Poradna - strana 20

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Máme také školní jídelnu, ve které se stravují žáci i zaměstnanci školy, případně v rámci doplňkové činnosti cizí strávníci. Asi 3 žáci musí mít bezlepkovou dietu. Prosím, musíme kvůli těmto žákům s bezlepkovou dietou platit každý měsíc nutriční terapeutku? Nestačilo by např. zaplatit za sestavení několika vhodných jídelníčků pro tyto žáky, které by se pak používaly? Vždyť naše kuchařky jsou samy schopné bezlepkovou stravu uvařit. Nebo nějaké jiné řešení?

Na základní školu (přísp. org.) jsme přijali do funkce "učitelku" - inženýrku s vysokoškolským vzděláním následujících oborů: - vysoká škola ekonomická - obor Učetnictví a finanční řízení podniku - ČVUT v Praze - absolvování programu celoživotního vzdělávání podle § 60 zákona č. 111/1998 Sb. - program Master of Businness Administration. Samozřejmě absolvovala studium na střední ekonomické škole zakončené maturitní zkouškou. Bude vyučovat anglický jazyk na 2. stupni - plný úvazek. Zařazena byla do platové třídy 12. Kolik let ji budeme odečítat z dosažené praxe, když splňuje vysokoškolské vzdělání, nikoli magisterské nebo bakalářské?

Jak krátit nárok na 12 dní samostudia v případě kratšího úvazku? Např. úvazek 0,5, kdy zaměstnanec pracuje 5 dní v týdnu, znamená, že má za rok nárok na 6 dní samostudia, i když pracuje jen 4 hodiny denně (6x za rok nejde do práce), nebo se to bere jako dovolená a má 12 dní (vždy 4 hodiny denně)? Je jedno, zda pracuje např. 3 dny v týdnu nebo každý den? 

Prosím o vysvětlení problematiky bezúplatných příjmů. Kdy je třeba o bezúplatném příjmu účtovat, kdy postačí pouze zachycení výše bezúplatného příjmu v daňovém přiznání daně z příjmu (na kterých řádcích) a kdy se bezúplatným příjmem z pohledu účetnictví a daní nemusím vůbec zabývat? Co vše by měla smlouva o poskytnutí bezúplatného plnění obsahovat, abychom mohli bezúplatný příjem zachytit v daňovém přiznání, případně o něm účtovat. Jsme veřejná vysoká škola. Většina poskytnutých bezúplatných plnění (zpravidla služeb) je poskytována pro naši hlavní činnost (vzdělávání). Je účel užití bezúplatného příjmu důležitý? Je rozdíl v postupu u bezúplatného příjmu pro hlavní (nehospodářskou) a doplňkovou (hospodářskou) činnost? Jako příklad bezúplatného plnění mohu uvést například služby kameramana, kostymérky nebo herecké výkony do studentských filmů, které jsou tvořeny v rámci výuky studentů na naší fakultě -audiovizuální tvorba. Vedle bezúplatných plnění probíhají i klasické nákupy služeb nutných pro tvorbu filmu. Jelikož jde o tvorbu filmů vlastní činností a nejsou určeny k obchodování, nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek ale přímo do nákladů a zachyceny v podrozvaze. Má být v tomto konkrétním případě účtováno i o bezúplatných příjmech? Pokud ano, jak má být zaúčtováno?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V naší škole je i zařízení školní jídelny, takže stravování zaměstnanců je prováděno ve vlastní provozovně, zaměstnanec hradí jen cenu potravin, takže v podstatě za oběd platí asi 15 Kč a 15 Kč je příspěvek v FKSP. V současné době jsou školy uzavřeny z důvodu pandemie covid-19, takže naše školní jídelna nevaří. Poblíž je ale základní škola, její zřizovatel je obec, a ta nám obědy může poskytovat. Tedy pro některé zaměstnance, kteří stále do školy docházejí. Nebo mají distanční formu výuky a jsou místní. Obědy v této škole stojí asi Kč 70. Ptám se, jak správně postupovat? My chceme po základní škole, aby nám vždy na konci měsíce vystavila fakturu na adresu naší školy, jejíž přílohou bude seznam zaměstnanců a počty odebraných obědů. Tuto fakturu chceme uhradit z FKSP. Můžeme celou částku uhradit a po zaměstnancích nic nepožadovat, nebo po nich máme požadovat alespoň tu částku, kterou za obědy platí u nás? Co je prosím správně? Také bych se chtěla zeptat, v případě, že bychom zakoupili stravenky, jakou část si z nich musí platit zaměstnanec, nebo nemusí platit nic? 

Jsme základní škola. Musím řešit u dlouhodobého majetku dobu odpisování dle daně z příjmu právnických osob nebo si určím počet let odpisování dle reálné životnosti a tyto účetní odpisy jsou zároveň daňovými náklady?

Jako základní škola prosím o informaci, jak přistupovat k zaměstnancům, kteří mají dohodu o provedení práce (např. práce v kuchyni) v případě zavření škol z důvodu nařízené karantény z důvodu epidemie covid-19. U zaměstnanců na HPP máme překážku na straně zaměstnavatele a vyplácíme 100 % průměrného výdělku. Je možné u dohod o provedení práce proplácet jen skutečně vykonanou práci, nebo pro ně také platí překážka na straně zaměstnavatele a povinnost zaměstnavatele proplatit smluvenou mzdu? Doplnění dotazu: Mají na výplatu náhrady nárok i zaměstnanci, se kterými je uzavřena DPP a měsíčně jim není vyplaceno více než 10 000 Kč, tudíž neodvádí sociální a zdravotní pojištění, pokud mají v DPP rozvrženo kdy a kde mají pracovat? Může pak zaměstnavatel požadovat náhradu v rámci programu Antivirus, nebo v jiném vládním kompenzačním programu? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Dostali jsme finanční dar na účely školství a k podpoře školních aktivit – finančních nákladů na soutěž středních škol ve stavbě Stirlingova motoru. Dar jsme dostali zásluhou pana učitele, který se touto soutěží se žáky zabýval. Je možné z těchto účelových prostředků uhradit i cestovné a náhrady za stravu pro žáky, kteří se soutěže zúčastnili? Případně může se těmto žákům z výše uvedeného daru zaplatit i další občerstvení, případně nějaké odměny – dárky? Poraďte, jak můžeme výše uvedený dar plně využít pro daný účel?

Jsme střední škola. Nyní naši učitelé objednali náhr. díly na CNC u zahraničního dodavatele. Na faktuře je uvedeno: Osvobozeno od DPH dle článku 138 směrnice Evropské komise o DPH. Musím to dodanit? Musím udělat souhrnné hlášení nebo to jen nějak uvést do přiznání DPH? 

Prosím o výklad paragrafu 223 Zákoníku práce-krácení dovolené. Naše zaměstnankyně (jsme základní škkola) čerpala na začátku roku 2020 dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou. Po té rodičovskou čerpala pouze od 4.6. do 31. 8. 2020. Od 1. 9. 2020 nastoupila na zkrácený úvazek. Rozvrh má rozložený jen do 4 dnů v týdnu, a proto jí mzdový program teď ve výplatě za prosinec krátí dovolenou na celý rok o 5 dní a strhává za tyto dny peníze. Máme právo na základě paragrafu 223 odst.1 vůbec dovolenou krátit ?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Z důvodu karantény ve školní jídelně na sousední základní škole, jejímž zřizovatelem je obec, vaříme také pro žáky a učitele této školy. Běžně takovéto vaření provádíme v rámci své doplňkové činnosti – hostinské činnosti. Protože jsme plátci DPH, účtujeme také DPH. Když vaříme pro žáky základní školy – je to pro ně vlastně školní stravování, je zde osvobození od DPH, nebo máme postupovat stejně, jako v případě ostatních cizích strávníků? U učitelů základní školy bychom postupovali jako u cizích strávníků. 

Firma s. r. o. zajišťuje IT služby pro školy. Na konci roku má firma přijatou fakturu za IT služby od externího dodavatele, které uskutečnil v prosinci. Školám tyto služby firma přefakturováva spolu s dalšími až v příštím roce. Jak správně zaúčtovat časové rozlišení?

Zaměstnankyně podala výpověď z pracovního poměru v listopadu 2020. Pracovní poměr měl být ukončen výpovědí z její strany k 31. 1 .2021. Od 27. 1. 2021 je zaměstnankyně v karanténě, která stále běží. Jedná se o pedagogického pracovníka, který je v karanténě z důvodu, že se ve školce objevila nákaza Covid a školka je po dobu 10 dní uzavřená a všichni zaměstnanci v karanténě. Chtěla jsem se zeptat, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 1. 2021 nebo až po ukončení karantény? Náhradu budeme platit do 31. 1. 2021 nebo do konce karantény?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Při vyhotovování přiznání k dani z příjmů právnických osob využíváme pro snížení daně § 20 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. Asi v roce 2017 došlo ke změně odstavce 7. Nejdříve tam bylo, že můžeme prostředky získané touto úsporou na dani použít ke krytí nákladů, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících obdobích. Asi od srpna 2017 je tam změna … v následujícím zdaňovacím období. Pokud bychom třeba neměli vyčerpánu daňovou úsporu z roku 2016, do kdy jsme ji měli vyčerpat? Do roku 2017, nebo do roku 2019? Když v té době byl ještě jiný zákon. V případě, že bychom měli čerpání špatně, jaké jsou sankce a do kdy?

Jsme střední škola, zřízená krajem, který požaduje provedení auditu účetní závěrky. Musíme mít ověřenu závěrku za rok 2021 auditorem. Kdy oslovit nějakou firmu, kdy v průběhu roku? Stačí třeba v druhém pololetí 2021?

Na naší základní škole bude probíhat očkování proti covid-19. Zaměstnanci jsou vybírání podle kritérií stanovených vedením školy (věk, kontakt s dětmi apod.). Je možné poskytnout očkování i 2 zaměstnancům pracujícím na základě dohod, které jsou uzavřeny na dobu neurčitou? Jeden zaměstnanec pracuje v mateřské školce jako údržbář (dohoda o PČ) a do zaměstání chodí každý den. Druhý má v popisu práce poradenskou činnost. Pracuje nepravidelně dle potřeby na základě dohody o provedení práce, základní školu navštěvuje pouze v případě převzetí nebo odevzdání vykonané práce, popřípadě nutné konzultace přiděleného úkolu s vedením školy. Oběma zaměstnancům je více než 70 let. Je v kompetenci ředitele školy rozhodnout, že tyto zaměstnance uvede také do pořadníku očkování k ostatním zaměstnancům školy, nebo se musí oni sami zaregistrovat někde jinde?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V naší škole je i zařízení školní jídelny. Prosím, jak je to s praním pracovních oděvů kuchařek? Musíme jim zajišťovat praní prádla přes firmu, nebo si mohou prádlo prát sami doma? Po vzájemné dohodě. Od zaměstnavatele dostanou prací prášek. Nebo jak je nutné toto řešit? 

Pokud ředitel školy se chce vzdát funkce ze zdravotních důvodu (chce úplně skončit v zaměstnání), jak má postupovat? Ředitel vykonává funkci na základě jmenování zřizovatele (kraj), před jmenováním neměl uzavřenou žádnou pracovní smlouvu. Jmenování bylo v roce 2018. V samotném jmenování není uvedena doba určitá, ale předpokládá se, že platí po dobu 6 let (pravděpodobně dle § 166 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. Ředitel se obrátí na svého zřizovatele se vzdáním se funkce. Musí ještě podat výpověď, adresovanou právnické osobě, jejímž statutárním organem de facto je (vlastně podává výpověď sám sobě), aby legitimně ukončil svůj pracovní poměr? Doplnění dotazu: Ředitel současně má dlouhodobou neschopnost. Chce ukončit své působení ve funkci k 30. 6. 2021, od 1.7. již zažádal o starobní důchod. Potřebuje již k 30. 6. 2021 byt bez žádných závazku vůči škole. Proto se ještě jednou ptám pro upřesnění: KDO (jako představitel školy) mu podepíše výpověď z pracovního poměru? Má času dost na dvou měsíční výpovědní lhůtu. Má tu výpověď podepsat jeho zástupce? Ovšem zastupující zástupce se pořád podepisuje místo ředitele s příponou v. z. Nebo si ředitel výpověď podepíše sám, jelikož je pořád ředitelem školy? Zajímá mně opravdu tato administrativní formalita, která osoba (za této situace) je oprávněna podepsat výpověď?

Externí vyučující nepožádala naší organizaci o PPM a dne 1. 2. 2021 jsem obdržela její neschopenku a byla jí vyplacena náhrada mzdy. Dne 17. 3. 2021 přišla její zpětná žádost o PPM s nástupem 21. 12. 2020. Protože celý měsíc v prosinci 2020 a v lednu 2021 odučila hodiny on-line, byl jí vyplacen plat v plné výši. Jak nyní postupovat? 

Spolek N vystavěl budovu, kterou bude následně pronajímat školské právnické osobě, jíž je zřizovatel. Součástí stavby byla podmínka opravy obecní komunikace, kterou vlastní obec. Jak naložit s výdajem na opravu (cca 5 mil. Kč)? Může jít celé do nákladů nebo může spolek odpisovat?