Vyjádření MŠMT ve spolupráci s ČŠI a NÚV

Nutnost posílení výuky cizích jazyků v českých školách je neoddiskutovatelná, stejně jako potřeba tuto výuku monitorovat a nabízet pedagogům možnosti dalšího vzdělávání. To vše Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a jeho organizace ve velké míře zajišťují.

 

Vyjádření MŠMT ve spolupráci s ČŠI a NÚV
Fakta hovoří jasně: Už v roce 2013 došlo k zavedení povinného dalšího cizího jazyka v základních školách. Česká školní inspekce (ČŠI) pravidelně poskytuje zpětnou vazbu učitelům a ředitelům prostřednictvím diskuse k hospitovaným hodinám, zřizovateli a rodičům prostřednictvím inspekčních zpráv. Počty hospitovaných hodin cizích jazyků za poslední tři roky výrazně vzrostly (ZŠ: 1356, 1304, 1774, SŠ: 725, 692, 860). Každá taková hospitace je spojena s rozhovorem s učitelem, závěry v diskusi s ředitelem, základní souhrnná zjištění se pak promítají do veřejné inspekční zprávy přístupné zřizovateli i rodičům. Krajské úřady mají navíc k dispozici reporty k výsledkům výběrových zjišťování - za své školy adresně, za ostatní školy pro porovnání souhrnně -, včetně výsledků týkajících se cizích jazyků.
Ve školním roce 2011/2012 uskutečnila ČŠI šetření na téma jazyková gramotnost, jehož závěry byly podrobně komentovány ve výroční zprávě ČŠI (kapitola 4, Podpora výuky cizích jazyků). Ve školním roce 2014/2015 byla vydána samostatná tematická zpráva na téma Podpora rozvoje jazykové gramotnosti v předškolním, základním a středním vzdělávání. V minulém školním roce provedla ČŠI šetření k jazykové gramotnosti, jehož samostatná tematická zpráva se v těchto dnech dokončuje, stejně jako závěrečná zpráva z testování žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ (květen 2017, testoval se i cizí jazyk).
V rámci projektu NIQES navíc vznikly nástroje pro sledování podmínek, průběhu a výsledků rozvoje jazykové gramotnosti - úlohy, testy, inspekční formuláře; řada z nich je k dispozici školám pro jejich vlastní hodnocení.
K výuce cizích jazyků MŠMT zpracovalo komplexní koncepční materiál
Koncepce jazykového vzdělávání pro léta 2017-2022
, jehož realizace je rozpracována v akčním plánu, jehož schválení a uvedení do praxe aktuálně řeší vedení MŠMT. Důležité je si uvědomit, že při podpoře výuky cizích jazyků se nelze zaměřovat pouze na angličtinu (jak by se mohlo zdát podle vyjádření některých odborníků). MŠMT proto každoročně ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV), zastoupením Evropské komise a zahraničními instituty organizuje konferenci k vícejazyčnosti.
V novele školského zákona MŠMT prosadilo povinnou maturitní zkoušku z cizího jazyka ve společné části. Od školního roku 2020/2021 tak budou všichni žáci maturitních oborů středních škol povinně z cizího jazyka maturovat. Co se týká dosavadních výsledků maturit z cizího jazyka, úspěšnost stabilně dosahuje přibližně 89 %, přičemž z cizího jazyka maturuje zhruba 70 % žáků.
Intenzivní podpora učitelů je realizována prostřednictvím NIDV, který pravidelně pořádá mezinárodní konference k výuce cizích jazyků, spolu s Domem zahraniční spolupráce podporuje šíření sítě eTwinning a využívání programu Erasmus+, díky kterým mají školy možnost pracovat na mezinárodních projektech v cizím jazyce, vycestovat nebo i získat cizojazyčné učitele. Ministerstvo dále podporuje výuku metodou CLIL a výuku některých předmětů v cizím jazyce. Mnoho škol, které se rozhodnou zlepšit vzdělávání svých žáků, má díky nastavení Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání možnost zintenzivnit výuku cizích jazyků a u žáků dosahovat vynikajících výsledků.
V rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) byla nedávno vyhlášena výzva Budování kapacit pro rozvoj škol II, v rámci které budou během tří let vytvořeny vzdělávací programy pro učitele zacílené na výuku odborného cizího jazyka. V rámci výzvy OP VVV zaměřené na podporu škol formou zjednodušeného finančního vykazování, tzv. šablony, pro MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ může každá škola čerpat podporu na vzdělávání učitelů v programech dalšího vzdělávání v oblasti cizích jazyků, na zavádění výuky metodou CLIL, na spolupráci učitelů cizích jazyků s učiteli odborných předmětů či na zapojení rodilého mluvčího do výuky.
Všechny tyto kroky MŠMT a dalších organizací přinášejí pozitivní výsledky. Z testování ve školním roce 2016/2017 vyplývá, že úroveň znalostí anglického jazyka českých žáků v 5. i 9. ročníku je nad očekávanou úrovní 67 %. Zejména u 9. ročníku došlo k významnému pozitivnímu posunu oproti roku 2013 (10 procentních bodů). Pokud budeme vycházet z výsledků testování, je zřejmé, že stav výuky angličtiny na II. stupni ZŠ se za poslední čtyři roky významně zlepšil.

Související dokumenty