Poradna - strana 11

Jak rozumět § 24 odst. 7 školského zákona: „K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2...“? Znamená to, že pokud se pedagog účastní DVPP dle bodu 1 nebo 2, tak se mu o to krátí volno v rámci samostudia, nebo mu vůbec nepřísluší? 

Jsme základní škola (příspěvková organizace - zřizovatel město) a dobu školních prázdnin jsou naplánovány rozsáhlejší stavební úpravy přímo v kuchyni školní jídelny. Jelikož se jedná o plánovanou překážku, je zaměstnavatel povinen přidělit zaměstnancům náhradní práci. Jak postupovat, když zaměstnanec tuto práci odmítne?

Dne 3. 12. 2022 jsme přijali na pozici asitenta pedagoga učitele s úvazkem 0,25. Smlouva byla uzavřena do 31. 1. 2023, neboť jsme s určitostí počítali s tím, že od 1. 2. 2023 přeřadíme tohoto zaměstnance na pozici učitele za kolegyni, která odchází v tomto termínu na mateřskou dovolenou. V původní smlouvě byla sjednána zkušební doba na 25 kalendářních dní. Je možné v tomto případě prodloužit zkušební dobu? Pokud ano, o kolik dní?

Na čem závisí kapacita školy? Jak ji lze navýšit? Aktuální kapacita je 60. V tomto školním roce máme 33 žáků. Chceme přijmout domškoláky, správně tedy zájemce o individuální vzdělávání. Do školy budou chodit pouze na přezkoušení 2x ročně a ve škole reálně vůbec nebudou. Nebude na ně tím pádem vázaná kapacita umývárek a toalet. Většinou to budou prvňáčci, ze kterých vytvoříme virtuální třídu. Hlásí se nám jich hodně a nevím, zda je mohu přijmout, když by počet žáků našich + na IV překročil hranici 60.

Učitel základní školy, který jezdí s dětmi na lyžařský kurz pořadaný školou, absolvoval povinný kurz pro instruktory lyžování. Kurz se konal od soboty do úterý. Učitel měl od zaměstnavatele - základní školy hrazené kurzovné, ubytování i stravné za celou dobu. Za pracovní dny obdrží plat. Na co má zaměstnanec - učitel nárok za dobu strávenou v sobotu a neděli na absolvovaném kurzu a za jakou dobu? Pracovní dobu má rozvrženou od po - pá od 7.30.-16 hod.

Prosím touto cestou o vysvětlení § 52 odst. 2. V případě, že nelze žáka na konci prvního i druhého pololetí hodnotit pro nedostatek podkladů k hodnocení, je v určeném náhradním termínu hodnocení nutné realizovat formou komisionální zkoušky? Nebo je možné přezkoušení v určeném termínu zrealizovat např. před třídou (to asi jen v případě prvního pololetí)?

Příspěvková oraganizace, základní škola, má učitele, který měl do 31. 8. 2022 sjednaný zkrácený pracovní poměr a jeho týdenní úvazek byl 0,4091, sjednaná pracovní doba 16,36 hodin/týden. Učil dva dny v týdnu. Plný tabulkový plat 38 560 Kč, krácený úvazkem 15 775 Kč. Od 1. 9. 2022 mu byl úvazek ještě zkrácen. Učí pouze jeden den, úvazek je 0,045 a je to 1,8 hodiny/týden. Plný plat je 38 560 Kč a krácený podle úvazku je 1 735 Kč. Tento poměr je sjednán na dobu neurčitou a reguluje se pouze dodatky ke smlouvě. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu? Pokud ne, jak pracovní poměr uzavřít, aby to bylo zaměstnání malého rozsahu?

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí. Můžeme prosím proplácet poplatek za vystavení výpis z rejstříku trestů, který požadujeme po pedagogických pracovnících.  

Musí být „svatý týden“ čerpán do 28. 4. 2023, nebo lze čerpat dny svatého týdne až v květnu, např. 9. 5. až 15. 5. 2023?

Adeptka na místo učitelky výtvarné výchovy mi přinesla výpis z evidence rejstříku trestů s tím, že byla 3. 10. 2019 odsouzena na 5 měsíců podmíněně se zkušební dobou 2 roky do 18. 10. 2021 podle § 274 odst.1 č. TZ 40/2009. Rád bych ji přijal, protože nemohu zoufale sehnat jinou vhodnou adeptku. V případě jejího přijetí se vystavuji problému, který by ohrozil moje setrvání v pozici ředitele, nebo mám možnost využít nějaké argumenty, kterými bych mohl své rozhodnutí obhájit?

Jsme střední odborná škola, máme dost složitou a specifickou strukturu. Některé zaměstnanci v rámci jednoho pracovního poměru vykonávají práci učitele odborných předmětů (učitel teorie) a také práci učitele odborného výcviku (dříve mistr odborného výcviku). Vypočítáváme celkový úvazek zvlášť dle hodin přímé pedagogické činnosti u učitele teorie (21 h na celý úvazek) a zvlášť dle hodin přímé pedagogické činnosti u učitele odborného výcviku (35 h na celý úvazek). Následně oba vyčíslené úvazky sečteme do jednoho. Problém ale nastává v momentě, kdy podáváme výkaz P 1c-01, kde musíme oddělit hodiny teorie a OV, tím pádem rozdělit úvazek a ještě to rozdělit na více než dvě zařízení (typy škol dle výkaznictví). Výkaz generuje účetní program Vema. V případě ručního přeúčtování může dojit k chybám (nejedná se pouze o jednoho zaměstnance) a také výše zmiňovaný výkaz je vázán na další výkaz - pak se rozhodí oba. Zjišťovali jsme na jiné škole, jak to dělají. Mají uzavřené s takovým zaměstnancem 2 pracovní poměry: 1. - učitel, 2. - učitel odborného výcviku. Ze strany zřizovatele při kontrole prý nemají problém. Naopak, se jedná o dva druhy činnosti, kde každý zařazen do jiné platové třídy (učitel - 12 platová třída, učitel OV - 10 platová třída), každý mají jinou pracovní náplň a také hodiny přímé pedagogické činnosti se počítají jinak (pro učitele 1h PPČ = 45 min., pro učitele OV 1h PPČ = 60 min.) Pro nás by to bylo také řešení, jen nevím zda by tato varianta nebyla napadnuta třeba inspektorátem práce z důvodu zařazení profese učitele a učitele odborného výcviku v katalogu práce pod stejným číslem (2.16.01). Nebyly by 2 pracovní smlouvy u jednoho zaměstnance na pozici učitele - 1 pracovní smlouva a učitele odborného výcviku - 2 pracovní smlouva v rozporu?

Může mít ředitel školy nadúvazkové hodiny a jak mu jsou propláceny? Např.: Ředitel školy má mít podle nařízení vlády úvazek 2 hodiny. Z organizačních důvodů si musel dát do úvazku 4 hodiny. Budou mu propláceny jako nadúvazkové?

Máte k dispozici nějaký vzor pro autoevaluci v podmínkách malotřídní školy s prvním stupněm a mateřskou školou? 

Příspěvková organizace, mateřská školka zřízená obcí, přijala dary, které byly písemně schváleny zřizovatelem a zaúčtovala je následovně. 1) Vánoční sladké balíčky pro děti ve výši nákupu 8 200 Kč - MD 112/D 649 a MD 501/D 112. 2) Dostala 1x kytaru (úplně nová - i se stvrzenou za částku 12 000 Kč) - MD 028/D 649 a MD 558/D 088. 3) Dostala peněžní dar na bankovní účet 6 000 Kč - MD 241/D 414 a následně z něho koupila hračky za 2 000 na fakturu MD 501/D 321 a dar aktivovala ve výši 2 000 - MD 414/D 648 a na účtu, resp. ve fondu 414 zbylo ještě 4 000 Kč. Může tato částka zůstat ještě nevyčerpaná do roku 2023, tj. bude se evidovat stále na účtu 414? Jiné dary PO neobdržela, je ale dále možné, aby v budoucnu přijala i jiné dary s jiným „typem“ zaúčtování, které se právě u PO využívají?

Příspěvková organizace zřízená obcí - mateřská škola. 1) Jak zaúčtovat čerpání mezd z fondu odměn u příspěvkové organizace. Jedná se o mzdy nad limit. Běžné zaúčtování je: 521 MD plus odvody na účtech 5xx zdravotní, sociální z účtu 331, 336. Bude čerpání z fondu odměn na účtech 414/648? Např. mzdy z fondu: 521/331 200 Kč a fond 414/648 200 Kč. Odvody sociální a zdravotní půjdou klasicky z provozních peněz bez čerpání z fondu, je tomu tak? Pouze částka na účtu 521 bude kryta fondem? 2) Je nutné mít na běžném účtu (máme pouze účet FKSP a běžný bankovní účet) částku, která pokryje fond odměn, tj. musíme disponovat prostředky (peněžními či finančními (pohledávky), abychom případně fond mohli využít? 

K 1. lednu 2023 dojde ke sloučení naší ZŠ s blízkými MŠ (již nyní obě jsou jedním IČ). V rámci organizačního schématu jsou místa zástupce ředitele ZŠ (současně zástupce statutárního orgánu; pracovní smlouva na pozici učitelka) a místa zástupkyň ředitele na MŠ (pracovní smlouva je v obou případech na pozici učitelky MŠ). Je nutné tyto jmenovat a co to pro ně případně znamená? Jakým způsobem je určen zástupce statutárního orgánu?  

Jak legislativně správně může škola, příspěvková organizace, organizovat školní jarmark, jestli vůbec může? Žáci by mohli prodávat své výrobky a by se konala např. besídka pro rodiče. Co vše by měla škola mít ošetřeno a jak účtovat příjem z jarmarku?

Škola (příspěvková organizace zřízení obcí) přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění částku 1 500 Kč. Jaká dohoda musí být se zaměstnanci uzavřena - dohoda k zajištění závazku zaměstnance nebo dohoda k uspokojení závazku zaměstnance? Jaké jsou povinné náležitosti dohody či dle jakého zákona jí sepsat? Jaké je správné zaúčtování poskytnutí příspěvku + zaúčtování poplatku, který chce škola po zaměstnancích (celkově jsou poplatky např. 1 000 Kč měsíčně - mohou se zaúčtovat jedním dokladem všechny poplatky pro všechny zaměstnance)?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená jihomoravským krajem. Výhradně pro hlavní činnost ( vzdělávání, osvobozené dle § 57 od DPH) jsme používali osobní vozidlo pořízené v roce 2005. V říjnu letošního roku došlo k havárii vozu a ten byl následně vydražen v aukci za cenu 33 250,- Kč včetně DPH. JMK jako vlastník vozidla ( z hlediska PO se jedná o majetek svěřený ) vystavil pro kupujícího fakturu v částce bez DPH, tj. ve výši 27 479,34 Kč s tím, že případné DPH má s kupujícím vypořádat naše PO. Domníváme se, že vzhledem k tomu, že vozidlo bylo pořízeno před účinností novely zákona o DPH, tj. před 1. 4. 2009 (přesně 18.2.2009), nemá kupující nárok na odpočet DPH a my DPH odvádět nebudeme. Prosím Vás o vyjádření, zda je tento náš názor správný. Dále bych chtěla vědět, jaký postup by byl správný v případě, že by vozidlo bylo pořízeno až po 1.4.2009. JMK by opět vystavil fakturu kupujícímu bez DPH. Dle metodického pokynu bychom my ( příspěvková organizace ) měli k datu převzetí majetek posoudit z hlediska DPH. Jednalo by se v tomto případě o zdanitelné plnění podle ZDPH, přesto, že vozidlo nebylo používáno k ekonomické činnosti? Pokud ano, jakým způsobem vypořádáme DPH? Dle metodického pokynu bychom měli vystavit doklad o použití a na jeho základě odvést DPH. V tomto případě nebude mít kupující doklad pro odpočet DPH. Nebo máme vystavit kupujícímu fakturu pouze na DPH a na jejím základě DPH odvést? 

Obracím se na vás s prosbou o výklad povinnosti vstupních lékařských prohlídek u pedagogických pracovníků zaměstnaných na dohody mimo hlavní pracovní poměr. Já si to vykládám tak, že pro splnění § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících mít vstupní lékařskou prohlídku musí. Ráda bych věděla, zda je tato úvaha správná.