Intelektové nadání bývá často danajským darem

Vydáno: 9 minut čtení

Někdy je mimořádný intelekt dítěte rozpoznatelný snadněji, jindy je jejich cesta k úspěchu hodně trnitá. Snadné to neměl ani malý Albert. Mluvit začal až ve čtyřech letech, ve škole byl průměrný a učitelé mu říkali, že z něj nic nebude... Dopadlo to ale jinak, přišel s teorií relativity. Podobné příklady najdeme nejen v příbězích slavných, nadprůměrně nebo mimořádně nadané by čistě statisticky mělo být každé cca desáté dítě. Čím je to dáno a jak se to projevuje? Ve kterém dítěti dříme obrovský potenciál a které je „jen“ šikovné a přičinlivé? Je nadání dar, nebo břemeno? A jaké vlastně jsou nadané děti?

Podle odhadů je v dětské populaci ve věku 5-18 let zhruba 42 000 dětí s mimořádným IQ přesahujícím hodnotu 130 a až na 170 000 nadprůměrných dětí, jejichž IQ je vyšší než 115. To je celá armáda chytrých hlaviček, která má ty nejlepší předpoklady stát se novým mozkovým trustem naší společnosti a přinášet originální způsoby řešení a know-how do různých oblastí a sfér lidské činnosti. Háček je ale v tom, že potenciál řady těchto dětí není včas odhalen, vhodně podporován a rozvíjen a v konečném důsledku se tak drtivá většina dětského potenciálu vytratí. Jak moc velké tyto ztráty jsou, je alarmující. Z oněch 210 tisíc je v České republice aktuálně rozpoznáno jen zhruba 1 700 intelektově nadaných, tedy necelé 1 %.
řízení školy online

Kdo je MiND dítě?

Intelekt

Mnoho z nás si pod pojmem nadprůměrně a mimořádně intelektově nadané dítě (tzv. MiND) představí vysoce výkonného žáčka, který dosahuje vynikajících výsledků, věci mu jdou snadno a je predurčen k tomu, aby měl v životě úspěch. „Většinou jsou to představy typu to je ten premiant, který všechno ví, který se hlásí, chce dělat ty věci navíc, vše se mu daří. Ale tak to mnohdy nebývá. Nadaní mají své těžkosti, určité nestandardní projevy v chování, v prožívání, ve struktuře myšlení. Myslí jinak, složitěji. Jsou často emotivnější a ačkoliv mají velmi vysoké IQ, bývají často socioemočně nezralí,” vysvětluje dětská psycholožka a speciální pedagožka Andrea Štefáčková.
Na nadané dítě ukazují takové znaky, jako jsou encyklopedické znalosti, bohatá slovní zásoba, originální nápady, vysoká míra kreativity, mentální vyspělost převyšující jejich vrstevníky nebo také to, že se naučí sami v raném věku počítat nebo číst. 
 
To byl i případ chlapce z Plzeňska, kterému ještě nebyly čtyři roky a už uměl číst, poznal dopravní značky i značky aut. Stejně staré děti ze školky pro něj nebyly parťáci, vůbec si s nimi nerozuměl. Psychologická vyšetření u něj potvrdila mimořádné nadání a současně i sociální zralost, a tak jeho rodiče dostali z poradny doporučení, aby nastoupil předčasně do školy. Pro ředitelku školy, na kterou se rodiče obrátili se žádostí o přijmutí chlapce do školy v necelých pěti letech, to byla situace překvapivá, ale ne neřešitelná, přestože česká legislativa s takovými případy nepočítá.

Čím je rozumové nadání dáno?

Nadání znamená, že mozek prostě funguje jinak - rychleji a intenzivněji. Zjednodušeně řečeno takové MiND dítě má v hlavě prostě „frmol“. Téměř neustále je zahlceno přílivem vjemů, informací, myšlenek a emocí. Přenosová rychlost nervové soustavy se pohybuje okolo 2 m/s. U MiND jedinců probíhá přenos vzruchů až o 0,05 m/s rychleji na 1 bod inteligenční škály. To znamená, že dítěti s IQ 140 běží senzorické, mentální a emoční procesy až 2x rychleji než dítěti s IQ 100. Není tedy divu, že je přecitlivělé, neklidné, hyperaktivní nebo naopak apatické. Jeho bouřlivé reakce jsou nepřiměřené jen zdánlivě - dokud si neuvědomíme, co se těmto dětem děje v hlavě. Vnitřní svět MiND dítěte může být mnohem větší, než samo umí vyjádřit a než si my umíme vůbec představit. Někdy proto může být pro něj složité umět fungovat v „normálním“ světě.

Nadaní jsou ve skutečnosti velmi různorodou skupinou

Jak odlišně se mohou nadané děti projevovat v praxi může naznačit konkrétní příklad dvou osmiletých kluků, Honzíka a Martínka. Honzík je právě oním úspěšným premiantem, který se výborně učí, na co sáhne, to se mu daří, ve všem exceluje. Když dostane celá třída k vypracování samostatný úkol, Honzík se vždy hlásí jako první, že už má hotovo. Je poslušný a milý, všichni ho mají rádi a paní učitelka ho často dává ostatním dětem za příklad. Zato s Martínkem je to složité. Přestože mu to celkem pálí, v hodinách většinou nedává pozor. Když ostatní děti pracují, pozoruje, jak za oknem rychle plují mraky. Vykřikuje, vyrušuje a vymýšlí hlouposti, aby na sebe upoutal pozornost. Už v první třídě dostal důtku za neplnění povinností a nevhodné chování. Paní učitelka ani jeho rodiče si s ním neví rady.
Zatímco u Martínka každý automaticky očekává, že je zaručeně nadaný, Honzík má nálepku zlobivého dítěte, které má poruchy pozornosti, problémy s učením a mimořádné nadání by zrovna u něj nikdo nehledal. Ve skutečnosti však může být intelektově mnohem lépe vybaven. Jak je to možné? Někteří nadaní se jako Honzík snadno přizpůsobí vzdělávacímu a sociálnímu prostředí, zatímco jiné, jako např. Martínek, se s pravidly a systémem společnosti sžívají velmi těžko.
„Jsou to děti, které ve škole nedostávají adekvátní podněty. Zadávané úkoly jsou pro ně nezajímavé, nerozvíjejí je. Nudí se a v konečném důsledku je to pro ně velmi demotivující. Ve škole proto zlobí a projevují se například jako děti s poruchami pozornosti, což je velmi obtížné pro ně samotné i pro jejich okolí,” doplňuje Štefáčková.
Mimořádné nadání také nemusí být snadno rozpoznáno kvůli fyzickému postižení, psychickým potížím nebo poruše učení. V některých případech může být nadání „maskováno“ také skutečností, že dítě přirozeně pochází z prostředí, ve kterém společnost nadání běžně neočekává, například děti z problematických rodin, z dětských domovů, romské děti, děti matek drogově či alkoholově závislých apod.

Rozum a cit

Řízení školy online

Dalším faktorem úzce spojeným s nadáním je nerovnoměrný vývoj. Mimořádně intelektově nadané dítě může mít jako Martínek fyzicky 8 let, emočně je však ve věku 4 let a intelektově ve věku 12 let, což s sebou mnohdy přináší neobvyklé projevy těchto dětí a nepochopení ze strany okolí. Častá je i přecitlivělost k určitým vjemům a emocím, např. vůně, zvuky nebo doteky mohou vnímat mnohem intenzivněji než běžná populace. Mohou reagovat podrážděně, nepředvídatelně a výbušně v situacích, ve kterých by to okolí neočekávalo. Bývají perfekcionisté, a pokud nedosáhnou maximálního výsledku, často se rozčílí. V hlavě jim neustále běží spousta myšlenek a nápadů, projevují se hyperaktivně. V předmětech, které je baví, jsou napřed, takže často i v nich vyrušují a o probíranou látku neprojevují žádný zájem, protože to přece už dávno vědí. A co teprve u předmětů, které je nebaví. Okázalý nezájem o předměty nebo látku mimo jejich oblast zájmu zase těžko snášejí učitelé.
Jiné myšlení, chování a nerovnoměrný vývoj jim ve výsledku může natolik ztěžovat život, že nadání nemusí být darem, ale spíš přítěží. Kvůli své mentální převaze MiND děti často nezapadnou mezi své vrstevníky. Bývají méně sociálně obratné, a proto nemají kamarády. Jsou extrémně chytré, ale myslí, chovají se a projevují se jinak a ostatním přijdou divné. Aby dokázali překlenout potíže, se kterými se potýkají zejména v sociálně-emoční oblasti, v kontaktu a spolupráci se svými vrstevníky i ve vztahu s rodiči a učiteli, potřebují pomoc. Včasné rozpoznání a správná podpora při rozvíjejí jejich potenciálu je klíčová nejen pro jejich osobní štěstí a úspěch.
Když se pozorněji zaměříme na sociálně-emoční projevy nadaných  , dostaneme se k několika konkrétním osobnostním profilům. Více najdete na www.qiido.cz/kdo_je_mind.
Řízení školy online

Intelektově nadané dítě, to je dítě s nadprůměrným a mimořádným IQ, jehož projevy chování jsou specifické, způsoby myšlení i učení originální a vnímání či interpretace pocitů bývají mnohdy neobvyklé.

(nadační fond Qiido, 2017)
 

Desatero jinak myslících dětí

  • MiND často mívá rozdíl v letech, tzv. nerovnoměrný vývoj. V jeho důsledku často strádá v sociálně-emoční oblasti, nerozumí si se svými vrstevníky a těžko navazuje vztahy a přátelství.
  • MiND je zvídavý a rád experimentuje. Jeho oblíbenými otázkami jsou: „Jak? Proč?“
  • MiND je vysoce kreativní - má neustálou potřebu vytvářet něco nového, navrhovat odlišné postupy a originální řešení.
  • MiND má vysokou míru energie, vnitřní motivace, zapálení do tématu, které ho zajímá, baví a má smysl (ví, k čemu je to dobré, k čemu se to využije, proč to něco má dělat). Ostatním tématům pro něj nezajímavým nerad věnuje svou pozornost.
  • MiND bývá přecitlivělý k určitým typům vjemů a k emocím, např. zvuky, vůně či doteky vnímá o mnoho intenzivněji než běžní lidé.
  • MiND často reaguje nepředvídatelně,vzrušivě, výbušně, předrážděně, prudce v situacích, které jsou pro běžného člověka „normální“.
  • MiND má divergentní myšlení a nekonformní jednání. Myšlenky se mu rozbíhají do asociací a mnoha paralelních směrů. Své jasné, vyhraněné postoje si však dokáže bravurně obhájit.
  • MiND má vysoké morální standardy, touží po smyslu, pravdě a spravedlnosti. Cítí spoluzodpovědnost za problémy světa. Rád „filozofuje“.
  • MiND si na sebe klade často vysoké, až nereálné nároky a perfekcionisticky jich chce dosahovat.
 
Zdroj: Pro Speciál pro školní družiny Ing. Miryam Janyšková, MBA