Ing. Veronika Pevná - strana 2

Žádný tým včetně žákovského parlamentu nemůže úspěšně pracovat, pokud se ve skupině nedomluví na jednoduchých, ale zároveň všemi přijímaných, pravidlech komunikace. Naformulování pravidel je možné provést buď při běžném zasedání parlamentu, nebo na prožitkovém kurzu.

Na některých základních a středních školách proběhly v září či říjnu volby do žákovských parlamentů. Složení parlamentu je jasné, ale co dál? Ještě před tím, než se členové parlamentů vrhnou do práce a realizace projektů, je dobré jejich členství potvrdit také smluvně.

V každé škole by měl být vyhrazený čas pro pravidelné a nerušené setkávání třídního učitele se svou třídou, během kterého se řeší aktuální i obecná témata daného kolektivu. K tomu jsou ve školách využívány třídnické hodiny, které by neměly být vnímány jen jako doplněk k výuce, ale jako bezpečný prostor pro děti k reflexi vlastní zkušenosti se školou.

Začátek školního roku je nejlepší dobou pro založení nebo oživení žákovského parlamentu, který je komplexním vzdělávacím nástrojem pro přípravu dětí a mladých lidí na jejich pozdější občanský život.

Letošní školní rok se pomalu chýlí ke konci. Po dlouhých měsících distanční a rotační výuky přicházejí prázdniny. Mnoho žákovských parlamentů přerušilo svou činnost nebo ji provozovalo omezeně. K čemu mohou využít prázdninový čas a jak nejlépe nastartovat parlament v novém školním roce?

Může se zdát, že v téhle době boje s nevyzpytatelnou nemocí musí jít všechno ostatní stranou. Vzdělávání, kultura, mimoškolní aktivity. Opak je ale pravdou. Právě tohle všechno je potřeba si nyní, ať už v jakékoliv formě, zachovat. Některé žákovské parlamenty to pochopily a ve své činnosti neustaly.

Děti a mladí lidé mají často pocit, že jim starší generace nerozumí, a přestanou s ní komunikovat. Je toho však hodně, co si mohou vzájemně předat a o co všechno se dokážou vzájemně obohatit. Mezigeneračních projektů se na školách objevuje hodně. Žákovské parlamenty stále přicházejí s novými nápady.

  Fungující žákovský parlament v sociálně vyloučené lokalitě Ing. Veronika Pevná Centrum pro demokratické učení, o. p. s., Komunikace a fundraising Základní škola Zlatnická v Chanově má svůj žákovský parlament...

Rok 2020 obrátil všechno naruby. Změny se nevyhnuly ani schůzkám žákovských parlamentů. Na některých školách dětská zastupitelstva přerušila v době karantény svou činnost, jinde hledala, jak dále pracovat na svých projektech.

Žákovský parlament je složitý organismus, který vyžaduje pečlivou přípravu, systematické vedení a spolupráci několika různých aktérů. Co se od nich čeká a jaká úskalí musejí při cestě k funkčnímu žákovskému parlamentu překonávat?

S termínem žákovský parlament se už mnozí setkali. Je však stále důležité si připomínat, že nejde o politiku, ale o občanství a s ním spojené hodnoty a principy demokracie. Jako vzdělávací nástroj existují samosprávy na základních i středních školách od 90. let minulého století a přinášejí řadu výhod.

Každoročně se zástupci 10 žákovských parlamentů z celé ČR scházejí na půdě Senátu, aby veřejnosti představili své nejúspěšnější projekty. Letošnímu, 9. ročníku akce „Co dělají školy pro demokracii?“ předcházelo online hlasování veřejnosti, do kterého se zapojilo přes 1 355 hlasujících. Titul nejinspirativnější projektu roku si odnesl projekt Stop plastovým obalům žákovského parlamentu ze Základní školy TGM v Milovicích.

Na půdě Senátu PČR jsou každoročně představovány projekty žákovských parlamentů, které děti samostatně zrealizovaly a které jsou zajímavé i pro ostatní školy. Součástí programu je vyhlášení nejinspirativnějšího projektu žákovského parlamentu roku. Cílem je rozšířit myšlenku občanského vzdělávání na základních a středních školách, ukázat dětem, jak přijímat odpovědnost a aktivně ovlivňovat své prostředí.