JUDr. Petr Bukovjan - strana 2

Učitelka v MŠ byla přijata jako zástup za kolegyni, která odešla na mateřskou dovolenou. S novou učitelkou byla sepsána smlouva na dobu určitou, která již byla dvakrát prodloužena. V měsíci červnu by se tedy jednalo o třetí prodloužení smlouvy na dobu určitou - uplynou tři roky (kolegyně na mateřské dovolené má druhé dítě a je stále na mateřské/rodičovské). Má nárok nová učitelka na změnu smlouvy na dobu neurčitou dle § 39 odst. 2 zákoníku práce? Nebo je to v případě zástupu na mateřskou/rodičovskou jinak? Nová učitelka by mě zájem o smlouvu na dobu neurčitou - jaké jsou její možnosti? 

Jako základní škola prosím o informaci, jak přistupovat k zaměstnancům, kteří mají dohodu o provedení práce (např. práce v kuchyni) v případě zavření škol z důvodu nařízené karantény z důvodu epidemie covid-19. U zaměstnanců na HPP máme překážku na straně zaměstnavatele a vyplácíme 100 % průměrného výdělku. Je možné u dohod o provedení práce proplácet jen skutečně vykonanou práci, nebo pro ně také platí překážka na straně zaměstnavatele a povinnost zaměstnavatele proplatit smluvenou mzdu? Doplnění dotazu: Mají na výplatu náhrady nárok i zaměstnanci, se kterými je uzavřena DPP a měsíčně jim není vyplaceno více než 10 000 Kč, tudíž neodvádí sociální a zdravotní pojištění, pokud mají v DPP rozvrženo kdy a kde mají pracovat? Může pak zaměstnavatel požadovat náhradu v rámci programu Antivirus, nebo v jiném vládním kompenzačním programu? 

Prosím o výklad paragrafu 223 Zákoníku práce-krácení dovolené. Naše zaměstnankyně (jsme základní škkola) čerpala na začátku roku 2020 dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou. Po té rodičovskou čerpala pouze od 4.6. do 31. 8. 2020. Od 1. 9. 2020 nastoupila na zkrácený úvazek. Rozvrh má rozložený jen do 4 dnů v týdnu, a proto jí mzdový program teď ve výplatě za prosinec krátí dovolenou na celý rok o 5 dní a strhává za tyto dny peníze. Máme právo na základě paragrafu 223 odst.1 vůbec dovolenou krátit ?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Svým zaměstnancům uvádíme do pracovních smluv mimo jiné: 1)     Provozním zaměstnancům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti sekretářky. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,75. Pracovní doba činí 30 hodin týdně – 6 hodin denně – viz pracovní výkaz za daný měsíc. Zaměstnanec každý měsíc vyplňuje pracovní výkaz, kde je domluvená pracovní doba uváděna. Je třeba ještě dodatek smlouvy, kde např. stanovíme, že pracovní doba bude od 7.30 – 14.30 a přestávka v práci 11.30 – 12.00, nebo stačí jen ústní domluva? 2)     Asistentům pedagoga např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu asistentky pedagoga. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,8875. Pracovní doba činí 35,5 hodin týdně a je rozvržena i s přestávkami v práci do celého týdne. 3)     Učitelům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti učitele střední školy. Tyto práce bude vykonávat na plný pracovní úvazek. Pracovní doba činí 40 hodin týdně a je rozvržena do celého pracovního týdne dle platného rozvrhu hodin, z toho: 21 hodin přímé pedagogické činnosti, 19 hodin práce související s přímou pedagogickou činností (dohledy, povinná přítomnost na pracovišti, zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka…). Nepokryjí-li výše uvedené činnosti stanovenou pracovní dobu, rozvrhne si zaměstnanec sám, kdy a kde bude práci vykonávat. O svém rozvrhu informuje písemně ředitele školy. 

Jsme příspěvková organizace, základní škola. Naše zaměstnankyně, účetní, je dlouhodobě nemocná, ale její neschopnost jí umožňuje částečně pracovat z domova a vykonávat některé činnosti, které nemají u jiných zaměstnanců zastupitelnost. Je možno ji za takto vykonávanou práci v době pracovní neschopnosti udělit odměnu? 

Jsme příspěvková organizace (střední + základní škola). V rámci evidence pracovní doby musí pedagog vykazovat přestávku na jídlo a oddech (tzn. vykázat celkem 8,5 hodin, pokud celou pracovní dobu stráví na pracovišti)? V jakém případě se může použit ustanovení § 88 odst. 1 druhé věty zákoníku práce (práce nemohou být přerušené, přiměřená doba na jídlo a oddech se započte do pracovní doby)? Může se toto ustanovení použit v případě pracovní doby učitele střední a základní školy (stanovit vnitřním předpisem)?

Máme ve škole zaměstnanou na základě projektu školní asistentku. Pracovní poměr jí byl založen 3. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a následně dodatkem prodloužen do 31. 12. 2018. Paní bude ve škole pokračovat po 1. 1. 2019 jako asistentka pedagoga. Řešíme problém, zda pracovní poměr uzavřít na rok, či na dva roky, když vyšetření dítěte je na dva roky.

Článek je věnován logickým souvislostem dokumentů příspěvkové organizace tří úrovní: 1) zřizovací listiny, 2) vnitřního platového předpisu a 3) písemností, kterými je zaměstnanec informován nebo kterými se aplikuje existující právo nebo povinnost. Případné odlišnosti spojené s jinou právní formou zaměstnavatele (např. pokud je zaměstnavatel školskou právnickou osobou) budou zpracovány v Řízení školy online. (Autoři upozorňují, že momenty, na které se v rámci komentáře zřizovací listiny, vnitřního platového předpisu a dokumentů souvisejících s konkrétním zaměstnancem zaměřují, nepředstavují veškerý povinný, resp. možný obsah uvedených dokumentů.)

Pokračující komentář vztahu zřizovací listiny, vnitřního platového předpisu a písemnosti, kterými je zaměstnanec informován nebo kterými se aplikuje existující právo nebo povinnost. (Předchozí část "Vnitřní platový předpis v pracovněprávních souvislostech, 1. část" https://www.rizeniskoly.cz/cz/pracovni-situace/vnitrni-platovy-predpis-v-pracovnepravnich-souvislostech-1-cast.zs-978.html)

Pokračující komentář vztahu zřizovací listiny, vnitřního platového předpisu a písemnosti, kterými je zaměstnanec informován nebo kterými se aplikuje existující právo nebo povinnost.

Článek je věnován logickým souvislostem dokumentů příspěvkové organizace tří úrovní: 1) zřizovací listiny, 2) vnitřního platového předpisu a 3) písemností, kterými je zaměstnanec informován nebo kterými se aplikuje existující právo nebo povinnost. Případné odlišnosti spojené s jinou právní formou zaměstnavatele (např. pokud je zaměstnavatel školskou právnickou osobou) budou zpracovány v Řízení školy online.1)

Cílem textu navazujícího na první část článku1 je podrobněji popsat některé základní právní instituty a pracovněprávní vztahy, které jsou přímo obsaženy v organizačním řádu nebo na něj bezprostředně navazují.

Cílem autorů je pomoci školám a školským zařízením při vytváření smysluplného, konzistentního a obsahově správného systému interních předpisů (např. organizačního řádu, vnitřního platového předpisu, pracovního řádu).  Zaměstnavatelé – příspěvkové organizace v textu naleznou důležité informace, díky kterým zhodnotí plánované uzavření pracovní smlouvy se zaměstnancem nebo jmenování vedoucího zaměstnance z úhlu pohledu organizační struktury zaměstnavatele, druhu práce zaměstnance, povinnosti zaměstnance jmenovat na vedoucí pracovní místo nebo s ním uzavřít pracovní smlouvu.  

Cílem autorů je pomoci školám a školským zařízením při vytváření smysluplného, konzistentního a obsahově správného systému interních předpisů (např. organizačního řádu, vnitřního platového předpisu, pracovního řádu).

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, neupravuje toliko odpovědnost (zaměstnavatele) za újmu způsobenou (zaměstnanci) v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Právní věta „Výpověď z pracovního poměru pro nesplňování předpokladů stanovených zákonem pro výkon sjednané práce může být dána i pedagogickému pracovníkovi, který nesplňuje podmínku potřebné odborné kvalifikace a nenaplňuje ani...