Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Wellbeing ve vzdělávání, nadstavba nebo nutnost?

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Téma wellbeingu a jeho systémové podpory ve vzdělávání se i v souvislosti s dopady pandemie COVID-19 stává stále aktuálnějším tématem. V tomto článku připomeneme, co tento pojem vlastně znamená, a shrneme důvody, proč je žádoucí se podporou wellbeingu ve vzdělávání zabývat. Představíme si i základní principy, ze kterých by měla systémová podpora wellbeingu ve školách vycházet.

Řízení školy online

Proč podporovat wellbeing ve vzdělávání?

Z mezinárodních i národních šetření vyplývá, že nemalá část žáků a pedagogů se ve škole necítí příliš dobře, což má negativní dopad na učení. Je prokázáno, že pocity strachua úzkosti spojené s učením nebo vyčleněním z třídního kolektivu se negativně odrážejí ve vzdělávacích výsledcích žákůi v míře jejich celkové spokojenosti s vlastním životem. Ohrožení syndromem vyhoření u učitelů má výrazný negativní dopad na kvalitu výuky, kterou svým žákům poskytují, zejména pak na naplňování jejich individuálních vzdělávacích potřeb.

Několik dat z doby před pandemií

  • 30 % žáků se setkává s šikanou
  • 7 % žáků se trvale cítí smutně
  • 18 % žáků není spokojeno se svým životem
  • čeští žáci navštěvují školu ze zemí OECD nejméně rádi
  • 64 % dívek cítí úzkost před testem, přestože se na něj dobře připravily
  • nízká očekávání učitele a jeho přesvědčení o neschopnosti žáků zvyšují úzkost ze školy o 60 %
  • ČR patří v OECD mezi pět zemí s nejnižším podílem žáků, kteří vnímají jasný smysl svého života
  • každý pátý pedagog je ohrožený syndromem vyhoření
  • počet žáků se závažnými vývojovými poruchami chování stoupl za uplynulých 10 let téměř čtyřnásobně
Výrazný negativní dopad na wellbeing a duševní zdraví žáků i pedagogů má nesporně i probíhající pandemie COVID-19. Z dostupných dat víme, že v dospělé populaci stoupl výskyt depresí a rizika sebevraždy třikrát, výskyt úzkostných poruch dvakrát a celkově některým z běžných duševních onemocnění trpí přibližně každý třetí dospělý. Zvýšil se také výskyt domácího násilí, které se objevuje i v rodinách, ve kterých k němu před pandemií nedocházelo. Více rodin je vystaveno potenciálně traumatizujícím zkušenostem spojeným s úmrtím v rodině nebo existenčními problémy. Přestože nemáme k dispozici data o dětech, z počtu telefonátů na krizové linky i zpráv z poradenských a klinických pracovišť můžeme usuzovat, že situace v dětské populaci nebude lepší. Naopak lze předpokládat, že dlouhodobé uzavření škol a omezení sociálních kontaktů budou mít na vyvíjející se dětskou psychiku ještě větší dopad než v případě dospělých. Pandemií jsou více zasaženi také učitelé, neboť jsou jednou z profesí, kterým se nejvíce změnil způsob práce. Nečekaně a výrazně vzrostly nároky na ně kladené a zároveň ztratili velkou část kontroly nad způsobem výuky a aktivitou žáků. Přišli takéo podstatnou část zpětné vazby od žáků, na kterou jinak mohou reagovat. Zároveň sami museli fungovat ve svých dalších životních rolích (rodičů, pečovatelů atd.).
Z výše uvedeného je zřejmé, že opatření zaměřená na zmírnění důsledků pandemie se musejí zaměřit nejen na doučení vzdělávacích obsahů, ale také na podporu duševního zdraví a wellbeingu žáků i pedagogů.
Pro wellbeing žáků hraje škola klíčovou roli, protože spokojenost ve škole má velký vliv na jejich celkové prožívání a životní spokojenost. Ve školách, kde panují dobré vztahy mezi žáky navzájem a s učiteli, vykazují žáci vyšší celkovou životní spokojenost a odráží se to pozitivně i v jejich vzdělávacích výsledcích. 
Wellbeing a učení jsou totiž spojené nádoby – bez něho žáci nemohou dosahovat maxima svého vzdělávacího potenciálu. Zjednodušeně řečeno: podpora wellbeingu žáků se pozitivně promítne do jejich vzdělávacích výsledků a naopak.

Co je wellbeing?

Na světě neexistuje jednotná definice wellbeingu. Průřezově lze říci, že se jedná o stav, ve kterém se cítíme dobře a můžeme i dobře fungovat.
Pracovní skupina Wellbeing projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ při definování wellbeingu pro české vzdělávací prostředí vycházela z definic rozvinutých vzdělávacích systémů, respektovaných světových autorit (WHO, UNICEF, OECD), rámcových vzdělávacích programů, školského zákona a definice základních lidských potřeb.
V pracovní skupině byla také formulována zjednodušená definice, která bude využívána s cílem co nejvíce přiblížit podstatu wellbeingu pedagogům, žákům i široké veřejnosti: 
Wellbeing je, když se ráno těším…

Principy systémové podpory wellbeingu

Řízení školy onlineAby podpora wellbeingu byla skutečně efektivní a měla plošný dopad, je žádoucí, aby v co největší míře naplňovala následující principy.
  • Systémový přístup k podpoře wellbeingu ve vzdělávání - Wellbeing ve vzdělávání je třeba podporovat systémově a synergicky od centrální úrovně (ministerstev, ČŠI, NPI, krajů, zřizovatelů) po jednotlivé školy. Osvědčuje se, když je v podpoře wellbeingu žáků i pracovníků škol uplatňován celoškolní přístup zahrnující uzpůsobení fyzickéhoa sociálního prostředí a virtuálního učebního prostředí jejich potřebám a současně také cílený rozvoj dovedností podporujících vlastní wellbeing a odolnost vůči zátěži. Opatření na úrovni školy je vhodné diferencovat do tří úrovní:
      1. opatření určená všem žákům a pracovníkům školy,
      2. opatření určená žákům a pracovníkům školy vyžadujícím zvýšenou podporu v rámci školy,
      3. opatření určená žákům a pracovníkům školy vyžadující zapojení externích partnerů (poskytovatelů psychosociálních a dalších služeb).
  • Respekt k jednotlivci - Opatření využívaná ve školách by měla odpovídat individuálním potřebám jednotlivců a míře podpory, kterou trvale nebo dočasně potřebují. Při volbě a realizaci konkrétních opatření ve prospěch žáků a pracovníků školy by měl být brán zřetel na jejich přání a preference. Žácii pracovníci škol by měli být cíleně podporováni ve svém osobnostním růstu a rozvoji dovedností důležitých pro zlepšování vlastního wellbeingu a odolnosti vůči zátěži.
  • Aktivní zapojení - Do strategického plánování podpory wellbeingu ve vzdělávání na centrální, resp. krajské a regionální úrovni je třeba zapojovat zástupce škol a dalších aktérů ve vzdělávání. Do plánování, realizace a vyhodnocování opatření podporujících wellbeing na úrovni školy by měli být aktivně zapojováni žáci a pracovníci školy. Participacea smysluplné zapojení žáků a rodičů ve výuce i ostatních činnostech školy by měly být přirozenou součástí života školy.
  • Očekávání úspěchu - Celoškolní přístup k podpoře wellbeingu by měl vycházet z očekávání vzdělávacích úspěchů a dosažení optimálního wellbeingu u všech žáků, tedy i u žáků se zvýšenou potřebou podpory. Ve školách by měly být uplatňovány metody a postupy výuky podporující motivaci k učenía dosahování vzdělávacího maxima všech žáků. Chyba by měla být pracovníky školy i žáky brána jako příležitostk učení. V celoškolním přístupu by také měla převažovat pozitivní podpora a nácvik očekávaného chování nad tresty a restrikcemi uplatňovanými v reakci na nevhodné chování žáků.
  • Partnerství a spolupráce - Osvědčuje se, pokud je ve školách systematicky podporována spolupráce pedagogických pracovníků při plánování, realizaci a vyhodnocování vzdělávání a podpory poskytované žákům. K efektivitě zvýšené podpory poskytované žákům přispívá, pokud se ve škole při uplatňování jednotného přístupu k aplikaci podpůrných opatřeníu jednotlivých žáků se SVP a k managementu chování žáků vychází z odborných doporučení.
    Ke všem pracovníkům, žákům i jejich rodičům by mělo být přistupováno s respektem a jejich lidská důstojnost by měla být zachovávána i v krizových situacích.
    Ve školách by měla být cíleně přijímána opatření k podpoře pozitivního klimatu v pedagogickém sboru i žákovském kolektivu. Ve výuce a aktivitách určených pro žáky by měla být systematicky podporována spolupráce a aktivní zapojení všech žáků.
  • Do podpory wellbeingu na úrovni školy by měla být cíleně zahrnována také opatření posilující pocit sounáležitosti všech aktérů (pracovníků, žáků, rodičů žáků). Školy by také měly aktivně navazovat spolupráci se subjekty, které jim mohou v podpoře wellbeingu žáků a pracovníků pomoci.
  • Zajištění bezpečí - Ve školách by měla být cíleně přijímána opatření k zajištění fyzického a emocionálního bezpečí žáků i pracovníků. Celoškolní podpora wellbeingu by měla vycházetz trauma respektujícího přístupu.
  • Opatření založená na důkazech - Při podpoře wellbenigu ve vzdělávání by měla být uplatňována výzkumně ověřená opatření, která současně respektují místní specifika a potřeby. Při strategickém plánování na centrální, krajské, resp. regionální úrovni by mělo být reflektováno, že intervence, které jsou úspěšné v určitém kontextu, nemusejí být univerzálním řešením pro všechny školy.
Pokud by se podařilo uvedené principy co nejvíce začlenit do podpory wellbeingu ve školách, je velká šance, že se přijímaná opatření projeví jak ve větší spokojenosti žáků i pracovníků školy, tak i v kvalitě výuky a dosažených vzdělávacích výsledcích. V navazujícím článku v dalším vydání Řízení školy si představíme příklady konkrétních opatření, kterými lze wellbeing žáků a pracovníků škol podpořit.
Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo v červnu 2020 sedm střešních asociací ve vzdělávání, které se ztotožňují s cíli vymezenými MŠMT ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030 a chtějí aktivně přispětk jejich naplnění, a tím k významnému plošnému zlepšení učení dětí. Podrobné informace na www.skav.cz.
Zdroje
  • ČŠI. Mezinárodní šetření TIMSS 2019, Národní zpráva. Praha: 2020. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Publikace/Mezinarodni-setreni-TIMSS-2019-Narodni-zprava.
  • ČOSIV. Poruchy chování v základním školství v datech. Praha: 2018. Dostupné z: https://cosiv.cz/cs/2018/02/01/poruchy-chovani-v-zakladnim-skolstvi-v-datech/.
  • OECD. PISA 2018 Results (Volume III): What School Life Means for Students’ Lives  . Paris, 2019. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/acd78851-en.
  • PTÁČEK, R., VŇUKOVÁ, M., RABOCH, J. SMETÁČKOVÁ, I. a kol. Syndrom vyhoření a životní styl učitelů českých základních škol.  Česká a slovenská psychiatrie, 2018, roč. 114, č. 5, s. 199–204.
 
Zdroj: Pro červnové vydání časopisu Řízení školy Mgr. Lenka Felcmanová

Diskuse - Počet příspěvků: 0