datum jeho narození a seznam přání od dětí.

Křest hříběte probíhal koncem května na naší přírodní zahradě. V domluvený den, kdy se měla tato akce uskutečnit, nám přálo krásné slunečné jarní počasí. Vše potřebné jsme si s dětmi připravili v zahradním altánu. Na provázek natažený z boku altánu jsme s dětmi připevnili všechny jejich výkresy, které pro hříbě nakreslily, křestní list s přáními od dětí, a především nesměl chybět seznam jmen vybraných pro hřebečka. Paní Koubková, majitelka jezdeckého oddílu, přivedla na zahradu kobylku Báru a její mládě. Nejprve dětem krátce vyprávěla o narozeném hřebečkovi, kterého si děti prohlížely a opatrně hladily jeho i kobylku Báru, a pochválila děti za krásné obrázky, které malému koníkovi nakreslily. Následoval výběr jména, který probíhal hlasováním. Jednotlivá jména jsme rozvěsili na různá místa na zahradě a přečetli jsme je znovu dětem. Každé dítě si stouplo ke jménu, které se mu nejvíce líbilo. Ukázalo se, že nejvíce dětí se postavilo ke jménu Buráček, a bylo tedy rozhodnuto. Vybrané jméno jsme dopsali na křestní list a nastal samotný akt křtu. Děti se postavily do řady a každé z nich hříbě postupně pokropilo prstíky vodou z kyblíčku. Když byl Buráček pokřtěn, přečetli jsme také přání od dětí, která byla zajímavá a srdečná, například: aby se koníkovi líbilo u nás na zahradě, aby se neztratil od maminky, aby uměl skákat přes překážky, aby byl zdravý a pěkně rostl apod. Na závěr této akce se děti s Buráčkem a kobylkou Bárou vyfotily.

Děti velmi zaujal celý proces přípravy a průběh křtu hříběte a je velmi pozitivní, že je to kontinuální proces. Jak již bylo zmíněno, děti často pozorují koně na zahradě mateřské školy. Nyní mohly pozorovat také již malého hřebečka Buráčka, sledovat ho, jak pobíhá s ostatními koňmi, jak roste a nosily mu občas nějaké pamlsky. Křestní list hříběte jsme zalaminovali a vyvěsili v mateřské škole a paní majitelka jej také vyvěsila v místě svého jezdeckého oddílu.

S místními spolky spolupracuje naše mateřská škola již několik let, což svědčí o pozitivním přínosu obou stran. Všechny připravované činnosti jsou pro děti zdarma, což dokládá zájem spolků spolupracovat s mateřskou školou a zároveň se tímto způsobem prohlubuje a zhodnocuje jejich součinnost v místní komunitě. Dalším bonusem je skutečnost, že členové místních spolků mohou dětem předat některé své specifické znalosti, dovednosti a zkušenosti, vyplývající z jejich profese nebo zájmové činnosti a zároveň jsou činnosti s dětmi obohacující i pro členy spolků. Tuto spolupráci si chválí také rodiče dětí a snaží se v rámci možností pomoct například při organizaci nějaké akce, často také nosí do mateřské školy potravu pro koně (například suché pečivo, ovoce apod.), které majitelům jezdeckého oddílu předáváme. Velmi si této spolupráce vážíme a děkujeme!