• Oblíbené
  • Poznámka

Ministerstvo školství zjišťovalo stav učitelů v Česku

Vydáno:

Nedostatek kvalifikovaných pedagogů je problém, se kterým se české školství potýká řadu let. Ministerstvo se snaží tuto profesi různými způsoby zatraktivnit – už několik let systémově zvyšuje platy, podporuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků, pedagogické studijní programy, došlo k posílení právního postavení pedagogických pracovníků, zejména učitelů. Dalším krokem bylo zjistit, nakolik a především v jakých oblastech je situace v regionech České republiky vážná. Ministerstvo proto v průběhu ledna a února 2019 provedlo mimořádné šetření, které bylo povinné pro všechny mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy.

Průzkum ukázal, že od září budou ředitelé škol potřebovat zajistit asi 6 000 úvazků učitelů (především z důvodu nárůstu počtu žáků a jako náhradu za odcházející učitele). Pomoci jim k tomu má také aktuální vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících (sněmovní tisk č. 503), která zjednodušuje vstup do pedagogické praxe odborníkům z praxe i absolventům jakéhokoli magisterského studijního programu.
Většina učitelů nad 40 let
Jednou z oblastí, kterých se šetření týkalo, byl věk učitelů. Výsledky ukázaly, že průměrnému učiteli v regionálním školství je dnes 47,2 let. Téměř tři čtvrtiny, přesně 72,4 % učitelů, je starších 40 let. Nejmladší jsou učitelé mateřských škol (45,4 let), nejstarší naopak učitelé vyšších odborných škol (50,2 let). Ve věku pod 30 let je pouhých 8,5 % všech učitelů. Vysoký průměrný věk učitelů vykazují všechny kraje České republiky, nejvíce Karlovarský kraj (48,7 let), nejméně Jihomoravský kraj (46,6 let).
Věková struktura učitelů v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ)
Zdroj: Zpráva MŠMT Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ
Kromě výše jmenovaných opatření chce MŠMT pro zlepšení této situace nabídnout začínajícím učitelům pomoc v podobě uvádějících kolegů, kteří jim v rámci adaptačního období nabídnou soustředěnou podporu. Toto opatření má pomoci udržet začínající učitele ve školní praxi.
Mužů méně než pětina
Dalším tématem je genderové rozdělení českého školství. Z 135,3 tisíců úvazků připadá na muže 19,2 %. Zastoupení mužů narůstá s vyššími úrovněmi vzdělávacího systému, a to od 0,7 % v mateřských školách přes 6,5 % úvazků na 1. stupni základních škol až na 39,7 % ve středních školách. Jsou však předměty, u kterých lze vysledovat mírnou převahu mužů – např. informatika na 2. stupni základních škol nebo fyzika na středních školách.
Bez kvalifikace 6,6 %
V roce 2015 vstoupila v platnost novela zákona o pedagogických pracovnících, která (až na vymezené výjimky) nedovoluje řediteli školy svěřit vyučovací proces učiteli bez řádné kvalifikace. Přesto jsou regiony, kde zastoupení těchto nekvalifikovaných učitelů přesahuje 10 % (Karlovarský kraj, Středočeský kraj a Praha). Na druhém konci žebříčku se pak nacházejí kraje Zlínský, Moravskoslezský, Vysočina a Olomoucký, kde vyučují méně než 4 % nekvalifikovaných. Celorepublikový průměr pak činí 6,6 %.
Šetření rovněž ukázalo, že 4,7 % úvazků je spojeno s učiteli bez pedagogického vzdělání. Situace je složitá zejména v Praze (9,1 %), Středočeském kraji (8,4 %), Karlovarském kraji (8,0 %) a Ústeckém kraji (6,6 %), naopak relativně nižší hodnoty vykazují školy ve Zlínském kraji (1,8 %) a Moravskoslezském kraji (2,1 %).
Zdroj: Zpráva MŠMT Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ
Co na to MŠMT?
Aktuální vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících má ředitelům škol umožnit svěřit výuku všeobecně vzdělávacích předmětů (typicky např. matematiky, fyziky, dějepisu, českého jazyka…) na 2. stupni ZŠ a na SŠ také absolventům jakéhokoli magisterského studijního programu. Novela také pamatuje na odborné školství – má zlepšit možnosti ředitelů škol zaměstnat „neučitele“ jako odborníky z praxe. Ti budou podle vládního návrhu moci do školy nastoupit jako učitelé rovnou na plný úvazek, a to v případě, že jejich praxe v oboru – alespoň pětiletá – odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.
Tito učitelé – tedy jak učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů, tak učitelé v odborném školství – budou mít tři roky na to, aby získali tzv. učitelskou způsobilost (znalost pedagogiky, psychologie a didaktiky). Tuto tzv. učitelskou způsobilost budou učitelé moci získat způsoby, které jsou již dnes stanoveny zákonem o pedagogických pracovnících – tedy v učitelských studijních programech vysokých škol nebo studiem učitelství v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných vysokými školami. Tyto programy (takzvaná doplňující pedagogická studia) jsou určeny zejména absolventům vysokoškolských neučitelských „oborových“ programů.
Jak je to s aprobacemi
Aprobaci (způsobilost vyučovat určitý předmět na určitém druhu školy získanou ukončením předepsaného studia) školské předpisy výslovně neupravují. Nechávají v tomto směru kompetenci řediteli školy, který je tak odpovědný za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání.
Podle údajů z mimořádného šetření je v rámci celé ČR 17,8 % hodin přímé pedagogické činnosti vyučováno učiteli bez aprobace k výuce daného předmětu. Nejvyšší podíl neaprobované výuky najdeme v Karlovarském kraji (27,9 %), kde je tak neaprobovaně vyučována více než každá čtvrtá hodina. Podíly převyšující 20 % vykazuje i Středočeský kraj (25,6 %) a Ústecký kraj (24,1 %). Nejmenší podíl neaprobované výuky pak najdeme ve Zlínském kraji s 12,8 % (neaprobovaně je zde vyučována každá osmá hodina). Hodnoty pod 15 % dosahují ještě v Olomouckém (13,3 %), Jihomoravském (13,6 %), Moravskoslezském (13,8 %) a Jihočeském kraji (14,7 %).
Nejvíce aprobovaní jsou češtináři, nejméně učitelé pracovních činností a informatiky
Pokud se podíváme na aprobovanost učitelů podle jednotlivých předmětů, největší podíl je u českého jazyka a literatury (na 2. st. ZŠ 89,8 %, na SŠ dokonce 96,7 %). U středních škol dosahuje aprobovanost učitelů u většiny všeobecně vzdělávacích předmětů minimálně 90 %, výjimkou je fyzika (89,7 %) a informatika (74,7 %). Informatika má nízkou aprobovanost také na základních školách, kde dosahuje pouhých 44,7 %, níže už jsou jen pracovní činnosti (39,4 %).

Základní školy – 2. stupeň

Střední školy – všeobecně vzdělávací předměty

 

Český jazyk a literatura

89,8 %

Český jazyk a literatura

96,7 %

Matematika

85,4 %

Zeměpis/geografie

95,1 %

Přírodopis/biologie/ekologie

81,6 %

Chemie

94,8 %

Chemie

80,2 %

Dějepis

94,7 %

Dějepis

78,2 %

Německý jazyk

94,6 %

Tělesná výchova

72,4 %

Matematika

93,8 %

Zeměpis/geografie

72,3 %

Přírodopis/biologie/ekologie

92,7 %

Německý jazyk

70,5 %

Tělesná výchova

92,0 %

Anglický jazyk

67,4 %

Anglický jazyk

90,0 %

Fyzika

64,9 %

Fyzika

89,7 %

Občanská výchova

61,2 %

Informatika

74,7 %

Hudební výchova

60,6 %

 

 

Výtvarná výchova

53,9 %

 

 

Informatika

44,7 %

 

 

Pracovní činnosti

39,4 %

 

 

 
Aprobovanost u jednotlivých předmětů
Zdroj: MŠMT
MŠMT si uvědomuje, že neaprobovaná výuka není ideální stav. Je proto naším zájmem, aby z vysokých škol odcházeli do praxe kvalitně připravení učitelé ve všech oborech. Přestože vysoké školy jsou autonomní subjekty, chce MŠMT vyvolat společné jednání, jehož tématem bude kromě jiného i dostatečná nabídka oborů.
Jak stát motivuje pedagogy
V oblasti zatraktivnění učitelského povolání se MŠMT v první řadě snaží prosazovat zvyšování platů ve školství. Pedagogům se přidává systémově už několik let. Cílem je, aby v roce 2021 byly platy pedagogů i nepedagogů na 150 % úrovně roku 2017. Všichni pedagogičtí pracovníci dále mají přímo ze zákoníku práce nejvyšší rozsah dovolené v kalendářním roce, a to 8 týdnů. V průběhu roku se podle školního plánu dalšího vzdělávání účastní vzdělávacích programů průběžného vzdělání a někdy též s podporou zaměstnavatele i programů zvyšování kvalifikace. Mimo to mohou pedagogičtí pracovníci čerpat ve školním roce dalších až 12 pracovních dnů volna k samostudiu – tyto dny volna mají čerpat především v době tzv. vedlejších prázdnin. Další benefity mohou být sjednány v rámci rozpočtových možností škol, a to v rámci kolektivního vyjednávání. Školy, které mají formu příspěvkové organizace, zřizují také fond kulturních a sociálních potřeb. Tento fond se naplňuje přídělem ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů. Vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb upravuje, na jaké účely lze z fondu přispívat. Jde například o rehabilitace, lázeňské nebo rekreační pobyty, vstupné na kulturní, tělovýchovné, vzdělávací akce, příspěvky na penzijní nebo životní pojištění, na očkování, na vitamínové přípravkya další. Pravidla čerpání fondu se stanoví v dohodě školy s odborovou organizací.
Vybrané informace v tomto článku byly převzaty ze zprávy MŠMT Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. Celá zpráva je k dispozici na adrese www.msmt.cz/file/50371_1_1/
.
Poznámka redakce: V roce 2017 jsme v červnovém vydání Řízení školy (Řízení školy 6/2017) publikovali text Václava Trojana poeticky nazvaný „Parník se potápí, kapela hraje“, který končí zcela nepoeticky: „Je tedy možné konstatovat, že populace učitelů ZŠ stárne, na čemž se podílí jak fluktuace mladších učitelů, tak i skutečnost, že významná část absolventů vysokých škol, které připravují budoucí učitele, nenastupuje do učitelského povolání.“ Co se za dva roky změnilo? Text si můžete přečíst v online archivu časopisu na www.rizeniskoly.cz
. Přístup do online archivu je součástí předplatného.

Sdílení dokumentu

Poznámka k dokumentu