Školní psycholog - strana 2
Supervize je jednou z forem podpory pedagogických pracovníků a představuje důležitou oblast jejich profesního růstu. Lze ji chápat současně jako aktivní prvek prevence syndromu vyhoření a přetížení (sídlení, provázení, konzultace, podpora).
Tento metodický materiál připravilo MŠMT k podpoře základních škol a pedagogicko-psycholockých poraden („PPP“) při plošném zavádění pozic školních psychologů a školních speciálních pedagogů do základních škol.
S vysokou pravděpodobností nově příchozí žáci z Ukrajiny prožívají akutní stresovou reakci. Jestliže jsme pod tlakem a ve stresu, je pro náš mozek velmi složité se učit, vzdělávat. Mějme na paměti Maslowovu pyramidu potřeb a fakt, že většina těchto žáků je traumatizována. Péče o psychické zdraví a bezpečí těchto žáků je pro školní psychology v nastalé situaci zásadní zakázkou. Z důvodu jazykové bariéry je však velmi složité poskytovat naše služby. To, co mimo jiné můžeme, je komunikovat s laskavostí, klidem, přehledně a srozumitelně. I proto jsem vytvořila rozcestník v ukrajinštině, kde je možné se zorientovat v tom, kam je v Praze možné se obrátit s žádostí o psychologickou či psychoterapeutickou pomoc v ukrajinštině.
Anglika Sbouli, školní psycholožka a herečka na volné noze
Dětské duševní zdraví je křehké a zejména nyní, v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině, vyvstává řada situací, ve kterých si ani zkušení dospělí – rodiče i učitelé – nemusí vědět rady.
Ztráta významné blízké osoby představuje zátěž a stres jak v životě dospělých, tak i v životě dětí. Jak vhodným způsobem komunikovat s dětmi, které prožívají ztrátu blízké osoby a procházejí náročným procesem truchlení? Čemu je vhodné se vyhnout a na co je vhodné v komunikaci klást důraz? Text přináší tipy pro pedagogické pracovníky škol, kteří budou lépe vybaveni pro komunikaci s rodiči.
Článek shrnuje tradiční činnosti a základní nové aspekty činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence působících v základní a střední škole, a to v jednotlivých měsících 2. pololetí školního roku 2021/2022.
Ve školách, v nichž poradenská činnost funguje skutečně efektivně, zpravidla VP velmi úzce spolupracují s metodiky prevence rizikového chování. Obě tyto funkce jsou ve škole povinné a je skutečně výhodné, když je plní dva různí učitelé, kteří se vzájemně dokážou shodnout a jejich postoje k poradenské problematice jsou podobné. V některých menších školách se stává, že obě pozice zaujímá totožný učitel.
Každá škola má svoji spádovou pedagogicko-psychologickou poradnu, resp. v poradně má svého spádového psychologa a speciálního pedagoga, kteří vyšetřují děti ze školy a se školou také komunikovat o přiznaných podpůrných opatřeních daných žáků, případně dalších modifikacích studia. Současná legislativa umožňuje, aby žáci a jejich zákonní zástupci využili služeb i jiné pedagogicko-psychologické poradny.
Školní psychologie je poměrně mladý vědní obor – ve světě se začal rozvíjet zejména v období po 2. světové válce. V našich zemích byly sice zaznamenány ojedinělé pokusy o práci psychologa na škole již v období předválečném, ale druhá světová válka a období totality tyto snahy na poměrně dlouhou dobu přerušily.
Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nazývaný také hyperkinetický syndrom (v mezinárodní klasifikaci nemocí označovaný kódem F. 90), dříve známý i jako syndrom lehké mozkové dysfunkce (LMD) se projevuje širokou škálou příznaků, které jsou nezřídka patrné již od útlého věku dítěte. Charakterizovaný je právě časným nástupem příznaků (většinou v prvních pěti letech života dítěte), příznaky jsou déletrvající. Mezi základní projevy syndromu patří hyperaktivita, impulzivita a poruchy schopnosti koncentrace pozornosti.
Mezi základní projevy syndromu ADHD pak v období mladšího i staršího školního věku patří poruchy aktivity (hyperaktivita), impulzivita a poruchy koncentrace pozornosti. Dále se přidružují a se základními projevy syndromu ADHD úzce souvisejí poruchy paměti, poruchy smyslového vnímání, poruchy motoriky, řeči a myšlení, emoční poruchy a poruchy v chování. V období dospívání (adolescence), které zahrnuje období staršího školního věku (dříve označované i jako období pubescence) a období následující po něm až do rané dospělosti (období od 15 do 20 let), dochází v projevech syndromu ADHD k určitým změnám.
Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nazývaný také hyperkinetický syndrom (v Mezinárodní klasifikaci nemocí označovaný kódem F. 90), dříve známý i jako syndrom lehké mozkové dysfunkce (LMD), se projevuje širokou škálou příznaků, které jsou nezřídka patrné již od útlého věku dítěte. Charakterizovaný je právě časným nástupem příznaků (většinou v prvních pěti letech života dítěte), příznaky jsou déletrvající. Mezi základní projevy syndromu patří hyperaktivita, impulzivita a poruchy schopnosti koncentrace pozornosti.
Již v zářiovém vydání Řízení školy informoval Řídicí orgán OP VVV o vyhlášené výzvě Šablony pro MŠ a ZŠ I, která usnadní školám zajistit společné vzdělávání. Podporované aktivity v šablonách jsou zaměřeny na další vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich osobnostně-profesní rozvoj, extrakurikulární rozvojové aktivity pro ZŠ, usnadňování přechodu dětí z MŠ do ZŠ a v neposlední řadě také personální podporu, která souvisí s implementací novely školského zákona (§16).
Individuální vzdělávací plán je právní nástroj (právní institut), který zajišťuje žákům základní školy a střední školy a studentům vyšší odborné školy úpravu organizace vzdělávání, obsahového a časového rozvržení, speciálně upravené pedagogické metody.
Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.
Školní psychologové se na našich školách začali objevovat již na počátku devadesátých let. V dnešní době se s nimi můžeme setkat čím dál tím častěji. Jejich působení na školách je považováno za jakýsi moderní trend.