Národní zpráva PISA 2025

Šetření PISA sleduje, nakolik žáci dokážou uplatnit své vědomosti a dovednosti při řešení situací z reálného života. 

Součástí hodnocení jsou také anonymní dotazníky mapující například rodinné prostředí, vztah k učení nebo podmínky ve škole, které pomáhají lépe porozumět rozdílům ve výsledcích mezi jednotlivými skupinami žáků.

Pro Českou republiku je PISA cenná nejen informacemi v ní obsaženými, ale také z pohledu toho, že synergicky doplňuje a rozšiřuje dlouhodobé poznatky a zkušenosti získané na národní úrovni při inspekční činnosti, prostřednictvím zjišťování výsledků žáků či z dalších zdrojů.

==>> Národní zprávu PISA 2025 si můžete přečíst ve formátu elektronické publikace nebo si ji stáhnout jako dokument PDF.

Výborné výsledky, dlouhodobý klesající trend

• Čeští žáci dosáhli nadprůměrného výsledku v přírodních vědách, čtení a matematice.
• Výsledky českých žáků dlouhodobě klesají.
• Podíl patnáctiletých žáků, kteří nedosahují základní, tedy druhé úrovně znalostí a dovedností, se dlouhodobě nedaří snižovat.
• Čeští žáci si velmi dobře vedli v úlohách vyžadujících vyhledávání, kritické posuzování a využívání informací.
• Znalosti a dovednosti v oblasti environmentální vědy jsou v České republice nadprůměrné.

==>> Další zjištění a podrobné zpracování všech výsledků najdete v Národní zprávě PISA 2025

Zvyšování diferenciace a individualizace výuky

Podprůměrné výsledky žáků ze znevýhodněného rodinného prostředí, vysoký podíl žáků, kteří nedosahují základní dovednostní úrovně, ubývání žáků s výbornými výsledky. Nejen tato zjištění mohou poukazovat na nízkou míru diferenciace a individualizace výuky, která vede ke zvětšování prostoru mezi potenciálem žáků a jejich reálným výkonem.

V tomto kontextu je klíčové:

• postupně ustupovat od modelu frontální výuky, doplňovat jej prvky založenými na průběžném ověřování porozumění učivu a okamžité úpravě další výuky podle potřeb žáků (tzv. responzivní výuka) a obecně častěji zařazovat modely, které více stimulují žákovské zapojení. Podpořit tak systematickou diferenciaci, která poskytne výzvu talentovaným žákům, podporu žákům se slabšími výsledky či žákům s odlišným mateřským jazykem.
• upřednostňovat rozvoj postojů, dovedností a základních funkčních gramotností (čtenářské, matematické a přírodovědné) namísto předávání faktických znalostí, které je typické pro frontální model výuky.
• včas a systematicky identifikovat mimořádně nadané žáky a vytvářet pro ně přiměřeně náročné vzdělávací příležitosti a výzvy.
• poskytovat více podpory slabším žákům (tzv. scaffolding), kteří bez adekvátní metodické podpory a diferencovaných úkolů nedokážou překonat své bariéry v učení a zaostávají v základních gramotnostech. Je přitom klíčové nesnižovat nároky kladené na tyto žáky a podporovat jejich dosahování právě pomocí výše zmiňované podpůrné struktury.
• zařazovat do výuky gradované úlohy, které poskytují žákům příležitost řešit takové úkoly, jež svou obtížností odpovídají jejich znalostem a dovednostem. posilovat schopnost učitelů pracovat s heterogenitou. Přestože české školy formálně přijaly principy inkluze, učitelé často postrádají kompetence pro práci s heterogenní třídou, což omezuje aktivní zapojení žáků do učení.

Další závěry a doporučení se týkají formativní hodnocení a sebehodnocení jako nástroj rozvoje samostatnosti žáků, rozvoj badatelsky orientované výuky, posilování čtenářských dovedností a kritického myšlení žáků, snižování závislosti výsledků žáků na socioekonomických podmínkách rodiny a regionu, klima školy a podporující role učitele

Zdroj: https://csicr.cz/cz/Aktuality/Narodni-zprava-PISA-2025