Aktuality - strana 177
aneb proč mnoha lidem chybí kritické myšlení a proč tak snadno věří dogmatikům
Co a proč se v příštích letech budou žáci učit na českých školách? To se zřejmě jen tak nedozvíme. Ministr školství Robert Plaga zastavil práce na přípravě nových vzdělávacích programů, které měly školy proměnit.
Školství už léta patří mezi priority napříč politickými stranami. Platy učitelů konečně rostou, teď ještě mít kantory, kteří nebudou „jen chodit do práce“.
Minulý týden vláda schválila novelu zákona o budoucí ochraně vody a jejích zdrojů. Podobně se i univerzity chystají na to, že poroste poptávka po odbornících třeba právě na problémy související s klimatickými změnami.
Asi jste se již setkali s tím, že někdo řekl: bydlím v podnájmu. Laik tím většinou myslí, že nemá v užívání celý byt, ale jen určitou místnost. Co to ale znamená po právní stránce?
Stovky milionů korun, které si lidé nevyzvedli z již zrušených anonymních vkladních knížek, skončily v nadaci České spořitelny, která se zaměřuje na podporu českého školství.
Podíl dětí do tří let, které se dostaly do dětského domova jen ze sociálních důvodů, v posledních letech roste. Dosáhl dvou pětin.
Prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák kritizoval mladé ekologické aktivisty. Prohlásil, že 14leté děti protestující proti změnám klimatu by měly „dostat přes držku“.
MŠMT připravilo materiál pro ředitele škol v oblasti snižování administrativní zátěže s názvem „Informace MŠMT k vedení dokumentace o dětech, žácích a studentech a některé další dokumentace v elektronické a listinné podobě.
Prospěšnost využívání formativního hodnocení potvrzují mnohé zahraniční výzkumy. Podle výzkumů PISA a TIMSS má formativní hodnocení prokazatelně pozitivní vliv na učení žáků. Tito žáci dosahují v průměru lepších výsledků než žáci, kteří byli hodnoceni převážně sumativně, tedy známkováním, procenty či body.
Čeští učitelé si stále více věří v tom, že dokážou své žáky motivovat ke školní práci, ukázal průzkum. Avšak ve srovnání s učiteli v jiných zemích jsou si stále nejistí.
Čeští školáci mají dnes větší znalosti než děti před čtvrt stoletím. Vyplývá to z dat organizace Kalibro, která 25 let připravuje testy pro děti na základních a středních školách.
Bilancování školství uplynulého kalendářního roku asi nemůže být pro nikoho moc zajímavé čtení. Pár vzedmutých vášní ohledně maturit (vyústěných do ztracena), narychlo „spíchnutá“ úprava vyhlášky o inkluzi (kdy s ní není spokojen skoro nikdo), zvýšení platů učitelů (které se ovšem neprovedlo od slibovaného září), spousta sepsaných prováděcích vyhlášek k reformě financování regionálního školství (ty ale zůstaly v šuplíku, protože se reforma nekonala), a hlavně - zavedení obědů zdarma, a to pokud možno všem a všude. Vsadím se, že v rámci všeobjímajícího populismu se možná dočkáme poslaneckého návrhu na obědy zdarma i pro uklízečky a školníky.
Článek Richarda W. Fettera (právník věnující se pracovnímu a občanskému právu)
Údajně až stovkám školníků, uklízeček, úřednic či mistrů zaměstnaných na školách může hrozit od ledna 2020 výpověď.
Zajímají vás globální témata? Baví vás interaktivní metody výuky a školní projekty? Chcete změnit vaše okolí k lepšímu a připravit žáky na život v současném propojeném světě? Zapojte se do projektu Světová škola! Prestižním oceněním se v současné době pyšní 96 českých škol, připojte se k nim i Vy.
Petra Mazancová vystudovala obor AJ–ZSV pro střední školy na pedagogické fakultě UHK. Aktuálně je učitelkou na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích, předtím působila na střední odborné škole obalové techniky ve Štětí. Od roku 2017 je předsedkyní spolku Učitelská platforma. Je vdaná a má čtyři děti školou povinné.