MZDR 14601/2021-9/MIN/KAN mimořádné opatření - omezení obchodu a služeb

Praha 5. května 2021

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, postupem podle § 69 odst. 1 písm. b) a i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření:

Aktuální epidemiologická situace je i nadále nepříznivá a riziko dalšího šíření nemoci COVID-19 v populaci je i přes kontinuální pokles případů stále vysoké.

Včerejší hodnota 2 216 případů (3.5.2021) je o více než 300 případů nižší než hodnota zaznamenaná v minulém týdnu (2 579; 25.4.2021), což tak i nadále potvrzuje pokračující celkový pokles počtu nových případů onemocnění covid-19.

Pokles je kontinuální, počty případů jsou v mezitýdenním srovnání o 15 až 20% nižší (-16%), v následných týdnech však lze očekávat, že jak denní počty případů postupně a kontinuálně klesají v absolutních počtech, tak budou klesat i mezi týdenní rozdíly, tj. tempo poklesu nebude již tak výrazné, což už se ukazuje v některých krajích, kde pokles postupně zpomaluje, jedná se však o kraje, které klesali razantně a rychle v týdnech minulých.

Celkové poklesy se nadále týkají všech regionů, aktuálně nejvýraznější mezitýdenní je pozorován v kraji Pardubickém, Olomouckém a Libereckém. Aktuální nárůst je pozorován v mezitýdenním hodnocení pouze v Karlovarském kraji (+17%), v tomto kraji je však primárně zapříčiněn zvýšeným záchytem v lokalizovaném ohnisku ve věznici Vykmanov, kde bylo zjištěno přes 40 případů v minulém týdnu, což vzhledem k velmi nízkým aktuálně sledovaným počtům, znamená vyšší ovlivnění v sedmidenním hodnocení, avšak to, že se jedná o hodnotu výkyvovou nikoliv trendovou ukazující na růstový potenciál je patrné z hodnot posledních 7 dnů, kdy bylo zjištěno celkem bez této hodnoty (28.4.2021, 74 případů) v průměru okolo 10 nových případů onemocnění covid-19.

Z celkového pohledu na současný vývoj nejsou patrné výkyvy ani indikace ukazující na rizikový vliv rozvolnění po 12.4. 2021, jelikož stále pozorujeme klesající trend, a to ve všech parametrech, signifikantní jsou poklesy v kategorii 65+, aktuálně je hlášeno v průměru méně než 300 případů denně, což se pozitivně následně propisuje i do stavu celkových hospitalizací a hospitalizací na JIP, jelikož obě tyto hodnoty jsou výrazně nižší ve srovnání s počátkem dubna tohoto roku, a stále a kontinuálně klesají, výrazně již i počty hospitalizací na JIP.

Avšak, i přestože epidemie nám na populační úrovni stále zpomaluje, jak je výše uvedeno a počty případů a další sledované ukazatele nám poměrně výrazně klesají, tak to nic nemění na tom, že i přes tento dlouhodobější pozitivní trend, zaznamenáváme i nadále vyšší denní počty v jednotkách tisíců případů v pracovních dnech a je tak vysoce důležité, aby epidemie byla brzděna co nejvíce a pokračoval současný trend poklesu i v následném období a nedošlo ke vzniku významnějšího ohniska nákazy, které by mělo potenciál se dále rozšířit.

A právě z důvodu stále vyšších denních počtu i když výrazněji nižších než v období letošního vrcholu, tj. v na začátku března kdy byl denní průměr více než 12 000 případů a aktuální je tak o více než 80% nižší, je současný stav hodnocen stále jako rizikový a "křehký11 a je tak nutno postupovat ve fázi rozvolnění a uvolnění činností velmi obezřetně a vyhodnocovat dopady v pravidelných intervalech, tak aby byla případná vznikající ohniska podchycena v co nejkratším čase a bylo možno nastavit taková protiepidemická opatření, které by zabránily nekontrolovatelnému šíření onemocnění v komunitě a v populaci a nedošlo tak ke zhoršení epidemiologické situace.

Míru rizika indikuje mimo jiné i hodnota sedmidenního průměru, která již výrazně přiblížila hodnotě 2 000 případů, aktuálně je na hodnotě 2 004 případů i v tomto případě se jedná o nejnižší hodnotu od konce září 2020.

Regionálně nejvyšší počty za včerejší den byly hlášeny v sestupném pořadí v kraji Moravskoslezském (320), Středočeském (285), v Praze (256), v kraji Ústeckém (231), Jihomoravském (211), Olomouckém (178), Jihočeském (157), Zlínském (157), Pardubickém (136), Libereckém (111), na Vysočině (79), v kraji Plzeňském (55), Královehradeckém (26) a nejméně v kraji Karlovarském (8).

Při pohledu na aktuální vývoj v jednotlivých krajích ČR, pozorujeme i nadále výraznější rozdíly jak mezi jednotlivými kraji, tak i okresy. Hodnoty sedmidenní incidence nám aktuálně v průměru ukazují na nižší hodnoty v regionech Čech ve srovnání s regiony Moravy, což odkazuje na sledované šíření "vlny11 od Západu na Východ, kdy byl v českých regionech sledován výraznější pokles na rozdíl od krajů moravských kde tempo poklesu bylo poněkud pomalejší, zejména pak v kraji Zlínském a Jihočeském, v obou krajích jsou aktuální hodnoty sedmidenní incidence více než 4násobné ve srovnání s kraji s nejnižší incidencí a téměř 2násobné než ve většině krajů, a stále se pohybují okolo hodnoty 200 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní. V těchto dvou krajích se také nachází 6 z 9 okresů, které jsou aktuálně nad hodnotou 200 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní.

Při pohledu na konkrétní čísla se v krajích na území Čech hodnota sedmidenní incidence aktuálně pohybuje v širokém pásmu od 45 do 200 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, kdy spodní hranice připadá na kraj Karlovarský (47) a kraj Královehradecký (50), pod hranicí 100 případů označovanou obecně jako "bezpečnou" je ještě kraj Plzeňský (77), a této hranici sedmidenní incidence se blíží postupně také nejvíce počty v kraji Pardubickém (103), Libereckém (103), a také v Praze a v kraji a Středočeském, kde pozorujeme aktuálně shodnou hodnotu sedmidenní incidence, a to 108 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní. Dlouhodobě vyšší hodnoty sedmidenní incidence ve srovnání s ostatními kraji pozorujeme stále v kraji na Vysočině (173), v kraji Ústeckém (174) a v kraji Jihočeském (198), který pak patří společně se Zlínským krajem, mezi kraje, které v tomto ukazateli mají počty nejvyšší v ČR. V těchto krajích zároveň pozorujeme i pomalejší tempo poklesu než republikový průměr.

V moravských krajích se pohybujeme v užším rozmezí, a to od 130 případů na 100 tisíc za 7 dní, tato hodnota patří Jihomoravskému kraji, který se tak dostal na úroveň republikového průměru, po hodnotu 200 případů v tomto parametru, která je aktuálně sledována v kraji Zlínském, jenž je tak v tomto ukazateli krajem s aktuálně nejvyšší hodnotou sedmidenní incidence, i když s postupně klesající tendencí, avšak velmi pozvolnou a stále pozorujeme vyšší riziko možného růstového potenciálu než v ostatních krajích. Ve zbývajících dvou výše neuvedených krajích, Moravskoslezském a Olomouckém se pohybuje hodnota sedmidenní incidence mezi 150-160 případy na 100 tisíc obyvatel, tedy stále nad republikovým průměrem. Z celkového pohledu na aktuální vývoj pozorujeme stabilní pokles ve většině krajů Čech i Moravy. Zvýšené počty nově potvrzených případů přetrvávají v kraji Jihočeském a Zlínském, kde sedmidenní incidence se drží stále okolo hodnoty 200 případů na 100 tisíc obyvatel.

Na republikové úrovni tak pozorujeme i nadále pokračující pokles celkových hodnot a zpomalování epidemie, i když postupně tempo poklesu klesá, což je však vzhledem k poklesu absolutních počtů očekávaný stav, jak je zmíněno výše v textu.

Důležitým sledovaným ukazatelem současného stavu je hodnota sedmidenní incidence, jelikož v období růstu, tj. v únoru a březnu byla hodnota počtu případů za 7 dní na 100 tisíc obyvatel nad hranicí 1 000 tisíc případů pozorována v desítkách okresů. Aktuálně nepozorujeme incidencí vyšší než 250 případů na 100 tisíc obyvatel v žádném z okresů. Nad hranicí 200 případů na 100 tisíc obyvatel, tedy dvojnásobku tzv. "bezpečné hladiny" je 9 okresů, primárně z kraje Jihočeského a Zlínského, tedy dvou nejvíce zasažených krajů, a to okresy České Budějovice, Prachatice, Písek a Český Krumlov v kraji Jihočeském a okresy Zlín a Vsetín v kraji Zlínském. Zbývajícími třemi okresy nad touto hodnotou jsou okresy Ústí nad Labem a Most v kraji Ústeckém kraji a okres Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Pozitivní faktorem je narůstající počet okresů pod hodnotou 100 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, kterých je aktuální 27, jedná se primárně o kraje Plzeňského, Karlovarského a Královehradeckého kraje a nově také okresy Středočeského, Libereckého a Pardubického, 5 okresů je pak pod hodnotou 50 případů na 100 tisíc obyvatel.

V rámci hodnocení jednotlivých krajů, je situace v Karlovarském kraji, dle aktuálních počtů i přes vyšší aktuální mezitýdenní rozdíl, který ukazuje na mírný nárůst počtu případů, aktuálně +17%, avšak tento ukazatel je velmi výrazně ovlivněn záchytem v lokalizovaném ohnisku ve věznici Vykmanov, kde bylo v průběhu tohoto týdne zjištěno přes 40 případů u odsouzených, při odečtení počtu případů v tomto ohnisku by byl mezitýdenní pokles více než 30% a sedmidenní incidence menší než 40 případů na 100 tisíc obyvatel. Celkově nejen vzhledem k počtu obyvatel v tomto kraji, ale i z důvodu aktuálně velmi nízkých počtů případů, je nutno v tomto kraji počítat vždy s určitými mírnými výkyvy ve sledovaných ukazatelích při denním hodnocení, a to směrem dolů a nahoru, proto je důležité zde sledovat dlouhodobý trend.

To, že situace je v kraji Karlovarském stabilní nejlépe dokladuje epidemiologická situace okrese Cheb, kde aktuální hodnoty sedmidenní incidence jsou nejnižší v republice, v současné době se pohybují okolo hodnoty 10 případů na 100 tisíc obyvatel (10; na počátku února tato hodnota byla vyšší než 1 400 případů na 100 tisíc obyvatel, což v absolutních počtech představuje jednotky případů, za posledních 7 dní bylo v tomto okrese hlášeno kumulativně pouze 9 případů. Pokles mimo okres Cheb sledujeme i ve zbývajících okresech, a to v Sokolově a Karlových Varech (bez započtení ohniska věznice Vykmanov), v obou okresech je hodnota sedmidenní incidence v posledních dnech okolo 40 případů na 100 tisíc obyvatel.

Situace je tak v těchto okresech stabilní, což se projevuje i v počtu hospitalizací jak celkových, tak i na jednotkách intenzivní péče, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Karlovarského kraje okolo 20 pacientů (21) a z toho dva pacienti vyžadují péči na jednotce intenzivní péče, tyto hodnoty jsou tak výrazně odlišné od počtu hospitalizací v období března, kdy byly kapacity vyčerpané a situace kritická, současná se tak dá charakterizovat jako stabilní a příznivá.

Průměrný denní počet případů zaznamenaných v Karlovarském kraji je aktuálně okolo 20 případů, výskyty jsou tak v jednotlivých okresech pouze jednotkové, stejně je tomu tak i v počtu případů hlášených u osob starších 65 let, průměrný denní počet jsou 2 případy. Jednotkové případy jsou hlášeny u dětí ve věku 6 až 15 let. V kategorii 0 až 5 let nebyl hlášen za posledních 7 dní ani jeden případ onemocnění covid-19. Další z krajů, kde pozorujeme dlouhodobý kontinuální a výraznější pokles trvající v podstatě od poloviny března, je kraj Královehradecký. Aktuální mezitýdenní pokles je -13%, což je tempo poklesu nižší než v posledních týdnech, avšak kontinuální a stabilní. Situace se i nadále lepší v okres Trutnov a Náchod, které patřili k nejvíce zasaženým okresům v republice, což nám ukazuje nejlépe sedmidenní incidence, která se aktuálně pohybují okolo hodnoty 30 případů na 100 tisíc obyvatel v těchto okresech a denní průměrný počet případů je aktuálně méně než 5 případů. V ostatních okresech Královehradeckého kraje se sedmidenní incidence pohybuje mezi hodnotami 40 až 80 případů na 100 tisíc obyvatel ze 7 dní (Rychnov, Hradec Králové, Jičín). Po Karlovarském kraji je v kraji Královehradeckém nejnižší sedmidenní incidence v republice, která aktuálně činní 50 případů za 7 dní na 100 tisíc obyvatel a také sedmidenní klouzavý průměr, denně je v průměru v Královehradeckém kraji hlášeno okolo 40 případů, před 4 týdny byla tato hodnota více než 4 násobně vyšší, což ukazuje na výrazný progres a celkovou stabilizaci, která se taktéž pozitivně projevuje stejně jako v Karlovarském kraji v počtu hospitalizací, které jsou na velmi nízké úrovní, zejména celkové hospitalizace.

Podobná situace je pozorována i v kraji Plzeňském, pokles je kontinuální, aktuálně v mezitýdenní srovnání jsou hodnoty o 25% nižší a situace je tak stabilizována. Důležitým ukazatelem jsou průměrné denní počty, a ty mají aktuálně hodnotu 65 případů, což představuje vysoce signifikantní progres od začátku března, kdy se denní průměrné počty v tomto kraji pohybovali okolo hodnoty 1 000 případů, při pohledu na kratší dobu zpět, tak ještě před 3 týdny byla tato hodnota více než dvojnásobná (12.4.2021; 173). Výrazně poklesla také hodnota sedmidenní incidence, a to ve všech okresech a celý Plzeňský kraj se drží pod hodnotou 100 případů za 7 dní na 100 tisíc obyvatel (77), a stále tato hodnota navíc klesá, v březnu to bylo téměř 1 000 případů na 100 tisíc obyvatel, současné hodnoty jsou tak desetinásobně nižší.

Aktuálně pozorujeme stabilizaci v celém pásmu severovýchodních a severních Čech, které patřilo v období února a března k nejvíce zasaženým oblastem ČR, jelikož kromě Královehradeckého kraje, kde pozorujeme kontinuální a výrazný pokles po delší časový úsek, je pokles v posledních 4 týdnech sledován i v Pardubickém, Libereckém kraji a Ústeckém kraji, i když v tomto kraji jsou hodnoty stále poměrně vyšší než v kraji Pardubickém a Libereckém.

V kraji Pardubickém a Libereckém jde o dlouhodobější trend a aktuálně i velmi výrazný trend poklesu, což se propisuje i do sledovaných hodnot sedmidenního klouzavého průměru a incidence, v těchto dvou krajích je hlášeno v průměru pod 80 případů denně, což se projevuje i ve sledovaném parametru sedmidenní incidence, kdy jak v Pardubickém, tak v Libereckém blíží rychle hodnotě 100 na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, průměrný mezitýdenní pokles se aktuálně pohybuje v rozmezí od 20 do 30%.

V kraji Ústeckém se jedná o pokles sledovaný prozatím po kratší časový úsek než v ostatních krajích, výraznější je teprve v posledních cca v třech týdnech, a i proto je stále hlášen vyšší počet případů hlášen v kraji Ústeckém než v okolních krajích, průměrný denní přírůstek v tomto kraji 204 případů, tedy více než dvojnásobná hodnota než v kraji Libereckém a Pardubickém, a vzhledem k aktuálnímu mezi týdennímu poklesu -8% se blížíme fázi stagnace, což ukazuje na stále poměrně rizikový a možný růstový potenciál v případě vzniku nějakého významnějšího ohniska nákazy.

Mezi části ČR s vyšším počtem denně hlášených případů, patří také Hlavní město Praha s 204 případy denně v průměru a Středočeský kraj s 214 případy v denním průměru posledních 7 dnů, oba tyto regiony tak svými průměrnými denními počty stále zaujímají přední příčky v počtu denních přírůstků, avšak v přepočtu na 100 tisíc obyvatel patří oba k regionům s nejnižší sedmidenní incidencí i přes výraznější denní počty a blíží se postupně hranici 100 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, což ukazuje na celkovou stabilizaci i přes současné zpomalení tempa poklesu v HMP, jelikož z dlouhodobějšího pohledu se jedná o velmi výrazný pokles, vyšší tempo poklesu (-22%) sledujeme i nadále ve Středočeském kraji, kde sedmidenní klouzavý průměr poklesl od 14.3. 2021, z hodnoty téměř 1 800 případů na aktuálních 214 případů v průměru denně. Za poslední tři týdny je pak pokles více než 50% (12.4.2021 ;505). Tento pozitivní vývoj se projevuje i v počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak i na jednotkách intenzivní péče, které jsou výrazně nižší než v průběhu tohoto roku, když ještě na počátku dubna by v pražských nemocnicích hospitalizováno více než 1000 pacientů, aktuálně je tento počet méně než třetinový, obdobně je tomu i v kraji Středočeském, kde se počty hospitalizacích v průběhu března blížili číslu 900 a aktuálně je ve Středočeském kraji hospitalizováno méně než 200 pacientů.

V současnosti kontinuální a stabilní pokles, aktuálně zhruba 20% je pozorován v kraji Jihomoravském, kde je hlášeno v průměru 224 případů. Postupný pokles ve všech ukazatelích sledujeme i v kraji Moravskoslezském, který však stále zaujímá první pozici co do denního průměru případů, aktuální denní průměr je 276 případů. Z celkového pohledu však oba kraje i přes vyšší denní počty patří v přepočtu případů na 100 tisíc obyvatel mezi méně zasažené kraje v republice, zejména pak Jihomoravský, kde hodnota sedmidenní je již na úrovni republikového průměru.

Pod hranicí 200 případů je kraj Jihočeský (183), Zlínský (166), Olomoucký (133), Vysočina (126), Pardubický (77), Liberecký (66) a kraje Královehradecký (39) a Karlovarský (20). Ve všech krajích situace poměrně stabilizovaná, což dokladuje i kontinuální pokles sedmidenní incidence a celkový mezitýdenní pokles počtu případů, který je mezi 10 až 20%.

Důležitým ukazatelem celkové populační zátěže je počet případů ve věkové kategorii 65+, i když zde se stále ve výších číslech, tak ale pozorujeme kontinuální pokles případů a také i po delší době i celkově nižší podíl z celkového počtu, který je aktuálně mezi 12 až 13%, což v absolutních počtech činí aktuálně méně než 300 případů denně aktuálně (268; průměrná hodnota za 7 dní). Současná hodnota je podstatně nižší než v průběhu letošního roku, kdy jsme se v maximech se pohybovali i přes 2 000 případů denně, avšak i přes tento pozitivní vývoj se stále jedná rizikovou a nezanedbatelnou hodnotu, neboť se jedná velmi často o osoby, které trpí více chronickými onemocněními zároveň. Zvyšuje se tak pravděpodobnost hospitalizace těchto osob v následujícím období a těžší průběh jejich onemocnění (30-35%). Nejvíce případů v této věkové kategorii je hlášeno z kraje Moravskoslezského (40)

Věková struktura případů je nadále v podstatě shodná, z větší části jsou případy zaznamenávány u mladší a střední generace. Více než jedna třetina všech případů připadá na věkovou kategorii 30 až 49 let. Podíl počtu případů ve sledované věkové skupině 6 až 15 let, je mírně vyšší aktuálně, mezi 11 až 12% z celku, v absolutních číslech se jedná o méně než 250 případů denně (240) v průměru posledního týdne. U dětí předškolního věku (0 až 5 let) se podíl v posledním měsíci pohybuje na úrovni 4 až 5% z celku. V obou věkových kategoriích je tak aktuálně pozorován vyšší podíl, než byl průměrný podíl za březen, v březnu a prvním týdnu tohoto měsíce byl podíl u kategorie 6 a 15 let okolo 9% z celkového počtu, u věkové kategorie 0 až 5 let okolo 4 až 5%, aktuální podíly jsou tak o 1% až 2% vyšší, z celkového podhledu se však nejedná o statisticky významné rozdíly, nárůst je způsoben totiž s největší pravděpodobností aktuálním plošným testováním dětí v rámci uvolnění školní docházky. V následných týdnech tak budou věkové skupiny předškolního a školního věku z důvodu částečného znovuobnovení školní a předškolní docházky velmi sledovaným parametrem, a to z důvodu hodnocení trendů a dopadů uvolnění školní docházky na vývoj epidemiologické situace.

Celkový počet pacientů nově přijatých pacientů v pracovních dnech poklesl významně pod 200, o volných dnech pak na polovinu, za včerejšek bylo dohlášeno + 209 nově přijatých pacientů k hospitalizaci tedy mírně vyšší počet nových příjmů a s tím také spojený mírný nárůst celkových hospitalizací, což je očekávaný jev, jelikož jde o příjmy za pondělí, což jsou nejvyšší hodnoty z celého týdne. V následujících dnech budou počty opět klesat a tento týden by se dle predikcí měly celkové denní příjmy dostat k hranici 100 a celkové počty hospitalizovaných budou i nadále klesat k hodnotě 2 000 hospitalizací, a to v souladu s poklesem prevalence a zejména s poklesem počtu nově nakažených a potenciálně zranitelných osob.

Aktuálně je v nemocnicích hospitalizováno 2 564 pacientů.

Vysoce důležitým indikátorem jsou pak zejména počty hospitalizací pacientů vyžadujících intenzivní péči, a to z hlediska komplexního pohledu na celkovou zátěž, jelikož odráží aktuální dopad epidemie a dokumentují aktuální míru rizika. Aktuálně je na JIP hospitalizováno 544 pacientů, a i nadále tak sledujeme kontinuální a celkový pokles počtu pacientů na JIP, avšak stále se jedná o poměrně významný počet případů představující vyšší zátěž, která však postupně klesá, a to prakticky ve všech krajích, a to v návaznosti na vývoj epidemiologické situace v krajích.

Při komunitním šíření infekčního onemocnění hrozí riziko, že bez přijetí mimořádných opatření k zabránění šíření infekce bude pokračovat nekontrolovatelné šíření nákazy v populaci s potenciálem pro rychlé vyčerpání kapacit zdravotnického systému. Dlouhodobé omezení plánované zdravotní péče není udržitelné a přináší rizika v nedostatečné zdravotní péči v případě jiných onemocnění, například onkologických nebo kardiovaskulárních chorob. Klíčovými protiepidemickými opatřeními k zamezení dalšího šíření nákazy je důsledné dodržování karanténních opatření, testování, omezení shlukování osob a používání ochranných prostředků dýchacích cest a dezinfekčních prostředků.

Hlavním cílem mimořádného opatření je^ zajištění podmínek pro přerušení plošného komunitního přenosu viru SARS-CoV-2 v České republice a umožnit tak postupné znovu zapojení jednotlivých segmentů lidské činnosti do ekonomiky. Toho lze dosáhnout jednotným řízením karanténních opatření, snížení pohybu a shromažďování osob, omezení provozování epidemiologicky závažných činností, a to za vymezených podmínek pro preventivní testování, používání ochranných prostředků dýchacích cest a zvýšenou frekvencí používání dezinfekčních přípravků s virucidní účinností na obalované viry.

Základním předpokladem prevence šíření infekčních nemocí, jejichž původci jsou přenášeni kontaminovanými kapénkami (aerosolem), je zamezení zvýšené koncentrace osob na jednom místě v jeden čas a minimalizovat tak rizikové kontakty na nezbytně nutnou míru.

Mimořádné opatření je společně s dalšími platnými mimořádnými opatřeními zaměřeno tak, aby byla zajištěna široká škála specifických protiepidemických opatření zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením nemoci COVID-19.

Pokud by nebyla realizována žádná mimořádná opatření, nelze s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem v České republice a v řadě dalších zemí světa vyloučit, že by celkový počet nakažených osob mohl i explozivně narůstat, přičemž u velmi vysokého počtu osob by onemocnění vyžadovalo hospitalizaci s potřebou intenzivní péče, včetně připojení na umělou plicní ventilaci. U desítek tisíc osob by nemoc mohla mít fatální průběh.

Obdobná opatření, jaká jsou přijata v České republice, jsou realizována i vládami řady dalších států. Pokud mají některé státy odlišný přístup k řešení epidemie COVID-19, pak je to dáno skutečností, že o koronaviru SARS-CoV-2 a jeho přesných vlastnostech a charakteristikách není v současnosti stále dostatek informací.

Vzhledem k tomu, že přes přetrvávající plošný komunitní přenos nemoci COVID-19 dochází vlivem přijatých restriktivních opatření k postupnému zpomalování nárůstu počtu nových případů a k zmírňování zátěže zdravotnického systému, přináší toto mimořádné opatření zmírnění původně stanovených restrikcí k zajištění protiepidemických opatření v rozsahu, který je v kontextu předběžné opatrnosti v současné době možný.

Obezřetnost při postupném uvolňování a v rámci nastavení těchto protiepidemických opatření také souvisí nejen se šířením nové mutace viru SARS-CoV-2 B.1.1.7 (tzv. britská varianta), která se šíří v populaci přibližně o 40 až 70% rychleji, ale také i potvrzeným výskytem varianty B.1.351 (tzv. jihoafrická varianta) na území ČR v několika krajích, jenž dle hodnocení vykazuje až o 50% vyšší nakažlivost a také nižší citlivost na doposud dostupné očkovací látky, což může nepříznivě ovlivnit efekt vakcinace proti COVID-19, a dále též varianty B.1.617 (tzv. indická varianta). Bližší informace k mutaci jsou uvedeny v reportu ECDC Risk assessment: SARS-CoV-2 - increased circulation of variants of concern and vaccine rollout inthe EU/EEA, 14th update (europa.eu)., https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/2021-04-19_Variable_Dictionary_and_Disclaimer_variant-data.pdf. Šíření tzv. jihoafrické varianty bylo již zaznamenáno ve více než 60 zemích světa.

Posouzení přiměřenosti a účinnosti epidemických opatření vyžaduje přiměřený pojmový aparát, zahrnující alespoň koncepty reprodukčního čísla a dynamiky epidemie v jednoduchém SEIR modelu, se kterým dále pracujeme. Jednotlivá plošná opatření mají různý efekt na omezení šíření nákazy. Zjednodušeně je tento efekt vyjádřitelný jako redukce reprodukčního čísla R. Různá opatření také přinášejí různé náklady a škody. Běžně využívanými měřítky ceny v ochraně veřejného zdraví a demografii jsou například léta ztraceného života, v hodnocení hospodářských ztrát HDP, a cenou opatření je i omezení práv občanů. Racionálním cílem sady přijatých protiepidemických opatření u nemoci COVID-19 musí být redukce reprodukčního čísla R pod 1. Lze si v principu představit i jiné cíle, například rychlé promoření populace, ale pak by bylo nutné uvažovat celkovou cenu takového cíle, kdy by rychle procházející epidemie znamenala i více než 100 tisíc mrtvých, a i více než 1 milion ztracených let života. Takový postup by byl zcela v rozporu s právy na ochranu zdraví a života a s posláním orgánů ochrany veřejného zdraví. Při hodnocení účinku protiepidemických opatření je nutné zvážit dynamiku epidemie. Přiměřenost opatření nelze hodnotit izolovaně v jednom časovém okamžiku, ale podle výsledného účinku za delší časové období. Snížení reprodukčního čísla R hlouběji pod 1 vede k rychlejšímu poklesu nákazy, a často proto i zdánlivě krátkodobě přísné řešení problému šetří v delším časovém horizontu práva a svobody lépe, než omezení sice o něco mírnější, ale platné dlouhou dobu. Zvlášť je potřeba se vyvarovat jednoduchých srovnání počtu nakažených nebo zemřelých v nějakém čase s intenzitou protiepidemických opatření. Exponenciální charakter šíření epidemie znamená, že žádný stav s reprodukčním číslem nad 1 není dlouhodobě udržitelný. Při posuzování vhodnosti a přiměřenosti protiepidemických opatření je vždy nutné jedno opatření hodnotit v kontextu celé sady opatření. Je nemožné posoudit každé opatření izolovaně, a naopak je nutné zohlednit možnosti celkového vývoje epidemie a ceny opatření za delší časové období. Pokud by opatření byla zavedena od levnějších k dražším, přínos toho, které zmenší R např. z 1,0 na 0,8 není triviálně srovnatelný s tím, které zmenšilo R z 2,0 na 1,6, neboť v prvním případě je výsledkem splnění nutné podmínky pro zvládnutí epidemie. I nákladná a omezující opatření proto mohou být za určitých okolností zcela přiměřená, protože epidemii pomohou zastavit, případně zastavit rychle.

Nejprostším, ale přesto validním způsobem, jak uvažovat nad vhodností, účinností a přiměřeností opatření, je uvažovat efekt opatření jako redukci reprodukčního čísla R, v aditivní nebo multiplikativní formě, a porovnávat efekt opatření s tím, jaké škody způsobují, případně jak moc zasahují do různých práv a svobod. Odhady korelací redukce R různými opatřeními jsou předmětem výzkumu v oblasti epidemického modelování. Existující odhady jsou, i přes velkou neurčitost, nejrelevantnější informací, kterou pro rozhodování použít. Zhodnocení škod je vždy otázkou odhadu, ale i projevem politické vůle. V odborné literatuře existují například odhady některých ekonomických škod, ze zjevných důvodů však neexistují odhady veškerých škod a omezení na všech právech všech občanů. Přiměřenost opatření je v maximálním zjednodušení podílem zmenšení R a ceny opatření (kde cenou je v širokém smyslu míněno i omezení práv a svobod). V ideálním případě by orgán ochrany veřejného zdraví seřadil opatření podle efektivity, naplánoval způsob zastavení epidemie, a vybral vždy optimální sadu opatření s nejnižší celkovou škodou. Přitom by vždy volil nejprve opatření efektivnější. Přiměřenost opatření je třeba hodnotit v kontextu situace, ve které jsou zaváděna, a celé sady dalších opatření.

Přestože pozitivní vývoj dává prostor pro určité změny opatření, tento prostor je omezený. Z hodnocení situace plyne, že při změně opatření by byi velmi nežádoucí vzrůst reprodukčního čísla R už přibližně o 0,2, vedoucí buď k výraznému zpomalení ústupu epidemie, nebo stagnaci, vedoucí k nutnosti udržovat jiná nákladná opatření delší dobu. Faktory snižující R jsou tyto: probíhající vakcinace, rostoucí počet uzdravených, dobrovolné změny chování, do jisté míry asi sezónní vlivy, testování a izolace. Faktory zvyšující R jsou pozvolný pokles protektivního chování a spontánní nárůst počtu kontaktů. Epidemickou situaci také ovlivní vzrůst mobility spojený s koncem omezení mobility mezi okresy, a konec zákazu vycházení. Při dodržení přísných protiepidemických opatření by naopak nemělo situaci výrazně ovlivnit obnovení prezenční výuky.

Hlavním cílem mimořádného opatření je zajištění podmínek pro přerušení plošného komunitního přenosu viru SARS-CoV-2 v České republice a umožnit tak postupné znovu zapojení jednotlivých segmentů lidské činnosti do ekonomiky. Toho lze dosáhnout jednotným řízením karanténních opatření, snížení pohybu a shromažďování osob, omezení provozování epidemiologicky závažných činností, a to za vymezených podmínek pro preventivní testování, používání ochranných prostředků dýchacích cest a zvýšenou frekvencí používání dezinfekčních přípravků s virucidní účinností na obalované viry.

Základním předpokladem prevence šíření infekčních nemocí, jejichž původci jsou přenášeni kontaminovanými kapénkami (aerosolem), je zamezení zvýšené koncentrace osob na jednom místě v jeden čas a minimalizovat tak rizikové kontakty na nezbytně nutnou míru.

Mimořádné opatření je společně s dalšími platnými mimořádnými opatřeními zaměřeno tak, aby byla zajištěna široká škála specifických protiepidemických opatření zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením nemoci COVID-19.

Pokud by nebyla realizována žádná mimořádná opatření, nelze s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem v České republice a v řadě dalších zemí světa vyloučit, že by celkový počet nakažených osob mohl i explozivně narůstat, přičemž u velmi vysokého počtu osob by onemocnění vyžadovalo hospitalizaci s potřebou intenzivní péče, včetně připojení na umělou plicní ventilaci. U desítek tisíc osob by nemoc mohla mít fatální průběh.

Obdobná opatření, jaká jsou přijata v České republice, jsou realizována i vládami řady dalších států. Pokud mají některé státy odlišný přístup k řešení epidemie COVID-19, pak je to dáno skutečností, že o koronaviru SARS-CoV-2 a jeho přesných vlastnostech a charakteristikách není v současnosti stále dostatek informací.

Vzhledem k tomu, že přes přetrvávající plošný komunitní přenos nemoci COVID-19 dochází vlivem přijatých restriktivních opatření k postupnému zpomalování nárůstu počtu nových případů a k zmírňování zátěže zdravotnického systému, přináší toto mimořádné opatření zmírnění původně stanovených restrikcí k zajištění protiepidemických opatření v rozsahu, který je v kontextu předběžné opatrnosti v současné době možný.

Obezřetnost při postupném uvolňování a v rámci nastavení těchto protiepidemických opatření také souvisí se šířením různých mutací viru SARS-CoV-2 (viz výše)

K bodu I/1

Důvody pro omezení provozu provozoven stravovacích služeb jsou ty, že se jedná o místa, kde se v uzavřeném prostoru potkává řada lidí, kteří jinak spolu běžně nepřicházejí do styku a nadto s ohledem na konzumaci potravin a nápojů není možné po nich požadovat používání ochranných prostředků dýchacích cest po celou dobu přítomnosti v provozovně jako v případě jiných provozoven. Takové prostředí podporuje další šíření epidemie. V případě běžného provozu provozoven stravovacích služeb pak k uvedenému přistupuje i faktor konzumace alkoholu, po jejichž požití lidé často ztrácí zábrany, resp. jednají jinak, než by jednali, pokud by alkoholické nápoje nepožili.

Vzhledem k tomu, že i přes uvedené je nezbytné, aby některé provozovny stravovacích služeb fungovaly, stanoví se z tohoto zákazu výjimky pro:

K bodům I/2, I/3 a I/4

Jsou zakázány vyjmenované provozy, akce a aktivity, u kterých zpravidla dochází k větší koncentraci návštěvníků či účastníků. V případě uměleckých představení pod bodem I/2 bez účasti diváků se stanovují podmínky pro jejich z epidemiologického hlediska co nejbezpečnější konání. Stanovuje se podmínka používání ochrany dýchacích cest, rozestupy mezi jednotlivými hráči, a to v minimální vzdálenosti 1,2 m, jež je nastavena z důvodu omezeného prostoru přiděleného seskupení smyčcových nebo jiných hudebních skupin. Dalším prvkem ochrany zdraví je nezbytná plocha jeviště nebo zkušeben pro účinkující. Ze zákazu vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě v bodě I/3 jsou uvedeny taxativní výjimky, které byly vyhodnoceny jako zcela nezbytné, a je pro ně omezen počet účastníků.

Výjimka pro provoz muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií pod bodem I/4 písm. e) není umožněna z důvodu aktuálního vývoje epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 v těchto krajích: Jihočeském a Zlínském kraji a Kraji Vysočina.

Z důvodu zabránění větší koncentrace lidí na jednom místě je stanovena podmínka 1 osoby na 15 m2 vnitřní plochy, která je přístupná veřejnosti, a dále povinnost dodržovat rozestupy alespoň 2 m (nejde-li o členy domácnosti).

Výjimka pro konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav pod písm. f) opětovně není umožněna z důvodu aktuálního vývoje epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 v těchto krajích: Jihočeském a Zlínském kraji a Kraji Vysočina. Z důvodu zabránění větší koncentrace lidí na jednom místě je však stanovena podmínka 1 osoby na 15 m2 vnitřní plochy, která je přístupná veřejnosti a dále povinnost dodržovat rozestupy alespoň 2 m (nejde-li o členy domácnosti).

Za omezených podmínek se, vyjma Jihočeského, Zlínského kraje a Kraje Vysočina, umožňuje provoz a poskytování služeb v oblasti zájmové činnosti dětí a péče o ně, a to v návaznosti na aktuální příznivou epidemiologickou situaci ve výskytu onemocnění COVID-19 ve většině krajů, která je charakterizována postupným a kontinuálním poklesem všech sledovaných parametrů, tj. hodnot sedmidenní incidence, sedmidenního klouzavého průměru, počtu případů v seniorní skupině obyvatel, počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak i na jednotkách intenzivní péče. Podmínkou poskytování těchto služeb je, až na výjimky, aktuální negativní test dítěte na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu.

Poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se nadále omezuje pouze v Jihočeském a Zlínském kraji a Kraji Vysočina z důvodů uvedených výše.

K bodu I/5

Důvody pro zákaz poskytování ubytovacích služeb jsou obdobné, jako v případě bodu 1/1, neboť i v rámci poskytování ubytovacích služeb zejména krátkodobého či rekreačního charakteru se v uzavřeném prostoru (restaurace, společenské místnosti, bary, lounge, recepce apod.) potkává řada lidí, často i z různých částí ČR, kteří spolu jinak spolu běžně nepřicházejí do styku, a takové prostředí podporuje další šíření epidemie.

I v tomto případě je však nutné z tohoto zákazu stanovit některé výjimky, a to tak, že ubytovací služby lze poskytnout:

K bodu I/6

V návaznosti na příznivý, ale i tak nestabilní rozvoj epidemiologické situace a v zájmu co největšího omezení kontaktu lidí je třeba upravit otevírací dobu těchto prodejen a provozoven služeb, a to tak, že je ponechána dostatečně dlouhá doba pro obstarání potřebných nákupů či jiných záležitostí, celkem 16 hodin. Z tohoto zákazu jsou pak stanoveny některé zcela jasně definované výjimky, bez nichž by mohlo dojít např. k dopravním kolapsům v důsledku vyčerpání paliva (čerpací stanice), nemožnosti získání a aplikace nezbytných léků (lékárny), nemožnosti občerstvení zdravotnického i nezdravotnického personálu zdravotnických zařízení (prodejny a nebo stravovací služby), občerstvení na letištích či nádražích při dlouhých cestách např. s přestupem či mezipřistáním atd.

K bodu I/7

Stanovují se specifická protiepidemická opatření pro provozování prodeje na trzích, tržištích a v mobilních provozovnách. Provozování je umožněno zejména, že provoz je skutečňován pod širým nebem, jde o místa, kde se na často malém a omezeném prostoru potkává řada lidí, kteří jinak spolu nepřicházejí do styku, a takové prostředí podporuje další šíření epidemie. Stanovují se specifické podmínky provozu ve formě odstupů osob mezi sebou a jednotlivých Stánků mezi sebou. Dále je upravena nezbytná plocha pro jednoho zákazníka, vybavení prodejní plochy nádoby s dezinfekčním virucidním prostředkem. Z důvodu omezení kumulace osob, a též omezení doby kontaktu jednotlivých zákazníků je zakázáno užívat místa k sezení a stoly.

K bodu I/8

Stanovují se pravidla pro provoz provozovny stravovacích služeb, v jejichž případě není zakázána přítomnost veřejnosti v provozovně, tedy pro provozovny, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), pro provozovny školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání a provozovny v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám. Je nutné umožnit těmto osobám stravování, avšak za podmínek, aby co nejméně docházelo k rizikovým kontaktům. Zákazníci musí být usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry. Provozovatel pak nesmí připustit ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky. Aby se zákazníci nezdržovali po konzumaci potravin v provozovně, zakazuje se produkce živé hudby a tance a zároveň ani nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost.

K bodu I/9

Omezují se kontakty zákazníků konzumujících potraviny a pokrmy v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) tak, že tyto osoby jsou v bezprostředním okolí provozovny povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti.

K bodu I/10

Omezuje se provoz hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, čímž se zamezuje kontaktům v rámci těchto volnočasových aktivit.

K bodu I/11

Stanovují se hygienická pravidla pro činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, aby nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi. Použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob a není poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost. Aby byla tyto pravidla dodržována, musí provozovatel zajistit alespoň jednu osobu, která na jejich plnění dohlíží. Pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám, zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod. Provozovatel je povinen zajistit viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.). Je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod. Aby nedocházelo k nežádoucímu shromažďování osob, je zakázán provoz dětských koutků. K zabránění šíření epidemie je provozovatel povinen zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu. Kvůli zabránění shromažďování osob jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh. Prodej z provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupního centra je možný pouze přes výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou, přičemž opět je důvodem zabránění tomu, aby se zákazníci nezdržovali v provozovně stravovacích služeb, a tím přicházeli do rizikových kontaktů.

K bodu I/12

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb a provozovnách těchto služeb, tak, aby nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi. Provozovatel v provozovně nesmí připustit více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka. Prodejní plochou se přitom rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory. Provozovatel je dále povinen aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, nejde-li o členy domácnosti. Musí zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu. Velmi významným prostředkem proti šíření epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci. Jak je shora odůvodněno, provozovatel je povinen zajistit informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně, dále zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu. I v těchto provozovnách jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh. Výslovně je pak stanoveno, že v případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu.

K bodu I/13

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz a provozování některých činností epidemiologicky závažných, a to provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb. Protiepidemická opatření zahrnují poskytování služby mezi jedním zákazníkem a poskytovatelem služby.

Podmínka poskytování služby vždy jen jednomu zákazníkovi v jeden čas zamezí větší koncentraci osob, dodržování rozestupů více než 2 metry mezi jednotlivými místy je stanoveno s ohledem na stanovenou bezpečnou vzdálenost z pohledu rizika přenosu nákazy. Podmínka testování, očkování nebo doložení potvrzení o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění COVID-19 je nezbytná pro bezpečný provoz a poskytování služeb v těchto provozovnách. Mezi služby, kde dochází k narušení integrity kůže, je míněno například provádění permanentního make-upu, tetování, piercingu, nastřelování náušnic či obdobně. Evidence údajů poskytovatele služby je na dobu nezbytnou pro provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví a to nezbytném rozsahu. Taková evidence, aby mohla sloužit pro uvedený účel, by měla obsahovat identifikaci zákazníka (jméno, příjmení), kontaktní údaje zákazníka (nejlépe telefonní číslo), informaci o čase poskytnutí služby (od kdy, do kdy) a informaci, který zaměstnanec poskytoval služby tomuto zákazníkovi. Tuto evidenci by měl poskytovatel uchovávat 30 dnů.

K bodu I/14

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz autoškol tak, aby byla zajištěna ochrana učitelů, studentů i zkušebních komisařů.

K bodu I/15

Omezuje se poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče tak, že ji lze poskytovat jen některým skupinám pacientům, aby se omezily počty kontaktů v rámci lázeňských zařízení, v jejichž případě se opakovaně vyskytují clustery nakažených, a to i ve výrazných počtech. Navíc byly zaznamenány případy, kdy se zdánlivě poskytuje tento druh zdravotní péče, avšak ve skutečnosti se jedná jen o wellness pobyty, resp. služby.. První skupinou jsou pacienti, jimž je lázeňská léčebně rehabilitační péče alespoň částečně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, Podmínění úhradou z veřejného zdravotního pojištění se jeví jako vhodný kontrolní prvek pro skutečnou potřebu poskytování lázeňské péče. Další skupinou jsou pacienti, kteří prodělali v posledních 90 dnech onemocnění COVID-19, tzn. je potřebné jim neprodleně zajistit rehabilitační péči, aby se mohli zotavit z prodělané nemoci. Třetí skupinou jsou pacienti, kteří byli očkováni proti onemocnění COVD-19.

K bodům I/16, I/17 a I/18

Omezují se hromadné akce pro více než 2 osoby ve vnitřních prostorech i ve vnějších prostorech vzhledem k nezbytnosti omezení kontaktu mezi lidmi. Výjimka se stanoví pro svatby, prohlášení osob o vstupu do registrovaného partnerství a pohřby. Další výjimka se pak stanoví pro schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, a pro shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů.

Výjimka pod písm. e) je umožněna z důvodu aktuálního příznivého vývoje epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 v těchto krajích: Karlovarském kraji, Královéhradeckém kraji, Libereckém kraji, Pardubickém kraji, Plzeňském kraji, Středočeském kraji a hlavním městě Praze. Aktuální příznivá epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID-19 v těchto krajích je charakterizována postupným a kontinuálním poklesem všech sledovaných parametrů, tj. hodnot sedmidenní incidence, sedmidenního klouzavého průměru, počtu případů v seniorní skupině obyvatel, počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak i na jednotkách intenzivní péče, je proto možné umožnit sportovní přípravu amatérských sportovců mladších 18 let, které jsou organizované sportovními svazy. Vzhledem k tomu, že při sportovní aktivitě není z pochopitelných důvodů možné používat ochranný prostředek dýchacích cest, jsou stanoveny podmínky 15m2 plochy sportoviště na 1 sportující osobu, skupiny po nejvýše 20 osob bez možnosti využití vnitřních prostor sportoviště, evidence osob a dále podmínka testování, očkování nebo doložení potvrzení o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění COVID-19. Cílem všech těchto opatření je minimalizace rizika přenosu nákazy.

Za obdobných podmínek se umožňují i další organizované volnočasové aktivity dětí a mládeže.

V obecné rovině je mechanismus účinku omezení shromažďování osob z různých domácností na šíření epidemie zjevný. Přehled dostupné odborné literatury uvádí zákaz veřejného shromažďování a omezování soukromých shromáždění jako jedno z nejúčinnějších plošných opatření podle analýzy opatření přijatých v mnoha různých zemích a modelech epidemie založené na datech (viz Perra. N. (2021). Non-pharmaceutical interventions during the COVID-19 pandemic: A review. Phvs. Rep.). Na účinku omezení shromažďování panuje v odborné literatuře značná shoda Otázkou aktivního výzkumu je, jak protiepidemický účinek omezení shromáždění závisí na počtu osob. Nejnovějším výsledkem v tomto směru je výzkum Understanding the effectiveness of government interventions in Europďs second wave of COVID-19 (viz Sharma, M., Mindermann, S., Rogers-Smith. C., Leech. G., Snodin, B., Ahuia. J.. Sandbrink, J.B.. Monrad. J.T.. Altman. G.. Dhaliwal. G.. etal. (2021). Understanding the effectiveness of government interventions in Europe's second wave of COVID-19.medRxiv.). založený na analýze dat z evropských zemí včetně ČR. Byť jde o výzkum dosudnerecenzovaný, a založený na observačních datech včetně z toho plynoucích omezení, je lépe vycházet z existujícího výzkumu než z dat vůbec nevycházet. Podle Sharma M.. Mindermann. S., Rogers-Smith. C.. Leech, G., Snodin. B.. Ahuia. J., Sandbrink. J.B., Monrad.J.T., Altman. G.. Dhaliwal, G.. et al. (2021). Understanding the effectiveness of government interventions in Europe's second wave of COVID-19. medRxiv. je největší část efektu omezení shromažďování korelována s omezením na 2 osoby. Úplný zákaz setkání nemá podstatně větší vliv. Naopak rozdíl mezi omezením na 10 osob a na 2 osoby je větší, než mezi omezením na 10 osob a stavem, kdy shromažďování není omezené vůbec. Tento závěr, založený na datech, dobře odpovídá praktickým poznatkům z epidemiologických šetření, kdy setkávání už 10 osob ve vnitřních prostorách zahrnuje velmi rizikové situace typu oslav a večírků. Omezení shromažďování na 2 osoby proto je podle dostupného výzkumu možno hodnotit jako účinné, kde možný účinek je zhruba mezi 10-30% redukce R oproti stavu bez omezení shromažďování (zaokrouhleno). Tato redukce je zvláště důležitá v kontextu epidemické situace s R na odhadované úrovni 0,7-0,9, kde v nejrizikovějších možnostech by růst R 0,9 o 30% mohl dokonce zvrátit trend poklesu epidemie v růst. Omezení shromažďování na 2 osoby je zároveň vysoce omezující, zasahující do přirozených práv a potřeb občanů se potkávat. Přesto v kontextu ostatních omezení působí toto omezení pravděpodobně společnosti menší škody, než jiná opatření, konkrétně než velký rozsah distanční výuky (viz Jann, O., Můnich, D., and Zaplová, L. (2021). Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19: odhad neviditelných ekonomických ztrát (Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i.)) nebo i omezení obchodu a služeb. Z hlediska přiměřenosti se toto omezení jeví vzhledem k efektu relativně výhodnější, než omezení prezenční výuky, nebo omezení maloobchodu a služeb. Tento závěr hodnocení přiměřenosti je obvyklý i v mnoha jiných evropských zemích.

Z hlediska přiměřenosti je nutné zohlednit i kontext ostatních opatření, a jejich synergické, případně naopak vzájemně rušivé, účinky. Povolení shromažďování ve větších počtech má potenciálně rušivý efekt na účinek systému opatření ve školství, který je založen na homogenních skupinách, kde se děti setkávají pouze se stále stejnou skupinou spolužáků. Pokud dojde v odpoledních hodinách ke smíchání dětí z mnoha různých tříd a škol při sportovních a volnočasových aktivitách, zvyšuje to riziko šíření nákazy ve školách. Přitom z hlediska společenského zájmu i stanoviska MSMT, má jasnou přednost prezenční výuka pro co největší počet žáků před např. sportovním vyžitím nebo volnočasovým setkáváním.

V návaznosti na zlepšující se epidemiologickou situaci bylo ve vyjmenovaných krajích přistoupeno k možnosti realizaci mimoškolních sportovních aktivit. Povolení shromažďování ve větších počtech by vytvořilo tlak na obchází omezení rizikových provozů např. v gastronomii či sportu formou různých spolkových či soukromých akcí.

V souladu se závěry rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 22. dubna 2021, sp. zn. 6 Ao 11/2021, se soukromou nebo veřejnou akcí rozumí organizovaná činnost nebo společenská událost pořádaná za určitým účelem a zaměřená k určitému cíli. Zákaz konání veřejných nebo soukromých akcí nedopadá na situace, jako je návštěva rodičů či sourozenců nežijících v jedné domácnosti, neboť je nelze pokládat za organizované (či konané nebo pořádané) podniky, a to ani tehdy, když se v souladu se společenskými konvencemi na takové návštěvě účastníci domluví, jsou na ni pozváni, pozvou se sami či ji jen předem ohlásí.

Obdobně se stanovují pravidla pro konání shromáždění podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, a pravidla pro konání voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků.

K bodu I/19

Vymezuje se okruh osob, kterým se na základě stávajících vědeckých poznatků o získané imunitě nebo šíření onemocnění COVID-19 umožňuje vstup do některých vnitřních prostor v případě, že nemají žádné příznaky onemocnění COVID-19, a buď chorobu již prodělaly, a předpokládá se, že dle stávajících mezinárodních doporučení ECDC a CDC mají v době do 90 dní od záchytu onemocnění dostatečnou hladinu protilátek, která ve většině případů ochrání před reinfekcí, anebo osoby byly řádně očkovány všemi dávkami očkovací látky proti onemocnění COVID-19 v souladu se souhrnem údajů o léčivém přípravku (SPC) a od podání poslední látky dle očkovacího schématu uplynulo nejméně 14 dní. Tato doba se považuje za dostatečnou pro vytvoření adekvátní hladiny protilátek, která ve většině případů ochrání před infekcí (viz zpráva Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí: "Interim guidance on the benefits of full vaccination against COVID-19 for transmission and implications for non-pharmaceutical interventions", z 21.4.2021). Alternativou k doložení pravděpodobně získané imunity po prodělané nemoci nebo dokončeném očkování je pro účely umožnění vstupu do některých vnitřních prostor doložení negativního výsledku RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, který není starší než 7 dnů, nebo negativního výsledku POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2, provedeného zdravotnickým pracovníkem, který nesmí být starší než 72 hodin od odběru biologického materiálu. V případě negativního výsledku testu je riziko šíření onemocnění nízké (viz Michael J. Mina, M.D., Ph.D., Rov Parker. Ph.D., and Daniel B. Larremore, Ph.D.: Rethinkina Covid-19 Test Sensitivity - A Strategy for Containment. N Enol J Med 20201.