Veřejnost se inkluzi nebrání, ale potřebuje více informací

Kritici zpochybňovali užitečnost vzdělávání dětí s handicapy s dětmi zdravými v běžných školách a namítali, že se těmto dětem dostane lepší péče ve speciálních školách a že jejich začlenění do běžných škol bude mít neblahé důsledky pro ně i jejich spolužáky. Do této debaty se kromě učitelských asociací zapojila se svými negativními hlasy i řada politiků v čele s prezidentem.

Rok a půl poté, co byla úprava zavedena, provedla společnost Nielsen Admosphere krátký výzkum, který zjišťoval, jak se k inkluzivnímu vzdělávání staví veřejnost. Výzkum se uskutečnil na reprezentativním výběru 500 respondentů z internetové populace Českého národního panelu starší 15 let. Pomocí několika jednoduchých otázek se zjišťovalo, .

Respondenti byli nejprve dotázáni, . Odpovědi uvádíme v tabulce 1 jednak pro všechny respondenty a jednak pro respondenty, kteří jsou rodiči dětí do 18 let. Je zřejmé, že rodičovství názory respondentů nijak významně nerozlišuje. Zhruba třetina respondentů neví, co inkluzivní vzdělávání je, přičemž polovinu z nich to zajímá a polovinu nikoli. Třetina respondentů se domnívá, že se jedná o začleňování dětí s handicapem do normálních škol. Jen menšina respondentů uvedla, že se jedná o úpravy, které by měly principiálně cílit na všechny žáky s potřebou jakékoli podpory, což by ovšem měla být podstata inkluzivního vzdělávání. Zdá se, že se v rámci informační kampaně ani v rámci zavádění inkluzivního vzdělávání do škol nepodařilo tuto skutečnost veřejnosti sdělit.

Který z následujících bodů nejlépe vystihuje vaši představu o tom, co se rozumí pod pojmem inkluzivní vzdělávání? (Uvedeno v procentech z celkového počtu odpovědí.)

I---------------------------------------------------------I---------I--------I 
I                                                         I všichni I rodiče I 
I---------------------------------------------------------I---------I--------I 
I Nemám žádnou představu o tom, co inkluzivní vzdělávání  I   16    I   17   I 
I je, ale zajímá mě to.                                   I         I        I 
I                                                         I         I        I 
I Nemám žádnou představu, co inkluzivní vzdělávání je, a  I   15    I   13   I 
I ani mě to nezajímá.                                     I         I        I 
I                                                         I         I        I 
I Přizpůsobení tempa, obsahu výuky a hodnocení dětem se   I    8    I   9    I 
I speciálními vzdělávacími potřebami na úkor ostatních    I         I        I 
I dětí ve třídě.                                          I         I        I 
I                                                         I         I        I 
I Rušení výběrových škol a tříd (např. osmiletých         I    1    I   0    I 
I gymnázií, jazykových škol atd.).                        I         I        I 
I                                                         I         I        I 
I Vzdělávání dětí s různými handicapy v normálních        I   35    I   31   I 
I školách.                                                I         I        I 
I                                                         I         I        I 
I Zajištění potřebných podpůrných opatření pro všechny    I    7    I   8    I 
I děti/žáky, kteří je potřebují, v rámci běžné            I         I        I 
I školní/předškolní docházky.                             I         I        I 
I                                                         I         I        I 
I Změna způsobu výuky podle individuálních potřeb všech   I   11    I   11   I 
I dětí ve třídě.                                          I         I        I 
I                                                         I         I        I 
I Zrušení speciálních škol pro děti se speciálními        I    6    I   9    I 
I vzdělávacími potřebami.                                 I         I        I 
I                                                         I         I        I 
I Něco jiného, prosím uveďte co.                          I    2    I   2    I 
I---------------------------------------------------------I---------I--------I 
Zdroj: Nielsen Admosphere, N = 511, internetová populace 15+, ČNP,         listopad 2017  

Další otázka směřovala k tomu, zda občané vědí, . Odpovědi uvádíme v tabulce 2.

Jak si stojí Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi EU z hlediska podílu žáků ve speciálních školách?

I-------------------------------------------------------------------I--------I 
I                                                                   I   %    I 
I-------------------------------------------------------------------I--------I 
I Česká republika má průměrný podíl dětí vzdělávaných ve            I   27   I 
I speciálních ZŠ (školy pro děti s handicapem).                     I        I 
I                                                                   I        I 
I Česká republika má výrazně nadprůměrný podíl dětí vzdělávaných ve I   8    I 
I speciálních ZŠ (školy pro děti s handicapem).                     I        I 
I                                                                   I        I 
I ČR patří k zemím s nízkým podílem dětí vzdělávaných ve            I   12   I 
I speciálních ZŠ (školy pro děti s handicapem).                     I        I 
I                                                                   I        I 
I Nemám představu, ale rád/a bych to věděl/a.                       I   35   I 
I                                                                   I        I 
I Nevím a vůbec mě to nezajímá.                                     I   18   I 
I-------------------------------------------------------------------I--------I 
Zdroj: Nielsen Admosphere, N = 511, internetová populace 15+, ČNP,        listopad 2017  

Je zřejmé, že téměř polovina respondentů nezná odpověď, přestože více než třetina by se o situaci České republiky ráda poučila. Tato informace pravděpodobně nebyla v rámci informační kampaně dostatečně zdůrazňována. Česká republika dlouhodobě patřila k zemím s relativně vysokým podílem žáků vzdělávaných mimo hlavní vzdělávací proud, což byl důležitý argument pro zavádění inkluzivního vzdělávání. V posledních letech se podíly těchto žáků snižují a ČR se začíná blížit k průměru. V grafu na obrázku 1 uvádíme údaje z roku 2014 udávající podíl žáků diagnostikovaných jako žáci se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávaných ve speciálních školách mimo hlavní vzdělávací proud. Zde se ČR stále nachází nad průměrem států EU.

Další otázka směřovala k tomu, .

Podíl žáků diagnostikovaných jako žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ve speciálních školách

Zdroj: European agency statistics on education¹⁾

Tabulka 3 udává tuto informaci opět pro celou populaci a rodiče s dětmi ve věku do 15 let. Otázky se zaměřovaly na to, zda se občané domnívají, že by měly být ve školách vytvořeny takové podmínky, které by umožnily žákům s handicapy vzdělávání v běžných školách, a tím by mohlo dojít ke snižování počtu žáků ve speciálních školách. Podporu pro vytváření podmínek pro začleňování dětí s handicapy vyjádřila téměř polovina respondentů.

Podpora vytvoření podmínek pro handicapované děti (%)

I----------------------I---------I--------I 
I                      I všichni I rodiče I 
I----------------------I---------I--------I 
I Určitě ano           I   17    I   17   I 
I                      I         I        I 
I Spíše ano            I   31    I   29   I 
I                      I         I        I 
I Spíše ne             I   35    I   39   I 
I                      I         I        I 
I Určitě ne            I   17    I   15   I 
I----------------------I---------I--------I 

Zdroj: Nielsen Admosphere, N = 511, internetová populace 15+, ČNP, listopad 2017

Respondenti byli požádáni, aby svoji odpověď týkající se podpory začleňování znevýhodněných dětí odůvodnili. Třetina respondentů odpověděla, že je prostě správné, aby byly děti vzdělávány společně a aby se všem dostalo stejně kvalitního vzdělávání. Čtvrtina respondentů argumentovala proti začleňování tím, že znevýhodněné děti budou zdržovat děti normální. Zhruba 10 % respondentů se stavělo proti začleňování s tím, že znevýhodněné děti budou v běžné škole strádat (budou mít pocit neúspěchu, budou šikanovány a podobně). 15 % respondentů uvedlo, že každý případ je jedinečný a není možné jednoduše rozhodnout, koho začlenit a koho nikoli. Část respondentů (8 %) dále argumentovala tím, že společné vzdělávání je užitečné pro postižené děti, zhruba 3 % respondentů zdůrazňovala, že je užitečné pro děti zdravé. Objevily se též argumenty, že máme osvědčenou tradici speciálního školství, kterou není dobré zničit (3 %), a také že nepotřebujeme tolik vzdělaných lidí (5 %).

Výsledky výzkumu ukazují, že . Zároveň však naznačují, že řadě občanů chybí informace o tom, co se rozumí pod společným vzděláváním, a také o situaci v České republice v mezinárodním srovnání. Z výzkumu jsme se zároveň dozvěděli, že v učení, část respondentů má však obavy rovněž o to, že škola nebude schopna zabránit strádání dětí s handicapy. Chtějí-li tvůrci vzdělávací politiky získat pro podporu větší podíl občanů, měli by se zaměřit zejména na poskytování podrobnějších informací o podstatě inkluzivního vzdělávání a jeho předností široké veřejnosti a na cílenou podporu učitelů, která bude eliminovat škodlivé dopady, jichž se občané obávají.