Rudolf Pospíšil

Chtěla bych se zeptat, zda by nemohla být nějak zpochybněna pracovní smlouva, kde je uvedeno „pracovní poměr vzniká dne 1. 8. 2015“ a není tam u toho uvedeno, že je to den nástupu. Zaměstnanec normálně nastoupil do práce v den, který je uveden v pracovní smlouvě jako den vzniku pracovního poměru, ale chtěla bych vědět, zda tato nepřesná formulace vyloženě neohrožuje platnost pracovní smlouvy.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Máme 3 vychovatele, kteří pracují na zkrácený úvazek, a to 5,6 hodin denně (28 hodin týdně). Směny mají rozepsány nerovnoměrně a opakují se vždy po třech týdnech. Pracovní dobu si zapisují do pracovních výkazů, kde ještě ovšem každý měsíc děláme přepočet hodin, protože nejsou všechny měsíce stejné a také vychovatel může např. onemocnět. Takže pokud má měsíc např. 21 pracovních dnů, počítáme, že měl mít vychovatel odpracováno 21 x 5,6 = 117,6 hodin. Pokud mu vychází více hodin, převádíme je do dalšího měsíce. Pokud má odpracováno méně, nadpracuje si vše v následujícím období. Je náš postup správný?

K jakému porušení dochází v případě, kdy pedagogický pracovník nedodržuje rozvrženou týdenní pracovní dobu tím, že v době nepřímé pedagogické činnosti prokazatelně vykonává přímou pedagogickou činnost pro jiného zaměstnavatele?

Ředitel školy se chystá vzdát funkce ředitele školy k 31. 7. 2014. Prosím o upřesnění, zda bude náš postup správný. Ředitel školy se vzdá funkce, dokument zašle zřizovateli tak, aby byl zřizovatel schopen vyhlásit konkurz na nového ředitele. Škola jako zaměstnavatel nabídne řediteli místo dle jeho kvalifikace, tedy místo učitele na 100% úvazek. Toto místo však ředitel nepřijme. Škola tedy dá řediteli výpověď pro nadbytečnost. Vznikne tak překážka na straně zaměstnavatele a řediteli poběží dvouměsíční výpovědní lhůta, po kterou mu bude náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Odstupné však řediteli nenáleží. Je tento názor správný?