Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Několik systémových i praktických poznámek k Informaci a doporučení MŠMT k individuálnímu vzdělávání, 1. část

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Řízení školy

Od roku 2005 český právní řád přiznává možnost realizovat základní vzdělávání na 1. stupni formou individuálního vzdělávání, kdy dítě jednoduše řečeno nedochází do školy a je vzděláváno mimo školu (dále jen „domácí vzdělávání“). Od letošního roku je tato forma základního vzdělávání umožněna i pro děti vzdělávající se na 2. stupni základní školy.

1. část
Po několika letech zkušeností s domácím vzděláváním MŠMT připravilo v říjnu dokument Informace a doporučení k domácímu vzdělávání (dále jen „Doporučení k domácímu vzdělávání“), ve kterém shrnuje principy a poznatky fungování domácího vzdělávání tak, jak jej upravuje především školský zákon. Struktura Doporučení k domácímu vzdělávání se drží dikce školského zákona natolik, že v kombinaci s detailními informacemi může dojít ke ztrátě orientace v tom, jak a proč je pro školy vhodné, aby byly na domácí vzdělávání připraveny, a jak a proč by měly při existenci domácího vzdělávání postupovat. Zaměřím se proto nejprve na to, jak by měly být školy (především prakticky) na domácí vzdělávání připraveny jak po stránce pracovněprávní, tak po stránce komunikační ve vztahu k zákonným zástupcům, a následně na to, jak postupovat při samotném povolení či rušení domácího vzdělávání.
Ze všeho nejdříve je však potřeba upozornit i na jiné formy vzdělávání s odlišnou docházkou do školy. Doporučení k domácímu vzdělávání pouze na jednom místě (u délky doby domácího vzdělávání) zmiňuje jinou formu plnění povinné školní docházky, aniž by zdůraznilo podstatu rozdílu mezi jednotlivými formami. Kromě domácího vzdělávání jsou formami s jinou docházkou také:
  • Vzdělávání při individuálním vzdělávacím plánu (dále jen „IVP“) pro děti sportovce a umělecky činné mimo režim podpůrných opatření. Tyto děti mají zpravidla v IVP, které není podpůrné opatření pro děti s odlišnými vzdělávacími potřebami, upravenou i docházku do vyučování. O individuální vzdělávací plán žádají zákonní zástupci ředitele školy. Ten vzdělávání podle IVP povolí či nepovolí. Kromě docházky toto IVP obvykle obsahuje především organizační úpravu vzdělávání, aniž by současně školy měly snížený příjem z krajského normativu.
  • Plnění povinné školní docházky mimořádným způsobem. Dítě plní povinnou školní docházku mimořádným způsobem tehdy, pokud je v ČR přihlášeno k trvalému pobytu/pobytu, nebo mu je trvalý pobyt/pobyt povolen, současně však nejčastěji v ČR dlouhodobě nebydlí a vzdělává se v zahraničí (další možnosti viz § 38 odst. 1 školského zákona). V těchto případech mají zákonní zástupci vůči škole oznamovací povinnost. Ředitel školy toto oznámení bere pouze na vědomí, tedy nerozhoduje, ale jen eviduje.

Mechanismus domácího vzdělávání

Protože je každá škola bez ohledu na velikost institucí, je vhodné, aby školy měly vypracovaný mechanismus domácího vzdělávání. Ten by měl zahrnovat:
  • informace hlavně pro pedagogické pracovníky školy,
  • informace pro zákonné zástupce nebo jiné osoby pečující o dítě (dále jen „rodiče“),
  • zapracování především do pracovního řádu, školního řádu a do náplně práce a
  • formuláře školy k domácímu vzdělávání.

Ad Informace pro pedagogické pracovníky

Tento dokument by měl obsahovat základní obecnou informaci o domácím vzdělávání pro pedagogické pracovníky. Měl by být základním manuálem pro učitele, na kterého se obrátí rodiče s dotazem na domácí vzdělávání, dále pak pro práci učitele, jehož žákovi ředitel školy povolil domácí vzdělávání, včetně obecného postupu při komunikaci se vzdělavatelem dítěte, postupu při ukončení domácího vzdělávání a zařazení dítěte do třídy a další podobné informace především organizačního charakteru.

Ad Informace pro rodiče

Tento dokument by měl obsahovat informace hlavně o postupu a spolupráci rodičů se školou/učitelem při povolování domácího vzdělávání, hodnocení a případném ukončení domácího vzdělávání. Dalšími informacemi mohou být např. informace o podmínkách pro domácí vzdělávání, o jeho průběhu, důvodech opravňujících ředitele školy k ukončení domácího vzdělávání, včetně práva rodičů se proti rozhodnutí o ukončení domácího vzdělávání odvolat ke krajskému úřadu či Magistrátu hl. m. Prahy, a o právu rodičů rozhodnout se o ukončení domácího vzdělávání, včetně např. praktického postupu a příkladů jednotlivých situací.
Škola si přitom v této obecné rovině neurčuje podmínky vlastní, pouze informuje o podmínkách školského zákona. Vše ostatní pak bude individuálně dojednáno mezi školou a rodiči v rámci jednotlivých povolování domácího vzdělávání.

Ad Zapracování především do pracovního řádu, školního řádu a do náplně práce

Protože je z podstaty věci charakter práce učitele při domácím vzdělávání co do jednotlivých činností odlišný od standardní přímé výuky či přípravy na ni, je vhodné, aby školy měly ve svých vnitřních pracovních předpisech upraven i standard práce učitele, jehož žákovi ředitel školy domácí vzdělávání povolil.
Protože dítě v domácím vzdělávání nepřestává být žákem školy, je vhodné, aby školy měly upraveny ve školních řádech i práva a povinnosti žáků, kterým bylo povoleno domácí vzdělávání způsobem srozumitelným i dětem.
Vzhledem k tomu, že praxe ukázala, že je domácí vzdělávání poměrně řídkým jevem, není nejspíše potřeba, aby byly činnosti učitelů, jejichž žákům ředitel školy domácí vzdělávání povolil, standardní součástí pracovních smluv či náplní prací. Současně by však škola měla mít např. ve formě doplňku k náplni práce připravenu standardní náplň práce učitele, jehož žák má domácí vzdělávání povoleno. V případě potřeby pak totiž nebude nutné, aby ředitel školy kromě vlastního rozhodování o žádosti o povolení domácího vzdělávání řešil ještě i pracovněprávní aspekty práce učitele. Naopak, pokud by škola měla takovou vzorovou doplňkovou náplň práce připravenou, pouze by ve vztahu ke konkrétním učitelům a dítěti řešila, zda a co by bylo vhodné upravit odlišně.
Začlenění domácího vzdělávání do pracovněprávních předpisů školy, školního řádu a doplňkových pracovních náplní by tak mělo přispět jednak k lepší informovanosti všech potencionálních aktérů včetně dětí, jednak by mělo přispět k jednotnosti postupu školy jako zaměstnavatele učitelů, jejichž žákům ředitel školy domácí vzdělávání povolil.

Ad Formuláře školy k domácímu vzdělávání

Naprostá většina škol má vypracované formuláře potřebné k formálním postupům školy i rodičů. Bylo by proto vhodné, aby toto měla škola připraveno i pro agendu domácího vzdělávání. Nejde přitom jen o samotnou žádost o povolení domácího vzdělávání, ale může jít i o formulář oznámení rodičů o rozhodnutí o ukončení domácího vzdělávání, protože rodiče ukončují povolené domácí vzdělávání prostým oznámením škole.
MŠMT připravilo např. vzor žádosti o povolení domácího vzdělávání, nepřipravilo však vzor standardizované dohody o vzdělávání dítěte mezi školou a rodiči. Jde přitom o podstatný dokument, protože má obsahovat nastavení konkrétních pravidel pro realizaci domácího vzdělávání mezi rodiči a školou, včetně jednotlivých učitelů, případně i dalších pracovníků školy. Samozřejmě by bylo potřeba v jednotlivých případech posuzovat, zda lze použít obecně nastavená kritéria, nebo je potřeba je v konkrétních případech upravovat. MŠMT nepřímo odůvodňuje neexistenci vzorové dohody její právní nezávazností. Je otázkou, jestli je tato soudní nevymahatelnost pro nastavení pravidel pro domácí vzdělávání podstatnou, či nikoli. Protože obsahem takové dohody mají být především „provozní“ náležitosti (uvedení kontaktních osob, četnost a způsob komunikace, dojednávání přezkušování, omlouvání nepřítomnosti dítěte na přezkušování), které mají současně vliv na plnění povinností rodičů při domácím vzdělávání dítěte, bylo by spíše vhodnější mít vzor dohody mezi rodiči a školou o zajištění domácího vzdělávání dítěte.
Příště se budeme věnovat úskalím, která čekají (nejen) na školy při vlastním povolování domácího vzdělávání a při jeho ukončování, protože jsou obě činnosti správním řízením a vztahuje se na ně správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.).
Zaměřím se především na doplnění toho, co pro ředitele školy znamená mít postavení správního orgánu a rozhodovat o právech a povinnostech dětí v případě domácího vzdělávání, protože ředitelé škol mají správní řízení spojeno především s přijetím dítěte do školy k plnění povinné školní docházky, a to ať už na jejím samotném začátku, či následně v jejím průběhu.

2. část - pokračování první části

Zdroj: Pro časopis Řízení školy, Mgr. Veronika Doležilová

Diskuse - Počet příspěvků: 0