Česká školní inspekce: K problematice šetření stížností

Je nesporným faktem, že prošetřování nejrůznějších stížností zásadním způsobem komplikuje České školní inspekci plnění dalších úkolů, které jí byly zákonem svěřeny. Rok od roku se četnost i komplikovanost podaných stížností zvyšuje a v některých krajích dosahují stížnosti takového počtu, že jejich šetření České školní inspekci skutečně velmi ubírá prostor pro hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a pro sledování pedagogických procesů s cílem poskytovat zpětnou vazbu a podpořit zvyšování kvality vzdělávání, což je její primární úkol podle školského zákona.

Pokud jde o čísla, tak počet stížností za školní rok (527 ve školním roce 2013/2014) je třeba vztáhnout k celkovému počtu škol a školských zařízení zařazených ve školském rejstříku, kterých je téměř deset tisíc. To tedy představuje Důvodných stížností je podle závěrů České školní inspekce přibližně jedna třetina, tedy

Stížnosti se neposuzují podle názvu nebo podle označení, ale . Česká školní inspekce vždy bez ohledu na osobu stěžovatele (přestože jsou často součástí daných stížností). Stížnosti, k jejichž prošetření Česká školní inspekce není věcně příslušná, postoupí dále příslušnému orgánu a současně o tom uvědomí stěžovatele. Příslušným orgánem k prošetření stížnosti na školu může být kromě České školní inspekce s ohledem na obsah podání také zřizovatel, krajský úřad, orgán hygienické služby, inspektorát práce apod. Stávají se (a ne úplně zřídka) i případy, kdy přímo ředitel školy odkáže stěžovatele na Českou školní inspekci, přestože pravomoc a odpovědnost je v daných záležitostech svěřena jemu. Ředitelům škol lze doporučit, aby takovým případům věnovali náležitou pozornost a průběh si zdokumentovali pro případ, že se např. rodič žáka přes všechnu jejich snahu na Českou školní inspekci obrátí. Pokud ředitel školy bude prokazatelně postupovat v souladu se školským zákonem a jeho prováděcími předpisy, nemusí se šetření stížností ze strany České školní inspekce nijak obávat. To však nic nemění na skutečnosti, že jde opravdu o proces stresující a nemilý, jak píše v článku Mgr. Hubatka.

Specifickou skupinou stížností jsou stížnosti anonymní. V této skupině lze vysledovat dva základní přístupy. Na jedné straně se můžeme setkat s míněním, že každý by měl snášet důsledky svého jednání. Je však třeba brát v úvahu i to, že anonymní stěžovatel může skutečně být v nějaké tíživé situaci a skutečně nemusí mít odvahu, důvěru ani jistotu, že se podání stížnosti neobrátí především proti jeho dítěti. Právě proto Česká školní inspekce striktně netrvá na identifikaci stěžovatele a na základě posouzení prošetřuje také stížnosti anonymní.

Nejčastějším důvodem k podání stížnosti jsou výhrady ke komunikaci školy s žáky, studenty, zákonnými zástupci dětí a nezletilých žáků, ačkoli školský zákon školám a jejich ředitelům jednoznačně ukládá v této oblasti jasné povinnosti. Mezi další nejčastěji šetřené stížnosti pak patří problematika vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, práv dětí, žáků, studentů a jejich rodičů, bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a prevence sociálně patologických jevů, školních řádů, výchovných opatření nebo třeba oblast hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

Při prošetřování stížnosti Česká školní inspekce řediteli školy vždy dokumenty, příp. sděleními příslušných zaměstnanců školy apod. Česká školní inspekce pak stanovených jí školským zákonem pokaždé řediteli školy zasílá kopii výsledku šetření stížnosti, tedy písemnou informaci o zjištěních České školní inspekce. Taková informace v případě důvodné stížnosti obsahuje sdělení, v čem byla spatřována nesprávnost jednání či postupu školy, popřípadě rozpor se školskými právními předpisy. Tím se řediteli školy od České školní inspekce dostane zpětné vazby obdobně jako v případě inspekční zprávy a protokolu o kontrole, což mu může napomoci dospět k nápravě stavu. Většinou při další standardní inspekční činnosti v dané škole pak Česká školní inspekce shledá, že nedostatek zjištěný při šetření stížnosti se již neopakuje. Taková je praxe.

Ředitel školy má možnost výsledek šetření stížnosti sepsaný Českou školní inspekcí na jím řízenou školu napadnout, a to zasláním stížnosti nadřízeným. V případě, že nadřízený pracovník inspekčního týmu (zpravidla ředitel krajského inspektorátu) zjistí, že stížnost nebyla správně prošetřena, zajistí doplnění, opravu či zrušení původního výsledku šetření. A to se také děje. O této skutečnosti je pak písemně informován zřizovatel, stěžovatel i ředitel školy.

Mohu všechny ředitelky a ředitele ujistit, že Česká školní inspekce přistupuje k šetření stížností maximálně odpovědně, s respektem ke všem zúčastněným stranám a s cílem dobrat se objektivní skutečnosti a tuto skutečnost vahou své autority a na základě doložitelných a doložených podkladů pojmenovat. Takové ujištění mohu koneckonců adresovat také všem stěžovatelům. Jde o profesionální přístup, kdy motivací České školní inspekce je skutečně pouze objektivní posouzení, sine ira et studio.

Nicméně debatě o případných změnách v nastavení systému šetření stížností na školy a školská zařízení se Česká školní inspekce samozřejmě nijak nebrání, protože ani my bychom se nechtěli dočkat stavu, kdy na hodnocení kvality ve školách a školských zařízení nebude dostatečný časový prostor z důvodu setření velkého množství stížností. Již v současnosti se v některých regionech situace v této oblasti stává neúnosnou.