Jak vybrat tu správnou dvojici (popř. trojici) do třídy mateřské školy?

Kdo má šanci na medailové umístění? Bronzovou medaili získávají ty ředitelky mateřských škol, které mají odpovídající počet pedagogických pracovníků. Ta stříbrná pak patří těm, jejichž pracovníci jsou báječní a ve vztahu k dětem empatičtí. A kdo si na krk navlékne zlato? To bude ta ředitelka mateřské školy, které se z dostatečného počtu kvalitních pedagogů podaří vytvořit sladěné dvojice nebo trojice, které povedou svou třídu ve vzájemném souladu a naplní s dětmi tím nejlepším způsobem výstupy školního vzdělávacího programu. Pojďme se tedy v dnešním článku podívat, jak si zlatou medaili vybojovat.

Možná vás hned na začátku napadne otázka: O čem se chce psát? Dvojice máme nastavené a v podstatě nám to šlape. Jenže se přece může stát, že některá ze zkušených kolegyň odejde a ta nová nebude úplně v souladu s opuštěnou kolegyní. Nebo přijdou dokonce dvě nové začínající učitelky a ty asi nedáte k sobě. A co když do děje vstoupí ještě asistentka? Vyrovná se s ní stávající dvojice, nebo bude potřeba změna? A pokud se dělí jedna dvojice, má to samozřejmě dopad i na ty další…

Pojďme se tedy připravit na situaci, že změna může nastat. Na úvod je nutné zdůraznit, že musíme zvažovat tři proměnné, které vstupují do hry: možnosti školy, složení třídy a pedagogického sboru. Začněme u , kde zásadní roli hraje kapacita školy doplněná platnou legislativou (počty dětí ve třídách s ohledem na věk dětí, podpůrná opatření) a počty pracovníků včetně výše jejich úvazků. Učitelky nebo asistentky na zkrácený úvazek vám třeba ulehčí výběr dvojice či trojice, ale možná vám ho také znesnadní. Každopádně si nejprve udělejte (u malých mateřských škol asi jen v hlavě) seznam svých pedagogů a jejich úvazků, počtu a velikosti místností a i třeba nabídek zřizovatele ohledně pomoci s financováním úprav prostor nebo navýšením prostředků na platy. Nezapomeňte si také spočítat PHMax! A není v dohlednu nějaký projekt třeba na financování chůvy?

Základní rámec tedy máte a také víte počet možných tříd, počet dětí a jejich složení. Nově přijaté děti ještě neznáte, ale v rámci přijímacího řízení (možná jen online, ale aspoň něco) o nich trochu víte. Takže je na programu vytvoření jednotlivých tříd a jejich naplnění dětmi. Některé třídy postupují dál, u dalších třeba složení měníte, doplňujete je novými dětmi. A pokud máte třídy věkově homogenní, pak vzniká nová třída nejmenších dětí. Všechny třídy je potřeba důkladně poznat a uvědomit si jejich složení. Analýza bude východiskem pro přidělení jednotlivých pedagogů.

Určitě vás jako odbornice napadne spousta dalších otázek, čím více, tím lépe, protože pak je třída prozkoumána důkladně a máte o ní ucelenou představu a víte, jaké kolegyně budou děti potřebovat.

A posledním důležitým bodem je a jeho jednotlivých členů. Pojďme se nejprve podívat na sbor jako celek. Pro jednoduchou analýzu můžeme využít nápad Jiřího Plamínka, který se u pracovníků soustředí na dvě oblasti – znalosti a dovednosti a motivaci:

(Ne)chtít (motivace)	nechci	rozbuška	příživník
	chci	pilíř	snaživec
autor: Jiří Plamínek		umím	neumím
(Ne)umět (znalost a dovednost)

Zkuste si své pedagogy přiřadit k jednotlivým názvům a máte první orientační šetření svého sboru za sebou. Asi tušíte, že dát k sobě dva příživníky k naplnění školního vzdělávacího programu nepřispěje. A jen malá vsuvka – neupínejte své snažení jen na snaživce (kteří potřebují zcela jistě vaši oporu) nebo na rozbušky (u kterých musíte tušit, co asi chystají). Stěžejní jsou pro vás pilíře, na které často zapomínáme, protože bezvadně fungují a poradí si sami. Zajímejte se o jejich práci, chvalte je a dbejte na jejich rozvoj. Určitě se vám to vyplatí. Protože pokud si jich nebudete všímat a jejich práci oceňovat, mohou se rychle přeměnit na rozbušky. A ještě jedna věc – pokud máte hodně snaživců, soustřeďte se při přijímaní nových pracovníků na – třeba starší – pilíře. Nadšení mladých je super, ale i opora je potřeba.

Pojďme teď od celého sboru k jednotlivým pracovníkům. Zda jsou kompetentní pro práci s dětmi, můžete posoudit podle modelu kompetentního pracovníka autora Františka Hroníka. Jeho kompetentní pracovník musí naplňovat tři dimenze:

znamená mít konkrétní činnost v pracovní náplni nebo jiném dokumentu, představují již zmiňované znalosti a dovednosti a reprezentuje motivaci. A pozor – pokud je jedna z oblastí nenaplněná (tedy nemám svolení k dané činnosti, neumím ji dělat anebo ji provádět nechci), bude výsledek nulový a nic se nestane. A tady vidíte provázanost s typy Jiřího Plamínka – pilíř bude mít všechny tři oblasti naplněné, u snaživce chybí umět a příživník nebude chtít. A rozbuška bude vynechávat z modelu kompetentního pracovníka to, co se jí bude právě hodit.

Pokud chceme hodnotit konkrétní , můžeme si je „vytáhnout“ z dokumentů (pracovní náplň, školní vzdělávací program, směrnice školy) a jednotlivé pedagogy bodově ohodnotit. Důležitý je jasný popis , aby ji všichni hodnotitelé ocenili stejně. Zvolme tři , tři pracovnice a trojí bodové hodnocení od 1 (nedostatečná úroveň vyžadující rozvoj) přes 2 (průměrná ) až ke 3 (výborná úroveň ).

Popis kompetence Pedagog	Respektuje individuální potřeby jednotlivých dětí	Využívá rozmanité metody ze školního vzdělávacího programu	Potřebnou dokumentaci odevzdává v požadované kvalitě a v termínu	Celkový součet
Anička	2	3	3	8
Boženka	3	3	1	7
Cecilka	2	1	3	6

Na první pohled je zřejmé, že Anička je ze tří kolegyň nejlepší. Ale co když se jedná o třídu, ve které je hodně dětí vyžadujících individuální přístup? Můžeme pak využít váhy, kterou posílíme potřebu některé z kompetencí (v našem příkladu se třikrát posílila týkající se individuálního přístupu):

Popis kompetence Pedagog	Respektuje individuální potřeby jednotlivých dětí	Využívá rozmanité metody ze školního vzdělávacího programu	Potřebnou dokumentaci odevzdává v požadované kvalitě a v termínu	Celkový součet
Váha	(3)	(1)	(1)
Anička	3 x 2 = 6	3	3	12
Boženka	3 x 3 = 9	3	1	13
Cecilka	3 x 2 = 6	1	3	10

A hned se do popředí dostává Boženka, která asi bude pro třídu vhodnější. A ještě jedna metoda je pro výběr vhodná, a tou je srovnání jednotlivých pedagogů. Zůstaňme u kritéria „individuální přístup“ a porovnejme naše tři učitelky (řádek se srovnává se sloupcem a 2 značí lepší úroveň než 1):

	Anička	Boženka	Cecilka	Součet
Anička	x	1	2	3
Boženka	2	x	2	4
Cecilka	1	1	x	2

Srovnání ukázalo, že nejlepší pro děti s individuálními vzdělávacími potřebami je Boženka. Pedagogy můžete porovnávat ve více kritériích, pokud je dobře znáte, tak možná nemusíte vytvářet ani tabulku, ale stačí jejich prodiskutovat třeba se zástupkyní. Nezapomeňte ještě při hodnocení na odborné zaměření kolegyň. Určitě jsou všechny šikovné, ale mít ve třídě dvě nadané výtvarnice a méně nadšené hudebnice nebo sportovkyně není úplně ideální.

A ještě se zastavme u prevence vašeho přepracování: pedagogy hodnotíte vy a asi paní zástupkyně. Ale může to dělat ještě někdo jiný? Co třeba rodiče? Ano, ale – ptejte se – třeba prostřednictvím níže uvedeného dotazníku – jen na věci, které mohou posoudit:

Sledovaná oblast	Jsem rozhodně spokojen(a)	Jsem spíše spokojen(a)	Jsem spíše nespokojen(a)	Jsem nespokojen	Zdůvodnění (ne)spokojenosti s danou oblastí
S předáváním a vyzvedáváním dětí:
S komunikací (aktuálnost, přehlednost):
S informovaností o práci ve třídě:
….

Dotazník si samozřejmě můžete upravit podle vámi sledovaných oblastí nebo využít třídní schůzky a rozproudit živou diskuzi… Nezapomeňte ani na hodnocení pedagogů dětmi: nadšení, se kterým děti ráno vbíhají do třídy, ochota dělat aktivity, celkové klima třídy… Jako zkušené ředitelky to jistě dokážete „vycítit“. Co není moc obvyklé, je hodnocení pedagoga pedagogem. Zkuste třeba současné dvojici nebo trojici položit nenápadné otázky: Jak se vám spolupracuje? Potřebujete něco změnit? Potřebujete pomoc od vedení školy? Možná první rok nebudou kolegyně upřímné a svoje případné nedostatky nebo žádost o pomoc nebudou prezentovat. Ale zkušenost říká, že se postupně upřímnost dostaví. A zase budete mít podklad pro poznání svých kolegyň a tím vytvoření toho správného tandemu. Vrcholem pak může být sebehodnocení, třeba prostřednictvím portfolia. Pokud se ke konci školního roku bavíte s kolegyní o její činnosti a o plánech do budoucna nad zpracovaným portfoliem, nemůžete si přát víc.

Už si na krk navlékáte zlatou medaili? Pokud víte o možnostech své mateřské školy, znáte děti a máte důkladně prozkoumaný pedagogický sbor a vše jste správně nakombinovali, je nejvyšší stupínek opravdu váš. V takovém případě totiž vytvoříte pro třídu ideální spolupracující dvojici, popř. trojici. A když přece jen trochu váháte, jestli to zvolená dvojice či trojice příští rok ustojí, dejte na svůj instinkt. Ten přece jako zkušené máte. Držím vám palce, ať volíte dobře a ať vás zlatá medaile zdobí co nejdéle.