Za předmětných 70 let došlo k nebývale prudkému rozvoji vědy a techniky, změnily se pracovní podmínky obyvatel, zvýšila se jejich životní úroveň, což se jak pozitivně, tak negativně odrazilo na jejich životním stylu. Zvýšil se průměrný věk a je zcela pochopitelná snaha občanů prožít tento delší život plnohodnotně. To ale vyžaduje náležitou péči o tělesnou schránku a přiznejme si, to může být při sedavém zaměstnání, neustálém shonu a stresu celkem problém. Občan, přesvědčen o tom, že pokud se nezbaví svých stravovacích zvyklostí vypěstovaných z mládí, bude zasažen některou ze současných civilizačních nemocí, mnohdy až bezhlavě vstřebává rady výživových poradců, kterými jsou média zaplněna. Díky rekvalifikačním kurzům se výživoví poradci vyrojili jako houby po dešti, a tím pádem mají média dostatek fundovaných rádců.
Školní jídelny mezi mlýnskými kameny
RNDr.
Jitka
Krmíčková
MŠMT
A tak se poučený, zodpovědný občan snaží vyvarovat obilovin, přestože ty tvoří převážnou část naší stravy, ale on ví, že právě ony jsou zodpovědné za nárůst civilizačních chorob a je poučen o až doslova smrtelných důsledcích konzumace chleba a pečiva. Pozorně čte příbalové letáky na potravinách a vyhýbá se výrobkům, na jejichž etiketách je hodně zdraví nebezpečných éček. Nepije mléko, neboť ví, že je určeno výhradně pro mláďata konkrétního živočišného druhu a zapříčiňuje nárůst rakoviny, astmatu a zahlenění organismu. Vyřazuje z jídelníčku jogurty, neboť ví, že jejich probiotické účinky a pozitivní účinky na chemické procesy v lidském zažívacím systému jsou jen reklamními slogany výrobců mléčných produktů.
Školní jídelny, které díky pravidlům, která stanovuje legislativa, zůstávají k těmto radám rezistentní, nemohly uniknout zrakům výživových poradců. A tak se dočítáme, že se děje zločin, neboť děti musí ve školních jídelnách jíst nezdravá jídla, která jim na zapáchajících tácech servírují kuchařky v pogumovaných zástěrách.
Názorové spektrum veřejnosti na to, jak zlepšit školní stravování, je široké. Zatímco jedni by rádi školní jídelny přiblížili restauračním zařízením, kde by každý host našel to, po čem jeho chuťové buňky touží, jiní by školní jídelníček postavili na rostlinných produktech, a to ještě pouze v BIO kvalitě.
Mnohé jídelny se pod tlakem veřejnosti snaží přizpůsobovat požadavkům, a tak se z některých postupně stávají restaurace se smaženým sýrem a tatarkou v každodenní nabídce a z jiných zase vegetariánské jídelny. A co rodiče? Ti se poté diví, když ČŠI při své kontrolní činnosti zjistí porušení právních předpisů a rozhořčeně píšou na ministerstvo, jak je možné, že inspektoři ČŠI nerespektovali jejich demokratické hlasování a rozhodnutí o tom, že jejich školní jídelna nebude v některých komoditách plnit spotřební koš.
Dva názorově nesmiřitelné tábory jako dva mlýnské kameny mezi sebou nemilosrdně drtí odborníky, jejich názory považují za překonané a vyčítají jim stagnaci. Náš systém školního stravování je ale postaven na názorech odborníků a právě jednotnost a odbornost systému je to, co nám závidí téměř celý svět.
Výživa člověka se dotýká mnoha vědních oborů a nelze ji zužovat na názor jednoho výživového poradce. Výsledek musí být souhrnem souhlasných pohledů klinických lékařů, hygieniků, potravinářů, dietních sester, technologických a výzkumných pracovníků v potravinářství a ekonomů výživy. Je smutné konstatování, že tito odborníci musí věnovat spoustu své drahocenné energie a času na obhajobu odborných poznatků, místo toho, aby se věnovali své práci. A smutné je také to, že nejen veřejnost, ale i zástupci mnohých škol a školských zařízení, kteří by snad více než jiní měli být nositeli a propagátory vědeckých odborných poznatků a měli by být maximálně rezistentní k dezinformacím, názory odborníků odmítají.
Nelze zobecnit, že jsou jen negativní ohlasy. Těch pozitivních je na školní stravování mnohonásobně více, ale bohužel negativní přitáhnou větší pozornost a zájem veřejnosti a je pravdou, že jedna negativní zpráva přebije sto pozitivních. Byla by tedy nezodpovědnost holedbat se svou jedinečností a unikátností. Školský systém stravování není tak pevný a tyto mediální ataky ho mohou vážně poškodit.