301/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 6. září 2011,
kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy
a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů
(zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za
protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže
a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve
věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona
č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona
č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb.,
se mění takto:
1. V § 93 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) ochranné léčení.“.
2. V § 93 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4
a 5, které znějí:
„(4) Ochranné léčení může soud pro mládež uložit
dítěti mladšímu patnácti let a to na základě výsledků
předchozího vyšetření duševního stavu dítěte (§ 58),
jestliže spáchalo čin jinak trestný
a) ve stavu vyvolaném duševní poruchou, nebo
b) pod vlivem návykové látky nebo v souvislosti s jejím
zneužíváním, jde-li o dítě, které se oddává zneužívání
takové látky,
a jeho pobyt na svobodě bez uložení ochranného léčení
je nebezpečný.(5) Podle povahy nemoci a léčebných možností
soud pro mládež uloží ochranné léčení ústavní nebo
ambulantní. Ústavní léčení může soud pro mládež změnit
dodatečně na léčení ambulantní a naopak. Ochranné
léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel. Soud pro
mládež nejméně jednou za dvanáct měsíců přezkoumá,
zda důvody pro další pokračování ochranného léčení
trvají, jinak je zruší.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 6
až 11.
3. V § 93 odst. 8 se na konci textu věty druhé
doplňují slova „ , s výjimkou ochranného léčení, které
lze uložit a vykonávat i po dovršení osmnácti let věku
dítěte“.
4. V § 93 odst. 11 větě druhé se za slova „o upuštění
od uložení opatření“ vkládají slova „ , o změně
uloženého opatření“.
5. Za § 95 se vkládá nový § 95a, který včetně nadpisu
zní:
„§ 95a
Výkon ochranného léčení
(1) Výkon ochranného léčení nařídí soud pro mládež
zdravotnickému zařízení, v němž má být ochranné
léčení vykonáno. K nařízení výkonu ochranného léčení
soud pro mládež pro potřeby zdravotnického zařízení
připojí znalecký posudek, opis protokolu o výslechu
znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu
dítěte mladšího patnácti let, pokud v průběhu řízení
byly opatřeny. Je-li dítě, u něhož bylo uloženo ústavní
ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečné pro
své okolí, zařídí soud pro mládež bezodkladně jeho
dodání do zdravotnického zařízení; jinak je vyzve prostřednictvím
jeho rodičů nebo jiného zákonného zástupce
nebo osoby, které bylo dítě svěřeno do výchovy
nebo jiné obdobné péče, k nástupu ochranného léčení
v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví. Nenastoupí-li
dítě uložené ochranné léčení ve stanovené lhůtě,
může soud pro mládež u ústavního ochranného léčení
nařídit jeho dodání do zdravotnického zařízení nebo
u ambulantního ochranného léčení nařídit jeho předvedení
v součinnosti s příslušnými státními orgány.
(2) Soud pro mládež požádá zdravotnické zařízení,
aby mu oznámilo, kdy bylo s výkonem ochranného
léčení započato. Zároveň požádá zdravotnické zařízení,
aby soudu pro mládež podalo neprodleně
zprávu, jestliže pominou důvody pro další pokračování
ochranného léčení nebo nastanou důvody pro jeho
změnu. Nebude-li ochranné léčení vykonáno tak, aby
do jednoho roku od jeho započetí bylo rozhodnuto
o jeho zrušení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva
měsíce před uplynutím lhůty jednoho roku od počátku
výkonu ochranného léčení nebo od předchozího rozhodnutí
o jeho pokračování návrh na jeho další pokračování.
V návrhu na propuštění z ochranného léčení, na
jeho změnu nebo zrušení anebo v návrhu na jeho další
pokračování zdravotnické zařízení popíše průběh a výsledky
ochranného léčení a uvede důvody navrhovaného
postupu. O tom je třeba zdravotnické zařízení
poučit.
(3) O změně způsobu výkonu ochranného léčení
rozhoduje soud pro mládež na návrh zdravotnického
zařízení, státního zástupce, dítěte, na němž se vykonává
ochranné léčení, zákonného zástupce dítěte, příslušného
orgánu sociálně-právní ochrany dětí, anebo
i bez takového návrhu.
(4) Soud pro mládež na podkladě vyžádaných
zpráv sleduje výkon ochranného léčení a nejméně jednou
za dvanáct měsíců od započetí jeho výkonu nebo
od předchozího rozhodnutí o jeho pokračování přezkoumá,
zda důvody pro jeho další pokračování trvají.
Odalším pokračování ochranného léčení nebo o zrušení
uloženého ochranného léčení rozhodne soud pro mládež
na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce,
dítěte, na němž se vykonává ochranné léčení,
zákonného zástupce dítěte, příslušného orgánu sociálně-právní
ochrany dětí, anebo i bez takového návrhu.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem
prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho
vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.