Po zavedení povinného značení alergenů se v poslední době množí dotazy na případné podrobnější značení u alergenů dle bodu 1 a 8 seznamu.
Alergeny
Ing.
Kateřina
Pavelková,
Odbor kontroly, laboratoří a certifikace, ÚI SZPI
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
-
zákon č. 139/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění p. p.
-
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům
ODPOVĚĎ:
Potravinové právo je ve značné míře regulováno unijní legislativou, zejména ve formě nařízení, která jsou přímo závazná v členských státech. To je i případ nové zásadní úpravy označování potravin, platné od 13. prosince 2014, která se vztahuje k informacím o přítomnosti alergenů v pokrmech.
Jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.
Nařízení (EU) č. 1169/2011 nestanoví žádnou povinnost, aby tato informace v případě pokrmů byla poskytována písemně, a je na jednotlivých členských státech, jak plnění této povinnosti zajistí. V ČR podle § 9a zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 139/2014 Sb., je „provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh pokrmy při poskytování stravovacích služeb nebalené nebo jsou-li zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitele nebo zabaleny bez přítomnosti spotřebitele do hotového balení pro přímý prodej, je povinen viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci o názvu potraviny podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o výskytu látky podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Informaci o konkrétní látce podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 je provozovatel potravinářského podniku, uvedený ve větě první, povinen na vyžádání spotřebitele nebo jinou formou sdělit anebo jinou formou viditelně a snadno čitelně zpřístupnit.“
Je tedy na provozovateli, jak splnění stanovené povinnosti zajistí, ale v každém případě informaci o alergenech poskytnout musí.
Rovněž v restauracích, jídelnách, rychlých občerstveních a ostatních zařízeních společného stravování musí být spotřebiteli zpřístupněny informace o alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů, např. uvedením výčtu alergenů v nabídce pokrmů nebo na vyžádání spotřebitele u obsluhy, případně jiným vhodným způsobem.
To současně vyžaduje, aby poskytnuté informace byly aktuální, tedy vždy při zařazení nové suroviny do receptury nebo nového pokrmu do jídelního lístku je nutné informaci o obsahu alergenů aktualizovat. Týká se to i případných operativních úprav pokrmu nad rámec receptury (např. mimořádné dochucení sójovou omáčkou, zahuštění moukou atd.).
Jedinou účinnou ochranou pro spotřebitele s alergií nebo intoleranci je vyloučení alergenních potravin z jídelníčku, a to včetně jejich různých forem. Klíčovou otázkou zaručení ochrany spotřebitelů je tedy označování potravin, které spotřebitelům s alergií a intolerancí umožňuje informovaný a bezpečný výběr potraviny.
Tato informační povinnost se vztahuje na 14 potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů:
1.
Obiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice (například špalda a khorasan), žito, ječmen, oves nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich, kromě:
a)
glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy (1);
b)
maltodextrinů na bázi pšenice (1);
c)
glukózových sirupů na bázi ječmene;
d)
obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu.
2.
Korýši a výrobky z nich
3.
Vejce a výrobky z nich
4.
Ryby a výrobky z nich, kromě:
a)
rybí želatiny použité jako nosič vitaminových nebo karotenoidních přípravků;
b)
rybí želatiny nebo vyziny použité jako čiřicí prostředek u piva a vína.
5.
Jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich
6.
Sójové boby a výrobky z nich, kromě:
a)
zcela rafinovaného sójového oleje a tuku (1);
b)
přírodní směsi tokoferolů (E306), přírodního dalfa tokoferolu, přírodního d-alfa-tokoferol-acetátu, přírodního d-alfa-tokoferol-sukcinátu ze sóji;
c)
fytosterolů a esterů fytosterolů získaných z rostlinných olejů ze sóji;
d)
esteru rostlinného stanolu vyrobeného ze sterolů z rostlinného oleje ze sóji
7.
Mléko a výrobky z něj (včetně laktózy), kromě:
a)
syrovátky použité k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu;
b)
laktitolu
8.
Skořápkové plody, konkrétně: mandle (Amygdalus communis L.), lískové ořechy (Corylus avellana), vlašské ořechy (Juglans regia), kešu ořechy (Anacardium occidentale), pekanové ořechy [Carya illinoinensis (Wangenh) K. Koch], para ořechy (Bertholletia excelsa), pistácie (Pistacia vera), makadamie (Macadamia ternifolia) a výrobky z nich, kromě ořechů použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu
9.
Celer a výrobky z něj
10.
Hořčice a výrobky z ní
11.
Sezamová semena a výrobky z nich
12.
Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřeno jako celkový SO2, které se propočítají pro výrobky určené k přímé spotřebě nebo ke spotřebě po rekonstituování podle pokynů výrobce
13.
Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj
14.
Měkkýši a výrobky z nich
Pokud název potraviny jasně odkazuje na danou alergenní látku, není již další označení alergenu povinné (např. mléčná rýže).
Výčet a řazení v tomto seznamu je závazné a neumožňuje místní modifikace (například přiřazení máku, který je významným alergenem jen v České a Slovenské republice).
V souladu s tím není proto možné odkazovat se na evropskou legislativu při uvedení jiného či jinak strukturovaného seznamu alergenů.