Otázka:
Jakým způsobem lze přijmout studenty odborného učiliště na
odbornou praxi. Předchází tomu smlouva s odborným učilištěm, že
k nám můžou studenty posílat na odbornou praxi. Platit je ale máme
podle odborného učiliště sami. Jedná se o studenty
2. - 4. ročníku. Docházeli by do naší provozovny na praktické
vyučování. Musí se s nimi uzavřít pracovní smlouva? Podléhají
odvodu zdravotního a sociálního pojištění? Vztahuje se na ně
minimální mzda?
Odpověď:
Podle § 9 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský
zákon) střední odborné učiliště zajišťuje žákům teoretické
vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování; může také
zajišťovat jen teoretické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo
praktické vyučování a výchovu mimo vyučování.
Podle § 22 zákona je praktické vyučování nedílnou součástí
výuky a vzdělávání ve středních školách a v odborných učilištích.
Mezi hlavní formy praktického vyučování patří i odborná praxe.
Rozsah praktického vyučování je stanoven učebními plány a učebními
osnovami. Zákon obsahuje výčet subjektů, u nichž se praktické
vyučování uskutečňuje. Mezi nimi jsou uvedeny i právnické
a fyzické osoby, které mají oprávnění k činnosti v daném oboru.
Podle § 65 školského zákona se při praktickém vyučování jak
škola (odborné učiliště ve vašem případě) tak i organizace řídí
příslušnými učebními plány a učebními osnovami. Z uvedených
ustanovení školského zákona vyplývá, že v době, kdy u vás budou
žáci odborného učiliště pracovat, nepřestávají být žáky. Naopak
práce u vás je součástí jejich přípravy na budoucí povolání.
Vyplývá to i z § 65 odst. 2, podle kterého se na právní poměry
žáků při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce,
která upravují pracovní dobu a dobu odpočinku, bezpečnost
a ochranu zdraví při práci, péči o pracovníky a pracovní podmínky
žen a mladistvých. Ustanovení obsahuje výčet příslušných paragrafů
zákoníku práce upravujících dané oblasti. Praktické vyučování je
součástí výuky, a tudíž přípravy na budoucí povolání. Proto
nemohou být žáci v pracovněprávním vztahu k organizaci, u níž se
praktické vyučování koná. Protože však konají práci stejně jako
zaměstnanci, je třeba na vztahy mezi nimi a organizací aplikovat
ta ustanovení zákoníku práce, která přicházejí v úvahu. Z toho, co
jsem uvedla, je zřejmé, že uzavření pracovního poměru nemůže
v daném případě přicházet v úvahu. Kromě toho po přijetí nového
zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) a na něj navazující
novely zákoníku práce (jde o součást zákona č. 436/2004 Sb., který
v souvislosti s přijetím nového zákona o zaměstnanosti novelizoval
řadu zákonů) nelze od 1.10.2004, kdy zákony nabyly účinnosti, je
práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do
skončení povinné školní docházky zakázána. Tyto osoby mohou
vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost
za podmínek stanovených v zákoně o zaměstnanosti.
Pokud jde o zdravotní pojištění, platí ustanovení § 7
odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
Stát je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění
prostřednictvím státního rozpočtu za nezaopatřené děti.
Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře. Podle § 11 se za nezaopatřené dítě
považuje především dítě do skončení povinné školní docházky a poté
(nejdéle do 26. roku věku), jestliže se soustavně připravuje na
budoucí povolání. Protože odborná praxe jako jedna z forem
praktického vyučování je součástí přípravy na budoucí povolání,
není právní důvod pro to, abyste platili pojistné na veřejné
zdravotní pojištění. Stejně tak nebudete platit pojistné na
sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Okruh poplatníků tohoto pojistného je vymezen v § 3 zákona
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti. Poplatníky pojistného nemohou
byt osoby, které se připravují na budoucí povolání. U těchto osob
se pojistné vůbec neodvádí. Přitom však jsou ze zákona účastny
důchodového pojištění, ale až po dosažení věku 18 let. Vyplývá to
z ustanovení § 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Finanční zabezpečení žáků upravuje vyhláška č. 315/1991 Sb.,
o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných
učilišť, speciálních odborných učilišť, odborných učilišť
a učilišť. Pokud žáci vykonávají odborný výcvik na produktivních
činnostech, poskytuje se jim odměna v rozpětí 20 % až 150 %
minimální mzdy mladistvého zaměstnance.
Výše měsíční odměny se určuje podle kvality a výsledků
produktivní činnosti žáka s přihlédnutím k celkovému zhodnocení
jeho prospěchu a chování. Podle § 2 odst. 1 písm. d) nařízení
vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě činí minimální mzda
mladistvého zaměstnance 80 % minimální mzdy zaměstnance,
v letošním roce tedy buď 80 % z částky 6 700 Kč u měsíční mzdy
nebo 80 % z částky 39,60 Kč v případě hodinové mzdy.
Žáci, kteří vykonávají za podmínek stanovených osnovou
odborný výcvik ve ztíženém nebo zdraví škodlivém pracovním
prostředí nebo z důvodu organizace výuky vykonávají odborný výcvik
se souhlasem ředitele učiliště výjimečně v sobotu nebo v neděli
nebo v době odpolední směny, mají nárok na příplatky, které
přísluší zaměstnancům.
Odměna podléhá dani z příjmů fyzických osob. Podle § 6
odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se
příjmy ze závislé činnosti rozumějí i příjmy za práci žáků
a studentů z praktického výcviku. Při danění příjmů budete
postupovat stejně jako u zaměstnanců. V průběhu roku budete
strhávat zálohu na daň a po uplynutí zdaňovacího období provedete
roční zúčtování.