Jablka, nebo hrušky - co je zdravější, co je chutnější, které jsou oblíbenější? Jsou nám tak známé, a přitom tak tajemné. V naší zemi jde o nejtradičnější ovoce. Na trhu je běžně dostaneme celoročně, záleží pak na odrůdách a jejich sezóně. Nejlepší jsou ty přímo od sadaře, takové ovoce je chutné, voňavé, křupavé a plné vitamínů.
JABLKA
-
pocházejí ze střední Asie, u nás se pěstovala už za Karla IV.;
-
v současné době se u nás pěstuje asi šedesát druhů;
-
měli bychom je skladovat především v chladu a konzumovat nejlépe syrová;
-
do mrazáku je nejprve oloupeme, zbavíme jádřince, nakrájíme na plátky a zblanšírujeme, můžeme posypat cukrem a zavakuovat. Takto vydrží až půl roku;
-
nejstarší způsob konzervace je sušení - kolečka jablek navlečeme na šňůrky nebo rozložíme na rošty a necháme vysušit. Sušením se přírodní cukry koncentrují, a tak jsou vyhledávaným zdrojem energie, hlavně u sportovců.
Léčebné účinky jablek:
-
jsou bohatá na vitamíny A, B, C a minerály;
-
negují škodlivé účinky znečištěného životního prostředí na organismus;
-
jsou plná antioxidantů;
-
pomáhají při pálení žáhy;
-
pravidelná konzumace pomáhá při chorobách jater a žlučníku;
-
syrová pomáhají při zácpě, dušená při průjmu a hemoroidech;
-
stabilizují hladinu cukru v krvi;
-
příznivě působí při chorobách ledvin, močového měchýře a sleziny;
-
konzumace zvyšuje krvetvorbu a snižuje vysoký krevní tlak;
-
jsou vhodná pro činnost srdce díky vysokému obsahu draslíku;
-
podporují odvodnění organismu;
-
pomáhají při nachlazení, chrapotu, kašli, jsou účinná při horečce;
-
horká jablečná šťáva s citronem rozpouští hleny při onemocnění sliznic;
-
posilují dásně;
-
používají se do obkladů při zánětech kůže;
-
pravidelná konzumace pomáhá snížit koncentraci cholesterolu v krvi;
-
také chrání nervy a mozek;
-
posilují imunitní systém;
-
vůně jablek má uklidňující účinky.
Použití jablek v kuchyni:
-
za syrova do salátů;
-
výborné jsou šťávy a mošty;
-
pro nejmenší děti ve formě pyré nebo přesnídávky;
-
nejčastěji se používají do moučníků a dezertů;
-
vyrábí se z nich jablečný ocet na dochucení salátů, omáček, majonéz a dresinků;
-
zajímavé jsou kombinace s voňavým kořením (hřebíček, skořice, kardamom, vanilka, citronová kůra);
-
oblíbená jsou také s ořechy, semínky nebo vločkami;
-
šťáva dobře chutná s mrkví čí červenou řepou.
HRUŠKY
-
pocházejí ze Zakavkazí, v Čechách se objevují od 10. století;
-
jsou tradičním evropským symbolem dobrého zdraví, štěstí a naděje;
-
letní hrušky sklízíme už v polovině června, podzimní skladujeme jen krátce, zimní vydrží nejdéle;
-
pro pozdější konzumaci hrušky sušíme, kompotujeme nebo vaříme povidla;
-
tradičně se kvašením vyrábí destilát hruškovice.
Léčebné účinky hrušek:
-
vysoký obsah draslíku a nízký obsah sodíku působí dobře při nemocech oběhového ústrojí a ledvin;
-
vitamín C posiluje imunitní systém;
-
vařené jsou snadno stravitelné, vhodné při zánětlivých břišních onemocněních;
-
odvodňují organismus, lze toho využít při otocích;
-
působí na čištění střev, odstraňují zácpu, pomáhají při tvrdé stolici a neustálém pocitu plnosti žaludku a střev;
-
naopak při průjmu hrušky nejíme;
-
vysoký obsah přírodních ovocných cukrů předurčuje hrušky, aby byly vhodným a rychlým zdrojem energie;
-
chladivé vlastnosti hrušky jsou vhodné při pálení žáhy, překyselení žaludku nervového původu, při dráždivém tračníku a zánětu tlustého střeva;
-
pektin obsažený v tomto ovoci pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi;
-
obsahují kyselinu listovou, která je důležitá pro růst a krvetvorbu;
-
jejich konzumace může pozitivně ovlivnit dobrou náladu a zlepšit duševní činnost;
-
pomáhají v prevenci proti osteoporóze, snižují horkost a bolest v artritických kloubech;
-
mají chladivé a tišící účinky při dráždivém kašli a působí protizánětlivě;
-
jsou výborné pro alergiky.
Použití hrušek v kuchyni:
-
jsou vhodné jako první příkrm pro kojence jako hruškové pyré;
-
povařené můžeme podávat samostatně nebo jako součást kompotu;
-
výborná jsou hrušková povidla;
-
ve staročeské kuchyni měly hrušky zastoupení v podobě sušených křížal;
-
pracharanda (sušený a umletý prášek z hrušek) ke slazení sladkých kaší;
-
nejčastěji se používají jako součást moučníků a dezertů;
-
výborně se kombinují s vanilkou, citronovou nebo pomerančovou kůrou, skořicí, hřebíčkem nebo vínem.
RECEPTY
Jablečný kompot
(pro 6 osob)
Šest pevných jablek s červenou slupkou nakrájíme na měsíčky a vložíme do kastrolu, přidáme 100 g krupicového cukru, kůru ze dvou pečlivě omytých citronů, 6 hřebíčků, 3 svitky skořice, vše zalijeme vodou a přivedeme k varu. Vaříme tak, aby udržela tvar a nerozpadala se. Podáváme teplé nebo vychlazené s trochou šťávy. Můžeme ozdobit skořicovou šlehačkou.
Jablečný koláč s brusinkami
(kulatá forma 26 cm)
Půl kila jablek oloupeme, zbavíme jádřinců, nakrájíme na plátky a zakapeme šťávou z jednoho citronu. 150 g marcipánu nakrájíme na kostky a rozmixujeme se 125 g másla, přidáme 100 g krupicového cukru, jeden vanilkový cukr a postupně zašleháme 3 vejce, nakonec vmícháme 4 lžíce mléka a 250 g hladké mouky a půl kypřícího prášku do pečiva. Předehřejeme troubu na 180 stupňů. Kulatou formu vymažeme máslem a dáme do ní těsto, posypeme kousky jablek a poházíme 100 g zavařených brusinek. V kastrůlku zahřejeme 60 g másla, 100 g cukru a dvě lžíce smetany, stáhneme z ohně a přidáme 50 g kukuřičných lupínků. Můžeme ochutit skořicí a rozdělíme na koláč. Pečeme 35-40 minut.
Čatní z jablek
Potřebujeme 250 g nakyslých jablek, 75 g rozinek, 40 g cibule, 100 g rajčat, 20 g cukru, špetku zázvoru, mletého hřebíčku, soli, kayenského pepře, 1/8 l vinného octa. Všechny suroviny pomalu dusíme až do zhoustnutí. Výborně se hodí k vařenému masu nebo rybě.
Uklidňující smoothie na podrážděná střeva
(1 porce)
Potřebujeme 75 g čerstvého manga, 1 velkou hrušku, 1 banán, 200 ml rýžového mléka a špetku skořice. Všechny suroviny rozmixujeme s rýžovým mlékem a podáváme zdobené skořicí. Nápoj spolehlivě tiší žízeň, uklidňuje a skořice působí antisepticky.
Hruškový dort s karamelem
(8 porcí)
Troubu přehřejeme na 180 stupňů, dortovou formu o průměru 23 cm vymažeme máslem a vysypeme moukou. 5 bílků a 5 lžic studené vody vyšleháme na sníh, přisypeme 150 g krupicového cukru a kůru z půlky pomeranče, šleháme do lesklé a pevné hmoty. Postupně zapracujeme 5 žloutků. V jiné míse smícháme 125 g hladké mouky, 75 g kukuřičného škrobu a lžičku kypřicího prášku a zapracujeme k vyšlehaným vejcím. Nalijeme do formy a pečeme asi 50 minut, po upečení vyjmeme z formy a necháme cca deset minut vychladnout. 400 g mléčného karamelu prošleháme s 200 g másla na krém. 2 hrušky oloupeme a očistíme, nakrájíme na plátky a pět minut povaříme v hrnci ve 125 ml bílého vína, sáčku vanilkového cukru, citronové šťávy, svitku skořice. Dort rozkrojíme na tři vrstvy, korpusy pokapeme redukcí z hrušek a potřeme krémem, sestavíme dort a poklademe okapanými hruškami. Ozdobíme drcenými karamelovými sušenkami.
Hrušková mostarda
(2 sklenice po 200 g)
4 ks hrušek očistíme a oloupeme, nakrájíme na malé kousky a podusíme se 100 g medu a lžičkou hořčičného prášku, dusíme asi 20 minut. Následně rozmixujeme, přidáme 0,5 dl jablečného octa, 2 lžíce podrcených hořčičných semínek a špetku soli. Naplníme do dobře vymytých sklenic a uzavřeme, necháme 24 hodin odležet v lednici. Podáváme jako doplněk k sýrům, zvěřině nebo dušeným masům.