Spalničky - znovu aktuální hrozba

Za posledních 5 let se v České republice již vyskytly tři velké epidemie. Budeme se muset smířit i s rizikem komplikací, jako jsou závažný zápal plic nebo zánět mozkových blan, nemluvě o riziku fatálních komplikací u starších lidí. Přestává účinkovat fenomén kolektivní ochrany, kdy očkovaných je tolik, že virus nemá prostor k rychlému šíření, a chrání se tak i ti, kteří očkováni být nemohou.

Vždy budou mezi námi ti, kteří ještě nemohli být očkovaní z důvodu věku (kojenci) nebo mají přechodnou či dlouhodobou kontraindikaci očkování pro chronickou nemoc, závažnou poruchu imunity a vždy budou v populaci dospívající a dospělí, kteří po očkování nemají dostatečnou hladinu protilátek, aby byli zcela chráněni. Těm solidárně pomohou ostatní, kteří očkování podstoupí. Je-li očkována drtivá většina především dětské populace, pak funguje kolektivní ochrana. Očkovaní jedinci chrání nejen sebe, ale i malé procento neočkovaných. Zvláště u spalniček je vysoká míra proočkovanosti populace pro udržení tohoto fenoménu nesmírně důležitá. Fenomén funguje jen tehdy, když je proočkovanost populace minimálně 95 %.

Kolektivní zařízení správně vyžadují pro přijetí dítěte doložená očkování, a to především první dávku živé očkovací látky proti spalničkám. Protože však poslední rok školky je ze zákona povinný, musí kolektivní zařízení přijmout i neočkované dítě. Čím více neočkovaných dětí ve školce bude, tím větší je riziko rozšíření nemoci.

Spalničky (latinsky ) patří mezi infekční onemocnění virového původu. Původcem nákazy je virus patřící do čeledi paramyxovirů. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění šířící se především kapénkami, vzdušnou cestou, ale i kontaminovanými předměty. Vstupní branou infekce jsou nejčastěji spojivky a sliznice dýchacího ústrojí. Zdrojem nákazy je vždy nemocný člověk, a to 4 dny před a 6 dní po výsevu vyrážky. Inkubační doba, čili doba od nákazy k prvním příznakům, je 1–2 týdny. Po prodělaném onemocnění vzniká celoživotní ochrana (doživotní imunita).

Onemocnění probíhá ve dvou fázích. V prvních 4 dnech nemoci, kdy je pacient nejvíce nakažlivý, se objevuje horečka, rýma, kašel, a především zánět spojivek. Uplakaný výraz dítěte se spalničkami je pro tuto nemoc typický. Ke konci tohoto období se u 2/3 nemocných objevují šedobělavé skvrny na sliznici dutiny ústní v oblasti dolních stoliček. Pak následuje druhá fáze, kterou provází další vlna horeček a výsev spalničkové vyrážky v podobě rudých splývavých ložisek začínajících za ušními boltci, šířících se přes obličej na trup a končetiny. Asi po 5 dnech vyrážka bledne a ustupují horečky. Základem léčby nekomplikovaných spalniček jsou antipyretika, léky na snížení horečky. Ne vždy však onemocnění proběhne takto relativně jednoduše, bez komplikací. Diagnóza se potvrzuje vyšetřením protilátek z krevních vzorků.

Komplikací spalniček jsou záněty středního ucha, záněty vedlejších nosních dutin, zápal plic, občas průjmy. Nejzávažnější komplikací nemoci je zánět mozku s častými trvalými následky, jako je obrna, postižení smyslů a intelektu. Až 20 procent nemocných má po spalničkovém zánětu mozku doživotní komplikace a až 30 procent pacientů na zánět mozku umírá. Jediným účinným nástrojem prevence proti viru spalniček je očkování.

Spalničky jsou tzv. preventabilním onemocněním, tedy lze se před nimi vakcinací chránit. K pravidelnému očkování se používá kombinovaná vakcína (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím). První dávka se (od 1. 1. 2018) aplikuje mezi 13. a 18. měsícem a přeočkování se provádí mezi 5. a 6. rokem). Toto očkovací schéma se považuje za optimální vzhledem k současné epidemiologické situaci spalniček a příušnic.

Očkuje se živou očkovací látkou. Kolem 5.–9. dne po očkování se může asi u třetiny dětí objevit rýma, kašel, zvýšená teplota nebo horečka a prchavá vyrážka. Dítě s touto reakcí není infekční pro své okolí. Při horečce se mohou výjimečně objevit i tzv. febrilní křeče, které se u některých dětí v batolecím a předškolním věku vyskytují při horečce z jakékoli příčiny, tedy zdaleka ne jen po očkování, ale například při zánětech průdušek, anginách či střevních infekcích. Křeče odezní do několika minut bez následků. Tyto tzv. nekomplikované febrilní křeče souvisí s nezralostí mozkových struktur u dítěte a nezanechávají do budoucna žádnou stopu. Něco jiného je samozřejmě epileptický záchvat nebo komplikované křeče, které trvají déle než 10 minut, i k těm ale dochází u vnímavých jedinců po různých provokujících stavech, z nichž očkování je jen jedním z nich.

Mýtus o souvislosti mezi autismem a očkováním vznikl na základě záměrně chybné studie britského lékaře dr. Andrewa Wakefielda z roku 1998. Zveřejněná data se týkala právě vakcíny proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Jak se záhy ukázalo, byla upravována s úmyslem získat velká finanční odškodnění za domnělé „nežádoucí účinky“. V Evropě i ve Spojených státech bylo uskutečněno několik rozsáhlých studií, které přesvědčivě vyloučily vyšší riziko autismu po očkování. Přestože chybná studie dr. Andrewa byla vyškrtnuta z odborného lékařského časopisu Lancet a autor studie byl kvůli svému pochybení vyřazen z registru lékařů, stále je očkování proti spalničkám předmětem pochybností ze strany rodičů (i z důvodů pravidelné horečnaté reakce po očkování). Je to problém o to větší, že právě u spalničkové vakcíny je potřeba vysoké míry proočkovanosti populace (95 %), aby fungoval mechanismus kolektivní ochrany, tedy aby byly před nemocí chráněni i neočkovaní jedinci. Důsledkem této skutečnosti jsou spalničkové epidemie, které v oblastech s nízkou proočkovaností vypuknou. Při poklesu proočkovanosti na 80 % ve Velké Británii po roce 2000 došlo postupně k několika rozsáhlým epidemiím spojeným s úmrtím dítěte. V Německu, kde byla v roce 2006 proočkovanost proti spalničkám 91 %, vypukla epidemie spalniček a onemocnělo 1 200 lidí, tři děti postihla encefalitida. Ve Francii v roce 2011 při 90% proočkovanosti onemocnělo spalničkami přes 10 000 lidí a 2 osoby nemoci podlehly. U nás nebyla poprvé dosažena hranice proočkovanosti 95 % v roce 2015. Od té doby stále klesá a nyní se pohybujeme kolem 90 %. To je důvod epidemií, které jsme u nás v poslední době zaznamenali. Nemálo rodičů ale stále věří fake news sociálních sítí.