405/2024 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 10. prosince 2024
o vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách a o školských zařízeních
zřizovaných Ministerstvem obrany
Ministerstvo obrany stanoví podle § 172 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění
zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č.
284/2020 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Typy škol
(K § 7 odst. 3 zákona)
Typy škol zřizovaných Ministerstvem obrany (dále jen „ministerstvo“) jsou
podle jejich zaměření pro účely jejich označování
a) vojenská střední škola (dále jen „střední škola“), nebo
b) vyšší odborná škola Ministerstva obrany (dále jen „vyšší odborná škola“).
§ 2
Výroční zpráva
(K § 11 zákona)
(1) Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje
a) základní údaje o škole, kterými jsou název, sídlo a charakteristika školy, údaje
o vedení školy, adresa pro doručování elektronické pošty, organizační struktura školy,
b) charakteristiku školního roku, splnění hlavních úkolů školy,
c) přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje v souladu se zápisem ve školském rejstříku,
d) rámcový popis personálního zabezpečení činnosti školy,
e) údaje o přijímacím řízení a následném přijetí do školy, kterými jsou počet přihlášených
uchazečů, počet uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení, počet přijatých
uchazečů, počet přijatých uchazečů, kteří zahájili vzdělávání,
f) stručné vyhodnocení naplňování cílů školního vzdělávacího programu,
g) údaje o výsledcích vzdělávání žáků a studentů podle cílů stanovených vzdělávacími
programy a podle poskytovaného stupně vzdělání včetně výsledků maturitních zkoušek
a absolutorií,
h) údaje o prevenci sociálně patologických jevů, rizikového chování a zajištění podpory
žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných, mimořádně nadaných
a s nárokem na poskytování jazykové přípravy,
i) údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, odborném rozvoji nepedagogických
pracovníků a opatřeních v oblasti metodické práce,
j) údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti včetně zahraničních akcí,
k) údaje o výsledcích inspekční a kontrolní činnosti,
l) základní údaje o hospodaření školy,
m) údaje o počtu žáků a studentů,
n) údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení,
o) údaje o zapojení školy do rozvojových a mezinárodních programů a
p) údaje o stavu a modernizaci učební a výcvikové základny.
(2) Výroční zprávu o činnosti školy zpracovává škola za období předcházejícího
školního roku, s výjimkou základních údajů o hospodaření školy. Ředitel školy výroční
zprávu do 31. října předloží ministerstvu a do 30. listopadu ji zveřejní na přístupném
místě ve škole a na internetových stránkách školy.
§ 3
Vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
(K § 19 zákona)
V případě žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami postupuje
škola při řešení záležitostí uvedených v § 19 písm. a) až f), h) a j) zákona podle
vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných1).
§ 4
Náležitosti individuálního vzdělávacího plánu
[K § 19 písm. i) zákona]
(1) Individuální vzdělávací plán žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími
potřebami obsahuje
a) údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s
tímto plánem,
b) identifikační údaje žáka nebo studenta,
c) informace o cílech vzdělávání,
d) výčet předmětů, jejichž výuka je podle individuálního vzdělávacího plánu realizována,
e) časové a obsahové rozvržení vzdělávání a úpravu obsahu a případnou úpravu očekávaných
výstupů vzdělávání žáka nebo studenta,
f) informaci o zvolených pedagogických postupech a o úpravách metod a forem výuky,
g) způsob zadávání a plnění úkolů,
h) materiálně-technické zabezpečení vzdělávání, seznam pomůcek a učebních materiálů
pro výuku žáka nebo studenta nebo pro konání zkoušek,
i) údaje o pedagogických pracovnících a dalších subjektech, kteří se na vzdělávání
žáka nebo studenta podílejí,
j) způsoby a lhůty ověřování získaných vědomostí, znalostí, schopností a dovedností
a hodnocení žáka nebo studenta,
k) informace o spolupráci se zákonnými zástupci nezletilého žáka a
l) jméno a příjmení pedagogického pracovníka a název školského poradenského zařízení,
se kterým škola spolupracuje při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka
nebo studenta.
(2) Pro náležitosti individuálního vzdělávacího plánu žáka nebo studenta mimořádně
nadaného se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
(3) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů2)
je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu
vzdělávání stanoveném vzdělávacím programem.
(4) Ředitel školy seznámí s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího
plánu a s termíny zkoušek žáka nebo studenta a zákonného zástupce nezletilého žáka.
Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem nebo studentem a zákonným
zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí dokumentace žáka nebo studenta ve školní
matrice.
§ 5
Vzdělávání nadaných žáků a studentů
[K § 19 písm. k) zákona]
Pro pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb nadaných žáků a studentů,
úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování jejich vzdělávání a podmínky pro
přeřazování do vyššího ročníku se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o vzdělávání
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
§ 6
Úprava podmínek přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole pro osoby,
které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky
(K § 20 odst. 4 zákona)
Pro úpravu podmínek přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole pro osoby,
které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, a pro způsob
hodnocení výsledků jednotné zkoušky a celkového hodnocení se použijí obdobně ustanovení
vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři3).
§ 7
Počty žáků a studentů ve škole, ve třídě a ve studijní skupině
(K § 23 odst. 3 zákona)
(1) Nejnižší počet žáků ve střední škole s plným počtem ročníků je 60. Nejnižší
počet studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 15.
(2) Nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole je 15. Nejvyšší počet žáků
ve třídě ve střední škole je 30.
(3) Nejnižší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole při
zahájení studia v prvním ročníku je 5. Nejvyšší počet studentů ve studijní skupině
ve vyšší odborné škole je 15.
(4) Klesne-li počet žáků třídy pod 15, ředitel školy třídu koncem školního
roku zruší a žáci budou převedeni do jiných tříd téhož ročníku a odbornosti, pokud
má ročník více tříd. Pokud daný ročník nemá více tříd, zůstává třída i s menším počtem
žáků.
(5) Klesne-li počet studentů studijní skupiny ve vyšší odborné škole pod 5,
ředitel školy studijní skupinu koncem školního roku zruší a studenti se převedou
do jiných studijních skupin téhož ročníku a odbornosti, pokud má ročník více studijních
skupin. Pokud daný ročník nemá více studijních skupin, zůstává studijní skupina i
s menším počtem studentů.
§ 8
Organizace školního roku ve střední škole
(K § 24 odst. 5 zákona)
Pro stanovení podrobností organizace školního roku ve střední škole se použijí
obdobně ustanovení vyhlášky o organizaci školního roku4).
§ 9
Školní prázdniny
(K § 24 odst. 5 zákona)
(1) Pro stanovení druhů, délky a termínů školních prázdnin ve střední škole
se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o organizaci školního roku, s výjimkou ustanovení
týkajícího se velikonočních prázdnin.
(2) Velikonoční prázdniny připadají na čtvrtek, který předchází Velkému pátku,
a na úterý, které následuje po Velikonočním pondělí.
§ 10
Termíny vydávání vysvědčení
(K § 24 odst. 5 zákona)
(1) V posledním vyučovacím dnu období školního vyučování se předává žákům vysvědčení.
V závěrečném ročníku středního vzdělávání se předává žákům vysvědčení v posledním
vyučovacím dnu předposledního týdne před zahájením společné části maturitní zkoušky
nebo před zahájením ústních zkoušek závěrečné zkoušky.
(2) Pokud se v souladu s rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání
koná odborná praxe v období hlavních prázdnin, žákům se vysvědčení předává neprodleně
po doložení jejího splnění v předepsaném rozsahu.
§ 11
Dělení a spojování tříd a studijních skupin
(K § 26 odst. 4 zákona)
(1) Ředitel školy může v souladu se školními vzdělávacími programy dělit třídy
na skupiny a spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků.
(2) V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze na výuku některých
předmětů nebo v jiných odůvodněných případech dělit studijní skupiny na studijní
podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a studijní podskupiny.
(3) Při dělení a spojování tříd a skupin podle odstavce 1 nebo studijních
skupin a studijních podskupin podle odstavce 2 a při stanovení jejich počtu a velikosti
je ředitel školy povinen zohlednit
a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů,
b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu nebo jiné ucelené části učiva,
c) specifika žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků a studentů
nadaných,
d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,
e) požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky5) stanovené příslušným
vzdělávacím programem a
f) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska
ekonomického.
(4) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách nebo v podskupinách tvořených
pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23, nejvyšší počet studentů
v podskupině je 15. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.
§ 12
Evidence úrazů
(K § 29 odst. 3 zákona)
(1) Škola a domov mládeže zřízený ministerstvem vedou evidenci úrazů žáků a
studentů, ke kterým došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a
při poskytování školských služeb, společně. Evidence úrazů se vede v knize úrazů
elektronicky v informačním systému ministerstva.
(2) V knize úrazů se všechny úrazy evidují bezodkladně.
(3) Evidence úrazů obsahuje tyto údaje:
a) pořadové číslo úrazu,
b) jméno, příjmení a datum narození zraněné osoby,
c) datum a hodina vzniku úrazu,
d) místo, kde k úrazu došlo,
e) počet hodin vzdělávání v den úrazu bezprostředně před jeho vznikem,
f) celkový počet zraněných osob,
g) druh zranění a zraněná část těla,
h) zdroj úrazu,
i) příčiny úrazu,
j) jména a příjmení svědků úrazu,
k) zda a kým byl úraz ošetřen,
l) jméno, příjmení a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal, a
m) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu nebo k jeho aktualizaci.
(4) Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze
za účelem evidence úrazů, nebo jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.
§ 13
Záznam o úrazu
(K § 29 odst. 3 zákona)
(1) Záznam o úrazu škola nebo domov mládeže vyhotovuje vždy, jde-li o
a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole nebo domově
mládeže zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů,
b) úraz, jehož důsledkem nebyla nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole nebo domově
mládeže nebo byla nepřítomnost kratší 2 po sobě následujících vyučovacích dnů, u
kterého však lze předpokládat vznik nároku na poskytnutí náhrady za bolest a ztížení
společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo
c) smrtelný úraz, kterým se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví,
které způsobilo smrt po úrazu, nebo na jehož následky žák nebo student zemřel nejpozději
do jednoho roku od vzniku úrazu.
(2) Záznam o úrazu se vyhotovuje bezodkladně, nejpozději do 5 pracovních dnů
ode dne zjištění úrazu, a to vyplněním elektronického formuláře v informačním systému
ministerstva.
(3) Na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka, studenta
nebo ministerstva škola nebo domov mládeže bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu,
který není uveden v odstavci 1.
(4) Jedno vyhotovení záznamu o úrazu v listinné podobě opatřené podpisem ředitele
školy nebo ředitele domova mládeže předá škola nebo domov mládeže zletilému žákovi
nebo studentovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.
(5) Škola nebo domov mládeže bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o
úrazu
a) pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského
uplatnění způsobené úrazem, nebo
b) v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu.
§ 14
Hlášení úrazu
(K § 29 odst. 3 zákona)
(1) O úrazu nezletilého žáka informuje škola nebo domov mládeže bez zbytečného
odkladu jeho zákonného zástupce.
(2) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl
spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola
nebo domov mládeže bez zbytečného odkladu Vojenské policii hlášení o úrazu obsahující
také zjištěné související skutečnosti.
(3) Škola nebo domov mládeže bez zbytečného odkladu podá prostřednictvím informačního
systému ministerstva hlášení o úrazu ministerstvu.
§ 15
Zasílání záznamu o úrazu
(K § 29 odst. 3 zákona)
(1) Záznam o úrazu podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zasílá škola nebo domov
mládeže za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce
zdravotní pojišťovně žáka nebo studenta.
(2) Záznam o smrtelném úrazu podle § 13 odst. 1 písm. c) zasílá škola nebo
domov mládeže do 5 pracovních dnů po podání hlášení podle § 14 odst. 2 nebo jeho
aktualizaci podle § 13 odst. 5 písm. b)
a) zdravotní pojišťovně žáka nebo studenta a
b) Vojenské policii.
(3) Záznam o úrazu podle odstavců 1 a 2 je zasílán v elektronické formě s kvalifikovaným
elektronickým podpisem ředitele školy nebo ředitele domova mládeže.
§ 16
Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a výkon činností spojených
s nebezpečnou expozicí prachů
(K § 29 odst. 5 zákona)
Pro praktické vyučování se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o seznamu nebezpečných
chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými
látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů6).
§ 17
Výchovná opatření
(K § 31 odst. 1 zákona)
(1) Ředitel školy nebo domova mládeže může na základě vlastního rozhodnutí
nebo na základě podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby žákovi nebo studentovi
udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní
iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
(2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu
ostatních vyučujících a zaměstnanců školy žákovi nebo studentovi udělit pochvalu
nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou
práci.
(3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle
posouzení závažnosti tohoto porušení žákovi nebo studentovi uložit, kromě kázeňských
opatření stanovených zákonem, také
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele, nebo
c) důtku ředitele školy.
(4) Při zaviněném porušení povinností stanovených vnitřním řádem domova mládeže
lze podle posouzení závažnosti tohoto porušení žákovi nebo studentovi uložit, kromě
kázeňských opatření stanovených zákonem, také
a) napomenutí ředitele domova mládeže, nebo
b) důtku ředitele domova mládeže.
(5) Pravidla pro udělování a ukládání výchovných opatření jsou součástí školního
řádu nebo vnitřního řádu domova mládeže.
(6) Třídní učitel neprodleně oznámí uložení důtky podle odstavce 3 písm. b)
řediteli školy.
(7) Třídní učitel, ředitel školy nebo ředitel domova mládeže neprodleně oznámí
udělení nebo uložení výchovného opatření a jeho důvody žákovi nebo studentovi, v
případě nezletilého žáka též jeho zákonnému zástupci.
(8) Udělení nebo uložení výchovného opatření se zaznamenává do školní matriky.
§ 18
Přípustnost reklamy
(K § 32 odst. 2 zákona)
Pro přípustnost reklamy na potraviny, jejich nabídky a prodeje ve škole a domově
mládeže se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o požadavcích na potraviny, pro které
je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských
zařízeních7).
§ 19
Přijímací řízení ke vzdělávání ve střední škole
(K § 64 zákona)
(1) Pro podrobnosti přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole se použijí
obdobně ustanovení vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání
v konzervatoři3) s výjimkou ustanovení týkajícího se informace o podmínkách zdravotní
způsobilosti ke vzdělávání.
(2) Ředitel školy do 15. listopadu kalendářního roku předcházejícího přijímacímu
řízení zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a na internetových stránkách
školy informaci o podmínkách zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a informaci o lhůtách
a postupu při získání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti uchazeče. Ředitel
školy zároveň v termínu podle vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání
a vzdělávání v konzervatoři3) zveřejní informace o podmínkách zdravotní způsobilosti
ke vzdělávání v informačním systému o přijímacím řízení.
§ 20
Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování
(K § 71 zákona)
Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování8) obsahuje zejména
a) obory vzdělání a druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,
b) místo konání praktického vyučování,
c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
e) poskytování nářadí, nástrojů a technických pomůcek používaných při praktickém
vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,
f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost,
g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně
ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných
pracovních prostředků a opatření k zajištění hygienických podmínek při praktickém
vyučování, a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení,
h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance školy a pověřeného zaměstnance fyzické
nebo právnické osoby (dále jen „instruktor“) při organizaci a řízení praktického
vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a požadavky pro výkon jejich
činnosti a
i) ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně
a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím
pracovišti.
§ 21
Odborný výcvik
(K § 71 zákona)
(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností
a návyků, zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální
hodnotu. Odborný výcvik se uskutečňuje ve škole a na pracovištích vojenských útvarů
a vojenských zařízení. Vede jej voják z povolání nebo pedagogický pracovník.
(2) V odborném výcviku je v denní formě vzdělávání vyučovací jednotkou vyučovací
den; v prvním ročníku nesmí být delší než 6 vyučovacích hodin, v druhém až čtvrtém
ročníku nesmí být delší než 8 vyučovacích hodin.
(3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve
v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí
nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě
vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých ročníků
od 6 hodin a konec odpoledního vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků ve 22 hodin.
Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího
dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.
(4) Nejdéle po 4 a půl hodinách nepřetržitého odborného výcviku musí být zařazena
přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Přestávka na jídlo a oddech
může být rozdělena, v takovém případě se první přestávka zařazuje zpravidla po druhé
hodině odborného výcviku. Pokud byla přestávka na jídlo a oddech rozdělena, musí
alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
(5) Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovištích vojenských útvarů a vojenských
zařízení, mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci, jsou-li přitom respektovány
časové limity podle odstavce 4. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího
dne.
§ 22
Cvičení
(K § 71 zákona)
Cvičení se uskutečňuje jako samostatný předmět nebo je součástí praktického
vyučování v předmětech, které posilují odborné vzdělávání a přípravu žáků. Při cvičení
si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky a procvičují a získávají příslušné
dovednosti. Cvičení je prováděno zpravidla v odborných učebnách, laboratořích a dílnách
na pracovištích fyzických nebo právnických osob nebo na pracovištích vojenských útvarů
a vojenských zařízení. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní
vzdělávací program.
§ 23
Učební praxe
(K § 71 zákona)
(1) Učební praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem
ve školách nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob. V případě potřeby
specifické praxe se učební praxe uskutečňuje na pracovištích fyzických nebo právnických
osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání.
(2) Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně.
(3) Učební praxi vyučuje učitel odborných předmětů a učitel praktického vyučování.
Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze
provádět za vedení a dozoru instruktorů.
(4) Organizační uspořádání učební praxe stanoví ředitel školy podle zaměření
daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém
vzdělávacím programu.
§ 24
Odborná praxe v rámci středního vzdělávání
(K § 71 zákona)
(1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím
programem ve škole a na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení.
(2) Odborná praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla
v celých týdnech.
(3) Odborná praxe na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení může
být prováděna i za vedení a dozoru osob, které určí vedoucí pracovišť vojenských
útvarů nebo vojenských zařízení.
(4) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření
daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém
vzdělávacím programu.
§ 25
Teoretické vyučování, hodnocení výsledků vzdělávání žáků, komisionální zkouška,
kurzy a mimoškolní činnost
(K § 71 zákona)
Ustanovení vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři9) se
dále obdobně použijí pro
a) provádění teoretického vyučování,
b) stanovování pravidel hodnocení výsledků vzdělávání žáků a pravidel pro vyjádření
hodnocení na vysvědčení,
c) stanovení pravidel pro konání komisionální zkoušky a
d) organizaci sportovních výcvikových a jiných kurzů a mimoškolní činnosti.
§ 26
Podmínky uznávání předchozího vzdělání ve střední škole
(K § 71 zákona)
(1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole,
konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí,
které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem.
Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační
doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání10).
(2) Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků
jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice
nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole
s právem státní jazykové zkoušky, které je doložené dokladem nebo jiným prokazatelným
způsobem.
(3) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a
rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.
(4) Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných
rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která je
na zadní straně vysvědčení. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.
§ 27
Závěrečná zkouška
(K § 76 zákona)
Pro podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich
konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise,
způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu se
použije obdobně vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou
zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem11).
§ 28
Maturitní zkouška
(K § 81 odst. 12 zákona)
Ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních
školách maturitní zkouškou12) se použijí obdobně pro
a) termíny, formu, pravidla průběhu, způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové
části maturitní zkoušky, pro pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní
zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, pro podmínky pro nahrazení
zkoušky profilové části z cizího jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené
jazykovým certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka, pro termíny
a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou
vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí,
b) pravidla pro přípravu, organizaci a řízení profilové části maturitní zkoušky,
zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků,
c) podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počet, výběr a jmenování jejích
členů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí,
d) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní,
náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů
z těchto přihlášek,
e) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona,
žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám
učení a osob podle § 20 odst. 4 věty třetí zákona a konání maturitní zkoušky v jazyce
národnostní menšiny a
f) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b)
zákona.
§ 29
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání na vyšší odborné škole
(K § 103 zákona)
(1) Pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke vzdělávání
ve vyšší odborné škole řediteli školy do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém chce
zahájit vzdělávání.
(2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem
školy stanoveny, se konají nejdříve 20. května kalendářního roku.
(3) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení
zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 10 dnů před jejím konáním, pro další kola
přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace
o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.
(4) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu
nedostaví a svoji neúčast řádně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu
stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její
vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5
dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v
jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky musí být stanoven tak, aby přijímací
řízení bylo ukončeno do 30. září kalendářního roku.
(5) Ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení zveřejněním na veřejně
přístupném místě ve škole a na internetových stránkách školy. Termín posledního kola
přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno
do 30. září.
(6) Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy zároveň
termín, do kdy nejpozději je možné podávat přihlášky ke vzdělávání.
(7) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného
oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných
uchazečů.
(8) Ředitel školy spolu se seznamem přijatých uchazečů podle § 183 odst.
2 zákona zveřejní
a) kritéria přijímacího řízení a
b) seznam nepřijatých uchazečů pod přiděleným registračním číslem.
§ 30
Pravidla pro uznávání předchozího vzdělání na vyšší odborné škole
(K § 103 zákona)
Pro uznávání předchozího vzdělání na vyšší odborné škole se použije obdobně
§ 26 odst. 1 až 3.
§ 31
Organizace vzdělávání na vyšší odborné škole, hodnocení výsledků vzdělávání
a absolutorium
(K § 103 zákona)
Ustanovení vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání13) se použijí obdobně pro
a) organizaci vyučování na vyšší odborné škole,
b) hodnocení výsledků vzdělávání studentů a
c) stanovování a zveřejňování termínů konání absolutoria, organizaci absolutoria
a hodnocení absolutoria.
§ 32
Komisionální přezkoušení v rámci vyššího odborného vzdělávání
(K § 103 zákona)
(1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné
zkoušky a dále v případech, kdy student požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu
pochybností o správnosti hodnocení svého vzdělávání. Tuto formu zkoušky lze dále
použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný
vzdělávací program.
(2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak,
aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní před jejím konáním. Pokud
je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.
(3) Komisi jmenuje ředitel školy.
(4) Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím
pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je učitel vyučující studenta danému předmětu,
a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu.
(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se
pořizuje protokol, který se stává součástí osobní dokumentace studenta.
(6) Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy
po dohodě se studentem. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda
komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou
případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program.
(7) Student se může ze závažných důvodů od komisionální zkoušky omluvit, avšak
nejpozději den před jejím zahájením. Student se může ze zvlášť závažných důvodů písemně
omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání
zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodů rozhoduje ředitel školy. Ředitel
školy stanoví, případně se studentem dohodne, náhradní termín zkoušky. Od náhradního
termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou.
(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce
bez omluvy, není-li jeho omluva uznána, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla
zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(9) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební
komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je
to nutné z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce.
(10) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v
souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná nebo
praktická podle charakteru vyučovaného předmětu; formy zkoušky se mohou kombinovat.
§ 33
Podmínky konání odborné praxe v rámci vyššího odborného vzdělávání
(K § 103 zákona)
(1) Odborná praxe se koná na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení,
na pracovištích orgánů státní správy a územní samosprávy a na pracovištích jiných
fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným
oborem vzdělání.
(2) Odborná praxe trvá 120 hodin a musí být ukončena nejpozději do 31. března
kalendářního roku posledního ročníku vzdělávání.
(3) Hodnocení odborné praxe se provádí formou klasifikovaného zápočtu.
§ 34
Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe v rámci vyššího
odborného vzdělávání
(K § 103 zákona)
Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe v rámci vyššího odborného
vzdělávání obsahuje zejména
a) označení smluvních stran,
b) kód a název oboru vzdělání,
c) název vzdělávacího programu,
d) údaje o studentovi konajícím odbornou praxi, kterými jsou jméno, příjmení a datum
narození,
e) zaměření odborné praxe,
f) místo konání odborné praxe,
g) časový rozvrh odborné praxe, její délku a den jejího zahájení,
h) podmínky odborné praxe, včetně způsobu jejího hodnocení subjektem, u nějž se odborná
praxe koná,
i) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při odborné praxi, včetně způsobu
zajištění osobních ochranných pracovních prostředků a zajištění odpovídajících hygienických
podmínek,
j) informaci o instruktorech a jejich povinnostech a
k) další údaje, na nichž se shodnou smluvní strany.
§ 35
Jednotlivá zkouška
(K § 113a zákona)
(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové
části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, lze konat ze zkušebních předmětů určených
ředitelem školy.
(2) K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje podáním přihlášky stanovené
v příloze č. 1 k této vyhlášce řediteli školy, a to nejpozději do
a) 1. prosince předchozího kalendářního roku pro jarní zkušební období, nebo
b) 25. června pro podzimní zkušební období.
(3) Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie
dokladu o získání předchozího vzdělání.
(4) Jednotlivá zkouška se v jarním zkušebním období koná v období od 2. května
do 10. června kalendářního roku, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září
kalendářního roku. Konkrétní termín jednotlivé zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní
nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky na internetových stránkách školy.
(5) O konání jednotlivé zkoušky je uchazeč informován pozvánkou ředitele školy,
ve které se uvede vždy datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí
dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.
(6) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části
maturitní zkoušky14) nebo zkouška absolutoria15). Pro hodnocení jednotlivé zkoušky,
která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se použijí
ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách
maturitní zkouškou16) obdobně. Pro hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem
a formou odpovídá zkoušce absolutoria, se použijí ustanovení vyhlášky o vyšším odborném
vzdělávání17) obdobně.
(7) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v anonymizované
podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.
(8) Ředitel školy vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději
do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou
zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(9) Pro vedení a uchovávání dokumentace o konání jednotlivé zkoušky se použijí
obdobně ustanovení části sedmé vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání
ve středních školách maturitní zkouškou12).
§ 36
Úplata za jednotlivou zkoušku
(K § 113a zákona)
(1) Konání jednotlivé zkoušky se poskytuje za úplatu nejvýše 2 000 Kč, kterou
uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky uhradí před zahájením zkoušky.
(2) Pro úplatu za konání zkoušek ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura
nebo cizí jazyk, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám profilové části
maturitní zkoušky, se použije vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání
ve středních školách maturitní zkouškou12), není-li dále stanoveno jinak.
(3) Žadatel, který je vojákem z povolání, státním zaměstnancem, zaměstnancem
ve správním úřadu, který pracuje v základním pracovněprávním vztahu k ministerstvu
(dále jen „zaměstnanec ve správním úřadu“), nebo občanským zaměstnancem ozbrojených
sil České republiky je od úplaty osvobozen, pokud je vykonání zkoušky v zájmu zaměstnavatele.
(4) Konkrétní výši úplaty, včetně snížení úplaty podle odstavce 2 nebo osvobození
od úplaty podle odstavce 3, stanoví ředitel školy současně se zveřejněním termínu
konání zkoušky. V případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního
dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je platnost jeho přihlášky
ukončena.
§ 37
Poskytování poradenských služeb
(K § 121 odst. 1 zákona)
(1) Škola poskytuje žákům, zákonným zástupcům nezletilých žáků a studentům
bezplatně standardní poradenské služby, a to na žádost studentů, zletilých žáků a
zákonných zástupců nezletilých žáků.
(2) Ředitel školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole školním
poradenským pracovištěm.
(3) Pro rozsah bezplatně poskytované standardní poradenské služby školním poradenským
pracovištěm se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o poskytování poradenských služeb
ve školách a školských poradenských zařízeních18).
(4) Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské
služby je předání informace podle odstavce 5 a písemný souhlas studenta, zletilého
žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka. Souhlasu není třeba v případech stanovených
jinými právními předpisy19).
(5) Škola musí předem srozumitelně informovat zletilého žáka, zákonného zástupce
nezletilého žáka a studenta o
a) všech podstatných náležitostech poskytované poradenské služby, zejména o povaze,
rozsahu, trvání, cílech a postupech poskytované poradenské služby,
b) prospěchu, který je možné očekávat, a o všech předvídatelných důsledcích, které
mohou vyplynout z poskytování poradenské služby, i možných následcích, pokud tato
služba nebude poskytnuta, a
c) jeho právech a povinnostech spojených s poskytováním poradenských služeb vyplývajících
ze zákona.
(6) Poradenská služba se začne poskytovat bez zbytečného odkladu. Podmínkou
poskytnutí poradenské služby je, že žadatel poskytl součinnost potřebnou k naplnění
účelu poradenské služby. Krizová poradenská intervence, kterou se poskytuje pomoc
v naléhavých ohrožujících situacích, se poskytuje bezprostředně po přijetí žádosti.
(7) Škola zpracovává a uskutečňuje program poradenských služeb ve škole, který
zahrnuje popis a vymezení rozsahu činností pedagogických pracovníků uvedených v §
38 odst. 1, preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti,
šikaně a dalším projevům rizikového chování.
(8) Škola spolupracuje se školským poradenským zařízením také v oblasti dalších
služeb zajišťovaných pro žáky podle standardních činností uvedených v přílohách č.
1 a 2 k vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských
zařízeních.
§ 38
Pedagogičtí a další pracovníci zajišťující poradenské služby
(K § 121 odst. 1 zákona)
(1) Ve školním poradenském pracovišti působí zpravidla výchovný poradce, školní
psycholog a metodik prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli
výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy.
(2) Pedagogičtí pracovníci uvedení v odstavci 1 se podílejí na zajišťování
podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, poskytují součinnost
školským poradenským zařízením a spolupracují s orgány veřejné moci za účelem ochrany
práv žáků.
§ 39
Účel poradenských služeb
(K § 121 odst. 1 zákona)
Účelem poradenských služeb je přispívat zejména k
a) vytváření vhodných podmínek pro zdravý tělesný a psychický vývoj žáků, pro jejich
sociální vývoj, pro rozvoj jejich osobnosti v průběhu vzdělávání,
b) naplňování vzdělávacích potřeb a rozvíjení schopností, dovedností a zájmů v průběhu
vzdělávání,
c) prevenci a řešení vzdělávacích a výchovných obtíží, prevenci různých forem rizikového
chování a dalších problémů souvisejících se vzděláváním a s motivací k překonávání
problémových situací,
d) vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky, kteří jsou příslušníky
jiných kultur nebo žijí v odlišných životních podmínkách,
e) vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky nadané a mimořádně
nadané,
f) podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
ve škole a domově mládeže, jakož i zmírňování důsledků znevýhodnění a prevenci jeho
prohlubování,
g) metodické podpoře pedagogů, kteří se podílejí na vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, a
h) součinnosti s orgány veřejné moci a s právnickou osobou uvedenou v § 16b odst.
1 zákona.
§ 40
Pravidla poskytování poradenských služeb
(K § 121 odst. 1 zákona)
Při poskytování poradenských služeb škola
a) dodržuje účel poradenských služeb,
b) dodržuje etické zásady poskytování poradenských služeb,
c) vychází z individuálních potřeb žáka nebo studenta, podporuje jeho samostatnost
a přispívá k jeho sociálnímu začleňování,
d) spolupracuje s jinými školami a školskými zařízeními,
e) sleduje a vyhodnocuje poskytování navržených podpůrných opatření žáka nebo studenta,
f) informuje zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka a studenta o
poskytovaných poradenských službách a
g) poskytuje zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka a studentovi
podrobné a srozumitelné seznámení s průběhem a výsledkem poskytování poradenských
služeb.
§ 41
Typ školského zařízení, podrobnosti o obsahu a rozsahu jeho činnosti
(K § 121 odst. 1 zákona)
(1) Typem školského výchovného a ubytovacího zařízení zřizovaného ministerstvem
je domov mládeže.
(2) Domov mládeže poskytuje žákům a studentům ubytování a výchovně vzdělávací
činnost navazující na výchovně vzdělávací činnost střední školy a vyšší odborné školy.
(3) Domov mládeže vede žáky a studenty k plnohodnotnému využívání volného času
formou zájmových činností.
§ 42
Organizace domova mládeže
(K § 121 odst. 1 zákona)
(1) Základní jednotkou výchovně vzdělávací činnosti v domově mládeže je četa.
Žáci a studenti jsou do čet zařazováni podle ročníků školy. Každou četu vede velitel
čety - vychovatel, který je vojákem z povolání. Čety jsou podle ročníků školy slučovány
do rot, jejichž velitelem je velitel roty - vychovatel, který je vojákem z povolání.
(2) Nejnižší a nejvyšší počet žáků v četě odpovídá nejnižšímu a nejvyššímu
počtu žáků ve třídě ve střední škole podle § 7.
(3) Nejnižší a nejvyšší počet studentů v četě odpovídá nejnižšímu a nejvyššímu
počtu studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole podle § 7.
(4) Žáci a studenti se ubytovávají v pokojích odděleně podle pohlaví.
§ 43
Umísťování žáků a studentů v domově mládeže
(K § 121 odst. 1 zákona)
(1) O umístění žáka nebo studenta do domova mládeže rozhoduje ředitel domova
mládeže na základě přihlášky podané zákonným zástupcem nezletilého žáka, zletilým
žákem nebo studentem.
(2) Žáci přijatí do denní formy vzdělávání podávají přihlášku před zahájením
vzdělávání v prvním ročníku školy.
(3) Žáci neuvedení v odstavci 2 a studenti podávají přihlášku v termínu, který
stanoví ředitel domova mládeže a zveřejní ho na internetových stránkách školy.
(4) Domov mládeže vyrozumí studenta, zletilého žáka nebo zákonného zástupce
nezletilého žáka o umístění do domova mládeže.
(5) Žákovi nebo studentovi je ukončeno umístění v domově mládeže, pokud
a) přestal být žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy,
b) mu bylo povoleno přerušení vzdělávání, nebo
c) byl vyloučen z domova mládeže20).
§ 44
Organizace a rozsah služeb školního stravování
(K § 121 odst. 2 zákona)
(1) Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro žáky a studenty, kterým
je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení.
(2) Školní stravování zabezpečuje jiná osoba poskytující stravovací služby21).
(3) Výživové normy a finanční normativy pro žáky, kteří nejsou vojáky v činné
službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu služby vojáka z povolání,
stanoví vyhláška o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních
škol22).
(4) Pro výživové normy a finanční normativy žáků, kteří nejsou uvedeni v odstavci
3, a studentů se použijí ustanovení vyhlášky o naturálních a peněžních náležitostech
žáků vojenských středních škol obdobně.
(5) Nejvyšší možná úplata za školní stravování pro žáky uvedené v odstavci
3 je určena výší finančního normativu. Nejvyšší možná úplata za školní stravování
pro žáky a studenty uvedené v odstavci 4 odpovídá ceně, která je určena výší finančního
normativu a provozních nákladů na stravování.
(6) Podmínky pro přihlašování a odhlašování žáků a studentů ke školnímu stravování
a organizaci výdeje jídel stanoví ředitel domova mládeže ve vnitřním řádu domova
mládeže a zveřejní je na přístupném místě ve škole a na internetových stránkách školy.
§ 45
Úplata za školní stravování
(K § 122 odst. 5 zákona)
(1) Výši úplaty za školní stravování a způsob jejího hrazení stanoví ředitel
školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole a na internetových stránkách školy.
(2) Osoba poskytující stravovací služby může stanovit zálohu na úplatu nejvýše
na dva měsíce, nedohodne-li se se zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka
nebo zletilým žákem nebo studentem jinak.
§ 46
Úplata za vyšší odborné vzdělávání
(K § 123 odst. 5 zákona)
(1) Úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) se za školní rok
stanovuje na 3 000 Kč.
(2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až
do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1.
(3) Za dobu, kdy škola poskytuje vzdělávání distančním způsobem, se školné
nevrací.
(4) Student, který je vojákem z povolání, státním zaměstnancem, zaměstnancem
ve správním úřadu nebo občanským zaměstnancem ozbrojených sil České republiky, a
jeho studium je v zájmu zaměstnavatele, je od školného osvobozen.
(5) Pro splatnost školného se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o vyšším
odborném vzdělávání13).
§ 47
Úplata za ubytování
(K § 123 odst. 5 zákona)
(1) Výši úplaty za ubytování v domově mládeže stanoví ředitel domova mládeže
s přihlédnutím k vybavení domova mládeže, ke kategorii pokoje a k úrovni poskytovaných
služeb a zveřejní ji na přístupném místě v domově mládeže.
(2) Pokoje se zařazují do I. a II. kategorie. Pokoje, které mají nejvýše 3
lůžka, se zařazují do I. kategorie. Pokoje, které mají 4 až 6 lůžek, se zařazují
do II. kategorie.
(3) Úplata za ubytování činí
a) v pokoji I. kategorie nejvýše 2 500 Kč za 1 lůžko na 1 kalendářní měsíc a
b) v pokoji II. kategorie nejvýše 1 500 Kč za 1 lůžko na 1 kalendářní měsíc.
(4) Výše úplaty za ubytování v domově mládeže se nemění, i když žák nebo student
není ubytován po všechny dny v kalendářním měsíci. Pokud však v průběhu školního
roku žák nebo student z důvodů organizace vyučování ve škole, jejímž je žákem nebo
studentem, opakovaně nebude v domově mládeže ubytován, úplata se mu přiměřeně sníží.
§ 48
Inspekční činnost
(K § 175 odst. 4 zákona)
(1) Inspekční činnost ve školách, v domově mládeže a na pracovištích osob,
kde se uskutečňuje praktické vyučování, vykonává ministerstvo.
(2) Oprávnění k výkonu inspekční činnosti prokazují zaměstnanci ministerstva
průkazem kontrolního pracovníka, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) Průkaz uvedený v odstavci 2 obsahuje
a) název „Ministerstvo obrany“,
b) nadpis „Průkaz kontrolního pracovníka podle školského zákona“,
c) evidenční číslo,
d) datum vydání,
e) státní znak,
f) jméno a příjmení kontrolního pracovníka a
g) jméno, příjmení a podpis oprávněné úřední osoby.
(4) Při výkonu inspekční činnosti je oprávněn být přítomen ředitel školy nebo
jím pověřený zaměstnanec školy.
§ 49
Společné ustanovení
(K § 83 odst. 5 a § 85 odst. 3 zákona)
Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na nástavbové studium, zkrácené studium
pro získání středního vzdělání s výučním listem a zkrácené studium pro získání středního
vzdělání s maturitní zkouškou23).
§ 50
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 220/2007 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem
obrany provádějí některá ustanovení školského zákona.
2. Vyhláška č. 425/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 220/2007 Sb., kterou se pro
školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení
školského zákona.
3. Vyhláška č. 278/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 220/2007 Sb., kterou se pro
školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení
školského zákona, ve znění vyhlášky č. 425/2008 Sb.
4. Vyhláška č. 439/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 220/2007 Sb., kterou se pro
školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení
školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
Ministryně obrany:
Mgr. Černochová v. r.
1) Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů
2) § 18 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání
v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů.
4) Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz
zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin.
6) Vyhláška č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a
prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách
výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů.
7) Vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná
reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních,
ve znění vyhlášky č. 160/2018 Sb.
8) § 65 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
9) Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři,
ve znění pozdějších předpisů.
10) § 108 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) Vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou
zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších
předpisů.
12) Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve
středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů.
13) Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších
předpisů.
14) Část třetí vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) § 7 až 9 vyhlášky č. 10/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) § 24 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17) § 9 vyhlášky č. 10/2005 Sb.
18) Příloha č. 3 bod I a III vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
19) Například zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění
pozdějších předpisů.
20) § 31 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21) § 122 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.
22) Vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských
středních škol, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 84 a 85 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.




