Čeští učitelé mají svou práci rádi, přesto patří jejich profesní sebedůvěra k nejnižším v Evropě. Nejistotu pociťují zejména při řízení třídy a motivování žáků, výrazněji na začátku kariéry. Profesní sebevědomí přitom není vrozená vlastnost. Rozvíjet ho může kvalitní příprava, mentoring, spolupráce s kolegy i prostředí školy, které dává prostor reflexi a profesnímu růstu.
Organizace GetThePoint pořádající odbornou učitelskou cenu Global Teacher Prize CZ a vzdělávací program pro učitele Učiteling poukazuje na národní zprávu České školní inspekce k mezinárodnímu šetření OECD TALIS 2024. Česko patří spolu s Norskem, Chorvatskem a Japonskem k zemím s nejnižší sebedůvěrou učitelů vůbec.
- mezinárodní šetření OECD TALIS 2024: Vysokou profesní sebedůvěru uvádí jen 40 % českých učitelek a učitelů, zatímco v průměru EU je to 64 %.
Profesní sebedůvěra přitom není důležitá jen pro samotný pocit učitele z vlastní práce. Souvisí také s tím, jak dokáže vést výuku, poskytovat zpětnou vazbu nebo ji přizpůsobovat různým potřebám žáků. Odráží se rovněž v duševní pohodě, míře stresu a spokojenosti učitelů.
==>> Více informací i celou tiskovou zprávu najdete na webu gtpcz.cz.
Podporu v této oblasti by měl školám přinést připravovaný Systém kariérního a profesního rozvoje, který minulý týden v základních obrysech představilo MŠMT. Počítá také s využitím KRAAU – Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství. Ten vznikl v roce 2023 jako společná vize kvalitní přípravy budoucích učitelů a profesnímu sebepojetí věnuje celou šestou oblast.
Schopnosti, které by si budoucí učitelé měli odnést už ze studia
- Práce na sobě a vlastním rozvoji. Učitel ví, jakým učitelem chce být. Pravidelně přemýšlí nad svými hodinami, sleduje, co jeho výuka dělá se žáky, zná své silné a slabé stránky a podle toho si stanovuje, v čem se chce zlepšit. Pomáhá mu v tom i spolupráce a zpětná vazba od kolegů.
- Odpovědnost a profesní etika. Odlišuje ověřená fakta od neověřených informací, rozumně pracuje s médii, sociálními sítěmi i umělou inteligencí, ctí demokratické hodnoty a vede k tomu i žáky.
- Péče o duševní zdraví. Nezapomíná na vlastní potřeby, odpočinek a vztahy, umí pojmenovat své obavy a říct si o pomoc. Hlídá si rovnováhu mezi prací a osobním životem, sdílí s kolegy materiály i nápady a v případě potřeby využívá podporu, například mentoring nebo supervizi.
Organizace GetThePoint doporučuje
- Dát sebepoznání a reflexi místo už v přípravě učitelů. Jen 40 % českých učitelů uvádí, že měli během studia dost času na hospitace, a jen 31 %, že je příprava naučila zvládat chování ve třídě.
- Rozšiřovat mentoring začínajících učitelů. Začínající učitelé s mentorem jsou podle ČŠI spokojenější. Podíl začínajících učitelů s mentorem v Česku od roku 2013 vzrostl o 20 procentních bodů, nejvíc ze srovnávaných zemí.
- Budovat ve školách kulturu společného učení. Zapojení učitelů do chodu a vedení školy souvisí podle ČŠI s vyšší sebedůvěrou i spokojeností, spolupráce s kolegy podle OECD s vyšší spokojeností a pohodou. Kvalitní výuka podle OECD není osamělá disciplína, ale řemeslo, které se zlepšuje společnou reflexí a závisí i na prostředí školy (OECD, 2025).
Brát duševní zdraví učitelů vážně. Supervize, intervize a kolegiální podpora pomáhají učitelům naučit se říkat ne a nevyhořet.
Zdroj: Tisková zpráva GetThePoint: Česko se řadí k zemím s nejnižší sebedůvěrou učitelů ve výuce, v řízení třídy i v motivování dětí ze dne 10. listopadu 2026
Téma wellbeingu učitelů řešíme také na webu Řízení školy: https://www.rizeniskoly.cz/wellbeing