Dokumentace školní družiny a školního klubu, 1. část

V textu jsou uvedeny odkazy na následující právní předpisy:

Dokumentace, která tvoří předpoklad činnosti školní družiny a školního klubu, je zřizovací listina (nebo zakladatelská listina či smlouva) a rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení. Tuto dokumentaci školní družina nebo školní klub netvoří. Je však účelné ji zdůraznit, neboť vlastní dokumentace školní družiny nebo školního klubu musí být s uvedenou dokumentací v souladu.

Jak je známo, náležitosti zřizovací listiny příspěvkové organizace zřízené krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí stanoví § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle § 27 odst. 2 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zřizovací listina příspěvkové organizace obsahuje vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti. Konkrétně to znamená, že ve zřizovací listině příspěvkové organizace je uvedeno, že předmětem činnosti příspěvkové organizace je výkon činnosti školní družiny nebo školního klubu.

Interní dokumentací školní družiny a školního klubu, která musí být v souladu se zřizovací listinou, je organizační řád příspěvkové organizace. Organizační řád příspěvkové organizace typicky obsahuje ustanovení definující předmět činnosti příspěvkové organizace (tj. skutečnost, že určitá příspěvková organizace mimo jiné vykonává činnost školní družiny) a na ně navazující organizační členění příspěvkové organizace do organizačních útvarů (zda bude školní družina organizačním útvarem příspěvkové organizace, závisí na tom, zda to určí ředitel v organizačním řádu).¹⁾

Rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení limituje činnost školní družiny tzv. kapacitou školní družiny (v dikci školského zákona - nejvyšším povoleným počtem žáků školní družiny). To se projevuje zejména v případě, kdy uchazeč o zájmové vzdělávání ve školní družině není přijat, protože by jeho přijetím byl nejvyšší povolený počet žáků školní družiny překročen.

Podle současné právní úpravy (tj. podle vyhlášky č. 274/2009 Sb.) je školní klub školským zařízením, u kterého se neuvádí nejvyšší povolený počet žáků. Je důležité upozornit, že podle navrhované novely vyhlášky č. 274/2009 Sb. již nebude školní klub zahrnut do školských zařízení, v nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek vedených v rejstříku škol a školských zařízení neuvádějí. To znamená, že podle navrhované novely se bude v rejstříku škol a školských zařízení uvádět tzv. kapacita školního klubu odpovídající vytvořeným materiálně technickým, prostorovým, personálním a hygienickým podmínkám. Uváděný údaj bude sloužit pro stanovení finančního zabezpečení provozování školního klubu.

Tzv. kapacitu školní družiny (do budoucna s největší pravděpodobností i školního klubu) je nutné vnímat i v souvislosti s hygienickými požadavky na provoz školní družiny a školního klubu, které jsou stanoveny vyhláškou o hygienických požadavcích.²⁾

Základní interní dokumentací školní družiny a školního klubu, od které se odvíjí jejich další dokumentace, jsou organizační řád, provozní řád a vnitřní řád.

Z logiky věci plyne, že organizační řád zakotvuje předmět činnosti, organizační členění (včetně organizačního schématu) a na ně navazující pravidla řízení celé příspěvkové organizace (nikoli jen školní družiny nebo školního klubu). Přesto je nutné i z úhlu pohledu školní družiny nebo školního klubu věnovat organizačnímu řádu náležitou pozornost, neboť další interní směrnice a jiná dokumentace má být s organizačním řádem v souladu³⁾.

Povinnost vydat provozní řád vyplývá z ustanovení § 7 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, které předepisuje školám a školským zařízením zapsaným do školského rejstříku (a to bez ohledu na zřizovatele) upravit v provozním řádu mimo jiné režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, režim stravování včetně pitného režimu. Dále ustanovení § 7 odst. 1 tohoto zákona školám a školským zařízením zapsaným do školského rejstříku stanoví mimo jiné povinnost zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid.⁴⁾

Povinný obsah provozního řádu uvedený výše je obsah spojený s činností školní družiny nebo školního klubu. Zákon o ochraně veřejného zdraví uvádí i jiné obsahové náležitosti provozního řádu (např. podmínky odborného výcviku a učební praxe v rámci režimu dne, nakládání s prádlem).

Odsud plyne, že závisí na rozhodnutí ředitele příspěvkové organizace, jak k vydání provozního řádu přistoupí. Může vydat jeden provozní řád, ve kterém budou jednotně upraveny společné podmínky provozu všech škol a školských zařízení, které příspěvková organizace vykonává (a to včetně školní družiny nebo školního klubu), a dále vyčleněna specifická pravidla provozu některých škol a školských zařízení (např. mateřské školy). Nebo vydá pro každou jednotlivou školu nebo školské zařízení (tj. i pro školní družinu nebo školní klub) speciální provozní řád. Zákonem o ochraně veřejného zdraví a vyhláškou o hygienických požadavcích jsou stanovena pravidla provozu základní školy, školní družiny a školního klubu v mnohém shodně, proto je účelné pravidla provozu školní družiny a školního klubu zahrnout do provozního řádu, který upravuje i provoz základní školy.

Na provozní řád upravující provoz družiny nebo školního klubu obvykle navazuje provozní řád učebny, ve které probíhá zájmové vzdělávání poskytované v rámci školní družiny nebo školního klubu. Uvedený řád má své opodstatnění zejména tehdy, pokud v rámci zájmového vzdělávání probíhají činnosti náročnější na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, např. činnost v keramické dílně. Dle § 30 odst. 1 školského zákona ředitel školského zařízení (tj. školní družiny nebo školního klubu) vydá vnitřní řád. Je účelné zdůraznit, že vnitřní řád se vztahuje pouze k činnosti školní družiny nebo školního klubu a netýká se např. základní školy nebo školní jídelny. Proto není vhodné spojovat do jednoho dokumentu pravidla upravující činnost školní družiny nebo školního klubu a základní školy. Kromě toho, že vznikají potíže s označením uvedeného dokumentu (pro školní družinu a školní klub vydává ředitel vnitřní řád, pro základní školu - školní řád), mohou vzniknout nedorozumění spojená s kompetencemi školské rady ve vztahu k takovému „spojenému“ řádu.

Připomeňme, že školská rada je zřizována při základní, střední a vyšší odborné škole (§ 167 odst. 1 školského zákona). Školská rada není zřizována při školní družině nebo školním klubu. Školská rada zřizovaná např. při základní škole je kompetentní schvalovat školní řád základní školy [§ 168 odst. 1 písm. c) školského zákona], neschvaluje však vnitřní řád školní družiny nebo školního klubu.

Vyčleňme z ustanovení § 30 odst. 1 školského zákona povinné obsahové náležitosti vnitřního řádu:

Ředitel projednává vnitřní řád školní družiny nebo školního klubu v pedagogické radě (§ 164 odst. 2 školského zákona).

Vnitřní řád školní družiny nebo školního klubu zveřejní ředitel na přístupném místě ve školní družině nebo školním klubu (§ 30 odst. 3 školského zákona), přitom může zveřejnit tištěnou podobu vnitřního řádu v budově v místě, které je přístupné veřejnosti, nebo na místě přístupném veřejnosti umístit technické zařízení pro čtení vnitřního řádu v elektronické podobě. V obou případech platí, že všichni, kterým je vnitřní řád určen (děti, žáci, zákonní zástupci, zaměstnanci školní družiny nebo školního klubu), musí mít možnost do vnitřního řádu nahlédnout. Není povinností ředitele zveřejnit vnitřní řád školní družiny nebo školního klubu na internetových stránkách příspěvkové organizace. Tento postup však lze doporučit.

Dále dle § 30 odst. 3 školského zákona ředitel prokazatelným způsobem seznámí s vnitřním řádem zaměstnance a žáky školní družiny nebo školního klubu. Musí se jednat o prokazatelné seznámení jak s tím, že vnitřní řád byl vydán, tak s jeho konkrétním obsahem. Seznámení žáků může být prokázáno např. zápisem v třídní knize (včetně zápisu o následném seznámení žáků nepřítomných při předchozím souhrnném seznámení s vnitřním řádem). Tato povinnost školní družiny nebo školního klubu se týká i případů přijetí nového žáka.

Dále ředitel informuje o vydání vnitřního řádu a jeho obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků. Seznámení zaměstnanců může být prokázáno např. podpisem zaměstnance na prohlášení, že se s vnitřním řádem a jeho obsahem řádně seznámil. Tato povinnost školní družiny nebo školního klubu se týká i nových zaměstnanců.

V případě zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků se stanoví školní družině a školnímu klubu povinnost prokazatelným způsobem informovat o vydání vnitřního řádu a o jeho obsahu. Tuto svou povinnost ředitel splní například tím, že informaci poskytne na tzv. rodičovských schůzkách. Pokud se zákonný zástupce schůzky nezúčastní, zvolí školní družina nebo školní klub jiný vhodný způsob informace o vydání vnitřního řádu a o jeho obsahu.