Aktuality - strana 242

Česká školní inspekce zveřejňuje tematickou zprávu Rozvoj přírodovědné gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017.

Od 1. února do 31. prosince 2018 si lze v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského prohlédnout výstavy „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy si připomínají 100. výročí vzniku Československa a jsou přístupné veřejnosti.   

Češi se vždy zajímali o vývoj a výsledky v různých odvětvích ekonomiky a kultury v jiných zemích – je to význačný rys naší národní povahy. Nejinak je tomu v oblasti vzdělávání, kde se současný zájem o fungování školství za hranicemi naší země zvyšuje, hlavně v důsledku hospodářské soutěživosti mezi státy. Všeobecně se uznává, že čím vyspělejší je vzdělávací systém určité země, tím lepší jsou její šance na hospodářský a kulturní vzestup. Jenže které země takový vzdělávací systém mají? A jak lze vůbec hodnotit kvalitu vzdělávání v jiných zemích? Na to dává odpověď nová kniha z nakladatelství Wolters Kluwer ČR Vzdělávací systémy v zahraničí. 

Také se vám někdy stává, že se jako vedoucí pracovník snažíte, vysvětlujete, ukazujete, ale výsledek práce některého z podřízených rozhodně vašemu úsilí neodpovídá? Aby podobná situace nenastala, nebo jen opravdu výjimečně, pojďme se v dnešní části seriálu podívat, jak práci podřízených vymezovat, podporovat, sledovat i hodnotit co nejefektivněji. Řeč bude o řízení pracovního výkonu.

Těší mě, jakou mají chuť do života, říká oceněný ředitel. Nadace Karla Janečka v rámci projektu Laskavec oceňuje lidi, kteří nezištně konají dobré skutky. Lednovým laskavcem se stal ředitel Základní umělecké školy Hostivař Jiří Stárek. Založil uměleckou a kulturní akademii pro seniory.

V poslední době je v módě používat pojmy jako Průmysl 4.0, Společnost 4.0 či Vzdělávání 4.0. Jsem však přesvědčený, že mnohdy dotyční příliš netuší, co je jejich obsahem. Maximálně opakují informace z médií o robotizaci, digitalizaci, o nahrazení lidské práce stroji, v čemž vidí hlavní změnu a mnozí i nebezpečí.  

Je jisté, že školní poradenské pracoviště ani PPP a už vůbec ne škola nejsou zařízení primárně určená pro vzdělávání rodičů v otázkách výchovy, nicméně v řadě případů lze spatřovat i za drobnými problémy u dítěte méně funkční fungování obou nebo jednoho z nich. Leckdy však nejde o to, že by na straně rodičů chyběla dobrá vůle, zájem o dítě či schopnost postarat se, jen nemají potřebný prostor pro péči nebo jim – ještě častěji – scházejí příslušné znalosti a dovednosti. Z toho vyplývá, že při problémech dítěte bývá zapotřebí nejen poradenská nebo terapeutická, ale v řadě případů prvotně edukační podoba pomoci. Leckdy skutečně stačí vhodné vysvětlení, informace, jindy je potřebný mírný nácvik nebo alespoň pozorování odborníka (tedy např. i učitele) při práci s dítětem. Rodič najednou vidí, že k dítěti lze přistupovat i jinak a že nový způsob mnohdy přináší efekt. V případě neshod mezi rodiči ve výchovných postupech je např. důležité, aby se oběma rodičům dostalo stejných informací, aby oba slyšeli totéž, což může mírně otupit jejich názorový nesoulad.

Ve Velké aule pražského Karolina dnes převzalo jmenovací dekret z rukou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy 52 nových profesorek a profesorů. Profesory jmenuje prezident na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol.

Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání dokončil hodnocení žádostí o podporu z výzvy Vyšší odborné školy. Pro 5 projektů, které hodnocení úspěšně absolvovaly, se již připravují rozhodnutí o poskytnutí dotace.

S nástupem digitálních technologií a očekávanou robotizací je změna školních osnov nevyhnutelná. Shodli se na tom odborníci na vzdělávání na konferenci DigiMap, kterou pořádala Praha 12 v sídle Microsoftu. Některé školy už na to reagují tím, že zavádějí inovativní výukové metody, kdy učí děti pomocí robotů nebo počítačových her.

Volnočasové aktivity dětí a mládeže podporuje MŠMT třemi neinvestičními programy, jen mládežnické organizace by měly obdržet podporu přes 180 milionů korun. Dalších téměř 7 milionů na podporu mládeže obdrží kraje a přes 5 milionů půjde na informační centra pro děti a mládež.

O padesát procent víc žáků základních škol, kteří mají zájem o středoškolské studium, se přihlásilo k přijímacím zkouškám nanečisto, jež se v úterý 30. ledna uskuteční na půdě Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci.

Učitelé z Učitelské platformy se prezidentských kandidátů zeptali, jaké tři největší problémy v oblasti školství vidí a jak by přispěli k nápravě. Tým Miloše Zemana byl ve své odpovědi omezen prezidentovým závazkem nevést kampaň, ale připomněl prezidentovu dlouhodobou podporu učitelů. Tým Jiřího Drahoše byl konkrétnější, vedle nedostatečného financování a nízkých mezd učitelů upozorňuje i na chybějící shodu společnosti, k čemu mají školy vzdělávat. Dále vyzyvatel současného prezidenta považuje za problém ve vzdělávání lajdáckou přípravu školských zákonů a reforem.

V katalogu ceny Eduína je již více než 300 inovativních projektů, které ve snaze oživit české vzdělávání vymysleli a zrealizovali jednotlivci, školy, vzdělávací organizace i firmy. Do 8. února přibývají zájemci o ocenění za rok 2017.

Na MŠMT se dnes konalo jednání pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody pro vzdělávání a lidské zdroje (tzv. malá tripartita) za účastí ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy. Tématy jednání byly priority vlády v oblasti vzdělávání, reforma financování regionálního školství a inkluze.

V úterý 16. a středu 17. ledna proběhlo na středních školách po celé České republice II. kolo Studentských prezidentských voleb. Středoškoláci vybírali mezi dvěma kandidáty na prezidenta České republiky: Jiřím Drahošem a Milošem Zemanem, kteří postoupili z prvního kola reálných voleb. Výsledky voleb v řádném termínu odeslalo 298 škol (145 gymnázií, 123 SOŠ a 30 SOU). Platný hlas odevzdalo celkem 38 557 studentů. Projekt pořádá Jeden svět na školách (JSNS), vzdělávací program společnosti Člověk v tísni.

Žáci základní školy oděni do pláštěnek s igelitovými sáčky na rukou i nohou, tvář sevřena do plynové masky, míří kamsi do lesa. Tam střílí ze vzduchovky, učí se házet granátem… Pamatujete?

Obezita je chronické onemocnění, které dosahuje epidemické proporce. Je jedním z nejvýznamnějších celosvětových zdravotnických problémů ve všech věkových kategoriích. V současné době je nejrozšířenějším metabolickým onemocněním na světě s trvale vzestupným trendem výskytu a je závažnějším problémem než podvýživa. 

Cílem meta-analýzy bylo analyzovat dříve realizované studie zaměřené na zhodnocení vlivu přítomnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v běžných třídách základních škol na školní výkon a osobnostně-sociální dovednosti jejich spolužáků bez SVP. Analyzovány byly empirické studie zaměřené na hodnocení dopadů inkluzivního vzdělávání (např. longitudinální studie hodnotící vývoj konkrétních škol, které začaly systematicky rozvíjet inkluzivní vzdělávání nebo studie porovnávající proinkluzivní školy se školami, které tuto praxi nepodporovaly). Všechny hodnocené studie byly zaměřeny na žáky plnící povinnou školní docházku, konkrétně se jednalo o žáky ve věkovém rozpětí 5 až 16 let.

Náměstek sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček dnes u Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku Jana Palacha. Za ministerstvo školství položil kytici u Palachovy pamětní desky v den 49. výročí jeho sebeupálení.