Děti a pitný režim (otevřený článek)

Voda je uvnitř buněk, mimo buňku a tvoří základní tekutinu v oběhu. Lidský organismus je z 50-60 % tvořen vodou, u dětí je toto množství ještě výraznější - až 80 % (v závislosti na věku dítěte). Naše dospělé tělo (80 kg váhy) potřebuje pro svou správnou funkci přijmout přibližně 1,5-2,5 litru vody denně. Lidský organismus si také dokáže vodu tvořit sám při spalování živin metabolickými procesy. Vodu, kterou organismus nepotřebuje, z těla vyloučí, zejména v podobě moči. Vodu ale tělo i ztrácí - dýcháním, pocením, ale i jinými cestami. Dodržování pitného režimu je tedy velice důležité, a to proto, že dětský organismus je velmi citlivý na ztrátu tekutin.

Nedostatečný pitný režim snižuje nejen celkový tělesný výkon, ale také mentální funkce, a to u dospělých osob, ale velmi výrazně i u dětí. Podprůměrný příjem tekutin způsobuje zvýšenou únavu, bolesti hlavy, kloubů, v dlouhodobém nedostatku je skryto nebezpečí onemocnění ledvin či krevního oběhu. Vědecké výzkumy prokázaly, že již ztráta 5 % tělesných tekutin může vést k ovlivnění vnímání až otupení, 12 % úbytek pak může znamenat dokonce ohrožení života.

Voda je z našeho pohledu základní živinou, protože nedodává tělu jen tekutinu, ale i minerální látky a stopové prvky. Voda je tedy nedílnou součástí lidské výživy a regenerace organismu.

Základní otázkou u dětí tedy je, jak dodat tělu dostatečné množství tekutin.Základem je průběžná konzumace tekutin v průběhu celého dne. Tento fakt je základním problémem. Mnohé děti jsou z domova vybaveny plastovými lahvemi s tekutinou. Bohužel stále více se rozšiřuje nabídka tekutin v automatech, z nichž téměř 90 % tvoří slazené nápoje. Tyto nápoje jsou tedy pro děti zdrojem tekutiny, ale také značného množství energie v podobě cukrů.

Spotřeba vhodných tekutin je základem z hlediska dostupnosti. V našich podmínkách je to především voda z kohoutku. Její kvalita je dle norem a komentářů SZÚ dobrá u většiny spotřebitelů. Problém je však při bližším pohledu na některé kontaminující látky, které se mohou lišit regionálně, a dále na normy ČSN a NSF. Z tohoto pohledu se pak jeví jako problematické i vody balené (obsah ftalátů), vody z výdejního automatu (možná bakteriální kontaminace). Současnost je poznamenána mnoha zprávami o kvalitě kohoutkové vody, o přítomnosti herbicidů a pesticidů, a to i ve studničních zdrojích (nejen v povrchových zdrojích). Stejně tak může být kontaminace vody z některých zdrojů spojena s výskytem tzv. zpomalovačů hoření, kyseliny ftalové, hormonálních dysruptorů a dalších škodlivých látek. Tyto zprávy nesmí vést k vytváření paniky, ale riziko není vhodné ignorovat z dlouhodobé perspektivy. Z hlediska dostupnosti se jeví jako možný dobrý kompromis voda z průtokových filtračních zařízení zachytávajících možné kontaminující látky (či snižující jejich obsah - např. chlór).

Představa některých televizních moderátorů a nekontrolovaných analýz vody však přeceňuje kvalitu pitné vody z kohoutku jako vody kojenecké. Kojenecká voda je velmi přesně popsaná z hlediska kvality a nároků na skladování a případné intervence do kvality, a to normami, které bychom neměli zlehčovat a nedodržovat.

Základní myšlenkou je dostupnost kvalitní vody v zařízeních školních a předškolních. Tato otázka bude muset najít podporu a technické řešení v krátké budoucnosti právě proto, aby mohla být snížena konzumace sladkých limonád a sycených nápojů. Sladké džusy a limonády obsahují zbytečně velké množství cukrů, které tělo nevyužije a následně ukládá. Sycení nápojů způsobuje kyselejší pH tekutiny, což může přispívat k narušení procesu zažívání, např. pálení žáhy. Pakliže si jedinec konzumaci takových nápojů nedokáže odříct, je doporučeno tyto tekutiny konzumovat v ředěném stavu minimálně 1: 1 s vodou.

Nejvhodnější tekutinou pro lidský organismus je čistá, pramenitá, nesycená voda. Záleží už pak na každém z nás, dáme-li přednost odstáté pitné vodě z vodovodního kohoutku, nebo si vodu „vylepšíme“ použitím vodních filtrů, které z ní dokáží odstranit pach chlóru, těžké kovy a jiné organické i anorganické látky.

 

Nedostatečný nebo nesprávný pitný režim u malých dětí může vést až k dehydrataci. Zejména pak novorozenci a kojenci mohou ztrácet tělesné tekutiny velice rychle, proto je důležité dbát na pravidelný přísun vhodných tekutin, a to nejen v parných letních dnech. Nebezpečné situace mohou nastat, pokud dítě často zvrací či má průjem.

U dětí do 15 let by přísun tekutin měl být pravidelný po celý den. Nejvíce tekutin je třeba dodat dítěti zvláště v dopoledních hodinách, a to z toho důvodu, aby se doplnily ztráty z noci (dýchání, pocení, nepřijímají tekutiny po celou dobu spánku). Příjem a výdej vody by měl být v rovnováze a zde je u školních dětí jádro problému - s příjmem souvisí i výdej, kde stejně jako volný přístup k vodě by měl existovat minimálně omezující přístup k odchodu na toalety, což jistě může kolidovat se vzdělávacím procesem a záměrem pedagoga. Přestávky mají sloužit právě pro tento účel. Lékařský pohled však umožňuje víru v pozitivní naladění všech zúčastněných ve škole na možném kompromisním řešení, a především zvýšení kvality dodávané tekutiny dětem (obyčejnou upravenou kohoutkovou vodu lze považovat za velmi vhodný kompromis).

 

• Čistá prameitá voda
• Dětské bylinné (ovocné) čaje
• Zeleninové a ovocné šťávy - jsou velmi zdravé a bohaté na přírodní vlákninu
• Pro malé děti nejsou vhodné z důvodu vysokého obsahu jednoduchých sacharidů sirupy, instantní čaje, limonády, sladké nektary, neředěné džusy.

Podíváme-li se na školní stravování, je zde třeba konstatovat, že nabídka tekutin je velmi modifikována poptávkou dětí a mnoho lidí z praxe potvrdí skutečnost, že neslazené nápoje děti nebudou výrazně vyhledávat. Proto lze považovat za vhodnou nabídku jak čaj slazený (ovocný či černý), tak v létě i tekutinu v podobě vody s ovocnými sirupy či šťávami. Co považujeme za vhodné, je kontrolovat množství cukru na litr nápoje, aby se výrobek ze školní kuchyně neblížil nápojům prodávaným komerčními výrobci. Otázkou je, zda bude ve školním stravování umožněno využívání alternativních sladidel, která jsou přírodního původu (stévie), kde proti využívání dnes stojí především jejich cena.

Za nezbytné pak považujme vyřešení nabídky tekutin v průběhu dne, kde upravená kohoutková voda (průtoková filtrace) by byla vhodnou alternativou pro slazené nápoje z automatů, a to i z hlediska dostupnosti s ohledem na sociální strukturu dětí.

V závěru lze konstatovat, že naši moudří předkové formulovali pravidlo, že mnoho onemocnění v oblasti nejen horních cest dýchacích souvisí s nedostatkem příjmu tekutin, ve výroku: Většina nemocí je zanedbané pití.

 

Zdroj: Pro Speciál pro školní jídelny časopisu Řízení školy prof. MUDr. Jaromír Astl, CSc., Clinic 21, s. r. o.