13/1997 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. ledna 1997
o pozemních komunikacích
Změna: 13/1997 Sb. (část), 281/1997 Sb.
Změna: 259/1998 Sb.
Změna: 146/1999 Sb.
Změna: 102/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 102/2000 Sb. (část)
Změna: 489/2001 Sb.
Změna: 259/2002 Sb.
Změna: 256/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 358/2003 Sb.
Změna: 186/2004 Sb.
Změna: 186/2004 Sb. (část)
Změna: 80/2006 Sb. (část)
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 311/2006 Sb.
Změna: 80/2006 Sb., 186/2006 Sb.
Změna: 97/2009 Sb.
Změna: 347/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 152/2011 Sb.
Změna: 288/2011 Sb.
Změna: 329/2011 Sb., 341/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 119/2012 Sb.
Změna: 196/2012 Sb. (část)
Změna: 196/2012 Sb.
Změna: 18/2012 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 268/2015 Sb. (část)
Změna: 268/2015 Sb.
Změna: 243/2016 Sb.
Změna: 370/2016 Sb.
Změna: 319/2016 Sb.
Změna: 151/2017 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 225/2017 Sb.
Změna: 169/2018 Sb.
Změna: 193/2018 Sb.
Změna: 227/2019 Sb. (část)
Změna: 162/2020 Sb.
Změna: 227/2019 Sb., 403/2020 Sb., 543/2020 Sb., 609/2020 Sb.
Změna: 365/2021 Sb., 374/2021 Sb., 418/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 178/2022 Sb.
Změna: 217/2022 Sb.
Změna: 178/2022 Sb. (část), 152/2023 Sb., 184/2023 Sb. (část)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání
a jejich ochranu,
b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů
a
c) výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními
správními úřady.
§ 2
Pozemní komunikace a jejich rozdělení
(1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými
vozidly1a) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a
jeho bezpečnosti.
(2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:
a) dálnice,
b) silnice,
c) místní komunikace,
d) účelová komunikace.
Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd a jejich
změny
§ 3
(1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní
komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího
určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.
(2) Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace,
rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie nebo třídy.
(3) V případě, kdy změna kategorie nebo třídy pozemní komunikace vyžaduje
změnu vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční správní úřad
vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu
vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem
a budoucím vlastníkem. Do doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci
vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník.
§ 4
Dálnice
(1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní
dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení,
s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní
pásy.
(2) Dálnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na dálnice
I. třídy a dálnice II. třídy.
(3) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší
povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2)
§ 5
Silnice
(1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními
a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.
(2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do
těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní
dopravu,
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,
c) silnice
III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní
pozemní komunikace.
(3) Silnice může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního
právního předpisu2), pouze jde-li o silnici I. třídy, která je budována bez úrovňových
křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena
sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek.
§ 6
Místní komunikace
(1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží
převážně místní dopravě na území obce.
(2) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení
a stavebně technického vybavení do těchto tříd:
a) místní komunikace I. třídy,
b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná
komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,
c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,
d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu
silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.
(3) Místní komunikace může být označena jako silnice pro motorová vozidla
podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o místní komunikaci I. třídy,
která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a
výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo
připojených z odpočívek.
(4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních komunikací
do jednotlivých tříd.
§ 7
Účelová komunikace
(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých
nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí
s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních
pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností
může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky
upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně
nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného
přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy21) tím není
dotčena.
(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo
objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo
objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem,
který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech,
zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný
silniční správní úřad.
§ 8
Průjezdní úsek dálnice a silnice
(1) Dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným (dále
jen "průjezdní úsek dálnice" nebo "průjezdní úsek silnice"), pokud se tím převádí
převážně průjezdná doprava tímto územím.
(2) Není-li hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve schválené
územně plánovací dokumentaci, určí hranici souvislého zastavění pro účely vymezení
délky průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice podle stavebně technických
podmínek území příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního
úřadu a po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde.
(3) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování
hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce.
§ 9
nadpis vypuštěn
(1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II.
a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních
komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových
komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace
není součástí pozemku.
(2) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vede evidenci jím
vlastněných pozemních komunikací.
(3) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat
její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy.
Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím
správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice
nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy
ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi v rámci správy
dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou
a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou
postupem podle zvláštního právního předpisu2a) nebo kraj u silnic I. třídy nacházejících
se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy; tato osoba nebo kraj se
nestávají správcem dotčené pozemní komunikace.
(4) Je-li výkon správy dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťován
prostřednictvím správce, musí zahrnovat alespoň pravidelné a mimořádné prohlídky,
údržbu a opravy, a vlastník musí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační
údaje správce, vymezení pozemních komunikací, jejichž správu vykonává, a rozsah jím
vykonávané správy. Povinně zveřejňovanými identifikačními údaji správce jsou obchodní
firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno; je-li
správcem kraj, je povinně zveřejňovaným identifikačním údajem pouze jeho název.
(5) Sousedící kraje mohou veřejnoprávní smlouvou sjednat převod vlastnictví
úseku silnice II. nebo III. třídy, jestliže
a) po dotčeném úseku silnice probíhá hranice mezi územím obou krajů,
nebo
b) dotčený úsek silnice je vymezen průběhem hranice mezi územím obou
krajů a s ním sousedící úseky této silnice jsou na území kraje, který má vlastnictví
nabýt.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví členění, rozsah, obsah, četnost a
způsob provádění prohlídek dálnic, silnic a místních komunikací, členění, rozsah,
obsah a způsob provádění údržby a opravy dálnic, silnic a místních komunikací a obsah,
rozsah, formu a způsob vedení evidence dálnic, silnic a místních komunikací.
§ 10
Připojování pozemních komunikací
(1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo
připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení
sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací.
(2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny
k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou
přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy.
(3) Na dálnici, silnici podle § 5 odst. 3 nebo místní komunikaci podle
§ 6 odst. 3 může být přímo připojena z odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží
výlučně uživatelům těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot,
motorest, motel, autoservis).
(4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení
a) o připojení dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné
účelové komunikace k dálnici, silnici nebo místní komunikaci, o úpravě takového připojení
nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie
nebo třídy,
b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní
komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka
dotčené pozemní komunikace,
a jedná-li se o dálnici, též závazné stanovisko Ministerstva vnitra,
v ostatních případech závazné stanovisko Policie České republiky.
(5) Ve společném územním a stavebním řízení je povolení nahrazeno závazným
stanoviskem dotčeného orgánu.
(6) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních
komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici
a místní komunikaci.
ČÁST DRUHÁ
SILNIČNÍ POZEMEK, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ
§ 11
Silniční pozemek
(1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice,
silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.
(2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné
nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní
komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů,
vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat
opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito
zdmi.
(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi
mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích
a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od
okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani
jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice.
V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen
obdobně jako v odstavci 2.
(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm
na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice
nebo silnice.
(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách
k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí,
který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud
tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.
Součásti a příslušenství
§ 12
(1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou
a) všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, stavby
a technická a jiná zařízení určená k provádění kontrolní činnosti při dohledu na
bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, přidružené a přídatné pruhy,
včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy,
b) mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně
chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných
mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty,
c) tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy,
násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, silniční
pomocné pozemky,
d) svislé dopravní značky, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla,
směrové sloupky, dopravní knoflíky, staničníky, mezníky, vodorovná dopravní značení,
dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí proužky a zpomalovací prahy,
e) únikové zóny, protihlukové stěny a protihlukové valy, pokud jsou
umístěny na silničním pozemku.
(2) Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné stavby
(vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze tato vozovka.
(3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních
nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li
výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí
pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu.
(4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních
komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště,
podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce.
(5) Odpočívka je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice nebo
místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu
potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku
uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot.
(6) Veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo
účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání
silničního motorového vozidla.
(7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace,
na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a
umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou komunikací.
§ 12a
(1) Příslušný silniční správní úřad odpovídá za bezpečnost provozu
tunelu o délce přesahující 500 metrů (dále jen "tunel nad 500 m"). Příslušný silniční
správní úřad při správě tunelu nad 500 m na základě podkladů správce pozemní komunikace,
jejíž součástí je tunel nad 500 m
a) sestavuje bezpečnostní dokumentaci a průběžně v ní zaznamenává změny
údajů,
b) vyhotovuje zprávu o mimořádných událostech, k nimž došlo v tunelu
nad 500 m,
c) pověřuje koordinací opatření k zajištění bezpečného provozu tunelu
nad 500 m fyzickou osobu splňující požadavky, stanovené prováděcím právním předpisem
na odbornou kvalifikaci a praxi (dále jen "pověřená osoba").
(2) Zprávu vyhotovenou podle odstavce 1 písm. b) zašle správce tunelu nad
500 m do 30 dnů ode dne, kdy došlo k mimořádné události Ministerstvu dopravy a složkám
integrovaného záchranného systému11c). Údaje z těchto zpráv oznamuje Ministerstvo
dopravy každé dva roky Evropské komisi.
(3) Náležitosti bezpečnostní dokumentace tunelu nad 500 m, vzor zprávy
o mimořádných událostech v tunelu nad 500 m, vymezení činnosti pověřené osoby při
koordinaci opatření k zajištění bezpečnosti provozu tunelu nad 500 m, požadavky na
její odbornou kvalifikaci a praxi stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13
Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou
a) přenosné svislé dopravní značky, a dopravní zařízení,2)
b) hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace,
c) veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení
provozu,
d) silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot,
e) objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice,
silnice nebo místní komunikace (cestmistrovství) nebo k zabezpečení úkolů složek
integrovaného záchranného systému a jejich napojení na příslušnou pozemní komunikaci,
f) zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty,
přechodové můstky, tunely),
g) zařízení pro placení ceny za užívání vymezeného úseku místní komunikace,
h) technická zařízení a jejich součásti, určená k vyměření, výběru
a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace (dále jen "systém elektronického
mýtného"), jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku,
i) technická zařízení a jejich součásti určené k provádění vysokorychlostního
kontrolního vážení pomocí nepřenosných vysokorychlostních vah, jsou-li umístěna na
pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku,
j) technická zařízení a jejich součásti určená ke kontrole úhrady časového
poplatku za užití pozemní komunikace, jsou-li pevně umístěna na pozemní komunikaci
nebo na silničním pozemku,
k) kabelovody, pokud jsou umístěny na silničním pozemku a pokud nejsou
součástí jiné technické infrastruktury.
§ 14
(1) O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a průjezdního
úseku silnice platí ustanovení § 12 a 13 s těmito odchylkami:
a) zábradlí a obdobná zařízení jsou součástmi pouze na mostních objektech
a na zdech,
b) součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení
pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejné osvětlení, světelná signalizační
zařízení sloužící k řízení provozu.
(2) Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace
nejsou
a) sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti, hráze vodních nádrží
a rybníků, břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry,
nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku, vodohospodářské objekty pod mosty,
zařízení melioračních úprav (propusti, podchody),
b) nástupní ostrůvky, zařízení pro zveřejnění jízdních řádů a čekárny
linkové osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy,
provozní a technická policejní zařízení,
c) úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní
koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení
k zabezpečení přejezdů drah, kolejový svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni
vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah,
d) autobusová nádraží, motely, motoresty, čerpací stanice pohonných
hmot a celniště na hraničních přechodech.
(3) Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací
dále nejsou inženýrské sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení
včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně vlastníkovi dotčené komunikace
s výjimkou kabelovodů podle § 13 písm. k), a dále reklamní tabule a poutače všeho
druhu, stánky a jiná pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení.
§ 15
Silniční vegetace
(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných
pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat
bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků
k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních
pozemků.
(2) Na návrh Policie České republiky nebo po projednání s ní nebo na návrh
silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník, popřípadě správce
dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy3)
kácet dřeviny na silničních pozemcích.
ČÁST TŘETÍ
VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE
§ 16
Územní, stavební a společné územní a stavební řízení
(1) Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové
komunikace je speciálním stavebním úřadem4) příslušný silniční správní úřad.
(2) V územním, stavebním a ve společném územním a stavebním řízení je
dotčeným orgánem příslušným k uplatnění stanoviska k zajištění bezpečnosti a plynulosti
provozu na pozemní komunikaci
a) Ministerstvo vnitra, jde-li o stavbu dálnice,
b) Policie České republiky, jde-li o stavbu silnice, místní komunikace
nebo veřejně přístupné účelové komunikace.
(3) Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, platí pro územní, stavební
a společné územní a stavební řízení stavby dálnice, silnice, místní komunikace nebo
veřejně přístupné účelové komunikace zvláštní předpisy o územním plánování a stavebním
řádu5) a nejsou dotčeny předpisy o ochraně životního prostředí.6) K žádosti o zahájení
územního, stavebního a společného územního a stavebního řízení pro stavbu tunelu
nad 500 m navrhovatel přikládá kromě náležitostí vyžadovaných zvláštním právním předpisem5)
bezpečnostní dokumentaci, která obsahuje bezpečnostní požadavky na tunely nad 500
m. Nevykonává-li Ministerstvo dopravy působnost speciálního stavebního úřadu je dotčeným
orgánem v územním, stavebním a společném územním a stavebním řízení pro stavbu tunelu
nad 500 m.
(4) Prováděcí předpis vymezí, pro které stavební úpravy dálnice, silnice
a místní komunikace prováděné na silničním pozemku postačí místo stavebního povolení
ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu a pro které udržovací práce není třeba ani
toto ohlášení. Prováděcí předpis dále stanoví obecné technické požadavky pro stavbu
dálnice, silnice a místní komunikace.
§ 17
nadpis vypuštěn
(1) Dálnice, silnice a místní komunikace I. třídy, jejich součásti, příslušenství
a stavby související jsou veřejně prospěšné. Za související stavbu se pro tyto účely
považuje i stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty souběžná se silnicí
nebo místní komunikací I. třídy.
(2) Podle zvláštního právního předpisu7) lze odejmout nebo omezit
a) vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající
věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy,
úpravy, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice, místní komunikace I. třídy,
jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících,
b) vlastnické právo k pozemku, jestliže byla dálnice, silnice nebo místní
komunikace zřízena na cizím pozemku.
(3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění
výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce staveb uvedených v odstavci
1 omezuje smlouvou, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný
s částkou podle předchozí věty, sjednává se úplata ve výši odpovídající ocenění tohoto
omezení stanovené znaleckým posudkem.
§ 18
Zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace
Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace
a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční
správní úřad o jejím zrušení. Speciální stavební úřad neprodleně rozhodne o změně
v užívání stavby nebo o jejím odstranění.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘEVEDENÍ VÝKONU NĚKTERÝCH PRÁV A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S VÝSTAVBOU,
PROVOZOVÁNÍM A ÚDRŽBOU DÁLNICE
§ 18a
Financovat a zajišťovat výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice
I. třídy lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých práv a povinností státu
jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy (dále jen "koncesionářská smlouva")
na právnickou osobu (dále jen "koncesionář") vybranou postupem podle zákona o schvalování
veřejných zakázek.2b)
§ 18b
Úhrada za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy je
koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy poskytována postupně v závislosti
na ujednání o rozložení rizik, obsaženém v koncesionářské smlouvě, po dokončení výstavby
dálnice nebo silnice I. třídy z příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury určených
na financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic a silnic I. třídy.8a)
§ 18c
Koncesionářskou smlouvu s koncesionářem uzavře jménem státu Ministerstvo
dopravy po jejím schválení vládou a po vyslovení souhlasu s údaji vyjadřujícími finanční
závazky státu vůči koncesionáři obsaženými v návrhu smlouvy Poslaneckou sněmovnou.
§ 18d
(1) Koncesionářskou smlouvou se stát zavazuje odevzdat koncesionáři územní
rozhodnutí pro výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy. Koncesionář se zavazuje v
území určeném v územním rozhodnutí zajistit na své náklady financování a výstavbu
dálnice nebo silnice I. třídy, její provozování a údržbu. Koncesionářská smlouva
se uzavírá na dobu nejméně 25 let (dále jen "koncesionářská doba").
(2) Úhradu podle § 18b lze koncesionáři poskytovat ode dne zahájení provozu
na dokončené dálnici nebo silnici I. třídy.
(3) Po skončení smluvní doby je koncesionář povinen odevzdat vybudovanou
a provozovanou dálnici nebo silnici I. třídy včetně jejího příslušenství státu a
stát se zavazuje tuto dálnici nebo silnici I. třídy převzít, odpovídá-li její stavební
a dopravně technický stav stavu stanovenému v koncesionářské smlouvě. Součástí odevzdání
a převzetí dálnice nebo silnice I. třídy je společné prohlášení o vzájemném vypořádání
všech závazků z koncesionářské smlouvy.
§ 18e
Obsah koncesionářské smlouvy
Koncesionářská smlouva musí obsahovat
a) vymezení úseku dálnice nebo silnice I. třídy, který je předmětem výstavby,
provozování a údržby a lhůtu jeho výstavby,
b) stanovení výše celkové investice a návratnosti vynaložených prostředků,
c) stanovení technických kritérií pro výstavbu, provoz a údržbu úseku
dálnice nebo silnice I. třídy a způsob kontroly jejich dodržování,
d) závazek státu předat koncesionáři územní rozhodnutí k výstavbě úseku
dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře toto územní rozhodnutí převzít,
e) rozložení rizik mezi stát a koncesionáře po dobu zajištění výstavby
úseku dálnice nebo silnice I. třídy, výstavby, provozování a údržby úseku dálnice
nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře převzít území určené územním rozhodnutím
k výstavbě úseku dálnice nebo silnice I. třídy po zajištění vlastnických práv nebo
práv založených smlouvou provést stavbu nebo práv odpovídajících věcnému břemenu,
f) závazek koncesionáře financovat a zajistit výstavbu, provoz a údržbu
úseku dálnice nebo silnice I. třídy podle parametrů stanovených smlouvou,
g) závazek koncesionáře uzavřít s pojišťovnou, která má povolení provozovat
pojišťovací činnost na území České republiky,8b) pojištění majetku a pojištění odpovědnosti
za škodu,
h) závazek státu převést ve smlouvě uvedená práva a povinnosti státu
jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy na koncesionáře za cenu dohodnutou ve
smlouvě a závazek koncesionáře tato práva a povinnosti od státu za dohodnutou cenu
převzít,
i) stanovení doby, po kterou bude úsek dálnice nebo silnice I. třídy
provozován a udržován koncesionářem,
j) vymezení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice
I. třídy v době jejího odevzdání koncesionářem a převzetí státem po uplynutí koncesionářské
doby,
k) závazek koncesionáře předat po uplynutí dohodnuté doby úsek dálnice
nebo silnice I. třídy státu ve stavebním a dopravně technickém stavu stanoveném smlouvou
a závazek státu jej převzít,
l) závazek koncesionáře poskytovat čtvrtletně Ministerstvu dopravy písemnou
informaci o průběhu výstavby, způsobech zajištění provozování, oprav a údržby dálnice
nebo silnice I. třídy,
m) závazek koncesionáře poskytnout na výzvu Ministerstva dopravy informace
potřebné pro ověření trvání podmínek stanovených v koncesionářské smlouvě,
n) důvody pro odstoupení od smlouvy,
o) způsob vzájemného vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy,
p) sankce v případě nedodržení smluvních podmínek.
§ 18f
(1) Jestliže koncesionář provozuje jiné činnosti než výstavbu, provozování
a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, je povinen vést pro tyto činnosti oddělené
účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb; finanční prostředky z činností hrazených
z veřejných prostředků nelze použít na financování jiných činností.
(2) Po dobu trvání koncesionářské smlouvy koncesionář odpovídá za výstavbu,
provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy a za dodržení stavebního a dopravně
technického stavu dálnice nebo silnice I. třídy stanoveného tímto zákonem.
ČÁST PÁTÁ
BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
§ 18g
Posouzení stavby a její dokumentace
(1) Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti je, s výjimkou
tunelu nad 500 m, který je součástí pozemní komunikace zařazené do transevropské
silniční sítě22),
a) pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě22),
b) dálnice,
c) silnice I. třídy, nebo
d) úsek silnice II. nebo III. třídy, na jehož výstavbu, rekonstrukci
nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie, s výjimkou úseku
nacházejícího se v zastavěném území.
(2) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti
je povinen zajistit posouzení záměru z hlediska zajištění bezpečnosti silničního
provozu při užívání stavby, které se provádí v rámci
a) prvotního hodnocení záměru a
b) auditu bezpečnosti pozemních komunikací.
(3) Součástí prvotního hodnocení záměru je
a) rozbor stávajícího stavu sítě pozemních komunikací v území, ve kterém
má být záměr uskutečněn, bezpečnosti silničního provozu na ní, jejich nedostatků
a dalšího vývoje úrovně bezpečnosti silničního provozu v případě neuskutečnění záměru,
b) stanovení cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na síti
pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn,
c) vymezení způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti
silničního provozu a posouzení jejich předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního
provozu a
d) srovnání nákladů a přínosů jednotlivých způsobů dosažení stanovených
cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu.
(4) Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle
odstavce 3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti
zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro povolení záměru a přiloží k této dokumentaci.
(5) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá
a) návrh dokumentace pro povolení záměru,
b) návrh dokumentace pro provádění stavby,
c) provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a
d) dokončená stavba pro kolaudaci.
(6) Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje
zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních
vlastností pozemní komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání
a návrhy na odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností
pozemní komunikace pro účastníky silničního provozu. Stavebník stavby pozemní komunikace
podléhající posuzování bezpečnosti doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem
vyhověl návrhům obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověl, uvede důvody jejich
nepřijetí.
(7) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti
předloží stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se
a) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o povolení
záměru,
b) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. b) k žádosti o vydání
kolaudačního rozhodnutí,
c) ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o vydání kolaudačního
rozhodnutí a
d) ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o vydání kolaudačního
rozhodnutí.
(8) V rozhodnutí o povolení záměru pro stavbu pozemní komunikace podléhající
posuzování bezpečnosti stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu.
(9) Při zpracování auditu bezpečnosti pozemních komunikací se zohlední zejména
vliv okolí pozemní komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a
jejího připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na pozemní
komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci.
(10) Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního
provozu podle odstavce 3 písm. c) a předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 18h
Auditor bezpečnosti pozemních komunikací
(1) Provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací a zpracovávat zprávu
o výsledku auditu může pouze fyzická osoba s platným povolením (dále jen „auditor
bezpečnosti pozemních komunikací“).
(2) Povolení podle odstavce 1 vydá Ministerstvo dopravy na žádost žadateli,
který je bezúhonný a prokázal odbornou způsobilost k provádění auditu bezpečnosti
pozemních komunikací.
(3) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam
jmen a příjmení, identifikačních čísel osoby a sídla nebo místa podnikání auditorů
bezpečnosti pozemních komunikací, kteří jsou držiteli platného povolení, a pravidelně
jej aktualizuje.
(4) Za bezúhonného podle odstavce 2 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně
odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými
trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně
jednoho roku.
(5) Za účelem zjištění, zda je žadatel bezúhonný, si Ministerstvo dopravy
vyžádá podle zvláštního právního předpisu23) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost
o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se
předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 18i
Odborná způsobilost
(1) Odbornou způsobilost prokazuje žadatel
a) absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního
programu24) v oblasti technických věd a technologií nebo ukončeným vyšším odborným
vzděláním nebo středním vzděláním s maturitní zkouškou v oborech souvisejících s
prováděním auditu bezpečnosti pozemních komunikací,
b) praxí v oblasti bezpečnosti silničního provozu v délce
1. 3 roky,
pokud absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program24),
2. 4
roky, pokud absolvoval vyšší odborné vzdělání, nebo
3. 5 let, pokud absolvoval střední
vzdělání s maturitní zkouškou, a
c) úspěšným složením zkoušky.
(2) Zkouška zahrnuje ověření znalostí potřebných pro provedení auditu bezpečnosti
pozemních komunikací. Zkoušku skládá žadatel před komisí jmenovanou Ministerstvem
dopravy. Komise musí být nejméně tříčlenná a mít lichý počet členů. Předsedou komise
musí být státní zaměstnanec zařazený k výkonu státní služby v Ministerstvu dopravy.
O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol, který její předseda předá bez zbytečného
odkladu Ministerstvu dopravy a oznámí výsledky zkoušky žadateli.
(3) Skládat zkoušku může pouze žadatel, který absolvoval školení pro získání
potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních
komunikací.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky,
způsob hodnocení výsledků zkoušky, rozsah a obsah školení a obory související s auditem
bezpečnosti pozemních komunikací.
§ 18j
Povinnosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací
(1) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací nesmí provádět činnosti,
jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací, u staveb
pozemních komunikací, na jejichž přípravě anebo provádění se podílel, podílí nebo
má podílet sám nebo
a) jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, nebo
b) osoba, s níž je
1. ve vztahu jako společník, člen orgánů společnosti,
družstva nebo jako účastník sdružení,
2. v základním pracovněprávním vztahu, nebo
3.
ve vztahu obchodním nebo obdobném a tento vztah by mohl ohrozit nezávislost nebo
nestrannost auditora bezpečnosti pozemních komunikací.
(2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen postupovat při činnostech,
jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací, nestranně
a s řádnou odbornou péčí.
(3) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen Ministerstvu dopravy
sdělit, že přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 18h odst. 4, bez zbytečného
odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.
(4) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen účastnit se pravidelného
školení, jehož předmětem je udržování a prohlubování potřebných znalostí, dovedností
a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací. Pravidelného školení
se auditor bezpečnosti pozemních komunikací zúčastní do konce třetího roku ode dne
a) vydání povolení podle § 18h odst. 1, nebo
b) konání předchozího pravidelného školení.
(5) Rozsah a obsah pravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 18k
Odnětí povolení auditora bezpečnosti pozemních komunikací
(1) Ministerstvo dopravy odejme povolení podle § 18h odst. 1 auditoru
bezpečnosti pozemních komunikací, který
a) přestal být bezúhonný,
b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti podle § 18j odst.
1 nebo 2,
c) nezúčastnil se pravidelného školení podle § 18j odst. 4, nebo
d) o odnětí požádal.
(2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací, kterému bylo povolení odejmuto
podle odstavce 1 písm. b), může o vydání nového povolení požádat až po uplynutí 3
let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení.
§ 18l
Akreditace k poskytování školení
(1) Školení podle § 18i odst. 3 a § 18j odst. 4 může poskytovat pouze osoba,
které byla udělena akreditace k provozování této činnosti Ministerstvem dopravy.
(2) Akreditaci udělí Ministerstvo dopravy osobě, která doloží, že
a) má vytvořen plán pro zajištění školení, ve kterém vymezí organizaci,
rozsah a způsob školení, včetně dozoru,
b) školení budou zajišťovat odborně způsobilé osoby, které mají ukončené
vzdělání podle § 18i odst. 1 písm. a) a 5 let praxe v oblasti posuzování bezpečnosti
pozemních komunikací,
c) má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování
školení a
d) uhradila Ministerstvu dopravy správní poplatek.
(3) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení, je povinna
a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu,
b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a
c) mít po celou dobu provozování své činnosti právo k užívání nebytových
prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít tyto prostory a vybavení
po celou dobu k dispozici.
(4) Ministerstvo dopravy odejme akreditaci k poskytování školení osobě, která
opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce 3.
(5) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam
jmen a příjmení, obchodních firem nebo názvů, identifikačních čísel osoby a sídel
nebo míst podnikání osob, kterým udělilo akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje.
§ 18m
Posouzení pozemních komunikací v provozu
(1) Vlastník pozemní komunikace zajistí posouzení jím vlastněných pozemních
komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti z hlediska rizika dopravních nehod
a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Posouzení provede auditor bezpečnosti pozemních
komunikací na základě
a) prohlídky skutečného stavu pozemní komunikace provedené na místě nebo
prostřednictvím elektronického záznamu zobrazujícího pozemní komunikaci nebo její
parametry a
b) informací o úsecích pozemních komunikací podléhajících posuzování
bezpečnosti, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod,
při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu
na pozemní komunikaci; tyto informace předá auditorovi bezpečnosti pozemních komunikací
vlastník pozemní komunikace před zahájením posuzování.
(2) Výsledkem posouzení je zpráva zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních
komunikací, která obsahuje souhrnný popis provedeného posouzení a hodnocení posuzovaných
úseků pozemních komunikací. Posuzované úseky pozemních komunikací se hodnotí z hlediska
rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů jako úseky pozemních
komunikací s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti.
(3) Zprávy o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací předá vlastník
pozemní komunikace Ministerstvu dopravy nejpozději do 31. října kalendářního roku,
v němž proběhlo toto posouzení. Současně vlastník pozemní komunikace předá Ministerstvu
dopravy přehled posuzovaných úseků jím vlastněných pozemních komunikací a jejich
hodnocení. Do 31. prosince tohoto roku zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím
dálkový přístup přehled všech posuzovaných úseků pozemních komunikací a jejich hodnocení.
(4) Vlastník pozemní komunikace zajišťuje, aby bylo posouzení pozemních komunikací
podléhajících posuzování bezpečnosti provedeno vždy v průběhu pátého kalendářního
roku následujícího po zpracování předchozích zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních
komunikací.
(5) Předmět posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních
komunikací stanoví prováděcí právní předpis.
§ 18n
Podrobné prohlídky, plánování nápravných opatření a jejich provádění
(1) Vlastník pozemní komunikace zajistí v kalendářním roce následujícím po
zpracování zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací provedení podrobné
prohlídky úseků pozemních komunikací, které byly ve zprávě hodnoceny jako úseky s
nízkou úrovní bezpečnosti a u nichž v tomto kalendářním roce nedojde k provedení
nápravných opatření, kterými se zvýší úroveň jejich bezpečnosti. Podrobnou prohlídku
provádí skupina nejméně 3 fyzických osob s ukončeným středním vzděláním s maturitní
zkouškou a roční praxí v oblasti správy pozemních komunikací nebo bezpečnosti silničního
provozu, z nichž alespoň 1 musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. Podrobná
prohlídka se provádí na místě a zaměřuje se na posouzení dopadů zejména stavebních,
technických a provozních vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost.
(2) Výsledkem podrobné prohlídky je zpráva o jejích výsledcích zpracovaná
auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje zejména popis zjištěných
rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování
zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací zohlední obsah poslední zprávy o
posouzení pozemních komunikací, obsah předchozích zpráv o výsledcích podrobných prohlídek
dotčeného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o dopravních nehodách
na tomto úseku pozemní komunikace.
(3) Na základě zpráv o výsledcích podrobných prohlídek určí vlastník pozemních
komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti úseky, u nichž lze předpokládat,
že nápravná opatření povedou k výraznému zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů vynakládaných
v důsledku dopravních nehod, a určí tato nápravná opatření a posloupnost jejich provedení.
Do konce kalendářního roku, v němž jsou podrobné prohlídky prováděny, sdělí vlastník
pozemní komunikace Ministerstvu dopravy informaci o vybraných úsecích pozemních komunikací
a provedených nebo plánovaných nápravných opatřeních včetně posloupnosti jejich provedení.
(4) Na základě informací podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy do 3 měsíců
po uplynutí lhůty pro jejich sdělení sestaví na dobu 5 let plán zvyšování bezpečnosti
pozemních komunikací obsahující přehled úseků pozemních komunikací podléhajících
posuzování bezpečnosti vybraných k provedení nápravných opatření a provedených nebo
plánovaných nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Plán zvyšování
bezpečnosti pozemních komunikací Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(5) Do konce každého kalendářního roku sdělí vlastník pozemní komunikace
podléhající posuzování bezpečnosti Ministerstvu dopravy informaci o provedených nápravných
opatřeních obsažených v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. Na základě
tohoto sdělení Ministerstvo dopravy aktualizuje zveřejněné informace uvedené v plánu
zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací.
(6) Předmět podrobné prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST ŠESTÁ
UŽÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
§ 19
Obecné užívání
(1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích2)
a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně
obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"),
pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis9) jinak. Uživatel
se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní
komunikace.
(2) Dálnice, silnice, místní komunikace, jejich součásti a příslušenství
a veřejně přístupné účelové komunikace s vozovkou je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat;
veřejně přístupné účelové komunikace bez vozovky je zakázáno poškozovat takovým způsobem,
že se tím znemožní jejich obecné užívání. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích
je dále zakázáno
a) neoprávněně odstraňovat, zakrývat, přemísťovat, osazovat nebo pozměňovat
dopravní značky a dopravní zařízení, anebo na těchto věcech cokoliv umísťovat,
b) používat pásová a jiná vozidla, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami
nebo gumovými obručemi, nebo používat jiné stroje a zařízení, které mohou způsobit
poškození komunikace; výjimečně lze povolit jako zvláštní užívání (§ 25) použití
silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými
vozidly,
c) používat sněhové řetězy v úsecích, kde vozovka není dostatečně pokryta
sněhovou nebo ledovou vrstvou,
d) používat hroty v pneumatikách, pokud zvláštní předpis10) nestanoví
jinak,
e) vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté odpady,
f) rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo
lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních prací,
g) odstavovat silniční vozidlo, které je pro závady v technickém stavu
zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích10) a obnovení způsobilosti
by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce
silničního vozidla10) nebo které není možné identifikovat prostřednictvím identifikačního
čísla vozidla umístěného na karoserii nebo rámu vozidla, za čelním sklem nebo na
výrobním štítku (dále jen „vrak“),
h) odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí
být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno
na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné
technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou
nebo technickou silniční kontrolou,
i) umisťovat nebo provozovat pojízdné nebo přenosné zařízení, které je
určeno k prodeji zkapalněných ropných plynů (čerpací stanice).
(3) Na veřejně přístupných účelových komunikacích je dále zakázáno provádět
činnosti podle odstavce 2 písm. a), e), g) a h).
§ 19a
Dočasný zákaz stání nebo zastavení silničních vozidel
(1) Silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí
stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku
silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu,
veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací
nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a
odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví
rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního
předpisu.
(2) Dočasně zakázat nebo omezit stání nebo zastavení silničních vozidel na
pozemních komunikacích podle odstavce 1 lze také opatřením obecné povahy vydaným
na návrh, který musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat vymezení rozsahu
zákazu nebo omezení zastavení nebo stání, jeho předpokládanou délku a popis skutečností
prokazujících naplnění důvodu podle odstavce 1.
(3) Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 10 dnů.
Dotčenou osobou, která může k tomuto návrhu podávat námitky, je pouze vlastník a
správce pozemní komunikace, jíž se má opatření týkat, a jde-li o opatření vydávané
na návrh podle odstavce 2, také navrhovatel. Lhůta pro podávání námitek činí 10 dnů
ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti
pátým dnem po dni vyvěšení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá silniční správní
úřad opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá
účinnosti dnem vyvěšení.
(4) Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních
vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci
umístěna
a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo
b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy,
není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a).
(5) Bylo-li opatření obecné povahy vydáno na návrh podle odstavce 2, zajišťuje
umístění dopravního značení na pozemní komunikaci navrhovatel.
§ 19b
Odstranění silničního vozidla vlastníkem pozemní komunikace
(1) Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání
nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn
odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem
nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního
vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit
na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí
viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník
pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo,
kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.
(2) Bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní
před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel,
nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel;
to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.
Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel,
nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst.
2 navrhovatel.
(3) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 6 měsíců od doručení
oznámení podle odstavce 1, rozhodne silniční správní úřad, který dočasně zakázal
nebo omezil stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle
§ 19a, na návrh vlastníka pozemní komunikace o povolení prodeje silničního vozidla
ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud
nebyly dodrženy podmínky podle odstavce 1, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo
vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční
vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je vlastník pozemní
komunikace, ze které bylo odstraněno, oprávněn je prodat na náklady jeho provozovatele.
(4) Pokud se silniční vozidlo ve veřejné dražbě neprodá, vlastník pozemní
komunikace jej předá na náklady jeho provozovatele provozovateli zařízení ke sběru
vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.
(5) Částku získanou z prodeje je vlastník pozemní komunikace povinen předat
provozovateli silničního vozidla; za tímto účelem jej vyzve k převzetí částky nebo
ke sdělení údajů nezbytných k předání této částky. Pokud si provozovatel silničního
vozidla částku nepřevzal nebo nesdělil údaje k jejímu předání do 2 let od doručení
výzvy, vyzve jej vlastník pozemní komunikace opakovaně.
(6) Vlastník pozemní komunikace je oprávněn z částky získané z prodeje uhradit
náklady podle odstavců 2 a 3, nese-li tyto náklady provozovatel silničního vozidla.
Částka zbývající po odečtení těchto nákladů přechází do vlastnictví vlastníka pozemní
komunikace, pokud si ji provozovatel silničního vozidla do 1 roku od doručení opakované
výzvy nevyzvedl nebo nesdělil údaje nezbytné k jejímu předání.
(7) Oznámení podle odstavce 1 a výzvu podle odstavce 5 doručuje vlastník
pozemní komunikace do vlastních rukou. Za tímto účelem je oprávněn vyžádat si poskytnutí
údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel.
Nepodaří-li se doručit do vlastních rukou nebo nepodaří-li se zjistit provozovatele
silničního vozidla, doručování do vlastních rukou lze nahradit zveřejněním výzvy
nebo oznámení na úřední desce obce, v jejímž územním obvodu se nachází pozemní komunikace,
ze které bylo vozidlo odstraněno, popřípadě také jiným způsobem v místě obvyklým.
Lhůty se v takovém případě počítají ode dne zveřejnění na úřední desce.
(8) Předá-li vlastník pozemní komunikace silniční vozidlo provozovateli zařízení
ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností,
oznámí to do 10 dnů ode dne předání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
v jehož správním obvodu bylo silniční vozidlo ponecháno, za účelem zápisu zániku
vozidla v registru silničních vozidel.
§ 19c
Odstranění vraku vlastníkem pozemní komunikace nebo obcí
(1) Silniční správní úřad uloží provozovateli vraku
a) na návrh vlastníka pozemní komunikace povinnost vrak odstavený na
dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit
a odstavit mimo takovou pozemní komunikaci,
b) na návrh vlastníka pozemní komunikace, ze které byl vrak odstraněn
postupem podle § 19b odst. 1, povinnost vrak vyzvednout z místa, kde je odstaven,
a odstavit jej mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou
komunikaci,
c) na návrh obce, na jejímž území se nachází veřejně přístupná účelová
komunikace, povinnost vrak odstavený na této veřejně přístupné účelové komunikaci
odstranit a odstavit mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou
účelovou komunikaci.
(2) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla pravomocně uložena povinnost
podle odstavce 1, zajistí navrhovatel podle odstavce 1 předání vraku na náklady jeho
provozovatele provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle
zákona o výrobcích s ukončenou životností. Ustanovení § 19b odst. 8 se užije obdobně.
(3) Provádí-li silniční správní úřad v řízení podle odstavce 1 ohledání vozidla,
vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze provozovateli vozidla. Není-li silničnímu
správnímu úřadu provozovatel vozidla znám a účelem tohoto ohledání je zjištění jeho
totožnosti, oznámí se usnesení vylepením na vozidle nejméně 5 dní před provedením
ohledání vozidla a současně vyvěšením na úřední desce.
(4) Při ohledání vozidla v řízení podle odstavce 1 lze otevřít uzamčené vozidlo
i v nepřítomnosti jeho provozovatele. Došlo-li k otevření uzamčeného vozidla v nepřítomnosti
jeho provozovatele, zajistí silniční správní úřad uzamčení vozidla.
§ 19d
Odstranění silničního vozidla z pozemní komunikace
(1) Vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace
i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je
oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst.
2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné
účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno
na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní
komunikaci.
(2) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1
doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna
vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém
případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob
jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel;
to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.
(3) Pro účely doručování výzvy podle odstavce 1 a oznámení podle odstavce
2 se použije § 19b odst. 7 obdobně.
(4) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení
oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní
komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila
výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě.
Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky
nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout,
nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout.
Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce
1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se
použijí přiměřeně.
(5) Pro účely postupu podle odstavce 1 je osoba, která je oprávněna učinit
výzvu podle odstavce 1 a která má důvodné podezření, že je silniční vozidlo na pozemní
komunikaci odstaveno v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h), oprávněna vyžádat si poskytnutí
údajů rozhodných pro ověření tohoto podezření a údajů o provozovateli silničního
vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nemůže-li tato osoba opatřit údaje
o vozidle potřebné k postupu podle věty první, provede na její žádost silniční správní
úřad ohledání vozidla. O konání ohledání zveřejní silniční správní úřad informaci
nejméně 5 dní předem vylepením na vozidle a současně vyvěšením na úřední desce. V
rámci ohledání vozidla lze otevřít uzamčené vozidlo; v takovém případě zajistí silniční
správní úřad jeho uzamčení. Náklady na ohledání a uzamčení vozidla nese osoba, která
požádala o ohledání vozidla; bylo-li vozidlo odstaveno na pozemní komunikaci v rozporu
s § 19 odst. 2 písm. h), nahradí tyto náklady osobě, která požádala o ohledání vozidla,
provozovatel vozidla. O výsledku ohledání vozidla informuje silniční správní úřad
osobu, která požádala o ohledání vozidla.
§ 19e
Odstranění zaniklého silničního vozidla z pozemní komunikace
Je-li v registru vozidel zapsán zánik silničního vozidla, ustanovení § 19b
až 19d se použijí namísto provozovatele vozidla vůči jeho vlastníkovi.
Zpoplatnění obecného užívání a druhy zpoplatnění
§ 20
(1) Užívání pozemní komunikace, kterou určí prováděcí právní předpis a
která je označena dopravní značkou označující zpoplatnění11a), stanoveným druhem
motorového vozidla, podléhá zpoplatnění (dále jen "zpoplatněná pozemní komunikace").
(2) Zpoplatnění se stanoví podle
a) typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci
(dále jen "mýtné"), nebo
b) časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace (dále jen
"časový poplatek").
(3) Za užití zpoplatněné pozemní komunikace stanoveným druhem motorového
vozidla nelze uložit současně časový poplatek a mýtné.
(4) Peněžní prostředky získané ze zpoplatnění jsou příjmem Státního fondu
dopravní infrastruktury.
§ 20a
Osvobození od zpoplatnění
(1) Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním
motorovým vozidlem
a) vybaveným zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního
předpisu11b), pokud se jedná o vozidlo
1. Vězeňské služby České republiky,
2. poskytovatele zdravotnické záchranné služby, přepravy pacientů
neodkladné péče a zdravotnické dopravní služby,
3. složky integrovaného záchranného systému11c) neuvedené v bodech
1 a 2,
b) Ministerstva vnitra používaným Policií České republiky a opatřeným
nápisem "POLICIE" nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu na základě vzájemnosti,
c) ozbrojených sil České republiky11d), včetně vozidel používaných
Vojenskou policií a opatřených nápisem "VOJENSKÁ POLICIE" a vozidel ozbrojených sil
jiného státu na základě vzájemnosti,
d) celních orgánů opatřeným nápisem "CELNÍ SPRÁVA"11e),
e) hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů opatřených
nápisem "HASIČI",
f) obecní nebo městské policie opatřené nápisem „OBECNÍ POLICIE“ nebo
„MĚSTSKÁ POLICIE“25),
g) Vězeňské služby České republiky se zvláštním barevným provedením
a označením podle zvláštního právního předpisu26),
h) přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou podle
zvláštního právního předpisu11f) držiteli průkazu ZTP, nebo průkazu ZTP/P, pokud
provozovatelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí
blízká11g),
i) přepravujícím nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění
zhoubným nádorem nebo hemoblastosou,
j) Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační
služby,
k) provozovaným domovem pro osoby se zdravotním postižením29), slouží-li
k přepravě osob se zdravotním postižením,
l) při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva11c),
m) Správy státních hmotných rezerv zařazeným do státních hmotných rezerv
podle zvláštního právního předpisu11h),
n) správce zpoplatněné pozemní komunikace.
o) používajícím jako palivo elektrickou energii nebo vodík
1. výlučně,
nebo
2. v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO
2
v kombinovaném provozu
nejvýše 50 g/km,p) vybaveným zvláštní registrační značkou pro historická vozidla, kterým
byl vystaven průkaz historického vozidla.
(2) Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky zpoplatněnou
komunikaci, je možné užít tuto komunikaci bez zpoplatnění.
Časový poplatek
§ 21
(1) Zpoplatněnou pozemní komunikaci lze užít silničním motorovým vozidlem
nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny (dále
jen "vozidlo v systému časového zpoplatnění"), pouze pokud
a) byl pro dobu užívání pozemní komunikace vozidlem uhrazen časový
poplatek, nebo
b) je vozidlo osvobozeno od zpoplatnění a, jde-li o vozidlo podle §
20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o), osvobození vozidla od zpoplatnění
bylo oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
(2) Časový poplatek lze uhradit na 1 rok, na 30 dnů nebo na 10 dnů.
Počátek období, na které se hradí časový poplatek,
a) nesmí předcházet okamžiku provedení úhrady a
b) musí následovat nejpozději 3 měsíce po provedení úhrady.
(3) Výši časových poplatků stanoví prováděcí právní předpis. Výše časového
poplatku na 1 rok však nesmí překročit 1 500 Kč, výše časového poplatku na 30 dnů
nesmí překročit 600 Kč a výše časového poplatku na 10 dnů nesmí překročit 400 Kč.
Jde-li o vozidlo poháněné zemním plynem nebo biometanem, nesmí výše časového poplatku
na 1 rok překročit 1 000 Kč, výše časového poplatku na 30 dnů nesmí překročit 300
Kč a výše časového poplatku na 10 dnů nesmí překročit 200 Kč.
§ 21a
Úhrada časového poplatku
(1) Výběr časového poplatku zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.
Státní fond dopravní infrastruktury může veřejnoprávní smlouvou pověřit výběrem časového
poplatku a činnostmi podle odstavců 4 a 5 třetí osobu.
(2) Časový poplatek se hradí
a) v hotovosti na místech určených Státním fondem dopravní infrastruktury
nebo osobou pověřenou výběrem časového poplatku podle odstavce 1, nebo
b) bezhotovostním převodem z účtu vedeného poskytovatelem platebních
služeb na příslušný účet Státního fondu dopravní infrastruktury nebo osoby pověřené
výběrem časového poplatku podle odstavce 1.
(3) Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup místa určená k úhradě časového poplatku v hotovosti podle odstavce 2 písm.
a) a čísla účtů a podmínky, které je nutné dodržet při úhradě časového poplatku bezhotovostním
převodem podle odstavce 2 písm. b).
(4) Na základě úhrady časového poplatku se v evidenci vozidel v systému
časového zpoplatnění zaznamenají
a) státní poznávací značka vozidla,
b) údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno,
c) počátek a konec období, na které je časový poplatek uhrazen,
d) údaj o tom, zda je vozidlo poháněno zemním plynem nebo biometanem,
e) datum a čas provedení úhrady a
f) adresa elektronické pošty nebo telefonní číslo, byly-li sděleny.
(5) O úhradě časového poplatku se z evidence vozidel v systému časového zpoplatnění
vystaví potvrzení, které se předá osobě, která úhradu provedla.
(6) Způsob zaznamenání údajů o provedení úhrady časového poplatku v evidenci
vozidel v systému časového zpoplatnění a náležitosti a způsob předání potvrzení o
úhradě časového poplatku osobě, která úhradu provedla, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21b
Zaznamenávání osvobození vozidel od časového zpoplatnění
(1) Na základě oznámení provozovatele vozidla v systému časového zpoplatnění
provede Státní fond dopravní infrastruktury záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění
podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o) v evidenci vozidel v systému
časového zpoplatnění. Oznámení a záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění se neprovádí
u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. b), jde-li o vozidlo
ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu, u vozidla osvobozeného od zpoplatnění
podle § 20a odst. 1 písm. c), má-li přidělenu vojenskou poznávací značku, nebo u
vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o), má-li přidělenu
registrační značku elektrického vozidla.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) státní poznávací značku vozidla,
b) údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno,
c) vymezení důvodu pro osvobození vozidla,
d) údaje o provozovateli vozidla, kterými jsou jeho
1. jméno, popřípadě
jména, a příjmení, obchodní firma nebo název,
2. datum narození nebo, jde-li o právnickou
nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo,
3. adresa bydliště nebo
sídla provozovatele vozidla, není-li vozidlo registrováno v České republice, a
e) úředně ověřený podpis provozovatele vozidla.
(3) K oznámení podle odstavce 1 se přikládá
a) kopie osvědčení o registraci silničního vozidla, technického průkazu
silničního vozidla nebo osvědčení o shodě dokládající naplnění důvodu pro osvobození,
jde-li o osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o) a není-li
vozidlo registrováno v České republice, a
b) plná moc udělená provozovatelem vozidla opatřená jeho úředně ověřeným
podpisem, je-li provozovatel vozidla zastoupen na základě plné moci.
(4) Neobsahuje-li oznámení náležitosti podle odstavce 2 nebo přílohy podle
odstavce 3, nahlíží se na něj, jako by nebylo učiněno; Státní fond dopravní infrastruktury
o tom neprodleně uvědomí provozovatele vozidla včetně uvedení důvodu.
(5) Pominou-li důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, je provozovatel
vozidla v systému časového zpoplatnění, u něhož je v evidenci vozidel v systému časového
zpoplatnění zaznamenáno osvobození vozidla od zpoplatnění, povinen to oznámit nejpozději
do 10 pracovních dnů Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který bez zbytečného
odkladu záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění v evidenci vozidel v systému časového
zpoplatnění vymaže; oznámení musí obsahovat úředně ověřený podpis provozovatele vozidla.
(6) Podává-li se oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění nebo oznámení
o pominutí důvodů pro osvobození vozidla od zpoplatnění elektronicky, musí být podány
na elektronickém formuláři, který Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(7) Úředně ověřený podpis podle odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. b)
nebo odstavce 5 se nevyžaduje, byl-li předmětný úkon podepsán způsobem, se kterým
zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu39).
§ 21c
Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění
(1) Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění obsahuje údaje o
a) vozidlech, pro která byl uhrazen časový poplatek, vymezené v § 21a
odst. 4,
b) vozidlech v systému časového zpoplatnění, u nichž bylo oznámeno osvobození
vozidla od zpoplatnění, vymezené v § 21b odst. 2 písm. a) až d),
c) tom, zda jsou vozidla zaevidována do systému elektronického mýtného,
zahrnující státní poznávací značku vozidla a údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno,
a
d) počtu vozidel v systému časového zpoplatnění, která užila zpoplatněnou
pozemní komunikaci bez úhrady časového poplatku.
(2) Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je informačním systémem
veřejné správy11m).
(3) Správcem evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je Státní fond
dopravní infrastruktury.
(4) Státní fond dopravní infrastruktury umožní ověřit způsobem umožňujícím
dálkový přístup podle státní poznávací značky vozidla, zda je pro toto vozidlo
1. uhrazen časový poplatek a počátek a konec období, na které je uhrazen,
nebo
2. v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenáno osvobození
vozidla od zpoplatnění.
(5) Státní fond dopravní infrastruktury zajistí dálkový a nepřetržitý přístup
k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění Ministerstvu
vnitra, Policii České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů a orgánům
Celní správy České republiky.
(6) Údaje podle odstavce 1 písm. a) se v evidenci vozidel v systému časového
zpoplatnění uchovávají po dobu 2 let od konce období, pro které byl uhrazen časový
poplatek.
(7) Státní fond dopravní infrastruktury sleduje, zda jsou zpoplatněné pozemní
komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, a využívá údaje obsažené v evidenci
vozidel v systému časového zpoplatnění ke zvýšení efektivity kontroly úhrady časového
poplatku.
Mýtné
§ 22
(1) Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem
nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny (dále
jen "vozidlo v systému elektronického mýtného"), podléhá úhradě mýtného. Mýtné se
ukládá za účelem dosažení návratnosti nákladů
a) vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace,
b) vyvolaných znečištěním ovzduší z provozu vozidel v systému elektronického
mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích a
c) vyvolaných hlukem z provozu vozidel v systému elektronického mýtného
na zpoplatněných pozemních komunikacích.
(2) Výše mýtného se zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného,
jehož součástí je elektronické palubní zařízení, kterým musí být vybaveno vozidlo
v systému elektronického mýtného (dále jen „elektronické zařízení“). Elektronické
zařízení je nepřenositelné a jeho užití je vázáno na konkrétní vozidlo zaevidované
v systému elektronického mýtného. Výše mýtného se stanoví součinem sazby mýtného
a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Sazby mýtného jsou rozlišeny
podle kategorie vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie
pozemní komunikace a
a) emisní třídy vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem
dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b); tato část mýtného se v případě
vozidla, které splňuje nejpřísnější emisní úroveň stanovenou prováděcím právním předpisem,
po dobu, kterou tento předpis stanoví, neukládá, a
b) období dne, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti
nákladů podle odstavce 1 písm. c).
(3) Vláda může nařízením stanovit, že se provozovateli vozidla v systému
elektronického mýtného poskytne za časové období stanovené nařízením vlády sleva
z části mýtného celkově uloženého za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce
1 písm. a), pokud výše této části mýtného uložená v průběhu tohoto časového období
za užití zpoplatněných pozemních komunikací tímto vozidlem převýší částku stanovenou
nařízením vlády. Výše slevy na mýtném může činit nejvýše 13 % z výše části mýtného
uložené podle věty první v případě, pokud by se sleva neposkytla.
(4) U vozidel osvobozených od zpoplatnění podle § 20a se mýtné nehradí.
Vozidlo v systému elektronického mýtného musí být pro účely kontroly vybaveno elektronickým
zařízením, s výjimkou vozidla, které má přidělenu vojenskou poznávací značku, registrační
značku elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značku historického vozidla,
a užití zpoplatněné pozemní komunikace podle § 20a odst. 2.
(5) Výši sazeb mýtného a rozlišení sazeb mýtného podle kritérií uvedených
v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Při stanovení sazeb mýtného nesmí celkový výnos z uloženého mýtného
za období kalendářního roku překročit poměrnou část nákladů, jejichž návratnost má
být uložením mýtného dosažena. Náklady vynaloženými na zpoplatněné pozemní komunikace
jsou
a) náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací,
b) náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací,
c) náklady na správu související s provozem zpoplatněných pozemních
komunikací a
d) náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného.
(7) Překročí-li v kalendářním roce celkový příjem z části mýtného uložené
za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a) poměrnou část těchto
nákladů, sazby mýtného se upraví do dvou let od zjištění tohoto překročení tak, aby
celkový výnos z části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle
odstavce 1 písm. a) nepřesáhl výši těchto nákladů.
(8) Strukturu, popis, způsob výpočtu nákladů, jejichž návratnost má být
uložením mýtného dosažena, a způsob stanovení sazeb mýtného stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 22a
Provoz systému elektronického mýtného
(1) Provoz systému elektronického mýtného a výběr mýtného zajišťuje Ministerstvo
dopravy. Ministerstvo dopravy může pověřit provozem systému elektronického mýtného
a výběrem mýtného organizaci zřízenou Ministerstvem dopravy nebo právnickou osobu,
u níž funkci zakladatele vykonává jménem státu Ministerstvo dopravy, (dále jen "provozovatel
systému elektronického mýtného") na základě souhlasu vlády.
(2) Ministerstvo dopravy a provozovatel systému elektronického mýtného
spolupracují při provozování systému a výběru elektronického mýtného s Policií České
republiky. Za tím účelem vytvoří provozovatel systému elektronického mýtného především
na síti dálnic organizační a technické předpoklady pro dohled na bezpečnost a plynulost
silničního provozu, monitorování a vyhodnocování dopravní situace.
(3) Technické podmínky systému elektronického mýtného stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 22b
Evropská služba elektronického mýtného
(1) Evropská služba elektronického mýtného je souborem činností a služeb,
které umožňují snadnou propojitelnost systémů elektronického mýtného v alespoň 4
členských státech Evropské unie a nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací
silničním vozidlem ve všech systémech elektronického mýtného v těchto státech při
využití jediného elektronického zařízení bez nutnosti přizpůsobovat jeho nastavení
jednotlivým systémům elektronického mýtného a za podmínky souhrnné úhrady mýtného
osobě, která poskytuje evropskou službu elektronického mýtného a elektronické zařízení
vydala.
(2) Poskytovat evropskou službu elektronického mýtného může právnická osoba,
která je usazena v České republice a bylo jí k této činnosti uděleno Ministerstvem
dopravy oprávnění, nebo právnická osoba, které bylo toto oprávnění uděleno příslušným
orgánem jiného členského státu Evropské unie (dále jen „poskytovatel evropského mýtného“).
Hodlá-li poskytovatel evropského mýtného poskytovat evropskou službu elektronického
mýtného v České republice, musí k tomu mít uzavřenu smlouvu o poskytování evropské
služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného.
(3) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného hradí mýtné za
užití zpoplatněné pozemní komunikace vozidlem v systému elektronického mýtného, pokud
má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s poskytovatelem
evropského mýtného, tomuto poskytovateli.
nadpis vypuštěn
§ 22c
Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného
(1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen
a) určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému
elektronického mýtného, a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky
podle § 22g odst. 1 poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické
zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční,
b) vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického
mýtného (dále jen „evidence údajů o mýtném“),
c) zajistit bezplatné poskytnutí elektronického zařízení každému
provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě11l),
která o to požádá, pokud nebylo elektronické zařízení poskytnuto poskytovatelem evropského
mýtného,
d) zajistit výběr mýtného od provozovatele vozidla v systému elektronického
mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l), nejedná-li se o případ podle písmene e),
e) zajistit výběr souhrnného mýtného, jež vzniklo užitím zpoplatněných
pozemních komunikací vozidly v systému elektronického mýtného, ohledně kterých uzavřeli
provozovatelé těchto vozidel smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle §
22b odst. 3, s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako
zablokované, a to na základě výkazu o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného
předkládá provozovateli systému elektronického mýtného, ve lhůtách a podle podmínek
stanovených ve smlouvě podle písmene g),
f) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup prohlášení o systému
elektronického mýtného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), v němž
stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím provozovaného systému
elektronického mýtného,
g) uzavřít s poskytovatelem evropského mýtného smlouvu o poskytování
evropské služby elektronického mýtného v rámci systému elektronického mýtného, splnil-li
poskytovatel evropského mýtného podmínky uvedené v prohlášení podle písmene f) a
platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu,
h) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech poskytovatelů
evropského mýtného, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene g), a průběžně jej
aktualizovat, a
i) vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se
k provozování systému elektronického mýtného a peněžní prostředky z veřejných rozpočtů
poskytnuté k provozování tohoto systému vést samostatně a nepoužívat je na financování
jiných činností.
(2) Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy
podle zvláštního zákona11m), jehož správcem je provozovatel systému elektronického
mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o
a) provozovatelích vozidel v systému elektronického mýtného a jejich
vlastnících, není-li vlastník provozovatelem, a o poskytovatelích evropského mýtného,
b) vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,
c) čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného,
d) používaných elektronických zařízeních, která byla zaevidována
do systému elektronického mýtného,
e) vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a
o jimi ujetých kilometrech,
f) dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému
elektronického mýtného, stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů o mýtném
zpracovává údaje způsobem stanoveným zvláštním zákonem11m). Provozovatel systému
elektronického mýtného poskytuje údaje z evidence údajů o mýtném na základě písemné
žádosti správcům pozemních komunikací, silničním správním úřadům, Policii České republiky,
Bezpečnostní informační službě, Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném
pro výkon působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních informací.
Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje pro účely sledování a kontroly,
zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, Státnímu
fondu dopravní infrastruktury způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje podle odstavce
2 písm. b).
(4) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat
a) od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo
od jím zmocněné osoby11l) s výjimkou vozidla v systému elektronického mýtného, jehož
užití na zpoplatněné pozemní komunikaci zpoplatnění nepodléhá, a s výjimkou vozidla,
pro které poskytuje službu elektronického mýtného poskytovatel evropského mýtného,
1. úhradu mýtného,
2. složení kauce a
b) od poskytovatele evropského mýtného úhradu souhrnného mýtného
v případech podle odstavce 1 písm. e).
(5) Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno nepoškozené
provozovateli systému elektronického mýtného. Po převzetí nepoškozeného elektronického
zařízení vrátí provozovatel systému elektronického mýtného kauci v plné výši provozovateli
vozidla nebo jiné zmocněné osobě11l).
(6) Kauce a finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na
zaevidovaném elektronickém zařízení propadnou, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického
zařízení ode dne jeho převzetí nebo ode dne proběhnutí poslední mýtné transakce po
dobu delší než 1 rok žádná mýtná transakce a elektronické zařízení nebylo do této
doby vráceno provozovateli systému elektronického mýtného. Provozovatel systému elektronického
mýtného v takovém případě elektronické zařízení a příslušné vozidlo odebere z evidence
údajů o mýtném. Kauce propadne rovněž tehdy, bylo-li zaevidované elektronické zařízení
vráceno provozovateli systému elektronického mýtného poškozené. Propadlé kauce a
propadlé finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaných elektronických
zařízeních jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.
(7) Výši kauce stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22d
Oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného
(1) Ministerstvo dopravy udělí právnické osobě na základě písemné
žádosti oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, pokud
a) je usazena v České republice,
b) má udělenu certifikaci systému řízení jakosti podle evropské technické
normy31),
c) vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k poskytování
evropské služby elektronického mýtného,
d) jí používané prvky systému elektronického mýtného jsou vyrobeny
v souladu s požadavky podle § 22g odst. 1,
e) splňuje podmínky odborné způsobilosti pro poskytování evropské
služby elektronického mýtného,
f) splňuje podmínky finanční způsobilosti pro poskytování evropské
služby elektronického mýtného,
g) má zpracován plán řízení rizik, který obsahuje postupy a opatření
k zajištění úrovně jím poskytovaných služeb, a
h) má dobrou pověst.
(2) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického
mýtného je odborně způsobilý, pokud alespoň 1 člen statutárního orgánu je absolventem
magisterského studijního programu v oblasti technických věd nebo ekonomie a má alespoň
3 roky praxe v oblasti správy nebo poskytování elektronického mýtného, služeb informační
společnosti, služeb elektronických komunikací nebo služeb institucí elektronických
peněz.
(3) Finanční způsobilostí pro poskytování evropské služby elektronického
mýtného se rozumí schopnost žadatele o udělení oprávnění k poskytování evropské služby
elektronického mýtného finančně zabezpečit řádné a nepřetržité poskytování evropské
služby elektronického mýtného v členských státech Evropské unie. Finanční způsobilost
se prokazuje účetní závěrkou za předcházející rok ověřenou auditorem, popřípadě poslední
účetní závěrkou ověřenou auditorem, a dokladem o uzavření pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním evropské služby elektronického mýtného.
(4) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického
mýtného není finančně způsobilý, pokud bylo rozhodnuto o zrušení s likvidací nebo
bylo rozhodnuto o úpadku32), nebo jestliže má nedoplatky na daních, pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále nebo
na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále.
(5) Poskytovatel evropského mýtného má dobrou pověst, pokud členové statutárního
orgánu jsou bezúhonní. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,
kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu
odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková
podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož
skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by
nebyl odsouzen.
(6) Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku dobré pověsti podle
odstavce 1 písm. h), si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu33)
výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů
a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(7) Podmínky udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického
mýtného je poskytovatel evropského mýtného povinen plnit po celou dobu platnosti
tohoto oprávnění. Ministerstvo dopravy každý rok ověří plnění podmínek podle odstavce
1 písm. b) a f) až h).
(8) Náležitosti plánu pro řízení rizik stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22e
Povinnosti poskytovatele evropského mýtného
(1) Poskytovatel evropského mýtného podle § 22d
odst. 1 je povinen
a) do 1 měsíce od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického
mýtného uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o plánovaném rozsahu
pokrytí systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a každoročně
je aktualizovat,
b) do 3 let od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického
mýtného uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli
všech systémů elektronického mýtného alespoň ve 4 členských státech Evropské unie,
které jsou součástí evropské služby elektronického mýtného; v každém z těchto členských
států Evropské unie musí smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného
uzavřít s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření
první z nich,
c) zajistit nepřetržité poskytování evropské služby elektronického
mýtného ve všech systémech elektronického mýtného podle písmene b),
d) uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup své smluvní podmínky
a údaje o rozsahu pokrytí systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské
unie jím poskytovanou službou elektronického mýtného a průběžně je aktualizovat,
e) zajistit poskytnutí elektronického zařízení, které umožní poskytnutí
evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného,
s jejichž provozovateli uzavřel smlouvu o poskytování evropské služby elektronického
mýtného, každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou
službu elektronického mýtného, a
f) postupovat v souladu s plánem pro řízení rizik a nechat jej nejméně
každé 2 roky přezkoumat a aktualizovat.
(2) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování
evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného,
je povinen
a) při uzavírání smlouvy o poskytování evropské služby elektronického
mýtného informovat provozovatele vozidla o způsobech úhrady mýtného a o zpracování
osobních údajů a jeho právech s tím souvisejících,
b) zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli
vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného,
c) vést v rozsahu a způsobem stanoveným touto smlouvou evidenci zablokovaných
a nefunkčních elektronických zařízení, která vydal, a poskytnout provozovateli systému
elektronického mýtného údaje o vozidle, pro které bylo zablokované elektronické zařízení
vydáno, a o jeho provozovateli a
d) neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy
poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, o neuhrazení mýtného podle podmínek
uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a stanovit
mu přiměřenou lhůtu k úhradě mýtného.
(3) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování
evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného,
nesmí odepřít uzavření smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného
s provozovatelem vozidla z důvodu jeho státní příslušnosti, státu pobytu nebo státu
registrace vozidla.
§ 22f
Odnětí oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného
Ministerstvo dopravy může odejmout jím udělené oprávnění k poskytování
evropské služby elektronického mýtného, pokud poskytovatel evropského mýtného
a) přestal splňovat některou z podmínek udělení oprávnění uvedených
v § 22d odst. 1,
b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil některou z povinností poskytovatele
evropského mýtného uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie41), nebo
c) neplní některou z povinností uvedených v § 22e; k nesplnění povinnosti
uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli
všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první takové smlouvy v
členském státě Evropské unie se nepřihlíží, bylo-li způsobeno neposkytnutím součinnosti
provozovatelem systému elektronického mýtného.
§ 22g
(1) Provozovatel systému elektronického mýtného a poskytovatel evropského
mýtného jsou povinni při poskytování evropské služby elektronického mýtného užívat
pouze takové prvky systému elektronického mýtného, které
a) splňují technické požadavky stanovené přímo použitelným předpisem
Evropské unie42),
b) byly podrobeny posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41) a
c) jsou opatřeny prohlášením o shodě a prohlášením o vhodnosti pro
použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41).
(2) Je-li prvek systému elektronického mýtného opatřen označením CE podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie34), má se za to, že předmětný prvek splňuje
požadavky podle odstavce 1.
(3) Činnosti posuzování shody nebo posuzování vhodnosti pro použití,
které přímo použitelný předpis Evropské unie41) vyhrazuje oznámenému subjektu, může
vykonávat pouze
a) právnická osoba, které k tomu bylo uděleno oprávnění Úřadem pro
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nebo
b) oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného
členského státu Evropské unie.
(4) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví udělí
oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu na žádost žadateli, který splňuje
požadavky kladené na oznámený subjekt přímo použitelným předpisem Evropské unie42).
Splňuje-li žadatel kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami43), předpokládá
se, že splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt v rozsahu, v němž se harmonizované
normy na tyto požadavky vztahují. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti oznámeného
subjektu do 3 měsíců ode dne jejího podání.
(5) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí
Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie osobu, které udělil oprávnění
k výkonu činnosti oznámeného subjektu.
(6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
kontroluje, zda oznámené subjekty splňují požadavky kladené na ně přímo použitelným
předpisem Evropské unie42) a provádí posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41). Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu
odejme, pokud oznámený subjekt
a) o to požádá,
b) přestal splňovat požadavky kladené na něj přímo použitelným předpisem
Evropské unie42), nebo
c) provádí posouzení shody nebo posouzení vhodnosti pro použití v rozporu
s přímo použitelným předpisem Evropské unie41).
(7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí
Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie odejmutí oprávnění k výkonu
činnosti oznámeného subjektu.
(8) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že prvek
systému elektronického mýtného používaný nebo určený k použití při poskytování evropské
služby elektronického mýtného není v souladu s požadavky podle odstavce 1 nebo brání
propojitelnosti systému elektronického mýtného v rámci evropské služby elektronického
mýtného, uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu35).
(9) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen v případě změny
systému elektronického mýtného, která vyžaduje úpravu prvku systému elektronického
mýtného, zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované prohlášení
o systému elektronického mýtného, v němž budou stanoveny nové požadavky na prvky
systému elektronického mýtného a postup opětovného posouzení jejich shody a vhodnosti
pro použití. Prohlášení provozovatel systému elektronického mýtného zveřejní v takovém
předstihu, aby opětovné posouzení shody a vhodnosti pro použití bylo možné dokončit
alespoň 1 měsíc před zavedením změny systému elektronického mýtného.
§ 22h
(1) V případě sporů týkajících se uzavření smlouvy podle § 22c odst. 1
písm. g), jejího obsahu nebo ohledně práv a povinností po jejím uzavření, se mohou
provozovatel systému elektronického mýtného nebo poskytovatel evropského mýtného
písemně obrátit na Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře s žádostí o vyjádření
se k předmětu sporu.
(2) Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře do 1 měsíce od obdržení
žádosti podle odstavce 1 sdělí provozovateli systému elektronického mýtného a příslušnému
poskytovateli evropského mýtného, zda má veškeré potřebné informace a podklady nezbytné
pro posouzení sporu a v případě potřeby si od nich vyžádá předložení doplňující informace
nebo podkladu v přiměřené lhůtě. Provozovatel systému elektronického mýtného nebo
příslušný poskytovatel evropského mýtného je povinen žádosti o předložení doplňujících
informací nebo podkladů ve stanovené lhůtě vyhovět.
(3) Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře vydá nejpozději do 6 měsíců
od obdržení žádosti podle odstavce 1 vyjádření, v němž zejména posoudí, zda jsou
smluvní podmínky nediskriminační, vyvážené a v souladu s požadavky stanovenými právními
předpisy.
(4) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) identifikační údaje provozovatele systému elektronického mýtného,
b) druh technologie využívané systémem elektronického mýtného,
c) údaje potřebné pro stanovení výše sazeb mýtného,
d) prohlášení o systému elektronického mýtného,
e) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, s nímž má
provozovatel systému elektronického mýtného uzavřenu smlouvu o poskytování evropské
služby elektronického mýtného,
f) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, kterému Ministerstvo
dopravy udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, a
g) výsledky přezkumu plánu pro řízení rizik podle § 22e odst. 1 písm.
f).
(5) Každou změnu údajů podle odstavce 4 Ministerstvo dopravy neprodleně
zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Povinnosti provozovatele a řidiče vozidla v systému elektronického mýtného
§ 22i
(1) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je před
užitím zpoplatněné pozemní komunikace povinen
a) provozovateli systému elektronického mýtného nebo poskytovateli
evropského mýtného, pokud s ním má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby
elektronického mýtného, poskytnout údaje potřebné k zaevidování jím provozovaného
vozidla do systému elektronického mýtného a nahlásit mu bez zbytečného odkladu změnu
těchto údajů,
b) zajistit instalování zaevidovaného elektronického zařízení do
vozidla v systému elektronického mýtného,
c) poučit řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s
elektronickým zařízením a jeho užíváním.
(2) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je povinen
zajistit úhradu mýtného podle podmínek sjednaných s provozovatelem systému elektronického
mýtného, nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm.
b).
(3) Provozovatel vozidla nesmí
a) použít zaevidované elektronické zařízení do jiného vozidla v systému
elektronického mýtného,
b) přikázat, dovolit, ani svěřit řízení vozidla v systému elektronického
mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo není zaevidováno a
vybaveno elektronickým zařízením vozidla.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění evidence v systému
elektronického mýtného, způsob nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání,
způsob úhrady mýtného a způsob prokázání úhrady mýtného.
(5) Podrobnosti podmínek úhrady mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci
v systému elektronického mýtného mohou být stanoveny ve smluvních podmínkách provozovatele
systému elektronického mýtného.
§ 22j
(1) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného je povinen
a) před užitím zpoplatněné pozemní komunikace zajistit zaevidování
vozidla v systému elektronického mýtného, nejedná-li se o vozidlo, ohledně kterého
byla uzavřena smlouva s poskytovatelem evropského mýtného, a zajistit instalaci elektronického
zařízení do zaevidovaného vozidla v systému elektronického mýtného, nebyly-li tyto
povinnosti splněny provozovatelem vozidla podle § 22i odst. 1 písm. a) a b), a zadat
do elektronického zařízení údaje umožňující správné stanovení mýtného,
b) po celou dobu jízdy po zpoplatněné pozemní komunikaci udržovat
elektronické zařízení v provozu,
c) nakládat s elektronickým zařízením pouze způsobem stanoveným prováděcím
právním předpisem,
d) uhradit mýtné provozovateli systému elektronického mýtného, nebylo-li
uhrazeno provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného, nebo nehradí-li
mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b),
e) na výzvu policisty nebo celníka umožnit kontrolu úhrady mýtného,
nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b), a
funkčnosti elektronického zařízení.
(2) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného nesmí řídit vozidlo
v systému elektronického mýtného po zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo
není v systému elektronického mýtného zaevidováno a vybaveno příslušným elektronickým
zařízením.
(3) Druhy údajů, které jsou potřebné k zadání do elektronického zařízení
a které umožňují stanovení mýtného, a podmínky užívání elektronického zařízení stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 22k
Není-li dlužné mýtné uhrazeno ani na základě výzvy provozovatele systému
elektronického mýtného, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel
systému elektronického mýtného oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení
úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
§ 23
(1) Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení
obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky
užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy12)
a) k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou,
nejvýše však na dobu 24 hodin,
b) k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu
potřebnou k provedení celního řízení,
c) k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo
fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu,12a) která
má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání silničního motorového
vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti
ve vymezené oblasti obce nebo k stání silničních motorových vozidel stanovených v
nařízení obce,,
nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V nařízení obce stanoví obec způsob
placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího zaplacení.
(2) Místní komunikace nebo jejich určené úseky podle odstavce 1 musí být
označeny příslušnou dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu.2)
(3) V nařízení obec může vymezit oblasti obce, ve kterých nelze místní
komunikace nebo jejich určené úseky užít k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a)
až c).
(4) Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení obce
vymezit oblasti obce s časovým a druhovým omezením zásobování. V nařízení obce stanoví
obec druhy a kategorie silničních vozidel, časové vymezení a činnosti, které jsou
předmětem omezení.
§ 24
Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami
(1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných
účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena
objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku
uzavírky nebo objížďky.
(2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad
na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný silniční
správní úřad žádost projedná
a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem
pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka,
b) s obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo
nařízena objížďka,
c) s provozovatelem dráhy,13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je
umístěna dráha,
d) s Policií České republiky, má-li objízdná trasa vést po silnici,
místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci.
(3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů,
přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu je nejdelší
část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v těchto případech dotčenými správními
úřady.
(4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka
byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena
a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem.
Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění
může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný
účinek.
(5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí
a) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,
b) příslušným poskytovatelům zdravotnické záchranné služby,
c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci,
na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci
známi,
d) všem silničním správním úřadům, které povolují přepravy zvlášť těžkých
nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto
druhu přepravy,
e) Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice, v ostatních případech Policii
České republiky,
f) provozovateli systému elektronického mýtného, jde-li o zpoplatněné
pozemní komunikace.
(6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné
účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz
převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních
komunikací nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví
v podmínkách rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírku
a objížďku.
(7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení
zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav
po dobu trvání uzavírky a objížďky.
(8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody,
zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace neprodleně
uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její vlastník nebo správce, je-li
výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. V případě havárie
inženýrské sítě nebo jiného vedení je povinen příslušnou část pozemní komunikace
neprodleně uzavřít a alespoň provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo
tohoto vedení a věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci,
je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Tím není
dotčeno ustanovení § 36 odst. 6. Vlastník pozemní komunikace nebo správce, je-li
výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, oznámí uzavření
a označení její části správnímu úřadu příslušnému ke stanovení místní a přechodné
úpravy provozu na pozemních komunikacích neprodleně poté, co uzavření a označení
provedl nebo se o něm dozvěděl.
(9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a
o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.
§ 24a
Omezení vjezdu některých vozidel
(1) Tranzitní nákladní dopravu prováděnou nákladním vozidlem nebo jízdní
soupravou, jejichž největší povolená hmotnost činí 12 tun a více, lze na silnici
II. a III. třídy zakázat nebo omezit stanovením místní úpravy provozu na pozemních
komunikacích podle zvláštního právního předpisu2), jen je-li možné využít jinou vhodnou
trasu včetně trasy vedoucí po pozemní komunikaci podléhající zpoplatnění.
(2) Za tranzitní nákladní dopravu se nepovažuje užití pozemní komunikace
a) nezbytné pro dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy
vozidla, sídla, provozovny nebo bydliště dopravce nebo bydliště řidiče,
b) složkami integrovaného záchranného systému,
c) nezbytné pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky a ozbrojených
sil jiného státu.
§ 24b
Rozšíření obecného užívání
(1) Při splnění podmínek zajišťujících bezpečnost a plynulost silničního
provozu a ochranu stavu pozemní komunikace lze na určených dálnicích, silnicích nebo
místních komunikacích užít vozidlo, jehož
a) výška, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav,
kola nebo skupiny kol překračuje hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu, jde-li
o vnitrostátní silniční dopravu, nebo
b) výška, šířka, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny
náprav, kola nebo skupiny kol překračuje hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu,
jde-li o vnitrostátní přepravu dřeva, o využití pracovních strojů samojízdných pro
zemědělské práce nebo pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací anebo o vnitrostátní
přepravu pracovních strojů využívaných pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací
nebo vnitrostátní jízdu s přepravou těchto pracovních strojů související.
(2) Pozemní komunikace podle odstavce 1 nebo jejich úseky určí Ministerstvo
dopravy opatřením obecné povahy. V opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy dále
a) vymezí kategorie nebo podkategorie vozidel a přepravy, při nichž
lze tato vozidla užít podle odstavce 1,
b) stanoví, které z hodnot podle odstavce 1 mohou být překročeny, největší
povolenou míru jejich překročení a další podmínky zajištující bezpečnost a plynulost
silničního provozu a ochranu stavu pozemní komunikace, při jejichž splnění lze užít
vozidlo podle odstavce 1, například označení vozidla, doprovod vozidla nebo omezení
rychlosti vozidla, a
c) stanoví dobu jeho platnosti, která nepřesáhne 5 let.
(3) Dotčenými orgány při vydávání opatření obecné povahy jsou
a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnici,
b) Policie České republiky, jde-li o silnici nebo místní komunikaci,
a
c) krajský úřad, jde-li o silnici nebo místní komunikaci v jeho správním
obvodu.
(4) Návrh opatření obecné povahy projedná Ministerstvo dopravy s dotčenými
orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu, má se za
to, že s návrhem souhlasí.
(5) Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní Ministerstvo dopravy
pouze na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů, jejichž správních
obvodů se opatření obecné povahy týká. Po nabytí účinnosti zveřejní Ministerstvo
dopravy opatření obecné povahy rovněž ve Věstníku dopravy.
(6) Ministerstvo dopravy může prodloužit platnost opatření obecné povahy,
jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Ministerstvo dopravy zruší opatření obecné
povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.
(7) Užít vozidlo podle odstavce 1 lze jen při splnění všech podmínek stanovených
opatřením obecné povahy. Je-li jako podmínka stanoven policejní doprovod, je provozovatel
takto užitého vozidla povinen uhradit náklady s tím spojené Policii České republiky.
(8) Povinnost řídit se místní a přechodnou úpravou provozu není při užití
vozidla podle odstavce 1 dotčena. Užití vozidla podle odstavce 1 nezbavuje uživatele
povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.
§ 25
Zvláštní užívání
(1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem
nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen "zvláštní užívání"), je
třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem
vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost
nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra,
jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Souhlas
vlastníka se zvláštním užíváním podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 a odstavce 6 písm.
d) se nevyžaduje v případě, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu; k návrhu na
zvláštní užívání může vlastník uplatnit námitky, o kterých rozhodne silniční správní
úřad.
(2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání
právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí
stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele
povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.
(3) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí
o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo
fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke zvláštnímu užívání, lze udělit povolení
ke zvláštnímu užívání na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let
ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci.
(4) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na
základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.
(5) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu
užívání pro vozidla Armády České republiky.
(6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je
a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel,
jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) není-li
umožněno opatřením obecné povahy podle § 24b,
b) užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla2) silničními motorovými
vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní právní
předpis2),
c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného
pozemku pro
1. zřizování a provozování zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou
nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci (dále jen „reklamní zařízení“),
2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících
k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení
staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.),
3. provádění stavebních prací,
4. zřizování vyhrazeného parkování,
5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních
a jiných podobných zařízení,
6. audiovizuální tvorbu,
d) umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení
všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech,
e) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných
akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,
f) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly
Armády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami
nebo gumovými obručemi,
g) výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními
stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou technickou způsobilost
podle zvláštního právního předpisu.13a)
(7) Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního
zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li
zřízení a provozování reklamního zařízení splňovat tyto podmínky:
a) nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními zařízeními,
b) nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak
narušovat provoz na pozemní komunikaci,
c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude
vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak zabezpečena
proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení a
d) reklamní zařízení bude sloužit k označení provozovny nacházející
se v souvisle zastavěném území obce podle § 30 odst. 3 ve vzdálenosti do 50 metrů
od reklamního zařízení nebo mimo souvisle zastavěné území obce v silničním ochranném
pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, jedná-li se o reklamní
zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku.
Podmínky stanovené v povolení musí trvat po celou dobu platnosti povolení.
Zánik některé z podmínek je povinen vlastník reklamního zařízení oznámit do 30 dnů
příslušnému silničnímu správnímu úřadu, který povolení odejme.
(8) Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce
1 nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je jejich vlastník povinen
odstranit neprodleně po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li
tak, zajistí odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady
vlastníka věci.
(9) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci umístěné,
zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s výjimkou reklamních zařízení,
zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty
10 dnů ode dne zveřejnění výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka
dotčené pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace
zajišťován prostřednictvím správce. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní
komunikace nebo správce, je-li výkon správy této pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím
správce, vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů
vzniklých odstraněním a likvidací věci.
(10) Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se dozvěděl
o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na dálnici, silnici nebo
místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání
vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení
k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně,
nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního
úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních
dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady
vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno
bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(11) Nemůže-li silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení
zřizovaného nebo provozovaného bez povolení ke zvláštnímu užívání, zveřejní výzvu
k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty
10 dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a
následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka
dotčené pozemní komunikace, na které je reklamní zařízení neoprávněně umístěno, nebo
jejího správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím
správce. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu
na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(12) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které jsou
uvedeny v § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není zvláštním užíváním
dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však předchozí souhlas vlastníka dotčené
komunikace.
(13) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení zvláštního
užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci.
(14) V případě, že je v podmínkách zvláštního užívání podle odstavce 6
písm. a) požadován k zabezpečení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu policejní
doprovod, je osoba, na jejíž žádost bylo povolení vystaveno, povinna uhradit náklady
s tímto spojené Policii České republiky.
(15) Prováděcí předpis stanoví výši náhrad za poskytnutí policejního doprovodu.
Sjízdnost dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice a místní komunikace a její
zabezpečení
§ 26
(1) Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují
bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně
technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
(2) V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice
schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu
stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich
důsledkům.
(3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí
jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které
nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů
a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím.
(4) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace
se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka
a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu
(rozhled, nadmořská výška).
(5) Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit
nebo přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé
námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné
povětrnostní situace a jejich důsledky.
(6) Závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna
ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla
předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému
stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
(7) Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna
ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném
stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
§ 27
(1) Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají
nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického
stavu těchto pozemních komunikací.
(2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen
nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla
závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu
odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou
závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
(3) Vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody,
jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního
úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit,
u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit,
ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
(4) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen
nahradit vlastníkům sousedních nemovitostí škody, které jim vznikly v důsledku stavebního
stavu nebo dopravně technického stavu těchto komunikací; není však povinen nahradit
škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních
komunikacích.
(5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich
malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí,
je vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím
správce, povinen označit podle zvláštního právního předpisu2) nebo prováděcího právního
předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a
vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením.
(6) Je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce,
nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace
správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti
k náhradě škody.
(7) Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování
závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. Obec stanoví nařízením
rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací
a průjezdních úseků silnic.
§ 28
(1) Při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí
nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění
způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu;
nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace nebo správci,
je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, náklady
spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu.
Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující nakládání s nebezpečnými věcmi.14)
(2) Při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí
nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo ohrozit bezpečnost
silničního provozu podle zvláštního předpisu,2) musí ten, kdo poškození způsobil,
tuto skutečnost neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li
výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, a uhradit mu
náklady spojené s odstraněním poškození a s uvedením pozemní komunikace do původního
stavu; může se též s vlastníkem nebo správcem pozemní komunikace dohodnout, že poškození
odstraní sám.
(3) Pokud závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace nelze
neprodleně odstranit, je ten, komu povinnost k odstranění znečištění, popřípadě k
úhradě nákladů na odstranění poškození náleží, povinen místo alespoň provizorním
způsobem neprodleně označit a závadu oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo
správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce.
§ 29
Pevné překážky
(1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice,
místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace mohou být umístěny pouze
dopravní značky a zařízení2) kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří
pevnou překážku.
(2) Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě
povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní
komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech
se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že
nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení
zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.
(3) Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich
vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním
úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník, popřípadě správce dálnice,
silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího
vlastníka.
(4) Tvoří-li pevnou překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo energetického
vedení, pro jehož umístění nebylo vydáno povolení silničního správního úřadu, může
být na jeho umístění vydáno povolení podle odstavce 2 nebo dohodne lhůtu pro jeho
odstranění vlastník dotčené pozemní komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li
k dohodě o lhůtě odstranění, rozhodne soud.
(5) Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15.
§ 29a
(1) Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba vede Centrální evidenci
pozemních komunikací. V Centrální evidenci pozemních komunikací se evidují:
a) informace o pozemních komunikacích,
b) rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních
komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích (§ 24) a
c) rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních
komunikací (§ 25).
(2) Centrální evidence pozemních komunikací je informačním systémem veřejné
správy11m).
(3) Vlastníci pozemních komunikací jsou povinni předávat do Centrální evidence
pozemních komunikací údaje o pozemních komunikacích v rozsahu stanoveném Ministerstvem
dopravy.
(4) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách
na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích
je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích,
místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které stanoví
prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence
pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).
(5) Správní úřad příslušný ke stanovení místní úpravy provozu na pozemních
komunikacích podle zvláštního právního předpisu2) je povinen zveřejnit údaje o zákazu
nebo omezení tranzitní nákladní dopravy podle § 24a bez zbytečného odkladu prostřednictvím
Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).
(6) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o povolení zvláštního užívání
dálnic, silnic a místních komunikací je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o povolení
zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací, které stanoví prováděcí
právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních
komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).
(7) Provozovatel Centrální evidence pozemních komunikací informuje
o vydání rozhodnutí nebo stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích
podle odstavců 4 až 6 neprodleně po jejich zveřejnění
a) Hasičský záchranný sbor České republiky,
b) příslušného poskytovatele zdravotnické záchranné služby,
c) Policii České republiky,
d) dopravce v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci,
na níž je tato doprava provozována, jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci
známi,
e) silniční správní úřady, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo
rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu
přepravy.
(8) Způsob předávání údajů do Centrální evidence pozemních komunikací,
jejich druh, rozsah a formát, způsob vedení Centrální evidence pozemních komunikací,
způsob a rozsah zveřejnění údajů vedených v této evidenci stanoví prováděcí právní
předpis.
ČÁST SEDMÁ
OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM
Silniční ochranná pásma
§ 30
(1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a
provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma.
Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici
a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby
nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje.5)
(2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor
ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti
a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve
její křižovatky s jinou pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo
celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,
b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy
nebo místní komunikace I. třídy,
c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice
II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
(3) Souvisle zastavěným územím obce (dále jen "území") je pro účely
určení silničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které splňuje tyto
podmínky:
a) na území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým
bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí27),
b) mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší
po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného
půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými
půdorysy budov, spolu se stranami upravených půdorysů budov, tvoří území.
Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze
po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.
(4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm.
a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních zařízení, které by
byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta ze 100 metrů na 250
metrů.
§ 31
(1) Zřízení a provozování reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu
podléhá povolení.
(2) Zřízení a provozování reklamního zařízení lze povolit pouze, není-li
zaměnitelné s dopravními značkami, světelnými signály, zařízeními pro provozní informace
nebo s dopravními zařízeními a nemůže-li oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace
nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích.
(3) Jedná-li se o reklamní zařízení viditelné z pozemní komunikace v silničním
ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, lze jeho zřízení a provozování povolit
pouze pokud splňuje podmínky podle odstavce 2 a slouží-li k označení provozovny,
která se nachází v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního
zařízení.
(4) Povolení podle odstavce 1 vydává příslušný silniční správní úřad
po předchozím souhlasu
a) vlastníka dotčené nemovitosti, na které má být reklamní zařízení
zřizováno a provozováno,
b) Ministerstva vnitra, jde-li o silniční ochranné pásmo dálnice,
c) Policie České republiky, jde-li o silniční ochranné pásmo silnice
a místní komunikace.
(5) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a provozovat
reklamní zařízení právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu
určitou, nejdéle na dobu pěti let, a v rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování
reklamního zařízení.
(6) Vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu je oprávněn v obecném
zájmu umístit na své nemovitosti pouze reklamní zařízení, které bylo povoleno.
(7) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí
o vydání povolení ke zřizování a provozování reklamních zařízení, silniční správní
úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato
povolení, lze udělit povolení na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí
tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci.
(8) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na
základě odůvodněné žádosti držitele povolení.
(9) Silniční správní úřad je povinen do 7 dnů ode dne, kdy se dozvěděl
o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného v rozporu s odstavcem 2,
3 nebo 5 v silničním ochranném pásmu bez povolení vydaného příslušným silničním správním
úřadem podle odstavce 1, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění.
Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do
pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu, odstranit.
Neučiní-li tak, silniční správní úřad zajistí do 15 pracovních dnů zakrytí reklamy
a následně zajistí odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka
tohoto zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez
ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(10) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního
zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení podle odstavce 1, zveřejní výzvu
k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty
deseti dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt
a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka
dotčené nemovitosti, na které je reklamní zařízení umístěno. Odstranění reklamního
zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení
bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(11) Vlastník nemovitosti, na které je zřízeno a provozováno reklamní
zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou dobu a v
nezbytné míře vstup na svoji nemovitost za účelem zakrytí reklamy a za účelem odstranění
a likvidace tohoto reklamního zařízení. Vznikne-li tím škoda na nemovitosti, je ten,
kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
§ 32
(1) V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného
silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených
a) umisťovat a provádět stavby, které podle zvláštních předpisů5) vyžadují
povolení, souhlas nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo
zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky.
Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny předpisy o územním plánování
a o stavebním řádu.5)
(2) Povolení podle předchozího odstavce se nevyžaduje pro stavby čekáren
linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových drah, telekomunikačních
a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.
(3) V územním, stavebním nebo společném územním a stavebním řízení je povolení
nahrazeno závazným stanoviskem příslušného silničního správního úřadu.
§ 33
V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní
komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících
prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat
jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které
by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost
silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu
okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené
dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice hlavní a 55 m u silnice
označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice vedlejší.
§ 34
(1) Vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace I.
nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné
míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav,
údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících
silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva
vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li
tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit;
této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(2) Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část, pro kterou se nezřizuje
silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka, popřípadě správce
pozemní komunikace na sousední pozemky.
(3) Nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak, je vlastník, popřípadě
správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém
veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti této pozemní komunikace na nezbytnou
dobu, v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v silničním ochranném
pásmu, a není-li silniční ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti.
§ 35
Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace
(1) Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace
jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění
sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí
výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy;
vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná
opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom,
kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad.
(2) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a
místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení
jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli
nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník
zdroje ohrožení, silniční správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho
náklady.
(3) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s
místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen
za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího
v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek, světelných signálů, dopravních
zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů.
Rozhodnutí o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní
úřad u dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro
provozní informace na základě stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích
nebo zařízení pro provozní informace11a)
§ 36
Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím
(1) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace
křížit inženýrské sítě a jiná vedení, vody, zásoby přírodních podzemních vod, území
chráněná podle zvláštních předpisů,15) vodohospodářská a jiná díla, nebo se jich
jinak dotknout a může být jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným
ochraně životního prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy
zúčastněných vlastníků.
(2) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení,
zařízení pro rozvod tepla a topných plynů (dále jen "vedení"), s výjimkou vedení
tramvajových a trolejbusových drah, pokud nejsou zřizována pro potřeby dálnice, silnice
nebo místní komunikace, nesmějí být podélně umísťována v jejich tělese a na silničních
pomocných pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.
(3) Podélné umístění vedení do silničního pozemku s výjimkou silničního
pozemku pod vozovkou nebo krajnicí a středního dělícího pásu, podélné umístění do
silničního pomocného pozemku nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace
lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Pokud
zvláštní předpis16) nestanoví jinak, uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na
základě vydaného povolení ke zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení
věcného břemene k pozemní komunikaci za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě,
rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud.
(4) V zastavěném území obce mohou být podélně umísťována vedení, kromě
případů uvedených v odstavci 3 a za podmínek uvedených v tomto odstavci, i v chodnících
a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci
při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost
jiného technického řešení, mohou být vedení dále umístěna i v silničním pozemku pod
vozovkou, krajnicí, nebo ve středním dělícím pásu těchto pozemních komunikací.
(5) Při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci,
při kterých by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník vedení povinen na výzvu
vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný
dozor.
(6) V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu
odstranění této havárie potřebné předchozí povolení ke zvláštnímu užívání dálnice,
silnice nebo místní komunikace. Vlastník vedení je povinen neprodleně oznámit vlastníku
dotčené pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace
zajišťován prostřednictvím správce, provedení prací, jejich místo alespoň provizorně
označit a zabezpečit a zajistit následné uvedení dotčeného úseku pozemní komunikace
do původního stavu podle podmínek stanovených v dodatečném povolení ke zvláštnímu
užívání pozemní komunikace.
(7) Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při
jejich rekonstrukci je objednatel této stavby povinen uhradit jen vyvolané nezbytné
úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni stávajícího technického řešení.
Úpravy související s modernizací nebo se zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit
jejich vlastník.
(8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy15) o styku
dálnice, silnice a místní komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními, s vodami,
zásobami přírodních podzemních vod, s územím chráněným podle zvláštních předpisů,
s dobývacím prostorem a s vodohospodářskými a jinými díly. Podrobnosti o způsobu
umísťování, oprav a udržování inženýrských sítí a jiných vedení na silničních pozemcích
stanoví prováděcí předpis.
§ 37
Styk s dráhami
(1) Křížení pozemní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí
nebo v úrovni kolejí. Úrovňové křížení (dále jen „přejezd“) je možné zřídit na
a) tramvajové a trolejbusové dráze a vlečce, nebo
b) jiné dráze na základě povolení příslušného silničního správního
úřadu.
(2) Povolení podle odstavce 1 písm. b) lze vydat pouze,
a) pokud je zajištěna bezpečnost provozu na dráze a bezpečnost a plynulost
provozu na pozemní komunikaci, a
b) jde-li o dráhu, která umožňuje provozování drážních vozidel rychlostí
nejvýše 160 km.h
-1
.(3) O vydání povolení rozhoduje na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní
komunikace příslušný silniční správní úřad, který si pro vydání povolení podle odstavce
1 písm. b) opatří závazné stanovisko drážního správního úřadu k zajištění bezpečnosti
provozu na dráze v případě zřízení přejezdu a závazné stanovisko Policie České republiky
k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci.
(4) Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje vlastník
dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu pozemní komunikaci na přejezdu
bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku
mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka pozemní komunikace
na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků, je vlastník dráhy povinen přejezd
při jeho rekonstrukci přiměřeně rozšířit; u silnice a místní komunikace užší než
5 m musí být na přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m.
(5) U silnice a místní komunikace I. a II. třídy je vlastník dráhy
povinen zajistit
a) úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel,
b) opatření na přejezdu v souvisle zastavěném území obcí, aby chodci
při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky silnice nebo místní komunikace,
c) aby umístěná drážní zařízení nebránila nutnému rozhledu uživatelů
silnice nebo místní komunikace a s výjimkou trolejových vedení nezasahovala do prostoru
nad jejich vozovku do výše 5 m; zařízení, která tomu neodpovídají, musí být při rekonstrukci
dráhy přemístěna nebo odstraněna.
(6) Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem,
může být kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po pozemní komunikaci i jiná
dráha, a to způsobem přiměřeným místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny
zájmy zúčastněných vlastníků i provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich
provoz. Případné střety zájmů rozhoduje příslušný silniční správní úřad se souhlasem
drážního správního úřadu.
(7) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy13) pro styk
pozemní komunikace s dráhou, pro jejich křížení, zabezpečení těchto křížení a pro
používání pozemní komunikace k vedení dráhy.
§ 37a
Rušení přejezdů
(1) Na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace povolí příslušný
silniční správní úřad zrušení přejezdu, pokud k přístupu k nemovitostem, k němuž
je využívána pozemní komunikace, je možné využít jinou vhodnou trasu, která
a) není delší o více než 5 km a
b) nevede přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.
(2) Účastníkem řízení o povolení zrušení přejezdu je vlastník pozemní komunikace,
vlastník dráhy a obec, na jejímž území se rušený přejezd nachází.
(3) Silniční správní úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá závazné
stanovisko
a) Policie České republiky k posouzení vhodnosti trasy podle odstavce
1, jde-li o zrušení přejezdu na silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné
účelové komunikaci, a
b) drážního správního úřadu k posouzení stupně zabezpečení přejezdu,
má-li trasa podle odstavce 1 vést přes přejezd.
§ 38
Používání dálnice, silnice a místní komunikace při velkých stavbách
(1) Pokud v důsledku jiné investiční výstavby bude dlouhodobě nebo trvale
znemožněno užívání pozemní komunikace nebo její části, je objednatel této výstavby
povinen na svůj náklad provést přeložku pozemní komunikace nebo postavit náhradní
pozemní komunikaci. Vlastníkem této pozemní komunikace je vlastník překládané nebo
nahrazené pozemní komunikace. Nabyl-li objednatel vlastnické právo k pozemku, na
který byla tato pozemní komunikace umístěna, popřípadě silničnímu pomocnému pozemku,
převede jej bezúplatně vlastníkovi překládané nebo nahrazené pozemní komunikace.
(2) Má-li se při velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích nebo
terénních úpravách vyžadujících stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních
předpisů5) používat silnice nebo místní komunikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž
neodpovídá stavební stav nebo dopravně technický stav těchto pozemních komunikací,
musí být objednatelem díla a na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené pozemní
komunikace, popřípadě vybudování objížďky odpovídající předpokládanému provozu, a
to v dohodě s vlastníkem silnice nebo místní komunikace.
(3) Nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozsahu potřebných úprav dotčené pozemní
komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo o vybudování objížďky
příslušný stavební úřad na základě stanoviska příslušného silničního správního úřadu.
Příslušný silniční správní úřad je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení
žádosti o jeho vypracování.
Kontrolní vážení vozidel
§ 38a
(1) Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích se provádí kontrolní
vážení a měření (dále jen „kontrolní vážení“) vozidel spadajících do kategorie M2,
M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS10) nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly.
Kontrolní vážení může zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy,
kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení hmotnosti
na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu rozměrů vozidla nebo
jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu dodržení podmínek spojitelnosti vozidel
v jízdní soupravu.
(2) Podle tohoto zákona se rozlišují dvě kategorie kontrolního vážení:
a) kontrolní vážení vozidla nebo jízdní soupravy nepřenosnými vysokorychlostními
vahami, při kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen „vysokorychlostní
kontrolní vážení“), a
b) kontrolní vážení vozidla nebo jízdní soupravy všemi jinými technickými
zařízeními, než jaká jsou uvedena v písmenu a) výše, při kterém dochází k odklonění
vozidla z provozu (dále jen „nízkorychlostní kontrolní vážení“).
(3) Nízkorychlostní kontrolní vážení
a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními
úřady
1. na silnicích I. třídy kraj ve svém územním obvodu se souhlasem vlastníka
pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba a
2. na ostatních pozemních komunikacích
vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.
b) provádí Policie České republiky nebo celní úřady samostatně.
(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje
a) na silnicích I. třídy kraj ve svém územním obvodu se souhlasem vlastníka
pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba a
b) na ostatních pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace
nebo jím pověřená osoba.
(5) Odesílatel nesmí v dokladech, které vydal k přepravované zásilce, uvést
nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost. Je-li zásilka přepravována
v kontejneru nebo výměnné nástavbě, vydá odesílatel k zásilce doklad obsahující údaje
o hmotnosti zásilky a hmotnosti kontejneru nebo výměnné nástavby. Provozovatel vozidla
nebo, je-li zásilka přepravována jízdní soupravou, provozovatel jízdní soupravy zajistí,
aby doklady vydané odesílatelem byly k dispozici ve vozidle nebo v jízdní soupravě,
kterými je zásilka přepravována.
(6) Provozovatelem jízdní soupravy se pro účely tohoto zákona rozumí provozovatel
tažného vozidla této jízdní soupravy.
(7) Policie České republiky a celní úřady, jde-li o nízkorychlostní kontrolní
vážení, a kraje a vlastníci pozemních komunikací, jde-li o vysokorychlostní kontrolní
vážení, poskytnou Ministerstvu dopravy vždy do 31. května údaje za předchozí kalendářní
rok o počtu jimi zajištěných nebo provedených kontrolních vážení a o počtu vozidel
nebo jízdních souprav, u nichž bylo při kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot
pro hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy nebo pro rozložení hmotnosti na nápravy
nebo skupiny náprav stanovených zákonem o silničním provozu.
§ 38b
(1) Řidič vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka podrobit vozidlo
nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení. Zajížďka k technickému
zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně cesty zpět, nesmí být delší
než 16 kilometrů.
(2) Při nízkorychlostním kontrolním vážení je řidič vozidla povinen řídit
se pokyny osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení a předložit
doklady podle § 38a odst. 5, byly-li vydány.
(3) O výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení vydá osoba obsluhující
zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel řidiči doklad, který zašle též
provozovateli vozidla.
(4) Překáží-li vozidlo nebo jízdní souprava v provádění nízkorychlostního
kontrolního vážení, policista nebo celník vyzve řidiče k odstranění vozidla nebo
jízdní soupravy. Nedojde-li k odstranění vozidla nebo jízdní soupravy bezprostředně
po výzvě podle věty první, zajistí policista nebo celník odtažení vozidla nebo jízdní
soupravy na náklady provozovatele vozidla nebo jízdní soupravy.
(5) Rozsah a způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, náležitosti
dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 38c
(1) Zjistí-li se nízkorychlostním kontrolním vážením nedodržení hodnot
nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, přikáže policista nebo celník
řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo k odstavení vozidla nebo jízdní soupravy a
zakáže pokračování v jízdě do doby, než
a) zjištěné nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním
provozu bude odstraněno, nebo
b) užití vozidla nebo jízdní soupravy bude umožněno rozhodnutím o povolení
zvláštního užívání nebo opatřením obecné povahy podle § 24b.
(2) Policista nebo celník přikáže řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo
k odstavení vozidla nebo jízdní soupravy a zakáže pokračování v jízdě rovněž v případě,
že řidič odmítl podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu kontrolnímu
vážení. Zákaz pokračování jízdy platí do doby provedení nízkorychlostního kontrolního
vážení vozidla nebo jízdní soupravy, nejdéle však 48 hodin.
(3) Zakázal-li policista nebo celník pokračování v jízdě, může vozidlu
nebo jízdní soupravě zabránit v jízdě použitím technického prostředku.
(4) Zabránění v jízdě se provede na náklady provozovatele vozidla nebo,
jde-li o jízdní soupravu, na náklady provozovatele jízdní soupravy.
(5) Jde-li o zákaz pokračování v jízdě podle odstavce 1, policie nebo celní
úřad zajistí uvolnění vozidla nebo jízdní soupravy po splnění podmínky podle odstavce
1 písm. a) nebo b). Jde-li o zákaz pokračování v jízdě podle odstavce 2, policie
nebo celní úřad zajistí uvolnění vozidla nebo jízdní soupravy po splnění podmínky
podle odstavce 2 nebo uplynutí lhůty podle odstavce 2. Požadovat provedení nízkorychlostního
kontrolního vážení k ověření splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) nebo podle
odstavce 2 lze, jen pokud je v místě, kde má být toto vážení provedeno, k dispozici
technické zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení.
(6) Zakázat pokračování v jízdě nelze, jde-li o přepravu zvířat podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat během přepravy39).
§ 38d
(1) Řidič vozidla je povinen vždy podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu
vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení, které je prováděno na trase vozidla nebo jízdní
soupravy, bez ohledu na to, je-li řidič obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu
vážení.
(2) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení nedodržení hodnot
nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, vystaví vlastník pozemní komunikace
nebo kraj, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi pověřená osoba
zajišťující vysokorychlostní kontrolní vážení vážní lístek, který doručí obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo vysokorychlostní
kontrolní vážení provedeno.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vystaví na základě vážního
lístku doklad, který doručí provozovateli vozidla a jeho řidiči spolu s oznámením
o zahájení řízení o přestupku.
(4) Rozsah a způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, náležitosti
vážního lístku a dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a vzor
dokladu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 39
Mimořádné změny dopravního významu
Dojde-li k podstatnému nárůstu zatížení části pozemní komunikace, jejíž
stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně neodpovídá, je osoba,
která nárůst způsobila, povinna uhradit vlastníkovi dotčené části pozemní komunikace
náklady spojené s nezbytnou úpravou a opravou takto dotčené části pozemní komunikace.
Nedojde-li k dohodě o výši úhrady s vlastníkem dotčené části pozemní komunikace,
rozhodne na návrh vlastníka soud.
ČÁST OSMÁ
INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM
§ 39a
(1) Inteligentní dopravní systém je souborem elektronických prostředků, technických
zařízení, programového vybavení a jiných nástrojů, které umožňují vyhledávání, shromažďování,
zpřístupňování, používání a jiné zpracovávání údajů o pozemních komunikacích, silničním
provozu, cestování, logistice a dopravním spojení, a jehož účelem je zvýšení bezpečného
a koordinovaného užívání pozemních komunikací a snížení negativních dopadů silničního
provozu na životní prostředí.
(2) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systému je povinen při
poskytování této služby užívat pouze součásti inteligentního dopravního systému,
které odpovídají specifikacím stanoveným Evropskou komisí a uveřejněným v Úředním
věstníku Evropské unie, a poskytovat služby inteligentního dopravního systému způsobem
odpovídajícím těmto specifikacím.
(3) Stanoví-li tak specifikace podle odstavce 2, lze uvádět na trh a do provozu
pouze ty součásti inteligentního dopravního systému, pro které bylo provedeno posouzení
shody nebo vhodnosti pro použití v souladu s touto specifikací.
(4) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že součást
inteligentního dopravního systému není v souladu s požadavkem podle odstavce 2 nebo
3, uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu35).
(5) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systému je povinen zajistit,
aby jím poskytované služby byly v souladu s pravidly pro zpracování osobních údajů
podle zvláštního právního předpisu36).
ČÁST DEVÁTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR
§ 40
Výkon státní správy
(1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné
účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy,
krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad, celní úřad
a újezdní úřad.
(2) Ministerstvo dopravy
a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo
silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,
b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem
obrany,
c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního
úřadu4) podle tohoto zákona ve věcech dálnic,
d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo
rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru
stanovenou zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho
kraje,
e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje
v přenesené působnosti,
f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,
g) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko
v územním a společném územním a stavebním řízení z hlediska řešení dálnic a silnic
I. třídy a závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby
projektů společného zájmu energetické infrastruktury38) z hlediska působnosti všech
silničních správních úřadů s výjimkou působnosti celních úřadů a újezdních úřadů,
h) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a
u součástí inteligentního dopravního systému,
i) projednává přestupky podle § 42b odst. 5,
k) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu
energetické infrastruktury38).
(3) Krajský úřad
a) povoluje zvláštní užívání silnic II. a III. třídy formou přepravy
zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost
přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy nepřesahuje
územní obvod kraje,
b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice II. nebo
III. třídy a o změně kategorie nebo třídy,
c) rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem
obrany a Ministerstvem dopravy,
d) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního
úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo
dopravy,
e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu
obce s rozšířenou působností,
f) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko
v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III. třídy.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního
úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a veřejně přístupných účelových komunikací
s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad, a působnost
speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací,
b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věci povolování zřízení
nebo zrušení přejezdu na neveřejné účelové komunikaci,
c) projednává přestupky podle § 42a a 42b ve věcech dálnic, silnic, místních
komunikací a veřejně přístupných účelových komunikacích, s výjimkou přestupků, k
jejichž projednání je příslušný celní úřad nebo Ministerstvo dopravy; k projednání
přestupků podle § 42a odst. 4 písm. c) a § 42b odst. 1 písm. u), v), w) a x) je místně
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo
provedeno kontrolní vážení,
d) uplatňuje stanovisko k územním plánům a regulačním plánům a závazné
stanovisko v územním řízení z hlediska řešení místních a účelových komunikací.
(5) Obecní úřad
a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací
a o vyřazení místní komunikace z této kategorie,
b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací
s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(6) Újezdní úřad vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech
veřejně přístupných účelových komunikací na území vojenského újezdu.
(7) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více silničních
správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní
orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze
silničních správních úřadů, v jehož územním obvodu se má věc uskutečnit.
(8) Celník ve stejnokroji je oprávněn
a) zastavit vozidlo a podrobit vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu
vážení,
b) zastavit vozidlo v systému elektronického mýtného, zjistit totožnost
řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, podrobit
vozidlo v systému elektronického mýtného kontrole, zda je vybaveno funkčním elektronickým
zařízením, zda je evidováno v systému elektronického mýtného a zda jsou do elektronického
zařízení zadány údaje umožňující správné stanovení mýtného, a kontrole úhrady mýtného,
včetně kontroly dokladů prokazujících úhradu mýtného,
c) zastavit vozidlo v systému časového zpoplatnění, zjistit totožnost
řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, a totožnost
přepravované osoby, k jejíž přepravě se má vztahovat osvobození vozidla od zpoplatnění
podle § 20a odst. 1 písm. h) nebo i), a podrobit vozidlo kontrole úhrady časového
poplatku nebo naplnění důvodu pro osvobození vozidla od zpoplatnění.
(9) Výkon působnosti celních úřadů při výkonu státní správy ve věcech dálnice,
silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace podle tohoto zákona
se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích. Celní úřad projednává
přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. a), b) a d) a odst. 7 a § 42b odst.
1 písm. r), s) a t) a odst. 2 a přestupky podle § 42a odst. 4 písm. c) zjištěné nízkorychlostním
kontrolním vážením. K projednání přestupků uvedených v § 42a odst. 3 je místně příslušný
celní úřad, který přestupek zjistil jako první. Státní fond dopravní infrastruktury
oznamuje celnímu úřadu podezření ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 7 a § 42b
odst. 1 písm. r), s) a t).
(10) Ve věcech týkajících se připojení pozemních komunikací podle § 10,
s výjimkou případů, kdy o něm rozhoduje stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru
podle stavebního zákona, je příslušný
a) Dopravní a energetický stavební úřad, jde-li o připojení týkající
se dálnice nebo úpravy či zrušení takového připojení,
b) krajský úřad, jde-li o připojení týkající se silnice I. třídy nebo
úpravy či zrušení takového připojení, nebo
c) obecní úřad obce s rozšířenou působností v ostatních případech.
§ 41
Státní dozor
(1) Státní dozor na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně
přístupných účelových komunikacích vykonávají silniční správní úřady v rozsahu své
působnosti. Ministerstvo dopravy vykonává státní dozor v oblasti poskytování evropské
služby elektronického mýtného, v oblasti poskytování služby inteligentního dopravního
systému a vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru prováděného příslušnými
silničními správními úřady.
(2) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru porušení povinností
stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků může uložit
v řízení na místě nebo v řízení zahájeném z moci úřední na základě protokolu o kontrole
povinnosti k odstranění těchto nedostatků. Rozhodnutí vydané na základě protokolu
o kontrole je prvním úkonem v řízení.
(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru při výkonu dozoru závažné
závady ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu pozemní komunikace, které
bezprostředně ohrožují uživatele nebo pozemní komunikaci, je oprávněna písemně nařídit
vlastníku této pozemní komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání
a vyrozumí o tom příslušný silniční správní úřad, který je povinen ve lhůtě dvou
dnů zahájit příslušné správní řízení.
(4) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech
pozemních komunikací ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon
dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.
§ 41b
(1) Obec využívá pro účely organizování dopravy na území obce ze základního
registru obyvatel údaje v rozsahu
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno
rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako
den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(2) Obec využívá pro účely organizování dopravy na území obce ze základního
registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě
veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo
zahraniční osoby a
b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí
podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(3) Z údajů podle odstavců 1 a 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
nadpis vypuštěn
Přestupky
§ 42a
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice,
místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle
§ 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku
nebo objížďku,
b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání
dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným
účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního
užívání nebo v opatření obecné povahy podle § 24b,
c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení
podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění,
nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst.
1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,
d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst.
11 nebo podle § 31 odst. 9 nebo 10,
e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním
ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,
f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo
pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení
nebo je zruší,
g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci,
její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou,
h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým
způsobem, že znemožní její obecné užívání,
i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která
je podle § 19 odst. 2 písm. a) až h) zakázána,
j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která
je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána,
k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice
nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně
neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní
komunikace,
l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo
místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně
místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí,
m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku
nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem,
n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním
ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením,
o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice
nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů
úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,
p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní
komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání
kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo
provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy, nebo
q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní
komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání
kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání.
(2) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 21 užije bez úhrady časového poplatku zpoplatněnou pozemní
komunikaci vozidlem, které není osvobozeno od zpoplatnění.
(3) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 22j
a) užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením,
b) užije vozidlo, aniž by zadal do elektronického zařízení údaje
umožňující stanovení mýtného nebo zadá tyto údaje chybně,
c) užije zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které nebylo zaevidováno
u provozovatele systému elektronického mýtného, nebo k zaevidování vozidla poskytne
nesprávné údaje,
d) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby umožnil kontrolu
funkčnosti elektronického zařízení a úhrady mýtného, nebo
e) nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením,
f) nezajistí úhradu mýtného.
(4) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že
a) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby podrobil vozidlo
nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení,
b) neuposlechne pokyn osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní
kontrolní vážení, nebo
c) řídí vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením
zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu,
d) v rozporu se zákazem podle § 38c odst. 1 pokračuje v jízdě vozidlem
nebo jízdní soupravou, u nichž bylo nízkorychlostním kontrolním vážením zjištěno
nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.
(5) Fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 36 odst. 6
a) neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace
v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo tuto havárii neprodleně neoznámí
vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, nebo
b) neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení
nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení
anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací.
(6) Fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném
pásmu dopustí přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení
bez povolení silničního správního úřadu.
(7) Fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému časového
zpoplatnění dopustí přestupku tím, že
a) oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní
infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla
od zpoplatnění,
b) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění,
je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění
bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury,
nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5.
(8) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b)
a odstavce 4,
b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d),
e), f), g), i), k), l), m), o) a q),
c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j)
a p) a odstavců 5 a 6,
d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), odstavce
3 a odstavce 7 písm. a),
e) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
f) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) a c),
g) příkazem na místě do 1 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
7 písm. b),
h) příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců
2 a 3,
i) příkazem na místě do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
4 písm. a), b) a d),
j) příkazem na místě do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
4 písm. c),
k) v příkazním řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
4 písm. c).
§ 42b
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice,
místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle
§ 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku
nebo objížďku,
b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání
dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným
účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního
užívání nebo v opatření obecné povahy podle § 24b,
c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení
podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění,
nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst.
1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,
d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst.
11 nebo podle § 31 odst. 9 nebo 10,
e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním
ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,
f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo
pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení
nebo je zruší,
g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci,
její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou,
h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým
způsobem, že znemožní její obecné užívání,
i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která
je podle § 19 odst. 2 písm. a) až h) zakázána,
j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která
je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána,
k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice
nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně
neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní
komunikace,
l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo
místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně
místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí,
m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku
nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem,
n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním
ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením,
o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice
nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů
úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,
p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní
komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání
kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo
provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy,
q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní
komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání
kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání,
r) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění oznámí
osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle §
21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění,
s) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění,
je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění
bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury,
t) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění nesplní
oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5,
u) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo
nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot
nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu,
v) jako odesílatel zásilky přepravované v kontejneru nebo výměnné
nástavbě v rozporu s § 38a odst. 5 nevydá doklad obsahující údaje o hmotnosti zásilky
a hmotnosti kontejneru nebo výměnné nástavby,
w) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy v rozporu s § 38a
odst. 5 nezajistil, aby byly ve vozidle nebo v jízdní soupravě k dispozici doklady
vydané odesílatelem k přepravované zásilce,
x) jako odesílatel zásilky v rozporu s § 38a odst. 5 vydá k přepravované
zásilce doklad, v němž uvede nižší hmotnost zásilky, kontejneru nebo výměnné nástavby,
než je jejich skutečná hmotnost, pokud je u vozidla nebo jízdní soupravy kontrolním
vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním
provozu, s výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel nebo jízdních
souprav,
y) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, s nímž byl porušen
zákaz nebo omezení tranzitní nákladní dopravy stanovené místní úpravou provozu na
pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2).
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel
vozidla v systému elektronického mýtného dopustí přestupku tím, že v rozporu s §
22i
a) nezajistí zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného,
k zaevidování poskytne nesprávné údaje nebo nenahlásí bez zbytečného odkladu změnu
údajů potřebných k zaevidování,
b) nezajistí instalování zaevidovaného elektronického zařízení do
vozidla,
c) nezajistí úhradu mýtného,
d) přikáže, dovolí nebo svěří řízení vozidla v systému elektronického
mýtného, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením, po zpoplatněné pozemní
komunikaci,
e) užije elektronické zařízení určené na konkrétní vozidlo a zaevidované
v systému elektronického mýtného do jiného vozidla v systému elektronického mýtného,
nebo
f) nepoučí řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s
elektronickým zařízením a jeho užívání.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník sítě
nebo vedení dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 36 odst. 6 neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou
část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo havárii
neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace,
b) v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí vlastníku, popřípadě správci
pozemní komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie
této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto
prací, nebo
c) v rozporu s § 36 odst. 5 nesplní povinnost zajistit bezúplatně
potřebné podklady a odborný dozor při provádění stavebních prací na dálnici, silnici
nebo místní komunikaci.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti
v silničním ochranném pásmu dopustí přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí
umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel služby
inteligentního dopravního systému dopustí přestupku tím, že užívá součást inteligentního
dopravního systému, která neodpovídá specifikacím podle § 39a odst. 2, nebo poskytuje
službu inteligentního dopravního systému způsobem neodpovídajícím těmto specifikacím.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b),
u), v) a x) a odstavce 5,
b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d),
e), f), g), i), k), l), m), o) a q),
c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j)
a p) a odstavců 3 a 4,
d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), r),
w) a y) a odstavce 2,
e) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s) a t).
§ 43
Společná ustanovení k § 42a a 42b
(1) Jde-li o přestupek podle § 42b odst. 1 písm. u), činí výměra pokuty
9 000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla
nebo jízdní soupravy stanovenou zákonem o silničním provozu. Není-li nejvyšší povolená
hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy překročena o více než 500 kg, činí výměra pokuty
5 000 Kč. Bylo-li zjištěno překročení největší povolené hmotnosti vozidla i jízdní
soupravy, určí se výměra pokuty podle největšího překročení. Bylo-li kontrolním vážením
zjištěno nedodržení jiné hodnoty nebo podmínky stanovené zákonem o silničním provozu,
věty první a druhá se nepoužijí.
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává v přenesené působnosti obecní
úřad obce s rozšířenou působností, nebo Ministerstvo dopravy podle působnosti stanovené
v § 40 odst. 2 písm. i), anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst.
9. Přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 a § 42a odst. 4 písm. a), b), c) a d) může projednat
příkazem na místě Policie České republiky nebo celní úřad. Přestupky podle § 42a
odst. 1 písm. a), b), g), h), i), j) a k) může projednat příkazem na místě obecní
policie nebo Policie České republiky.
(3) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut uložených za přestupky
podle § 42b odst. 1 písm. u) je ze 40 % příjmem vlastníka pozemní komunikace, na
níž bylo kontrolní vážení provedeno, v případě pozemní komunikace ve vlastnictví
státu je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, ze 45 % příjmem kraje, v
jehož územním obvodu bylo kontrolní vážení provedeno, a z 15 % příjmem rozpočtu,
ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuta uložená za přestupek
podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností
obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem,
je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil,
nejedná-li se o pokutu podle § 42b odst. 1 písm. u).
(4) Pokud je provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž je při
kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o
silničním provozu, současně jeho řidičem, odpovídá pouze za přestupek provozovatele
vozidla nebo jízdní soupravy.
(5) S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních
souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud
prokáže, že odesílatel nebo provozovatel vozidla mu vydal k přepravované zásilce
doklad, v němž uvedl nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při
převzetí zásilky nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky. Řidič není dále odpovědný
za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud bylo při kontrolním vážení zjištěno
pouze nedodržení hodnot pro rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola
nebo skupiny kol stanovených zákonem o silničním provozu a řidič prokázal, že byl
přepravován pouze sypký materiál, jehož pohybu během přepravy nemohl bez nepřiměřených
opatření zabránit.
(6) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek
spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské
unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré
pověsti28), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby
podle zákona o silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného
rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě, v jehož správním obvodu
a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice,
nebo
b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen
v České republice.
(7) Vymezení materiálu, který lze považovat za sypký materiál podle odstavce
5, a jeho fyzikálních vlastností stanoví prováděcí právní předpis.
§ 43a
Vybírání kaucí
(1) Celník je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče
motorového vozidla
a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2
až 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení nebo
že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě
nebylo vůbec možné, nebo
b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání
přestupku uvedeného v § 42b odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) nebo § 42b
odst. 2 písm. a) až e) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupku
nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady,
popřípadě nebylo vůbec možné.
(2) Policista je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče
motorového vozidla
a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2
a 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení nebo
že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě
nebylo vůbec možné, nebo
b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání
přestupku uvedeného v § 42b odst. 1 písm. u) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat
řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými
náklady, popřípadě nebylo vůbec možné.
(3) Kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona
nebo mezinárodního práva.
(4) Při výběru kauce policista nebo celník poučí řidiče o důsledku vybrání
kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce. V
písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce, její výše a úřad, který je
příslušný k vedení řízení o přestupku.
(5) Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista nebo celník
řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) bez zbytečného
odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie
České republiky nebo Celní správy.
(6) V případě, že kauci vybral policista, Policie České republiky předá jedno
vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku
a převede vybranou kauci nejpozději do 2 pracovních dnů na bankovní účet tohoto úřadu.
V případě, že kauci vybral celník a k vedení řízení o přestupku není příslušný celní
úřad, předá celní úřad jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému
k vedení řízení o přestupku a převede vybranou kauci nejpozději do 2 pracovních dnů
na bankovní účet tohoto úřadu.
§ 43b
Vracení a započtení kaucí
(1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže
a) byla věc odložena, řízení o přestupku zastaveno nebo v řízení o přestupku
nebyla uložena pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. a) nebo §
43a odst. 2 písm. a), nebo
b) nebyla v řízení o přestupku uložena provozovateli vozidla pokuta v
případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. b) nebo § 43a odst. 2 písm. b).
(2) Je-li v řízení o přestupku uložena pokuta, započte se vybraná kauce na
zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Toto započtení musí být uvedeno ve výroku
rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek. Započtení kauce na zaplacení
pokuty lze provést teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek.
Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta, vrátí se řidiči část kauce zbývající
po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení.
(3) Kauce nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 se vrátí do 5 pracovních
dní od nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o přestupku nebo ode dne uhrazení pokuty
uložené příkazem na místě.
(4) Kauci podle § 43a odst. 1 a 2 lze složit též u úřadu příslušného k vedení
řízení o přestupku, pokud řidič kauci nesložil podle § 43a odst. 1 a 2 a celník nebo
policista postupoval podle § 43c. Ustanovení odstavců 1 až 3 a § 43a odst. 3 až 5
se použijí obdobně.
§ 43c
Zabránění v jízdě
(1) Je-li celník nebo policista oprávněn vybrat od řidiče motorového
vozidla kauci podle § 43a a řidič kauci na výzvu celníka nebo policisty nesloží,
přikáže celník nebo policista řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší místo,
které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné
k odstavení vozidla, a
a) zabrání mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu
vozidla (dále jen „technický prostředek“), nebo
b) zakáže pokračovat v jízdě a zadrží řidiči doklady k vozidlu a k nákladu.
(2) Náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a náklady
na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži řidiče nebo provozovatele vozidla. Odpovědnost
řidiče nebo provozovatele vozidla za motorové vozidlo, náklad a přepravované osoby
není jeho odstavením dotčena.
(3) Při postupu podle odstavce 1 poučí celník nebo policista řidiče o podmínkách
uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví potvrzení o zabránění
v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a k nákladu.
V potvrzení uvede výši kauce, kterou určil podle § 43a odst. 1 nebo 2, a správní
orgán příslušný k vedení řízení o přestupku.
(4) Jedno vyhotovení potvrzení podle odstavce 3 vydá celník nebo policista
řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v § 43a odst. 1 písm. b) bez zbytečného
odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie
České republiky nebo Celní správy.
(5) Doklady k vozidlu a k nákladu zadržené podle odstavce 1 písm. b) předá
Policie České republiky nebo Celní správa v případě, že k vedení řízení o přestupku
není příslušný celní úřad, nejpozději následující pracovní den po jejich zadržení
úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku .
(6) Celní úřad nebo Policie České republiky nebo úřad příslušný k vedení
řízení o přestupku zajistí uvolnění vozidla nebo vrácení dokladů k vozidlu a k nákladu,
jestliže
a) byla složena kauce podle § 43a,
b) byla věc odložena nebo řízení o přestupku zastaveno nebo nebyla uložena
pokuta v řízení o přestupku, nebo
c) byla uhrazena pokuta uložená příkazem na místě nebo v řízení o přestupku.
(7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nebo zákaz pokračovat v jízdě
nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích
nebo jsou-li ve vozidle převážena živá zvířata.
§ 43d
Informační formulář
(1) Pokud je podezřelým z přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo
§ 42b odst. 2 písm. a) až e) řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno
v jiném členském státě Evropské unie, zašle celní úřad této osobě spolu s oznámením
o zahájení řízení nebo spolu s příkazem, který je vydáván jako první úkon v řízení,
informační formulář v úředním jazyce tohoto členského státu Evropské unie; je-li
známo, v jakém jazyce bylo osvědčení o registraci vozidla vydáno, zašle celní úřad
informační formulář v tomto jazyce.
(2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času
jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, a vymezení správních
trestů, které lze za přestupek uložit. Informační formulář zasílaný spolu s příkazem
obsahuje dále vymezení správního trestu, který je příkazem ukládán, a poučení o právu
podat proti příkazu odpor. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného
technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o
tomto prostředku.
(3) Celní úřad poskytne Ministerstvu dopravy vždy do 28. února údaje o počtu
zahájených řízení, ve kterých v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce
1.
(4) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST DESÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 44
Společná ustanovení
(1) Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací
dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře nejsou správním rozhodnutím.
Souhlasy a stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle
zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným
stanoviskem, s výjimkou stanoviska podle § 16 odst. 2.
(2) Při převodu dálnice nebo silnice včetně silničního pozemku z vlastnictví
státu do vlastnictví kraje nebo obce v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy
pozemní komunikace podle § 3 odst. 3 a při převodu investiční výstavbou dotčeného
pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby podle § 38 odst. 1 se nepoužijí předpisy
vyžadující k převodům majetku státu na jiné osoby zvláštního souhlasu nebo výjimky20).
Tyto předpisy se rovněž nepoužijí při převodech silnic, místních nebo účelových komunikací
včetně silničních pozemků z vlastnictví krajů nebo obcí do vlastnictví státu v souvislosti
se změnou kategorie nebo třídy pozemní komunikace a při převodech silničních pozemků
včetně příslušenství stavby dálnice nebo silnice z vlastnictví jiných osob podle
§ 38 do vlastnictví státu.
§ 44a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 44b
Obec je účastníkem v řízeních ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací
nacházejících se na jejím území i v případě, že není jejich vlastníkem.
§ 45
Přechodná ustanovení
(1) Ustanovení § 10 odst. 3 se nevztahuje na připojení účelových komunikací
a sousedních nemovitostí na dálnice a na rychlostní silnice, pokud rozhodnutí příslušného
silničního správního úřadu o povolení těchto připojení nabylo právní moci před dnem
účinnosti tohoto zákona.
(2) Pokud byla platná územně plánovací dokumentace schválena před 1. červencem
1992 a nebyly proto v její závazné části vymezeny stavby dálnice, silnice a rychlostní
místní komunikace jako veřejně prospěšné stavby, jsou tyto stavby veřejně prospěšnými
stavbami, pro jejichž uskutečnění lze vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim podle
zvláštních předpisů.5)
(3) Pro vedení, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona již uložena v silničních
pozemcích nebo na nich, není třeba žádat povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace
podle § 25 odst. 4 písm. d); tím není dotčeno ustanovení § 29 odst. 4.
§ 46
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda stanoví nařízením výši časových poplatků podle § 21 odst. 3 a výši
sazeb mýtného podle § 22 odst. 5. Vláda může nařízením stanovit nejpřísnější emisní
úroveň vozidel a dobu, po kterou se u těchto vozidel podle § 22 odst. 2 písm. a)
neukládá příslušná část mýtného, a výši slevy na mýtném, podmínky uplatnění slevy
na mýtném a postup při uplatnění slevy na mýtném podle § 22 odst. 3.
(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8 odst.
3, § 9 odst. 6, § 10 odst. 6, § 12a odst. 3, § 16 odst. 4, § 18g odst. 10, § 18i
odst. 4, § 18j odst. 5, § 18m odst. 5, § 18n odst. 6, § 20 odst. 1, § 21a odst. 6,
§ 22 odst. 5 a 8, § 22a odst. 3, § 22c odst. 2 písm. f), § 22c odst. 7, § 22d odst.
8, § 22i odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c), § 22j odst. 3, § 24 odst. 9, § 25 odst.
13, § 25 odst. 15, § 27 odst. 7, § 29a odst. 8, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b
odst. 5, § 38d odst. 4, § 41 odst. 4§ 43 odst. 7 a § 43d odst. 4.
(3) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 3.
§ 47
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon),
ve znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č. 213/1993 Sb. a zákona č. 134/1994 Sb.,
s výjimkou ustanovení § 6 odst. 3, § 6a, 6b a § 24 odst. 1 písm. l), která se zrušují
dnem 31. prosince 1997.
2. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou
se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).
3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. SM-1976/77-23, kterým
se vydávají Směrnice o předcházení škodám a vypořádání škod způsobených bojovou technikou
ozbrojených sil na pozemních komunikacích (registrován v částce 24/1977 Sb.), včetně
změnyvydané dne 10. 4. 1986 pod č.j. 80/86.
4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 14 078/82-025 o uzavírkách
dálnic (registrován v částce 35/1982 Sb.).
5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 23 462/83-25 o používání
pozemních komunikací při přesunech bojové techniky ve zvláštním režimu (registrován
v částce 32/1983 Sb.).
6. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 22 130/1984-025 o kontrolním
odznaku státního odborného dozoru nad pozemními komunikacemi (registrován v částce
16/1985 Sb.).
7. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 8 013/1986-025 o údržbě
dálnic, silnic a místních komunikací (registrován v částce 5/1986 Sb.).
8. § 82 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 358/2003 Sb.
Přechodné ustanovení
Způsob uzavření koncesionářských smluv, které Ministerstvo dopravy uzavřelo
jménem státu před účinností tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadního právního
předpisu.1)
Čl.II zákona 80/2006 Sb.
Přechodná ustanovení k čl. I
1. Každý tunel nad 500 m, který bude schválen5) a provozován po nabytí účinnosti
tohoto zákona, musí kromě požadavků stanovených zvláštními právními předpisy splňovat
bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
2. Tunel nad 500 m, který byl schválen5) a provozován před účinností tohoto
zákona v souladu se zvláštními právními předpisy, musí ke dni 30. dubna 2014 splňovat
bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
3. Silniční správní úřad posoudí do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona,
zda tunel nad 500 m podle předchozího bodu splňuje bezpečnostní požadavky stanovené
prováděcím právním předpisem.
4. Silniční správní úřad posoudí, zda tunel nad 500 m, který je schválen5)
v souladu se zvláštním právním předpisem5) a není ke dni účinnosti tohoto zákona
uveden do provozu, splňuje bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
Čl. II zákona 97/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Držitel platného povolení k umístění a provozování reklamního zařízení vydaného
před nabytím účinnosti tohoto zákona, jehož součástí není podmínka vybavit pozemní
komunikaci v místě umístění reklamního zařízení svodidly nebo jiným zabezpečením
proti střetu konstrukce zařízení s vozidly, je povinen nejpozději do 31. prosince
2009 zajistit, aby umístění a provozování reklamního zařízení splňovalo podmínku
podle § 25 odst. 7 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., ve znění tohoto zákona, jinak
marným uplynutím lhůty takové povolení zaniká. Držitel povolení je povinen ve stejném
termínu oznámit splnění této povinnosti příslušnému silničnímu správnímu úřadu.
Čl. II zákona č. 347/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně
se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny a méně než
12 tun, které bylo v roce 2008 opatřeno kupónem prokazujícím úhradu časového poplatku
na kalendářní rok 2008 nebo na jeden měsíc nebo na sedm dnů a u něhož platnost tohoto
kupónu skončí po 31. prosinci 2008, podléhá úhradě mýtného ode dne, který bezprostředně
následuje po dni, který je posledním dnem platnosti kupónu prokazujícího úhradu časového
poplatku na jeden měsíc nebo na sedm dnů, nejpozději dnem 1. února 2009. Způsob použití
kupónu a jeho platnost, kontrola úhrady časového poplatku a správní trestání se řídí
dosavadními právními předpisy.
2. Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně
se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny, které bylo
v roce 2009 opatřeno kupónem prokazujícím úhradu časového poplatku na kalendářní
rok 2009 nebo na jeden měsíc nebo na sedm dnů a u něhož platnost tohoto kupónu skončí
po 31. prosinci 2009, podléhá úhradě časového poplatku a povinnosti vybavení elektronickým
kupónem podle tohoto zákona ode dne, který bezprostředně následuje po dni, který
je posledním dnem platnosti kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku, nejpozději
dnem 1. února 2010. Způsob použití kupónu a jeho platnost, kontrola úhrady časového
poplatku a správní trestání se řídí dosavadními právními předpisy.
3. Nedojde-li od účinnosti tohoto zákona v systému elektronického mýtného
provozovaného ke dni účinnosti tohoto zákona k podstatné změně systému, stanoví se
sazby mýtného v tomto systému elektronického mýtného podle dosavadní právní úpravy.
Čl. II zákona č. 152/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Fyzická osoba, která podá žádost o vydání povolení k provádění auditu
bezpečnosti pozemních komunikací podle § 18h odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona a která doloží, že v době před nabytím účinnosti tohoto zákona absolvovala
školení zabývající se posuzováním dopadů vlastností pozemních komunikací na bezpečnost
provozu na pozemních komunikacích, nemusí absolvovat školení podle § 18i odst. 3
zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Povinnost zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemní komunikace se
nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace
záměru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 196/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle
zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Reklamní zařízení, jehož zřízení a provozování na dálnici, silnici I.
třídy nebo jejich silničním pomocném pozemku nebo v silničním ochranném pásmu dálnice
a silnice I. třídy bylo silničním správním úřadem povoleno přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, lze nadále provozovat za splnění podmínek uvedených v povolení do
zániku tohoto povolení, nejdéle však 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Vlastník reklamního zařízení uvedeného v bodě 2, jestliže mu nebylo vydáno
povolení podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, je po ukončení doby, po kterou lze podle bodu 2 reklamní zařízení dále provozovat,
povinen reklamní zařízení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů,
odstranit. Neodstraní-li vlastník reklamní zařízení ve stanovené lhůtě, postupuje
se podle § 25 odst. 10 a 11 nebo § 31 odst. 9 až 11 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 267/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pozemní komunikace zařazené do kategorie dálnice podle zákona č. 13/1997
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona považují za dálnice I. třídy.
2. Silnice I. třídy, které jsou rychlostními silnicemi podle zákona č.
13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona považují za dálnice II. třídy, pokud
a) mají směrově oddělené jízdní pásy, nebo
b) jsou zařazeny do transevropské silniční sítě.
3. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle
zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Doba 1 roku podle § 22c odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se počítá nejdříve ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.VII zákona č. 319/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení podle § 22h zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl.II zákona č. 370/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne
neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona
č. 13/1997 Sb., ve znění účinném předem dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XVI zákona č. 225/2017 Sb.
Přechodné ustanovení
Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
Čl.II zákona č. 227/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Do 31. ledna 2021 lze úhradu časového poplatku prokázat rovněž způsobem
podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona. Platnost kupónů prokazujících úhradu časového poplatku podle zákona č. 13/1997
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena.
3. Do 31. ledna 2021 lze zpoplatněnou pozemní komunikaci užít vozidlem osvobozeným
od zpoplatnění bez úhrady časového poplatku, aniž by bylo osvobození vozidla od zpoplatnění
oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Čl.XI zákona č. 403/2020 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XVIII zákona č. 609/2020 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení nebo jiné postupy při výkonu státní správy ve věcech dálnice, silnice,
místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace, které byly zahájeny orgány
Celní správy České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl.XXVIII zákona č. 284/2021 Sb.
neplatil
Čl.VIII zákona č. 418/2021 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokuta uložená za přestupek podle zákona č. 13/1997 Sb., která byla předána
obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil.
Čl.II zákona č. 178/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Povinnost zajistit provedení prvotního hodnocení záměru podle § 18g zákona
č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje
na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace pro vydání
územního rozhodnutí nebo dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba
umísťuje a povoluje, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Povinnost zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle
§ 18g zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace
pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro vydání společného povolení, kterým
se stavba umísťuje a povoluje, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí,
jde-li o pozemní komunikaci zařazenou do transevropské silniční sítě.
3. První posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti
podle § 18m zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, provede vlastník pozemní komunikace v roce 2024.
Čl.II zákona č. 184/2023 Sb.
Přechodná ustanovení
1.
neplatil
2. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR nejpozději do 31.
prosince 2023
a) vydá se souhlasem příslušných odborových orgánů odborových organizací
působících v Ředitelství silnic a dálnic ČR volební řád pro volbu a odvolání zástupců
zaměstnanců v dozorčí radě Ředitelství silnic a dálnic s. p. a
b) zajistí v součinnosti s těmito odborovými orgány a v souladu s vydaným
volebním řádem volbu zástupců zaměstnanců v dozorčí radě Ředitelství silnic a dálnic
s. p.
3.
neplatil
4. Ministerstvo dopravy vydá nejpozději do 31. prosince 2023 zakládací listinu
Ředitelství silnic a dálnic s. p. Údaje týkající se výše kmenového jmění a jeho minimální
výše, kterou je státní podnik povinen zachovat, ocenění majetku státního podniku
a výše rezervního fondu a jeho minimální výše budou stanoveny na základě řádné účetní
závěrky sestavené ke dni 31. prosince 2022 státní příspěvkovou organizací Ředitelství
silnic a dálnic ČR a ověřené auditorem.
5. Ministerstvo dopravy podá nejpozději do 1. ledna 2024 návrh na zápis Ředitelství
silnic a dálnic s. p. do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku
se připojí vedle příloh podle zákona o veřejných rejstřících rovněž zakládací listina
a účetní závěrka podle bodu 4.
6.
neplatil
7. Správci informačních systémů veřejné správy, ve kterých jsou vedeny údaje
o Ředitelství silnic a dálnic ČR, provedou ke dni 1. ledna 2024 změnu údajů o jeho
názvu a právní formě.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999
o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou
se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací
těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních
bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008
o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o
rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a
pro rozhraní s jinými druhy dopravy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019
o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční
výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019,
kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
1a) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních
vozidel na pozemních komunikacích. § 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 256/2002
Sb.
2) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
2b) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů.
3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
6) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 244/1992
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
7) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku
nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
8) § 110 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.
8a) § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně
zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky, ve věcech převodů majetku
státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
8b) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon).
§ 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), §
29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
10) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických
podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
11a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních
komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.
11b) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických
podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
11c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11d) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
11e) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích celní
správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení
služebních vozidel celní správy.
11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
a o změně souvisejících zákonů.
11g) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
11h) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve
znění pozdějších předpisů.
11l) § 31 a následující občanského zákoníku.
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování
pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších
předpisů.
11m) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
12a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 266/1994 Sb.
13a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní
silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
14a) § 2 písm. o) a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
15) Např. zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb.,
o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č.
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 222/1994 Sb.
16a) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel
na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.
18) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993
Sb.
18a) 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
18a) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
18b) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004
Sb.
19) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
20) § 45 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na
jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14 vyhlášky Federálního ministerstva
financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
20) Zákon č. 219/2000
Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
21) Například § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst.
1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny.
22) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července
1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince
2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí
č. 661/2010/EU, v platném znění.
23) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
25) Vyhláška č. 418/2008 Sb., kterou s provádí zákon o obecní policii.
26) Vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka
Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních
vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
27) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb.
28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října
2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon
povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném
znění.
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných
porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční
dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.
29) § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č.
206/2009 Sb.
31) EN ISO 9001.
32) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července
2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění
výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
35) § 18a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 490/2009 Sb. a zákona č. 34/2011
Sb.
36) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna
2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým
se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009
a (ES) č. 715/2009.
39) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované
konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce.
41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných
povinnostech poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu
přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhraních,
požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES.
42) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu
2019 o klasifikaci vozidel, povinnostech uživatelů evropské služby elektronického
mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních kritériích způsobilosti
oznámených subjektů.
43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října
2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic
Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES,
2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS
a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění.