Tematické týdny v naší jídelně

Chtěli jsme našim strávníkům uvařit typicky česká a moravská jídla, aby hlavně děti okusily, co jedli i naši dědové. Existují však typická česká a moravská jídla? Někdy je těžké určit, který pokrm do které oblasti přesně patří. Za typická jídla našich krajů by se dala označit vepřová se zelím a knedlíkem nebo svíčková. Rovněž řízek a guláš, bramborák a “smažák„. Pokud pátráme v minulosti české a moravské kuchyně, zjistíme, že naše kuchyně byla ovlivněna dějinnými událostmi jako např. napoleonské války (rozšíření brambor) nebo odchod našich dědů za prací do Vídně (řízek). V naší kuchyni se rovněž odrážejí společenské vrstvy, kdy bohatost a pestrost pokrmů závisela na finančních možnostech, např. granadýrmarš (těstoviny, brambor, slanina) či uzená kýta, švestková omáčka s bramborovými špalíčky. Strávníkům jsme dále nabídli vepřový závitek po pražsku či kapra dle Petra Voka, polévku couračku či kaldoun. Jídla jsme vybírali s ohledem na širokou škálu strávníků – od dětí MŠ po seniory. Tedy méně mastná, lehce stravitelná. Recepty jsme čerpali z publikací a internetu. A reakce strávníků? Dospělí strávníci byli nadšeni. Dětem nejvíce chutnaly dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, plzeňský guláš, doubnický rarášek, kýta na paprice, dokonce i granadýrmarš a švestková omáčka. Horší to ale bylo s kaprem. Méně obvyklá jídla jsme volili na tzv. „dvojku“. A ohlas strávníků? Spokojenost, pochvala, uznání, což bylo naší největší odměnou. Slova strávníka: „Výborný nápad, skvělá realizace. Pochvala celému kolektivu za vynikající obědy! Jen tak dál.“

V tomto týdnu naši strávníci ochutnali aspoň zlomek toho, co nabízí evropská kuchyně. Do jídelníčku jsme zařadili např. maďarské rácské vepřové maso, bulharské čevabčiči, pařížský zapečený květák, uzené po středoslovensku, čočku po srbsku, boloňské špagety, nizozemskou vepřovou kotletu v hořčicové omáčce. Jídla jsme vybírali opět s ohledem na různorodost strávníků, na obsah surovin, rozmanitost a pestrost. A ohlasy? Převážná spokojenost strávníků. Některá jídla chutnala více, jiná méně.

O italské kuchyni se traduje, že je pestrá a „lehká“, tedy by měla být vhodná pro školní strávníky, proto jsme si ji vybrali. Na jídelníčku byla Minestrone (polévka Minestrone), Lasagne alla Bolognese (lasagne s boloňskou omáčkou), Coniglio alle olive (králík na olivách). Pokrmy jsme připravovali ve spolupráci s kuchařem Václavem Masařem, který u nás ten den hostoval. A sám osobně strávníkům obědy vydával. Pro děti to byla příjemná změna: kuchař a ještě v rondonu a vysoké kuchařské čepici.

14. února jsme nejen našim strávníkům, ale i široké veřejnosti nabídli Valentýnské menu, které tvořila:

Rádi bychom zachovávali lidové tradice týkající se gastronomie, aby i mladší strávníci věděli, co naše babičky o svátcích vařily. Proto jsme v rámci velikonočního týdne zařadili na jídelníček tradičně velikonoční pokrmy obohacené o zelené bylinky, např. velikonoční nádivku, polévku zelné šči, kočičí tanec, velikonoční pečeni se zeleninovou tarhoňou, jarní karbanátky, velikonoční kapsu. Čerstvé bylinky jsme přidávali do polévek i masových směsí. Nechyběly ani jidáše a velikonoční pomlázka.

Jako dárek dětem k jejich svátku jsme připravili „Pohádkový týden“, ve kterém jsme jim vařili jejich oblíbené pokrmy podbarvené pohádkovými postavami, např. Dobrůtka myšáka Stuarta, Kaše Hello Kitty, Kuchařské umění Pata a Mata, Špagety princezny Lociky aj. Mimo jiné byly strávníkům podávány pochutiny, jako je zmrzlina, moučník, ovocný salát, čokoláda. Prostory jídelny byly vyzdobeny pohádkovými postavami.

Stalo se již tradicí, že k svátku sv. Martina připravujeme i my „martinskou husu“. Původ spojitosti mezi svatým Martinem a husou můžeme nalézt ve dvou legendách. Ta prvá praví, že husy svatého Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda praví, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v husníku, ale husy ho svým kdákáním prozradily. 11. listopadu jsme nejen pro naše strávníky připravili pečenou husu s červeným zelím a houskovým knedlíkem.

Vánoce jsou spojeny s tradičními vánočními pokrmy. Mezi ně patří samozřejmě smažený kapr s bramborovým salátem. Tento pokrm však na jídelníček nezařazujeme, abychom strávníky nepřipravili o gurmánský zážitek, který patří na Štědrý den. V rámci vánočního týdne jsme servírovali mimo jiné čočkovou polévku, polévku rybí krém s hráškem, vánočního kubu, vánoční rybu, jahelník s ovocem, vánoční cukroví, vánoční punč. K Vánocům patří i dárky, tyto od nás strávníci dostávají v podobě pamlsku či ovoce (celý ananas, celé pomelo, čokoláda).

Každoročně připravujeme pro zastupitele města Kojetína a zaměstnance příspěvkových organizací města Kojetína vánoční posezení s občerstvením – např. čertovsko- -mikulášské posezení.

Menu tvořil:

Pekelný guláš (guláš přiměřeně ostrý)

Čertovo kolínko (pečené vepřové koleno na medu)

Čertovy rohy (domácí klobásy)

Mikulášova pochoutka (domácí paštika)

Andělská křídla (pečená křupavá kuřecí křidýlka)

Andělské pohlazení (něco sladkého + káva)

Všechny tyto akce je možné dělat jen za výrazné podpory a skvělé práce celého kolektivu zaměstnanců, za což jim patří můj dík.