Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Negativní dopady pandemie na studijní výsledky žáků a jak je napravit

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

V posledních měsících se hodně mluví o tom, že uzávěry škol během pandemie zvýšily nerovnosti mezi žáky s příznivým a méně příznivým rodinným zázemím. Ministerstvo školství chce zmírnit negativní dopady na znevýhodněné žáky prostřednictvím doučování. Cílem tohoto textu je se blíže podívat na to, co o dopadech uzávěr škol na jednotlivé skupiny žáků víme a zda existují nějaké poznatky o tom, jak vzniklé škody efektivně napravit.

Uzávěra v českém vzdělávacím systému byla relativně dlouhá. V grafu ukazujeme dobu uzávěry škol v jednotlivých zemích OECD ve dnech školního vyučování1). Země jsou v grafu seřazeny podle délky uzávěry středních škol – zde ČR patří k zemím, ve kterých byli žáci doma relativně dlouho. Stejný obrázek poskytuje srovnání délky uzávěry na 2. stupni základních škol. Poněkud příznivější je srovnání týkající se mateřských škol a primárního vzdělávání.
Řízení školy online
Česká školní inspekce2) poskytla řadu informací o tom, jak se školy vyrovnávaly s distanční výukou. Zároveň se pokusila kvantifikovat počet žáků, kteří z distančního vzdělávání vypadli kvůli nedostatečné vybavenosti potřebnými technologiemi nebo málo podpůrnému rodinnému zázemí. Výsledný odhad ukázal, že se v průběhu pandemie vůbec nevzdělávalo zhruba 10 000 žáků, což představuje zhruba 1 % žáků v regionálním školství. Tato důležitá informace vzbudila velký zájem veřejnosti a iniciovala zvýšený zájem o problematiku vzdělanostních nerovností v českém vzdělávacím systému. ČŠI nebyla jediným zdrojem informacío distančním vzdělávání, máme k dispozici několik dalších výzkumů poskytujících poměrně plastický obrázek o tom, jak vypadala distanční výuka z pohledu žáků, rodičů a učitelů3). Člověk v tísni přinesl velmi zajímavé poznatky o situaci sociálně znevýhodněných žáků během distančního vzdělávání4).
Chybějí nám však data o konkrétních dopadech pandemie na vzdělávací výsledky jednotlivých skupin žáků. Pokus tyto dopady nějakým způsobem kvantifikovat aktuálně provedl PAQ Research5). K tomuto účelu využil dat z testování Kalibro, které proběhlo na 88 školách v únoru 2020, tedy těsně před první uzávěrou škol, a potom v květnu 2021, záhy poté, co se žáci do škol opět vrátili. Výzkumníci po zohlednění skutečnosti, že testování v roce 2021 proběhlo o 3 měsíce později než v roce 2020, dospěli k závěru, že kvůli pandemii došlo k průměrné ztrátě 3 měsíců výuky. Tento výsledek hodnotí jako v mezinárodním srovnání poměrně příznivý. Výsledky se zhoršily u 60 % škol v češtině a 68 % škol v matematice. Výraznější propad byl shledán u škol s nižším socioekonomickým statusem, přičemž nejvíce se zhoršili žáci v těch školách, v nichž žáci již před pandemií dosahovali horších výsledků.
Řízení školy onineDostupné datové soubory neumožňují provést detailnější analýzu, která by se zaměřila na jednotlivé žáky. České výsledky však rámcově odpovídají poznatkům zahraničních studií založených na datech z pravidelného testování žáků. Například američtí výzkumníci přinesli detailní dokladyo tom, že sociálně znevýhodnění žáci se během uzávěry škol zhoršili více než žáci s příznivým rodinným zázemím a že jim také déle trvá, než ztrátu doženou6).
Zahraniční studie se nevěnovaly pouze kvantifikaci dopadů na jednotlivé skupiny žáků, ale přinesly rovněž zajímavé poznatky o tom, co v průběhu pandemie pomáhalo zmírnit negativní dopady na vzdělávací výsledky a jaké strategie umožňují ztráty co nejefektivněji nahradit. Studie ukázaly, že školy, které byly schopny pomoci znevýhodněným žákům během pandemie, zajistily, aby tito žáci byli vybaveni informačními technologiemi, byly schopny navázat kontakt s každou rodinou a zintenzivnily poskytování zpětné vazby. Důležité je, že tyto školy rozšířily vnímání své role a zodpovědnosti za žáky. Snažily se integrovat zdravotní, sociálnía vzdělávací služby a pečovaly o emoční i kognitivní připravenost žáků. Výzkumníci opakovali, že pandemie zdůraznila potřebu péče o duševní zdraví, motivaci žáků a rozvoj nových dovedností, což vyžaduje nové podpůrné struktury, které zkvalitní vzdělávací zkušenost žáků.
Zajímavé poznatky přinesly studie, které se zaměřovaly na zkoumání efektivity doučování. Ukázaly, že k dohonění zameškaného učiva je třeba více času a soustředěné pozornosti na to, aby žáci získali vědomosti a dovednosti odpovídající příslušnému školnímu ročníku. Doučovací služby by měly být poskytnuty těm, kteří je nejvíc potřebují, což vyžaduje diagnostiku, která spolehlivě identifikuje ohrožené žáky. Doučování má velký potenciál, probíhá-li v menších skupinách. Například letní tábory, ve kterých byli žáci vzděláváni v menších skupinách, ukázaly zlepšení v jednom vyučovacím předmětu odpovídající 3 měsícům výuky během 25 vyučovacích hodin. Bostonský model, který spočíval v 50minutovém doučování každý školní den ve dvojicích, může posunout žáky během jednoho školního roku o další jeden až dva roky.
Potřeba vzdělávat žáky individuálně nebo v malých skupinách vyžaduje, aby se do vzdělávání zapojilo více kvalifikovaných lidí. Výzkumy ukázaly, že účinnější je doučování ve škole (jako pravidelná součást vyučování) s učiteli nebo studenty učitelství než mimo školu s dobrovolníky typu rodičů. Jako možná cesta se ukazuje – kromě zapojení studentů učitelství – rovněž například zapojení penzionovaných učitelů. Aktuálně probíhají výzkumy, jejichž cílem je ukázat, zda jsou on-line kurzy stejně účinné jako prezenční doučování.
Důležitým a zajímavým aspektem výzkumných doporučení je důraz na nutnost vysokých očekávání a odhodlání učitelů přivést všechny žáky na úroveň odpovídající požadavkům jejich ročníku. Pokud učitelé na tento cíl rezignují, podporují bludný kruh nízkých očekávání a špatných výsledků. Výzkumníci zdůrazňují, že cílem podpory musí být aktuální učivo, učitel se nemůže s žáky stále vracet k základům, ale musí hledat individuální cesty, jak každého žáka motivovata dovést na očekávanou úroveň.
Důraz na vysoká očekávání je pro český vzdělávací systém velmi relevantní. Mezinárodní výzkumy TIMSS a PIRLS v roce 2011 ukázaly, že čeští učitelé vnímají ve srovnání s učiteli v jiných zemích svá očekávání jako spíše nízká. Výzkum TALIS v letech 2013 a 2018 zase ukázal, že čeští učitelé v mezinárodním srovnání velmi málo věří ve své schopnosti přesvědčit žáky, že mohou dosahovat dobrých výsledků, a motivovat žáky, kteří nejeví zájem o školní práci. Vysoká očekávání a víra ve vlastní schopnosti tvoří spolu s důvěrou k žákůma jejich rodičům složky pedagogického optimismu, který má podle výzkumných šetření vysoký potenciál ovlivňovat pozitivně výsledky žáků.
1) Zdroj: https://www.oecd-ilibrary.org/education/the-state-of-global-education_1a23bb23-en.
2) Viz https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-Distancni-vzdelavani-v-zakladnich.
3) Viz např. https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/2196; https://www.paqresearch.cz/post/zkusenosti-ceskych-ucitelu-s-distancni-vyukou; https://www.paqresearch.cz/post/distancni-vzdelavani-v-roce-2020-pohledem-rodicu.
4) Viz https://www.clovekvtisni.cz/distancni-vzdelavani-v-soucasne-podobe-v-cr-prohlubuje-nerovnosti-mezi-skolami-i-jednotlivymi-zaky-6563gp.
5) Viz https://www.paqresearch.cz/post/pandemie-%C5%BE%C3%A1k%C5%AFm-vzala-v-pr%C5%AFm%C4%9Bru-3-m%C4%9Bs%C3%ADce-u%C4%8Den%C3%AD.
6) Viz https://www2.ed.gov/about/offices/list/ocr/docs/20210608-impacts-of-covid19.pdf.
 
Zdroj: Pro časopis Řízení školy RNDr. Jana Straková, Ph.D.

Diskuse - Počet příspěvků: 0

Archiv článků