Včelí království

Prostřednictvím obrazových materiálů, knih a encyklopedií si opakujeme s dětmi poznatky o domácích zvířatech, jejich úloze a také jejich užitku. Například: pes hlídá dům, kočka chytá myši, koza, ovce a kráva dávají mléko, ze kterého se vyrábí sýr, máslo, jogurt, tvaroh a další mléčné výrobky, z ovce se navíc zužitkuje vlna a z té se po dalších úpravách uplete například teplý svetr nebo čepice. Některá zvířata žijí v lese i doma na dvorku, jako například prase. Děti znají divoké prase, které žije v lese, a to ochočené – prase domácí – žije v chlívku. A podobně je to vlastně i se včelami. Lidé je začali chovat doma pro jejich užitek. Dávají nám med, který je velmi zdravý. Včela je vlastně také domácí živočich.

Na obrázcích v knize ukážeme dětem úly, ve kterých žijí včely. Včely žijí v uspořádání, jež můžeme nazvat „včelí království“. Největší a nejdůležitější včela je královna, která nepracuje, ale naklade hodně vajíček a stará se, aby bylo hodně včeliček. Včely žijí jen krátce, a proto musí stihnout za svůj život hodně práce. A každá včelička má svůj úkol, ale vzájemně si pomáhají a spolupracují, aby vše v úle fungovalo.

Co mají za úkol ostatní včely, si s děti vyzkoušíme následujícími hrami.

V úlu je hodně včelích miminek, a to dá práci a létání všechna rychle nakrmit. Miminka se krmí mateří kašičkou, kterou včely vyrobily z pylu a pyl nasbíraly na květech. Tato hra je ideální pro pobyt za zahradě, ale můžeme ji realizovat i ve třídě. Na zahradě dáme dětem k dispozici kbelík (nebo jinou větší nádobu) s vodou a na jiné místo dáme prázdné malé nádoby, například kelímky, mističky nebo sklenice (na tyto menší nádobky můžeme pro ilustraci nalepit obrázek včely). Malých nádob je tolik, kolik je dětí. Každé dítě dostane injekční stříkačku, kterou nabírá vodu ze kbelíku, a s naplněnou stříkačkou běží její obsah vystříknout do malé nádobky – běží nakrmit miminka. Každé dítě má svou nádobu – své včelí miminko. Vysvětlíme dětem, že nezáleží na rychlosti, ale na tom, kolik vody – potravy dokáží v časovém úseku přenést do kelímků. Když hru ukončíme, podíváme se s dětmi, kolik vody dokázaly z kbelíku ke svým miminkům přenést.

Děti – včelky mají za úkol udržet v úlu čistotu a pořádek, a musí tedy sesbírat všechen nepořádek, který jim vítr do úlu navál. Touto hrou si mohou děti například procvičit rozeznávání a určování geometrických tvarů a barev. Do prostoru třídy (nebo zahrady) rozprostřeme geometrické tvary různých barev. Děti sbírají dle pokynů nejdříve například všechny žluté trojúhelníky, pak zelené čtverce, bílé kruhy, červené obdélníky, modré čtverce apod. Poté, co vše sesbírají, zopakují si znovu jednotlivé tvary i barvy.

Včelky stavitelky mají za úkol stavět plástve – komůrky pro své larvičky. Plástve dětem nejprve ukážeme na obrázku a společně s dětmi slovně popíšeme. Děti mají k dispozici modelínu a špejle, děti mohou pracovat samostatně i ve dvojicích. Děti u stolečku vytváří kuličky z modelíny a dle instrukcí napojují špejle do tvaru pláství. Přitom musí dávat pozor, aby plástve na sebe navazovaly a měly správný tvar.

Včelky létavky létají nad rozkvetlou loukou nebo zahradou a sbírají z květů pyl, který na nožičkách přenášejí do úlu – opět dětem přiblížíme na obrázcích. Z pylu se pak vyrábí med. Na zem do prostoru třídy rozložíme barevné papírové květy, na které položíme malé žluté kuličky (například zmačkané z krepového papíru). Na kraj třídy umístíme čtyři barevné úly – postačí tvrdší papír ve čtyřech barvách. Každé dítě si vezme jednu malou mističku a na pokyn se děti – včelky rozlétnou po třídě, kde sbírají pyl (žluté papírové kuličky) z květů. Pyl dávají do svých mističek a s nimi pak „letí“ do úlu, kde pyl vysypou. Pravidla hry si můžeme vymyslet různá. Nemusí záležet na tom, kolik pylu – kuliček děti – včely nasbírají a v jaké frekvenci je sypou do úlů – jde spíše o to, aby děti pochopily princip sbírání pylu z květů. Avšak dětem můžeme posléze hru ztížit a děti sbírají kuličky dle pokynů, například: včelky nasbírají 5 kuliček pylu, poté nasbírají 8 kuliček atd.

Zopakujeme si s dětmi podle obrázku, jak vypadají úly – jsou to malé barevné domečky a každá včelka si svůj domeček podle barvy pozná. Zkusíme, jestli jsme šikovné jako ty včeličky. V prostoru třídy připevníme 3 papírové čtverce – červený, modrý a zelený, které představují úly. Na koberec položíme papírové květy ve stejných barvách a ve středu každého květu je žlutý prostředek – část rozstříhaného obrázku (jeden díl puzzle). Děti – včelky mají za úkol letět na louku a sednout si každý na jednu květinu. Žlutý střed z květu seberou a podle barvy květu, na kterém seděly, jej položí do úlu stejné barvy. Když jsou všechny středy ve správném úlu, složí z nich skupina dětí – včelek v každém úlu obrázek. V červeném úlu vznikne například sluníčko, v zeleném kočka a v modrém ptáček. Pokud se jednoduché obrázky podaří ve všech třech úlech složit, znamená to, že se včelky v barvách nespletly a každá dolétla do svého úlu.

Vyprávíme dětem krátký příběh: Ve třídě jsou z pomůcek (kuželky, lano, strachový pytel…) postavené různé klikaté cestičky, které mají 3 východy ke třem barevným úlům, a není jednoduché rychle najít ten správný. Děti mají na svém oblečení každý květ v barvě některého z úlů. Ťukneme do bubínku – děti vědí, že zahřmělo a bude bouřka, proto musí najít správnou cestu do svého úlu.

Obdobný způsob labyrintu můžeme zkusit na papíře. Všechny včely již byly před bouřkou schované v úle, pouze jedna včelka zabloudila. Pomůžeme jí najít mezi tolika klikatými cestami tu správnou cestu do úlu?

Z písmen složíme slova VČELA, a poté rozebereme s dětmi na jednotlivá písmena. Na každé písmeno se pak děti snaží vymyslet jiná slova nebo najít související předměty a hračky ve třídě. Podobně pracujeme s dalšími slovy, například MED, VOSK, PYL, ÚL apod. Na závěr si každé dítě vybere jedno z písmen, se kterými jsme pracovali, vystřižené ze čtvrtky, a to si dle vlastní fantazie vybarví pastelkami nebo vymaluje vodovými barvami. Po dokončení výroby písmen je děti rozloží na koberci a vzájemně si je prohlížejí. Rovněž zkoušejí dávat z písmen dohromady krátká jednoduchá slova. Nebo vyhledávají konkrétní písmena dle pokynů.

Během vycházky na zahradě a v okolí mateřské školy děti pozorují létající včely, ale také motýly, hledají různé jarní květiny, které se snaží správně pojmenovat, určit jejich barvu, zjistit, zda voní a jestli je na některých květinách pyl. Pyl zkoumají hmatem, určují barvu a vzpomínají, na co ho ty včely potřebují. Během zkoumání jarních květin, včel, motýlů i různých broučků přímo v přírodě děti široce uplatňují všechny smysly.

Navrhneme dětem, že si vyrobíme hrneček na medový čaj. Děti si vyberou tvar hrnečku nakreslený na čtvrtce, který se jim líbí. Vybraný hrneček si každé dítě vystřihne. Poté na chvilku zavřou oči a představují si, jak by ten hrneček měl vypadat, aby jim z něj voňavý čaj s medem chutnal. Následně si ho vymalují vodovými barvami. Když jsou hrnečky suché, uděláme si „hrnečkovou výstavu“. Každý hrneček je jiný, originální a všechny krásné.

Uvaříme si různé bylinkové a ovocné čaje a paní kuchařka nám ke svačince připraví chléb s máslem. Na mističkách mají děti med, který si namažou na chleba a přidávají do čaje. Čaj si samy vybírají podle vůně. Během výborného a zdravého hodování si vyprávíme o poznatcích, které si děti během vzdělávacího programu osvojily.

Tímto způsobem si děti mohou osvojit prostřednictvím interaktivních her a činností spoustu nových poznatky o způsobu života včel a hierarchii v úlu. Dále mají možnost seznámit se s včelími produkty a jejich použitím. Kromě medu a vosku je to také propolis, který se koupí v lékárně a používá se proti zánětům a tiší bolest, a mateří kašička, která posiluje odolnost organismu. K prozkoumání medu použily děti téměř všechny smysly – pozorovaly jeho hustotu a barvu, přivoněly si, prstíkem zjistily, jak je hustý a lepkavý. Ochutnaly ho na lžičce i v čaji a zjistily, jak výborně a sladce chutná.