Mgr. Michal Kaderka - strana 2

V českém prostředí dlouho chybělo zhodnocení událostí a změn, které byly v daném roce důležité pro vzdělávání. Už počtvrté proto EDUin vydává ve spolupráci s odborníky Audit vzdělávacího systému, který lze chápat jako ucelený monitoring stavu vzdělávání. V auditu vždy naleznete zhodnocení výchozího stavu (formou SWOT analýzy), události, které měly na vzdělávací politiku v předešlém roce velký vliv, a uvedení oblastí, které jsou klíčové pro rozvoj vzdělávání.

Protože si myslí, že jsou lepší než děti, ale nejsou. Tak by se dala stručně shrnout odpověď na otázku, proč tolik lidí uvěřilo naprosté pitomosti. A protože neví, že na sociálních sítích je nutné vše ověřovat a informace je nutné kriticky hodnotit.

Karel Rejthar vedl v klatovské Střední škole zemědělské a potravinářské tým žáků, který získal za aplikaci „Netradiční vizualizace: Volby 2017“ studentskou cenu v soutěži Společně otevíráme data. S diplomem dorazilo na účet školy i 10 000 korun jako finanční odměna. Cílem soutěže je představit nejzajímavější webové a mobilní aplikace, které propojují otevřená data s reálnými tématy, která jako občané, podnikatelé či akademici řešíme. Ve studentské kategorii získávaly dosud ocenění jen týmy z vysokých škol.

Pokud vedení školy není otevřené k integraci dětí s odlišným mateřským jazykem a vnímá cizince ve škole jako překážku ve vzdělávání ostatních, necítí se dítě s odlišným mateřským jazykem přijato a může se u něj rozvinout i agresivní jednání (viz následující případ). Opačný přístup ovšem dokáže dítě aktivizovat a jeho integraci urychlit. Moustafa Elkalaf srovnává přístup dvou českých základních škol a popisuje z pozice rodiče rozdíly v jejich vzdělávací kultuře.

Tran Thu Tra přišla do Československa v roce 1991 jako tříletá se svou maminkou za otcem, který byl umístěn do jedné z československých fabrik tři roky předtím. Je absolventkou pražské pedagogické fakulty, kde vystudovala aprobaci německý a anglický jazyk, a v současnosti pracuje ve výkonné pozici zahraniční korporace. Podle Tran Thu Tra je nesprávné předpokládat, že když děti s odlišným mateřským jazykem umějí velmi dobře česky, automaticky znají i český kulturní kontext. Tran Thu (Tran Thu je příjmení, Tra je jméno) taktéž upozorňuje, že se většina učitelů zaměřuje spíše na výuku předmětů než na vzdělávání dětí. V rozhovoru říká, že "bez změny orientace na dítě místo na obsah nejenže učitelé nepochopí potřeby majoritních dětí, ale ani dětí s odlišným mateřským jazykem".

Fatima Rehimi se narodila v roce 1992 v Afghánistánu. Otec byl učitelem perštiny ve škole a maminka zůstala podle místní tradice v domácnosti. Po uzavření afghánských univerzit a škol musela rodina emigrovat. Prodala veškerý majetek a vydala se na cestu. Peníze pro převaděče vystačily do České republiky, kam rodina přišla v roce 2000, pouze se základními věcmi. Fatimě Rahimi bylo devět let, když nastoupila poprvé v životě do školy. Nyní studuje na FHS UK kulturní a duchovní dějiny Evropy a na FF UK dějiny a kulturu islámských zemí a íránistiku, píše pro Deník referendum a je feministkou.

Sedmnáctiletá zkušenost z jediné židovské školy v Česku z pozice učitele, zřizovatele i rodiče mi pomohla získat vhled do vzdělávání cizinců. Podíl nečesky mluvících dětí ve vybraných letech a třídách totiž dosahoval až devadesáti procent. Lauderovy školy se tak již před více než patnácti lety staly první "laboratoří", zkoušející, jak v sice neveřejné, leč neplacené škole vzdělávat děti bez znalosti češtiny.

Když si stáhnete materiály jiných učitelů a není u nich uvedeno, jak s nimi můžete nakládat, počítejte s tím, že je materiál chráněn autorským právem. (Autorské právo znáte především pod symbolem c.) Takové materiály můžete ve třídě užít například jen pro ilustrační účely. Problém nastává ve chvíli, kdy je chcete sdílet s ostatními učiteli, poslat studentům e-mailem či zveřejnit na svém či školním webu.

Poprvé jsem řešil nastavení odměn pro ředitele v roce 2010, kdy jsem byl zvolen zřizovatelem do rady jedné z pražských církevních škol. Určitě jsme jakožto členové rady školy neměli pocit, že vedení škol je přepláceno a že musí složitě dokazovat, že si odměnu zaslouží. Záměrem bylo nastavit transparentní pravidla a odměny, s kterými by ředitel či ředitelka mohli počítat. Nyní jsem dostal za úkol připravit pravidla pro odměňování ředitelek a ředitelů pro zřizovatele s několika desítkami škol. Již před lety a i nyní jsem proto zjišťoval, jak se zřizovatelé veřejných škol k odměňování staví. Výsledek byl vždy stejný - nijak.

Doporučování učebnic se pro některé učitele stalo formální rutinou. Žádná se jim nelíbí, a dokonce vědí, že ji nebudou používat. Ale nějakou učebnici doporučit musejí. Navíc pokud učebnice neobsahuje vhodná praktická cvičení či není smysluplně propojena s technologiemi, je k ničemu. Představa, že si učitel vedle všech svých povinností stihne napsat učebnici vlastní, a to pro všechny své předměty a ročníky, se zdá být naivní. Ale není. Není totiž třeba vytvářet všechny texty od začátku, všechny najednou a úplně sám.

Vytvoření komunikační strategie je předpokladem pro systematickou a kooordinovanou komunikaci, která má za cíl sjednotit a zastřešit veškerý informační tok ze školy k žákům/studentům, rodičům, zřizovateli apod. Strategie má napomoci zvýšit reputaci školy i její atraktivitu u rodičů, učitelů i jejich dalších partnerů. 

Když někomu řeknu, že učím mediální výchovu, první dotaz zní, zda je to o těch „krabičkách“, nebo o vzniku zpravodajství. Obě varianty jsou bohužel správně. A nejen to. Žáci i studenti tráví čím dál tím více času s médii a nelze ignorovat, že přijímají v mimoškolním čase informace zcela odlišným způsobem než ve škole. Současné turbulentní události ukazují, že se lidé neumějí na sociálních sítích chovat, věří kdejaké hlouposti či o sobě naivně sdělují na svých veřejných profilech příliš mnoho. To by měla řešit mediální výchova, která pojímá i schopnost využít virtuální prostor pro vytváření vlastního multimediálního obsahu.

Výuka založená na otevřeném vzdělávání přenáší těžiště práce studentů na doma a je náročnější na uživatelské zkušenosti ICT. Vedle toho se učitel mimo běžnou agendu potýká i s úpravami a doplňováním všech svých podkladů, aby se nemusel stydět za jejich zveřejnění před učitelskou komunitou. To vše nyní probíhá v pilotáži v rámci povinně volitelného semináře nazvaného Svět médií na pražském Gymnáziu Na Zatlance.

Každý, kdo má zkušenosti s novináři, je překvapený tím, jak jeho slova či sdělení získala zcela jiný smysl. Tomu lze předejít strategickým budováním vztahů s novináři, kteří v případě komunikační krize budou chtít vyslechnout váš názor, nikoli jen dostat vaše vyjádření do svého článku.

Zkuste si otevřít nejnovější vydání učebnice dějepisu, občanské výchovy či ZSV a těžko v ní budete hledat odpověď na otázku, proč do Evropy přicházejí statisíce migrantů. Lépe na tom nebudou ani matematikáři, kteří budou chtít z doporučených zdrojů učebnice najít vhodné mobilní aplikace na trénování malé násobilky. Proto se ve světě stále více prosazuje využívání otevřených vzdělávacích zdrojů, které vedle zapojení moderních technologií umožňují reagovat ve výuce na aktuální témata a trendy. Jejich benefitem je, že jsou též nástrojem celoživotního vzdělávání a snižují nerovnost v přístupu ke vzdělávacím zdrojům.

Každý soudný ředitel v únoru sledoval, jak se na Třebešíně odehrálo vedle lidského dramatu i jedno drama mediální. Na negativní publicitu se dá ovšem připravit, a to konzistentní a dlouhodobou spoluprací s novináři. Či vytvořením manuálu krizové komunikace pro případ, že se škole nedaří kontrolovat všechny informace, které o ní kolují.

Šikana učitelky a její smrt. Dvě události, které spolu nemusejí mít nic společného, média však mezi ně vložila souvislost. Pokud by se některá z událostí stala v mezičase prezidentových bonmotů, kdy obvykle není v ČR o čem psát, tak by si obě události samy o sobě pravděpodobně našly pozornost. Měli na Třebešíně vůbec šanci krizovou komunikaci zvrátit ve svůj prospěch?

Stala se vaše škola předmětem nežádoucího zájmu médií? V manuálu krizové komunikace naleznete zásady a možnosti krizové mediální komunikace i praktické situace a vhodné reakce na ně.