O tom, že jsou oči důležité, asi nikdo z nás nepochybuje. Zrakem se přijímá až 70 % informací, na učení se řeči se podílejí asi z 30 %. To jen potvrzuje, jak potřebné je
o ně pečovat a hlídat si je, a to již od dětství. Zrak a jeho kvalita ovlivňují také chování (nesoustředěnost aj.).
V mateřských školách, zpravidla jednou ročně, probíhá
screeningové vyšetření
přístrojem Plusoptix A09, kterým lze vyšetřit zrak dítěte již od věku 6 měsíců (lze bezkontaktně měřit dioptrie – zjistit krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus), dále je prováděna přídatná diagnostika na tupozrakost a strabismus (šilhání) a obrnu očního svalu. Vyšetření není hrazené pojišťovnou a je tedy třeba, aby si je zaplatili rodiče. Tato prevence se však vyplácí.Proč? Máme děti, které často zakopávají, narážejí do věcí, mrkají více očima nebo je mhouří. To mohou být
signály možné oční vady, např. tupozrakosti
. Snížená schopnost vidění levým nebo pravým okem postihuje celá 3 % dětské populace. Jde o to, že jedno oko tzv. přestane přenášet informace o tom, co vidí, do mozku a v podstatě se vyřadí z provozu. Většina rodičů vůbec netuší, že i dítě, které vidí mravenečka na zemi, může trpět těžkou tupozrakostí. A věřte, že v životě je pak opravdu velký rozdíl dívat se jen jedním okem nebo oběma očima současně. Pokud není tupozrakost včas odhalena a následně léčena, pak už není šance na vyléčení. Ideální je, pokud se problém řeší do 8 let věku dítěte, i když je prokázáno, že mozek má do 12 let velkou plasticitu a na léčbu tupozrakosti lze tedy využít i tento čas. Pokud v rodině někdo tupozrakostí trpí, je třeba mít se na pozoru o to více, tyto obtíže se často dědí i tzv. přes koleno a mohou se objevit u dětí v průběhu celého předškolního věku. Riziko vzniku tupozrakosti je až do 6 let věku.Na co je potřeba myslet? Vyšetření zraku u pediatra je pouze orientační a mnoho dětí opravdu ví, jak zastřít, že něco není v pořádku. Jednoduše kompenzujídeficity – i tupozrakost – dobrou pamětí nebo jinými „vychytávkami“. Přesto buďme za preventivní prohlídky rádi, jsou dalším místem možného zachycení obtíží očních funkcí; jistější by však bylo vyhledat odborného očního lékaře.
Také díky přísunu nových zahraničních informací z oblasti diagnostiky poruch učení se v posledních letech častěji bere v úvahu, že problémy ve čtení a psaní mohou být z velké části ovlivněny právě nesprávným fungováním očí (motilita, fixace, sakadické pohyby, konvergence, kontrastní citlivost).
Aktuálně se proto dostává i u nás v ČR do popředí
obor ortoptika
1). A právem. Spolupráce s ortoptistou při diagnostice obtíží ve čtení a psaní u dětí je v okolních evropských státech už běžnou záležitostí.Obtíže v očních funkcích mohou způsobovat (nejen u dětí) dvojité vidění, bolesti hlavy, pálení nebo slzení očí, rychlou únavu při čtení. Pokud tedy vnímáte takové obtíže u dětí ve škole, je vhodné mimo jiné doporučit
ortoptické vyšetření
(tedy ne klasické oční vyšetření, kdy se zjišťují převážně poruchy, jakými jsou krátkozrakost a dalekozrakost!). V těchto případech totiž tzv. nácvik opakovaným procvičováním čtení nebo uvolňování ruky pro psaní, nemají výrazný smysl. Je potřeba cvičit hlavně oči.Co je důležité poznamenat? Očím prokazatelně neprospívá „hledění“ a zaostřování na malou plochu, tedy např. hraní her na mobilním telefonu, tabletu. Může se objevovat syndrom suchého oka. Při dlouhém koukání do mobilu, tabletu, PC oči nekonají to, co je potřeba pro jejich tzv. pohodu, ztrácí se především schopnost konvergence, což se projevuje výrazněji při psaní, opisu. Po 20 minutách sledování monitoru by měl vždy následovat
zrakový odpočinek
.V době distanční výuky děti tráví velké množství času tím, že hledí do monitoru. To je pro jejich zrak velmi nevýhodné. Proto se právě v této době objevuje mnoho dětí (a samozřejmě i dospělých osob), které přestože nemají žádnou oční vadu, pociťují určitý oční diskomfort, např. při pohledu do blízka mají pocit rozostření či dvojitého vidění. U některých dětí se může v souvislosti s distanční výukou zhoršit i kvalita čtení a psaní.
Obecně se shodneme na tom, že 10–12 hodin u počítače nesvědčí dospělému, natož dětem. K těmto situacím však nyní dochází. Ideální samozřejmě je, pokud oči dostávajíi jiné podněty, zejména ty z přirozeného venkovního světa. Důležitá je také podpora oční jógy u dětí i pedagogů a podpora vhodné ergonomie při užívání PC. A to nejen v současné době, ale i do budoucna. Měli bychom děti naučit, jak seo své oči mají starat.
Ortoptické ambulance
, které spolupracují na nějaké formě diagnostiky s pedagogicko-psychologickými poradnamii pedagogy škol, jsou aktuálně v Jihomoravském kraji(Mgr. A. Košťálová – www.ortoptika.net) a ve Středočeském kraji(Mgr. M. Hamplová – www.ortoptika.com). Služby podpůrné diagnostiky v oblasti obtíží ve čtení a psaní nejsou hrazeny pojišťovnami.ZDROJE
*
JEŘÁBKOVÁ, A. Insulficience kovergence.
Česká oční optika
, 2018, roč. 59, č. 2, s. 16–17.*
JEŘÁBKOVÁ, A. Oční pohyby a čtení.
Česká oční optika
, 2018, roč. 59, č. 4, s. 28–29.*
JOŠT, J.
Oční pohyby, čtení a dyslexie.
Praha: Fortuna, 2009.*
KOŠŤÁLOVÁ, A., BENEŠ, P. a Š. HLUBOCKÁ. Spolupráce pediatra s pedagogicko-psychologickou poradnou a ortoptistou u dítěte s problémy při čtení a psaní.
Pediatrie pro praxi
, 2020, roč. 21, č. 5, s. 354–356.*
ROZSÍVAL, P. a kol.
Oční lékařství
. Praha: Galén, 2006.1) Ortoptika je obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou tupozrakosti, šilhání, screeningovým vyšetřením zraku u dětí od 6 měsíců, dětí handicapovaných či nonverbálních. Spolupracuje na zlepšení zrakových funkcí při špatném čtení, psaní, poruchách koncentrace.