MZDR 14600/2021-23/MIN/KAN
MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ
Praha 18. listopadu 2021
Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm.
g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 258/2000 Sb."), nařizuje
postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva
a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem
SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření:
S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. se mění mimořádné opatření
ze dne 27. října 2021, č.j. MZDR 14600/2021-20/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření
ze dne 1. listopadu 2021, č.j. MZDR 14600/2021-21/MIN/KAN, a mimořádného opatření
ze dne 12. listopadu 2021, č.j. MZDR 14600/2021-22/MIN/KAN, a to tak, že v čl. XV
bodu 1 se slova "nebo student na místě podstoupí rychlý antigenní test (RAT) na stanovení
přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 určený pro sebetestování (použití laickou osobou),
jehož výsledek bude negativní; obdobné platí, pokud student na místě prokáže, že
podstoupil rychlý antigenní test za dozoru zdravotnického pracovníka prostřednictvím
on-line služby nejdéle před 24 hodinami a prokáže absolvování tohoto testu a jeho
negativní výsledek potvrzením poskytovatele zdravotních služeb" zrušují.
Odůvodnění:
I. Zhodnocení aktuální epidemické situace
Trend a vývoj epidemické situace v zemích EU je charakterizován vysokým a narůstajícím
počtem nově pozitivních osob. Nárůst je pozorován ve všech zemích EU, již se tak
netýká primárně jen zemí východní Evropy, avšak zde je situace stále významně zhoršená
zejména v segmentu zdravotní péče, což je dáno primárně velmi nízkou proočkovaností
v těchto zemích (Bulharsko, Rumunsko), kde je kompletně proočkováno méně než 40%
osob starších 60 let, což je vysoce rizikový aspekt vzhledem k vývoji počtu nově
diagnostikovaných případů ve skupině osob starších 65 let, tj. skupiny osob, u kterých
je dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (dále jen "CDC") [1] násobně
vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve srovnání s referenční populační skupinou (18-29
let). Nárůst případů v této věkové kategorii je pozorován ve většině zemích EU, průměrná
14denní incidence je 200 případů na 100 tisíc obyvatel, což je o 25% více než v přechozím
týdnu. Ve významněji nižších hodnotách (pod 50 případů na 100 tisíc obyvatel) se
drží Finsko, Malta, Švédsko a Francie, ve většině států je pak hodnota 14denní incidence
vyšší než 150 případů. Tento trend růstu je pozorován již čtyři po sobě jdoucí týdny,
což se odráží i do počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak na jednotkách intenzivní
péče (dále je "JIP"), kdy nejzávažnější situace je ve dvou již zmíněných zemích,
a to Rumunsku a Bulharsku. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále
jen "ECDC") předpokládá ve svém výhledu, že tento negativní trend vývoje epidemie
onemocnění covid-19 bude pokračovat i v dalších týdnech.
V některých zemích tak v souvislosti s narůstajícím počtem nejen případů, ale
zejména zátěže nemocnic byla zavedena nová restriktivnější opatření (Rakousko, Německo,
Nizozemsko) nebo jsou v blízké budoucnosti plánována (Dánsko).
Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován
kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, velmi
významně až skokově v posledních dnech v počtech nově diagnostikovaných osob. Dynamika
nárůstu nově diagnostikovaných je velmi vysoká, a to v desítkách procent v mezitýdenním
srovnání (+50%). Celopopulační reprodukční číslo dosahuje hodnoty 1,32. Tato dynamika
a současné počty nově diagnostikovaných případů včetně relativní pozitivity testů
ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu
s nakaženým jedincem, což dokladuje i rostoucí počet testů s epidemiologickou indikací,
tedy testů indikovaných epidemiologicky významným kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu
s pozitivní osobou.
Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném
ukazateli, a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je
riziková z hlediska závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní
systém. Tento významný nárůst počtu případů v této věkové kohortě představuje velmi
rizikový potenciál v počtu nových hospitalizací v následujících dnech a týdnech,
včetně hospitalizací na JIP.
Současné počty celkových hospitalizací odpovídají hodnotám z dubna 2021, na JIP
pak hodnotám z května tohoto roku. Ve srovnání s loňským podzimem se pak počty hospitalizací
(včetně těch na JIP) pohybují v hodnotách z druhé poloviny října roku 2020. Trvá
stav, kdy většina nově přijatých pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je
neočkovaných. Nové příjmy na odděleních JIP jsou z více než 65% ze skupiny neočkovaných
osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 62 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu
závažného klinického průběhu onemocnění covid-19 je na 17,6% celkové kapacity tohoto
segmentu zdravotní péče (data k 16. 11. 2021), což také představuje kontinuální a
rizikový nárůst, zejména pak v případě krajů, kde není dostatečný lůžkový fond, což
má aktuálně za následek již částečné omezení elektivní péče z důvodu nutnosti uvolnění
kapacit pro očekávaný nárůst hospitalizovaných osob v důsledku onemocnění covid-19.
Podíl nyní aktuálně dostupných lůžek (funkčních) se stále drží nad 30%, neboť v některých
krajích již dochází k omezení péče, a tudíž se uvolňují použitelné kapacity pro očekávaný
růst počtu pacientů s onemocněním covid-19.
Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů,
která z diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu více než 30%. Testy
provedené na základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 14%.
Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového
počtu nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr je vyšší než 12 400
případů (data k 16. 11. 2021) a 7denní incidence přesahuje hodnotu 800 na 100 tisíc
obyvatel. Tyto současné celopopulační hodnoty tak již významně, tj. dvojnásobně překračují
hodnoty pozorované ve stejném období loňského roku, jelikož v témže kalendářním období
byl denní průměr přes 6 000 případů a 7denní incidence okolo 400 případů. Současné
hodnoty tak více odpovídají povánočnímu období, tj. začátku tohoto roku. Rozdílné
hodnoty však stále pozorujeme ve věkové kategorii 65+, kde je aktuálně 7denní klouzavý
průměr stále nižší, a to zhruba o 20%, což se i odráží v rozdílných počtech hospitalizací,
což ukazuje i výrazný ochranný efekt vakcinace. Je nutno však poznamenat, že i přes
toto relativně "pozitivní" srovnání se jedná o velmi vysoké počty nově pozitivních
přesahující 1 000 nově diagnostikovaných případů v této věkové kategorii a s ohledem
na trvající kontinuální nárůst počtu nově pozitivních je nutné konstatovat, že populační
zátěž ve věkové kategorii 65+ významně a rizikově roste a projevuje se v počtech
nově hospitalizovaných osob, zejména v celkových hospitalizacích a postupně i v počtech
hospitalizací na JIP. Pokud tento nepříznivý trend a vývoj bude i nadále pokračovat,
projeví se tento stav i výrazněji v počtech pacientů v těžkém stavu na celorepublikové
úrovni a způsobují postupné a výraznější omezování elektivní péče.
I nadále pozorujme poměrně rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými
kraji, 7denní incidence se pohybuje v širokém rozmezí od 250 do 1 100 případů na
100 tisíc obyvatel, kdy nejnižší hodnota patří Karlovarskému kraji a nejvyšší pak
kraji Olomouckému. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje nad hodnotu
700 případů. I nadále trvá, že nižší hodnoty 7denní incidence ve srovnání se zbývající
částí republiky pozorujeme v pásmu severovýchodních a severozápadních Čech (Liberecko,
Královéhradecko, Ústecko, Karlovarsko), avšak i zde dochází k postupnému nárůstu
nově diagnostikovaných případů.
Dokladem pro masivní komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen
hodnoty 7denní incidence na úrovni okresní, kdy 60 okresů přesahuje hodnotu 500 případů
na 100 tisíc obyvatel, která je obecně považována za již velmi vysokou hodnotu, ale
zejména pak podíl relativní pozitivity testů, a to jak z diagnostické indikace, tak
i z indikace epidemiologické. U diagnostické indikace je celorepublikově překročena
hranice 30%, což ukazuje na stav, kdy každý třetí test je pozitivní z této indikace,
u epidemiologické indikace pak každý osmý. Obě tyto hodnoty tak významně překračují
doporučenou hodnotu, která je obecně přijímána jako "bezpečná" (4%) a ukazují na
velmi vysokou virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další šíření onemocnění,
včetně zásahu do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost setkání s pozitivní
osobou je výrazně vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací osob na jednom
místě v jeden čas. Na krajské úrovni se pohybujeme u diagnostické indikace v pozitivitě
testů v rozmezí od 20 do 40%, u epidemiologické pak v rozmezí od 8 do 20%, V okresech
Šumperk, Frýdek - Místek, Prostějov a Kroměříž se pak 7denní relativní pozitivita
diagnostických testů blíží hranici 50% a téměř polovina okresů pak hranici 30%.
Z hlediska věkového složení nově diagnostikovaných případů trvá, že nejvíce zatíženými
skupinami jsou děti, mladiství a střední věk, což je dáno primárně i obecně nižší
proočkovaností v těchto věkových kategoriích. Kompletní proočkovanost ve věkové kategorii
12 až 15 let je 34%, ve věkové kategorii 16 až 19 let 57% a ve věkové kategorii 25
až 34 let pak 50%. Nízká proočkovanost v kategorii mladých dospělých představuje
i významnější riziko pro prostředí dětí, jelikož se velmi často jedná o rodiče dětí
předškoláků nebo školáků a zde tak existuje potenciál zavlečení nákazy do školního
prostředí. Ovšem počet případů narůstá kontinuálně ve všech věkových kategoriích.
Výše uvedené tak řadí současný vývoj a trend v ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci
míry přenosu do nejvyššího stupně, a to do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy,
který je charakterizován velmi vysokou incidencí nových případů za 14 dní, a které
jsou rozprostřeny po celém území. Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován
jako velmi rizikový pro obecnou populaci. Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského
střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, která na základě hodnotících indikátorů
vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové škále do nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillance-report.ecdc.europa.eu/
Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na
zdraví je stav kapacit nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie
covid-19 v návaznosti na zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu
nárůstu počtu hospitalizovaných osob, aktuálně je v nemocnicích hospitalizováno téměř
4 500 pacientů a z toho více než 600 pacientů vyžaduje péči na JIP, kde je téměř
300 pacientů připojeno na umělou plicní ventilaci. I když jsou stále počty hospitalizací
významně nižší než v loňském roce ve stejném období, kdy bylo v nemocnicích téměř
6 200 pacientů a téměř bezmála 1 000 jich bylo léčeno na JIP, tak musíme konstatovat,
že dochází k významnému nárůstu počtu nově hospitalizovaných osob. Denní počty nově
přijatých osob k hospitalizaci přesahují hodnotu 400 pacientů, na JIP je pak v průměru
posledních 7 dní přijímáno denně 70 nových pacientů. Postupně tak z důvodu vysoce
negativního vývoje prevalence nových nákaz a zejména pak v seniorní skupině začíná
narůstat i počet pacientů hospitalizovaných v těžkém stavu s potřebou vysoce intenzivní
péče, téměř polovina pacientů na JIP je připojena na umělou plicní ventilaci. Vzhledem
k aktuálnímu trendu a vývoji prevalence nákazy zejména ve skupině hospitalizací nejvíce
ohrožených osob, tj. seniorních obyvatel, je pak důvodný předpoklad, že tento trend
bude i nadále pokračovat a postupně bude docházet k vyčerpání alokovaných kapacit
pro pacienty s onemocněním covid-19 a tím i k postupnému omezení elektivní péče,
jelikož narůstající počet hospitalizací v důsledku onemocnění covid-19 způsobí tlak
na zbývající lůžkovou kapacitu, která bude muset být uvolněna právě pro potřeby hospitalizací
pacientů s covid-19. Tento stav omezení elektivní péče již pozorujeme v některých
zařízeních v nejvíce zatížených regionech a v regionech s nižším lůžkovým fondem.
Prozatím však i přes tento trvalý nárůst hospitalizovaných pacientů nezaznamenáváme
tak významný tlak na kapacity lůžkové nemocniční péče jako v loňském roce v totožném
období, čemuž výrazně napomáhá vakcinace. Efekt vakcinace je pozorován i u personálu
ve zdravotnických zařízení, jelikož počty pozitivních zdravotníků jsou významně nižší
než v loňském roce.
Ochranný efekt vakcinace dokládá i fakt, že většinu nově hospitalizovaných pacientů
s těžkým průběhem tvoří osoby neočkované (> 65%). Tato skutečnost je i odrazem
celkového stavu epidemické situace, kdy okolo 65-70% nově diagnostikovaných případů
onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby. Zmíněný ochranný efekt vakcinace
konkrétně dokládají i data ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách MZ
(https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/) a kde je
uvedeno, že za měsíc listopad 2021 počet neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje
počet nově hospitalizovaných na JIP s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu
na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence v kohortě neočkovaných 10,9 případů, kdežto
ve skupině kompletně očkovaných je 7denní incidence 2,3 případů. Obdobně tomu bylo
i v říjnu, kdy u skupiny neočkovaných byla 7denní incidence 2,9 případů, u skupiny
naočkovaných pak 0,8 případů na 100 tisíc obyvatel.
Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin
i naočkování třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19
a tím i snížení rizika nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého
průběhu onemocnění nebo úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak
vyšších věkových skupin, je nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným
průběhem onemocnění, který je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními
nebo u osob s oslabenou imunitou. K datu 16. 11. 2021 bylo očkováno alespoň jednou
dávkou více než 6,4 milionů obyvatel, dokončené očkování mělo 6,2 milionu osob, což
představuje 58,0% celkové populace, více než 550 tisícům osob pak byla podána posilující
třetí dávka. Jen za měsíc listopad pak ve skupině 75+ byla posilující dávka podána
téměř 130 tisícům osob. V kohortě, která může být v současné době očkována, tj. populace
od 12 let věku, má dokončené očkování 66,5%. Z hlediska rizika závažného průběhu
nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno
83,8%. V této skupině je však i nadále více než 30 tisíc osob potenciálně ohroženo
vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což představuje v případě dalšího nárůstu
tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž zdravotnického systému. Ve věkové
skupině 60+ je pak stále více než 300 tisíc osob, které neabsolvovaly očkování, a
to ani jednou dávkou. Pozitivním aspektem v této věkové skupině je počet podaných
posilujících dávek, kde v této skupině očkování posilující dávkou absolvovalo více
než 350 tisíc osob, z toho více než 200 tisíc osob jen za listopad tohoto roku. Avšak
stále nedostatečná je počet primovakcinovaných, i když se i tento počet zvyšuje.
Za měsíc listopad tohoto roku byla první dávka v rámci dvoudávkového schématu očkování
podána více než 15 000 osob v této věkové kategorii, u téměř 5 000 pak bylo ve stejném
schématu očkování dokončeno, nad to 5 000 osob bylo naočkováno vakcínou s jednodávkových
schématem. Obecně však vyšší zájem o primovakcinaci je mezi mladšími věkovými skupinami.
Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace,
která stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30% osob vnímavých
k nákaze. Stále je tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je
nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem
onemocnění se všemi jeho následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál
pro další šíření viru SARS-CoV-2.
Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také
u osob v produktivním věku, zejména i mladších dospělých, kde se pohybuje okolo 50%,
a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů,
tak nadále trvá riziko pro významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních
a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení
do školních a dalších kolektivů.
Na základě vyhodnocení příslušných indikátorů pro hodnocení vývoje epidemie můžeme
konstatovat, že současná epidemiologická situace ve výskytu onemocnění covid-19 odpovídá
vysoce rizikovému scénáři vývoje, jelikož pozorujeme významné nárůsty všech klíčových
indikátorů vývoje epidemie, zejména pak 7denní incidence, a to jak celopopulační,
tak i ve skupině obyvatel 65+. Vysoká hodnota relativní pozitivity testů pak ukazuje
na vysokou virovou nálož v populaci, a tento indikátor společně s vysokým počtem
případů u nichž není znám zdroj nákazy ukazuje na masivní komunitní šíření onemocnění
v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné pokračovat v opatřeních plošného charakteru,
jelikož vidíme ze všech indikátorů, že situace se zhoršuje ve všech částech republiky.
Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je
dominantní delta varianta viru, která představuje více než 99%.
Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 15. listopadu 2021 se situace
v České republice, co se týká zastoupení variant viru SARS-CoV-2 prakticky nemění,
dominuje varianta delta a její subvarianty. V rámci Evropy se začíná objevovat další
subvarianta delty, označovaná AY 4.2. V ČR laboratoře zatím zachytily tři pozitivní
vzorky AY 4.2. ECDC se na tuto subvariantu nyní zaměřuje a zjišťuje, zda může být
odolnější proti očkování či léčbě.[2]
Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných
parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19,
kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje onemocnění covid-19
v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/
Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr.
Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné
z https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates.
II. Hodnocení rizika
V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě
(99% nově diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla
v září 2021 ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných
nebo částečně očkovaných.[3] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli
při omezování šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené
očkování 61,1% (rozmezí 18,4 - 79,4%) celkové populace. Existují značné mezistátní
a subnárodní rozdíly v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP
zůstává stále vnímavá k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují
proočkovanost, účinek očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou
covid-19, naznačují, že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce
listopadu 2021 vysoké, pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti
populace. Riziko bylo posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance
delta varianty viru a také bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických
opatření oznámených zeměmi EU/EHP.
ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě
jejich současné a předpokládané úrovně proočkovanosti celkové populace (nízká <
45% proočkovanost, průměrná 55-65% proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost).
Hodnocení bylo založeno na následujících faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost
nákazy, b) v případě nákazy je průběh onemocnění u očkovaných osob mírnější než u
neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost
závažného průběhu. Na základě těchto modelových scénářů lze do konce listopadu 2021
očekávat, že země s proočkovaností covid-19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní
EU, a které plánují uvolnit protiepidemická opatření, mají vysoké riziko významného
nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí. V této situaci jsou vzhledem
k vysoké virové zátěži v populaci ohroženy infekcí se závažným průběhem i plně očkované
osoby ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s proočkovaností nad současnou průměrnou
úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nižší riziko významného
nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, pokud nedojde k rychlému poklesu
účinnosti vakcíny v důsledku klesající imunity.
Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti
ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby
se na podzim omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být
kladen důraz na oblast komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při
ochraně osob před závažným průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců
ECDC spatřuje zvýšení proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém
zdravotní péče, který může být kromě onemocnění covid-19 zasažen chřipkou a jinými
respiračními viry. Podle současné prognózy ECDC je minimálně do konce listopadu stále
zapotřebí udržovat některá protiepidemická opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt
delta varianty a její dopad na celkovou epidemickou situaci.
III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví ke změně mimořádného opatření
Vzhledem k výše popsanému pokračujícímu zhoršování epidemické situace v souvislosti
s onemocněním covid-19 a v souvislosti s tím, že Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo
od 22. listopadu 2021 k modifikaci podmínek pro provoz služeb nebo účast na některých
aktivitách, je nezbytné přistoupit obecně ke změně způsobu prokazování tzv. bezinfekčnosti.
Touto změnou se připouští umožnit ubytování na vysokoškolských kolejích napříště
pouze osobám, které se prokáží certifikátem o dokončeném očkování nebo dokladem o
prodělané nemoci covid-19 nebo negativním výsledkem RT-PCR testu ne starším 72 hod.,
popř. negativním výsledkem rychlého antigenního testu provedeného zdravotnickým pracovníkem
a ne starším než 24 hodin. Frekvence prokazování splnění této podmínky každých 7
dní se nemění.
K předmětné změně neuznávání negativního výsledku rychlého antigenního testu
určeného k sebetestování (použití laickou osobou), tzv. samotestu provedeného přímo
na místě popř. prostřednictví online služby bylo přistoupeno z toho důvodu, že při
aktuálně výrazně se zhoršující epidemické situaci a vysoké virové náloži v populaci
nelze v tomto případě zaručit kvalitu odběru vzorku [4] ani kvalitu samotného vyšetřovacího
testu. Zároveň je splnění této povinnosti a ověření validity celého procesu provedení
tzv. samotestu velmi obtížné, neboť je problematické ověřit, že konkrétní osoba opravdu
podstoupila testování prostřednictvím tzv. samotestu s negativním výsledkem. Nevýhody
podobného charakteru u tzv. samotestů ve svém materiálu zmiňuje i ECDC.[5]
1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations-discovery/hospitalization-death-by-age.html
2.
V ČR nadále dominuje SARS-CoV-2 varianta delta a její subvarianty, SZÚ (szu.cz)
3. Rapid Risk Assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern,
non-pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 16th update (europa.eu)
4. COVID-19: Rapid Antigen detection for SARS-CoV-2 by lateral flow assay: a national
systematic evaluation for mass-testing | medRxiv
5. Public health implications of the use of self-tests to detect SARS-CoV-2 in the
EU/EEA (europa.eu)
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r.
ministr zdravotnictví