Spalničky - znovu aktuální hrozba

Vydáno:

Spalničky patří k tzv. preventabilním infekčním onemocněním, tedy k nemocem, které jsou velmi nakažlivé, ale lze se proti nim chránit očkováním, vakcinací. V posledních letech ve světě, ale i u nás poklesla proočkovanost populace a s tím ruku v ruce narůstá aktuální hrozba epidemií. Zatímco ještě před 10 lety bylo v České republice proti spalničkám očkováno více než 98 % dětí, dnes proočkovanost klesá. Tento nebezpečný trend znamená, že si na spalničky budeme muset zvyknout.

Spalničky – znovu aktuální hrozba
MUDr.
Martin
Gregora
primář dětského oddělení Nemocnice Strakonice, a. s., autor populárně naučných knih pro rodiče
Za posledních 5 let se v České republice již vyskytly tři velké epidemie. Budeme se muset smířit i s rizikem komplikací, jako jsou závažný zápal plic nebo zánět mozkových blan, nemluvě o riziku fatálních komplikací u starších lidí. Přestává účinkovat fenomén kolektivní ochrany, kdy očkovaných je tolik, že virus nemá prostor k rychlému šíření, a chrání se tak i ti, kteří očkováni být nemohou.
Co je kolektivní ochrana
Vždy budou mezi námi ti, kteří ještě nemohli být očkovaní z důvodu věku (kojenci) nebo mají přechodnou či dlouhodobou kontraindikaci očkování pro chronickou nemoc, závažnou poruchu imunity a vždy budou v populaci dospívající a dospělí, kteří po očkování nemají dostatečnou hladinu protilátek, aby byli zcela chráněni. Těm solidárně pomohou ostatní, kteří očkování podstoupí. Je-li očkována drtivá většina především dětské populace, pak funguje kolektivní ochrana. Očkovaní jedinci chrání nejen sebe, ale i malé procento neočkovaných. Zvláště u spalniček je vysoká míra proočkovanosti populace pro udržení tohoto fenoménu nesmírně důležitá. Fenomén funguje jen tehdy, když je proočkovanost populace minimálně 95 %.
Neočkované děti vstupují do kolektivních zařízení stále častěji
Kolektivní zařízení správně vyžadují pro přijetí dítěte doložená očkování, a to především první dávku živé očkovací látky proti spalničkám. Protože však poslední rok školky je ze zákona povinný, musí kolektivní zařízení přijmout i neočkované dítě. Čím více neočkovaných dětí ve školce bude, tím větší je riziko rozšíření nemoci.
Šíření nákazy
Spalničky (latinsky
Morbilli
) patří mezi infekční onemocnění virového původu. Původcem nákazy je virus patřící do čeledi paramyxovirů. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění šířící se především kapénkami, vzdušnou cestou, ale i kontaminovanými předměty. Vstupní branou infekce jsou nejčastěji spojivky a sliznice dýchacího ústrojí. Zdrojem nákazy je vždy nemocný člověk, a to 4 dny před a 6 dní po výsevu vyrážky. Inkubační doba, čili doba od nákazy k prvním příznakům, je 1–2 týdny. Po prodělaném onemocnění vzniká celoživotní ochrana (doživotní imunita).
Od příznaků k diagnóze
Onemocnění probíhá ve dvou fázích. V prvních 4 dnech nemoci, kdy je pacient nejvíce nakažlivý, se objevuje horečka, rýma, kašel, a především zánět spojivek. Uplakaný výraz dítěte se spalničkami je pro tuto nemoc typický. Ke konci tohoto období se u 2/3 nemocných objevují šedobělavé skvrny na sliznici dutiny ústní v oblasti dolních stoliček. Pak následuje druhá fáze, kterou provází další vlna horeček a výsev spalničkové vyrážky v podobě rudých splývavých ložisek začínajících za ušními boltci, šířících se přes obličej na trup a končetiny. Asi po 5 dnech vyrážka bledne a ustupují horečky. Základem léčby nekomplikovaných spalniček jsou antipyretika, léky na snížení horečky. Ne vždy však onemocnění proběhne takto relativně jednoduše, bez komplikací. Diagnóza se potvrzuje vyšetřením protilátek z krevních vzorků.
Komplikace spalniček
Komplikací spalniček jsou záněty středního ucha, záněty vedlejších nosních dutin, zápal plic, občas průjmy. Nejzávažnější komplikací nemoci je zánět mozku s častými trvalými následky, jako je obrna, postižení smyslů a intelektu. Až 20 procent nemocných má po spalničkovém zánětu mozku doživotní komplikace a až 30 procent pacientů na zánět mozku umírá. Jediným účinným nástrojem prevence proti viru spalniček je očkování.
Není účinnější způsob ochrany jedince než očkování
Spalničky jsou tzv. preventabilním onemocněním, tedy lze se před nimi vakcinací chránit. K pravidelnému očkování se používá kombinovaná vakcína (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím). První dávka se (od 1. 1. 2018) aplikuje mezi 13. a 18. měsícem a přeočkování se provádí mezi 5. a 6. rokem). Toto očkovací schéma se považuje za optimální vzhledem k současné epidemiologické situaci spalniček a příušnic.
Očkuje se živou očkovací látkou. Kolem 5.–9. dne po očkování se může asi u třetiny dětí objevit rýma, kašel, zvýšená teplota nebo horečka a prchavá vyrážka. Dítě s touto reakcí není infekční pro své okolí. Při horečce se mohou výjimečně objevit i tzv. febrilní křeče, které se u některých dětí v batolecím a předškolním věku vyskytují při horečce z jakékoli příčiny, tedy zdaleka ne jen po očkování, ale například při zánětech průdušek, anginách či střevních infekcích. Křeče odezní do několika minut bez následků. Tyto tzv. nekomplikované febrilní křeče souvisí s nezralostí mozkových struktur u dítěte a nezanechávají do budoucna žádnou stopu. Něco jiného je samozřejmě epileptický záchvat nebo komplikované křeče, které trvají déle než 10 minut, i k těm ale dochází u vnímavých jedinců po různých provokujících stavech, z nichž očkování je jen jedním z nich.
Spalničková vakcína a autismus
Mýtus o souvislosti mezi autismem a očkováním vznikl na základě záměrně chybné studie britského lékaře dr. Andrewa Wakefielda z roku 1998. Zveřejněná data se týkala právě vakcíny proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Jak se záhy ukázalo, byla upravována s úmyslem získat velká finanční odškodnění za domnělé „nežádoucí účinky“. V Evropě i ve Spojených státech bylo uskutečněno několik rozsáhlých studií, které přesvědčivě vyloučily vyšší riziko autismu po očkování. Přestože chybná studie dr. Andrewa byla vyškrtnuta z odborného lékařského časopisu Lancet a autor studie byl kvůli svému pochybení vyřazen z registru lékařů, stále je očkování proti spalničkám předmětem pochybností ze strany rodičů (i z důvodů pravidelné horečnaté reakce po očkování). Je to problém o to větší, že právě u spalničkové vakcíny je potřeba vysoké míry proočkovanosti populace (95 %), aby fungoval mechanismus kolektivní ochrany, tedy aby byly před nemocí chráněni i neočkovaní jedinci. Důsledkem této skutečnosti jsou spalničkové epidemie, které v oblastech s nízkou proočkovaností vypuknou. Při poklesu proočkovanosti na 80 % ve Velké Británii po roce 2000 došlo postupně k několika rozsáhlým epidemiím spojeným s úmrtím dítěte. V Německu, kde byla v roce 2006 proočkovanost proti spalničkám 91 %, vypukla epidemie spalniček a onemocnělo 1 200 lidí, tři děti postihla encefalitida. Ve Francii v roce 2011 při 90% proočkovanosti onemocnělo spalničkami přes 10 000 lidí a 2 osoby nemoci podlehly. U nás nebyla poprvé dosažena hranice proočkovanosti 95 % v roce 2015. Od té doby stále klesá a nyní se pohybujeme kolem 90 %. To je důvod epidemií, které jsme u nás v poslední době zaznamenali. Nemálo rodičů ale stále věří fake news sociálních sítí.