Profilací mateřské školy Slunečnice Maršovice je environmentální vzdělávání, které se však prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. V rámci environmentálního vzdělávání naše mateřská škola spolupracuje také s různými místními spolky, jehož členové připravují pro děti po domluvě s ředitelkou a učitelkami různé zajímavé akce. V následujícím miniseriálu představíme některé z těchto akcí, na nichž se spolky významně spolupodílejí.
Mgr.
Miroslava
Strakatá
ředitelka MŠ Slunečnice Maršovice, lektorka DVPP
Oslava svatého Martina
V prvním dílu tohoto seriálu (Speciál pro MŠ 3/2020) byla zmiňována akce „Děti křtily hříbě“, která proběhla ve spolupráci s Jezdeckým oddílem Zderadice a vznikla zcela spontánně, prvotně neplánovaně, v souvislosti s reakcí na vývoj událostí, kdy děti očekávaly narození hříběte. Další akcí, na které se významně podílí zmiňovaný spolek, jsou svatomartinské oslavy.
Legenda o svatém Martinovi
Nejprve děti prostřednictvím obrázků seznámíme s příběhem svatého Martina: „Jednoho dne, když se Martin vracel z bitvy a projížděl na bílém koni branami města, uviděl hladového žebráka v roztrhaných šatech. Žebrák se třásl zimou a prosil o trochu jídla a vody. Martin sám neměl co jíst, ale měl na sobě teplý široký plášť. Vzal svůj meč, sundal plášť a rozetnul jej vejpůl. Jednu polovinu pláště podal žebrákovi a do druhé se sám zahalil. Martin dojel do hostince, kde se ubytoval a usnul. Zdál se mu sen o žebrákovi, se kterým se rozdělil o plášť, a pak najednou žebrák zmizel a Martin uviděl ve snu velikou záři. V té oslňující záři mu žebrák děkoval, že se s ním Martin rozdělil o plášť. Kdyby to neudělal, určitě by v noci zmrzl. Žebrákova tvář ve snu náhle zmizela a s ní i jasné světlo. Poté se Martin rozhodl, že už nebude vojákem, ale stane se poustevníkem. Žil sám v jeskyni, ze které vycházel jen tehdy, když někdo potřeboval pomoct, a Martin pak vykonal dobrý skutek.“
Vyprávěný příběh s dětmi zrekapitulujeme prostřednictvím souvisejících otázek a zároveň vysvětlíme pro děti neznámá slova.
*
Čím byl Martin?
*
Koho potkal u bran města?
*
Kdo je to žebrák?
*
Jak Martin žebrákovi pomohl?
*
Proč mu pomohl?
*
Jak to bylo dál s Martinem, čím se stal?
*
Kdo je to poustevník?
*
Co je to dobrý skutek?
*
Komu a jak Martin pomáhal?
Umíme pomoct kamarádovi?
Navážeme na obsah legendy o sv. Martinovi a vedeme děti k zamyšlení nad tím, zda i ony umí pomoct druhým. Nejprve předkládáme dětem fiktivní i skutečné situace, vyplývající ze společných činností a her dětí, a ptáme se jich, jak by se zachovaly. Například:
Jak bys pomohl kamarádovi,
*
kdyby se mu rozbořil hrad z kostek?
*
kdyby upadl a odřel si koleno?
*
kdyby se mu vylilo/rozlilo pití?
*
kdyby mu někdo ubližoval?
Dále se ptáme dětí, komu ony pomohly – v jaké situaci a jakým způsobem. Neméně důležité je také ptát se dětí, zda někdo a v jaké situaci pomohl jim. Vysvětlíme dětem, že můžeme pomoct, aniž si o to kamarád řekne – stačí se jen pozorně dívat kolem sebe a naslouchat. Můžeme si to vyzkoušet – zahrajeme si hru „na dobrý skutek“ a nabídneme svou pomoc kamarádovi, mamince, sourozenci apod. a druhý den si povíme, zda se nám nějaký dobrý skutek podařil učinit. Na tuto hru si necháme celý týden a každý den si při ranním komunitním kruhu povídáme, zda se někomu dobrý skutek podařil, případně komu jsme pomohli, jakým způsobem a také, jak jsme poznali, že dotyčný naši pomoc potřebuje.
Hra „na sv. Martina“
Pro upevnění hlavní pointy příběhu o sv. Martinovi si zahrajeme divadelní scénku. Stručně si s dětmi zopakujeme, co nám příběh vypráví a co tedy budeme potřebovat. Děti vedeme k tomu, aby si samy rozvrhly, kdo koho bude hrát nebo co bude dělat, a tyto role se pak dle zájmu dětí střídají. Několik dětí staví městskou bránu, jedno z dětí hraje sv. Martina, další dítě žebráka. Martin vjíždí branou do města a spatří žebráka, který se třese zimou a prosí o pomoc. Martin „rozetne“ plášť (plášť může být například spojen suchým zipem nebo zapnut jedním knoflíkem, aby bylo pro děti jednoduché rozdělit jej na dvě poloviny), jednu polovinu podá žebrákovi a do druhé části se sám zahalí. Žebrák mu poděkuje za pomoc. Martin poté dojede do hostince, kde se uloží ke spánku – všechny děti se promění v Martiny, lehnou si na koberec a odpočívají – učitelka jim znovu vypráví sen, který se Martinovi zdál (děti leží a naslouchají). Pak se Martin – děti vzbudí a společně si dovypráví příběh, jak se Martin stal poustevníkem a dělal dobré skutky. Hru můžeme dle zájmu dětí opakovat a měnit hlavní role. Zároveň můžeme hru postupně během celého týdne rozvíjet – děti mohou postavit nebo výtvarně zpracovat kromě brány také město, hostinec, jeskyni.
Hru na sv. Martina můžeme zpestřit také vhodnou básničkou:
Svatý Martin
Svatý Martin na svém koni jede cestou mrazivou.
U cesty se stařec choulí: „Obdaruj mě almužnou!“
„Co ti dám, můj bratře milý? Oč se s tebou rozdělím?“
Martin mečem plášť svůj půlí: „Vezmi, kéž tě potěším.“
Svatý Martin přijíždí na bílém koni
Prohlížíme si s dětmi tematické obrázky vztahující se k příběhu o sv. Martinovi a vyprávíme si o výjevech na nich. Děti slovně popíšou tělo koně. Vysvětlíme také dětem, že s legendou sv. Martina je také spojován začátek zimy, kdy padá sníh a vše zakryje „bílá peřina“. Navrhneme dětem, že si koně i zimní krajinu namalujeme. Děti utvoří malé skupinky (3–4 děti) a každá skupina dostane velký arch tvrdšího papíru v různých odstínech modré barvy, vodové a temperové barvy, bílé ubrousky nebo papírové kapesníčky, popřípadě odstřižky látek, lepidlo, štětce, nůžky a další potřebný výtvarný materiál. Nejprve se děti v každé skupině domluví, jak bude jejich obrázek bílé krajiny vypadat, kde bude kůň, co tam bude dalšího apod. Poté se společně pustí do výtvarné činnosti – nejprve namalují bílého koně a pak dotváří pomocí barev a různého materiálu zimní krajinu. Při společné práci musí děti společně komunikovat, domlouvat se, naslouchat si, respektovat se, vzájemně si pomáhat, což vede k rozvoji prosociálních vztahů mezi dětmi. Hotové výrobky necháme uschnout a poté je orámujeme barevným papírem. Vystavené obrázky si všechny děti prohlédnou a vzájemně představí.
Tuto výtvarnou činnost můžeme doplnit tematickou básničkou:
Na svatého Martina prý už zima začíná.
Bílý mokrý sníh leží na polích.
Prý přijede na koni, podkovami zazvoní.
A ten kůň je sníh, leží na polích.
Přípravy na příjezd sv. Martina
Připomeneme si s dětmi, že sv. Martin se rozdělil se žebrákem o svůj plášť a my se také umíme rozdělit a obdarovat druhé. Navrhneme dětem, že si upečeme svatomartinské rohlíčky, o které se pak v průvodu rozdělíme s rodiči a dalšími lidmi v průvodu. Pár dnů před příjezdem sv. Martina připravujeme s dětmi drobné občerstvení – pečeme svatomartinské rohlíčky, preclíky, s čímž nám pomáhají některé maminky a mimo to doma ještě pečou například bábovku, jablečný závin anebo připravují jednohubky. Současně připravujeme dobroty také pro Martinova koně – po dohodě s rodiči nosí děti průběžně do mateřské školy například mrkev, jablka, šípky, tvrdé pečivo apod. V rámci příprav se rovněž s dětmi učíme tematické básničky a písničky a těšíme se na Martinův příjezd.
Příjezd sv. Martina
Příjezd svatého Martina nám každoročně zajišťuje zmíněný Jezdecký oddíl Zderadice, konkrétně manželé Koubkovi. Předem si společně domluvíme datum, hodinu a nastíníme si průběh celé akce. Děti jsou seznámeny s tím, že svatý Martin přijede na bílém koni za dětmi do mateřské školy, zváni jsou také rodiče nebo prarodiče dětí. Na den sv. Martina čekáme s dětmi a rodinnými příslušníky v domluvenou hodinu před mateřskou školou na jeho příjezd. Slavnostní příjezd Martina skutečně na bílém koni a v plné zbroji včetně širokého pláště vítá nespoutaná radost v dětských očích. Nejprve se s Martinem pozdravíme a krátce si připomeneme příběh o žebrákovi. A že se umí podělit i děti, to dokazují tím, že Martinovi nabídnou dobroty, které s paními učitelkami a maminkami připravily a rovněž předají koš s dobrotami pro koně, přičemž ho mohou několika pamlsky nakrmit.
Děti přednesou také básničky a zazpívají písničky, které se v rámci oslavy naučily. Od mateřské školy se vydá celá družina v čele se sv. Martinem, ke které se připojují další spoluobčané z obce, do vsi, kde se zastaví před úřadem, aby navštívila pana starostu. Zde děti opět připomenou příběh o sv. Martinovi a přednesou krátké pásmo básniček a písniček a nabídnou panu starostovi a dalším zaměstnancům úřadu svatomartinské rohlíčky a další pochoutky. Starosta městyse se svými spolupracovníky vždy podpoří sváteční atmosféru a děti s radostí vyslechne a popovídá si s nimi. Na závěr se i on rozdělí a děti obdaruje drobnými sladkostmi. Svatomartinský průvod pokračuje okruhem zpět k mateřské škole, kde se děti na zahradě mohou dle svého zájmu povozit na bílém koni. Tím končí celodopolední slavnost a děti se loučí se sv. Martinem, který jim slibuje, že přijede opět příští rok.
Závěr
Příběh o sv. Martinovi seznamuje děti s českou lidovou tradicí, avšak zároveň rozvíjí také prosociální chování a jednání. Děti se učí vzájemné pomoci a soucítění, naslouchání a soustředění, umět se rozdělit se svými bližními a snažit se pomoct lidem, kteří pomoc potřebují, aniž by ony samy ze své pomoci druhým měly prospěch. Navazující aktivity jsou tedy ve velké míře zaměřeny na emocionální a sociální rozvoj dětí.
Poděkování
Oslava svatého Martina je jedna z akcí, která probíhá v úzké spolupráci s manželi Koubkovými, majiteli a provozovateli Jezdeckého oddílu Zderadice, každý rok. Stejně jako ostatní akce je i tato oslava pro děti v naší mateřské škole zdarma. Rodiče ostatních dětí jsou velmi rádi za tento přístup a zprostředkování pro děti velmi zajímavého programu a snaží se poděkovat svou pomocí – průběžně nosí do mateřské školy krmivo pro koně, které manželům Koubkovým rádi předáváme. Velmi nás tato dlouholetá a kvalitní spolupráce s Jezdeckým oddílem Zderadice těší a s radostí budeme očekávat další společnou aktivitu pro děti.
ZDROJE
KUPCOVÁ, Z., NÁDVORNÍKOVÁ, H., RŮŽIČKOVÁ, V., SVOBODOVÁ, E. a A. VONDRUŠKOVÁ. Činnosti k svátkům a tradicím. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., 2016.
https://www.promaminky.cz/rikadla-a-basnicky/rocni-obdobi-5/svaty-martin-7955
https://www.detskestranky.cz/na-svateho-martina/