Bc. Angelika Sbouli, DiS.

S vysokou pravděpodobností nově příchozí žáci z Ukrajiny prožívají akutní stresovou reakci. Jestliže jsme pod tlakem a ve stresu, je pro náš mozek velmi složité se učit, vzdělávat. Mějme na paměti Maslowovu pyramidu potřeb a fakt, že většina těchto žáků je traumatizována. Péče o psychické zdraví a bezpečí těchto žáků je pro školní psychology v nastalé situaci zásadní zakázkou. Z důvodu jazykové bariéry je však velmi složité poskytovat naše služby. To, co mimo jiné můžeme, je komunikovat s laskavostí, klidem, přehledně a srozumitelně. I proto jsem vytvořila rozcestník v ukrajinštině, kde je možné se zorientovat v tom, kam je v Praze možné se obrátit s žádostí o psychologickou či psychoterapeutickou pomoc v ukrajinštině.  Anglika Sbouli, školní psycholožka a herečka na volné noze

To, co jsem si krátce po nástupu do praxe ve školství uvědomila, je fakt, že se mimo jiné dostatečně nevěnujeme intelektově nadaným dětem. Došlo mi, že celé problematice intelektově nadaných dětí nerozumíme dostatečně. Došlo mi, že existují určitá předporozumění, která nám v efektivní a kvalitní práci s intelektově nadanými žáky brání.

Vzpomínám na příběh, kdy byl jeden chlapec na okraji školního kolektivu, bez možného vlivu na skupinu. Tehdy jsem byla studentkou Pražské konzervatoře, hudebně dramatického oboru, a do psychologie jsem měla vhled velmi povrchní. Chlapec během tvorby autorského divadelního představení vytvořil postavu, která v ději dramatického díla mapovala cestu k budování lepší pozice v kolektivu. Vrcholem díla bylo, že se chlapec dostal do kolektivu, který ho začal uznávat jako svého platného člena, s čímž se pojily další důsledky takové změny.

Jedním ze způsobů dobré adaptace může být tendence nezabývat se okolnostmi, jež nelze změnit. Jestliže své myšlenky směřuji k tomu, co změnit lze, vytvářím tak energii směřující k jednání, které se nám posléze vrátí zpět.

V březnovém vydání pro vás mám rozhovor s Petrem Danišem o tématu svobodné hry. Proč je tak důležitá a zda je pro ni prostor v běžné vyučovací hodině, vysvětlují společně se spoluautorkou Justýnou Danišovou v nové knize Svobodná hra: Jak nechat vyrůst radostné, odolné a samostatné děti.

Citovou deprivaci si můžeme vysvětlit jako neuspokojení základních psychických potřeb. Jako strádání, které si vybírá daň na celý život.

Říci si o pomoc může být v nastalé situaci důležitější než obvykle. Kdy může pomáhat školní psycholožka, školní psycholog a proč je nastalá koronavirová krize vzácnou příležitostí nejen v oblasti digitalizace?